Čtvrtek 05. prosince. Svátek má Jitka.

Raiffeisenbank: Okénko trhu – PMI eurozóny – průmysl naznačil zlepšení, služby začínají ztrácet dynamiku

Dnes zveřejněné listopadové indexy nákupních manažerů z Německa a eurozóny potvrdily mírné zlepšení situace v průmyslu dané určitým zklidněním napětí ve světových obchodních vztazích a poklesem nejistoty. PMI z německého průmyslu si oproti říjnu polepšil o 1,7 bodu, čímž dosáhl pětiměsíčního maxima, přesto index s 43,8 body zůstává hluboko v pásmu kontrakce. Podstatně lépe si vede průmysl ve Francii. Tamní ukazatel si v listopadu připsal 0,9 bodu, a navíc se stabilně pohybuje v pásmu expanze. Oproti výrobnímu sektoru však PMI z terciární sféry naznačily slábnoucí sentiment. Ten byl patrný jak v Německu, tak i ve Francii a podle snížení celkového PMI eurozóny v listopadu o tři desetiny na 50,3 bodu lze usuzovat, že situace se musela zhoršovat i v dalších velkých evropských ekonomikách. Znovu se tak zvýrazňují obavy o přelití slabého výkonu od výrobců do podstatně váhově významnějšího sektoru služeb. Pohyb celkového ukazatele těsně nad padesáti body (hranice mezi kontrakcí a expanzí) tak v podstatě ukazuje na stagnaci, či jen pozvolný růst evropské ekonomiky. To by znamenalo riziko pro stávající prognózu ECB, která očekává postupné oživení v Q4 a na počátku příštího roku.
Druhý zpřesněný odhad německého HDP potvrdil dříve publikované předběžné údaje, podle kterých německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,1 %, q-o-q. Dnešní data však nabízí i pohled do struktury národních účtů. Pozitivně přispívala zejména spotřeba domácností a vlády, oproti předchozímu kvartálu si výrazně polepšil i export, který zaznamenal mezičtvrtletní růst o 1,2 %. Tyto tři složky převážily značný pokles v investiční aktivitě (-2,3 %, q-o-q, nejvýraznější za posledních šest let) a vytáhly HDP do kladných čísel. Lepšící se ukazatele z října a listopadu naznačují, že i v posledním čtvrtletí letošního roku by mohl růst HDP našich západních sousedů zaznamenat kladnou hodnotu. Průměrný růst by tak podle tržních odhadů mohl letos dosáhnout až 0,5 %, což je však stále poloviční tempo oproti eurozóně.
Nová prezidentka ECB Ch. Lagardeová ve svém prvním významnějším projevu na bankovní konferenci ve Frankfurtu navázala na svého předchůdce M. Draghiho, když vyzývala ke zvýšení vládních investic, které by spolu s uvolněnou měnovou politikou pomohly nastartovat ekonomiku eurozóny. Ve svém projevu se však zabývala spíše budoucími riziky, nikoli aktuální situací, kdy se ekonomika pohybuje pod svým potenciálem a inflace značně pod cílem. Rovněž oznámila, že v nejbližší době vydá ECB novou strategii. Ta by mohla pomoci odstranit neshody mezi členy rady guvernérů, které se objevily po přijetí zářijového balíčku měnových stimulů.

Autor: Luboš Růžička, analytik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.