Pondělí 09. prosince. Svátek má Vratislav.

Okénko trhu – ČNB signalizuje stabilitu sazeb

Před dalším zasedáním bankovní rady České národní banky, které se koná za týden, se sešlo několik vyjádření českých centrálních bankéřů. Guvernér Rusnok zopakoval svou tezi, že proinflační tlaky pozorované v české ekonomice jsou zhruba vyváženy mezinárodními riziky a logickou reakcí je tak stabilita sazeb. Podobně i Oldřich Dědek by sazby zachoval s tím, že česká inflace je sice poblíž horní hranice tolerančního pásma, ale to koneckonců znamená, že je tam, kde má být. Aleš Michl současnou situaci poeticky přirovnal k flirtu mezi českým průmyslem a recesí a nerad by prý zvýšením sazeb tento vztah povýšil na sňatek – je tudíž také pro stabilitu. A konečně i Marek Mora, který na posledním zasedání jako jeden ze dvou členů rady podpořil zvýšení úroků, se nejnověji nechal slyšet, že by to tentokrát již spíše neudělal. Zdá se tedy, že nadcházející zasedání bankovní rady bude z těch méně napínavých – ČNB téměř jistě k žádné změně v měnové politice nesáhne.

Inflace v eurozóně za měsíc říjen dosáhla meziročního tempa 0,7 % a její jádrová složka pak 1,1 %. Jak se již stává evropskou tradicí, růst cen tak hluboce zaostává za cílem Evropské centrální banky, která jej vidí těsně pod dvěma procenty. Jedinou aktuální změnou tak je to, že tato zpráva již nemůže znervóznět Maria Draghiho, kterému právě vypršel mandát v čele ECB. Místo něj se tak o nerostoucích evropských cenách odteď bude v noci zdát jeho následovnici v úřadu Christine Lagardeové.

Ekonomika eurozóny po nějakém čase přinesla alespoň trochu pozitivní překvapení, když ve třetím čtvrtletí vykázala mezikvartální růst HDP na úrovni 0,2 % místo očekávaných 0,1 %. Mezi pozitivní přispěvatele se řadily hlavně Francie a Španělsko, nemocným mužem Evropy pak zůstává Německo. Celkový obrázek se tedy příliš nemění – čím více je země odkázána na průmysl a zahraniční obchod, tím hůře se jí momentálně daří. Domácí poptávka a sektor služeb naopak tlačí evropské ekonomiky do černých čísel. Jelikož se již nelze příliš spoléhat na další stimulační opatření od ECB (ani na jejich účinnost, pokud přijdou), lze očekávat stupňující se tlak na evropské vlády, aby vypomohly fiskálními opatřeními.

Americký Fed včera zcela v souladu s očekáváními snížil základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů a nyní je tak definována v rozsahu 1,5 – 1,75 %. Následné ostře sledované vystoupení šéfbankéře Powella pak poskytlo alespoň malý náhled do aktuálního myšlenkového rozpoložení v radě Fedu. Powell hodnotí současnou situaci jako mírně zlepšenou oproti nedávné minulosti s ohledem na geopolitické napětí, primárně tedy vztahy USA s Čínou. I z oficiálního prohlášení Fedu vypadla větička, že budou bankéři dále „jednat, jak bude zapotřebí“. Celkové vyznění tak budí dojem, že Fed by pro tuto chvíli aktuální sérii tří snížení sazeb v řadě rád ukončil. Powell ovšem neopomněl zdůraznit, že nevidí prostor ani pro jejich opětovné zvýšení, dokud se přesvědčivě nerozběhne americká inflace. Trhy si včerejší vystoupení vyložily tak, že nejpravděpodobnějším dalším vývojem bude úroková stabilita, na kterou nyní sázejí s pravděpodobností 73 %.

Autor: Vít Hradil, analytik

Zdroj:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.