Pátek 15. ledna. Svátek má Alice.

Raiffeisenbank: Okénko trhu – Americký ISM index klesl do pásma kontrakce

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 %, po očištění o inflaci pak o 4,3 %. Mzdová dynamika tak překonala očekávání a navzdory signálům ekonomického ochlazení se drží na vysoké úrovni. Jedná se o důsledek nadále silně přehřátého trhu práce, kde mzda zůstává nezbytným nástrojem pro udržení zaměstnanců, a také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru. Současný růst mezd je stále neobyčejně silný, ačkoliv již nedosahuje výšin pozorovaných v roce 2018, kdy v reálném vyjádření atakoval i 6 %. Pro českou ekonomiku to znamená, že se bude i v nejbližších měsících moci opřít o silnou domácí poptávku, která bude vyvažovat pokles té zahraniční. 
Index cen výrobců za eurozónu v července narostl jen o 0,2 % jak v meziměsíčním, tak v meziročním vyjádření, což je nejnižší hodnota od listopadu 2016. Do značné míry to bylo způsobeno nízkými cenami energií, nicméně i při jejich odmyšlení se růst evropských cen drží varovně nízko, což bude sloužit jako dodatečná motivace pro ECB, aby po zasedání 12. září přišla s měnovým uvolněním.

Americký ISM index, který měří aktivitu ve zpracovatelském sektoru, vykázal za měsíc srpen nečekaný pokles z 51,2 bodu na 49,1. Dosáhl tak nejnižší úrovně za více než tři roky a nyní se nachází v pásmu kontrakce. Největší měrou se na tomto výsledku podílelo hodnocení nových objednávek, nicméně dobrou známku si nevysloužila ani aktuální produkce. S největší pravděpodobností se již jedná o efekt globálního ekonomického ochlazení a obchodních válek, které se nejvíce dotýkají právě pro-exportního zpracovatelského průmyslu. Ten sice v ekonomice USA nezaujímá dominantní postavení, nicméně jeho oslabení by se mohlo prostřednictvím nárůstu nezaměstnanosti rychle přelít do ostatních odvětví.

Britský parlament se dnes pokusí zkomplikovat premiérovi Borisi Johnsonovi cestu k divokému brexitu, ke kterému je podle svých vyjádření odhodlán dospět. Poslanci se pokusí prosadit zákon, který by znemožňoval vládě přistoupit k odchodu z EU bez jakékoliv dohody a přikazoval by jí požádat o odklad odchodu do ledna příštího roku, pokud se dohody nepodaří včas dosáhnout. Někteří poslanci z řad vládních konzervativců naznačují ochotu návrh podpořit, i když jim za to jejich strana hrozí přísnými postihy. Pokud opoziční politici zachovají jednotu, zákon by mohl projít. Johnson v takovém případě pravděpodobně sáhne k předčasným volbám, ve kterých si řekne o silnější mandát, se kterým by brexit v avizovaném termínu 31. říjnu stihl dotáhnout.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.