Sobota 27. února. Svátek má Alexandr.

Komentář Raiffeisenbank: Na průmysl doléhá zahraniční ochlazení Do

Český průmysl, který dosud vytrvale odolával očekávanému zpomalení, již začíná pociťovat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. V říjnu meziročně odepsal 3 procenta, a ačkoliv lze toto částečně vysvětlit nižším počtem pracovních dní ve srovnání s loňskem, i po očištění o tento vliv došlo k poklesu o 0,4 %. To odpovídá meziměsíčnímu snížení výroby o 0,1 %, oproti zářijovým +0,8 %. Výsledek je tak přesně v souladu s naším i tržním předpokladem. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily o zhruba 5 procent, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 procent méně. Slabý příspěvek k celkovému výsledku dorazil ze sektoru výroby strojů a zařízení, jež se meziročně snížila o více než 3 procenta a vzhledem k jejímu významu v rámci české ekonomiky tak celkovou průmyslovou dynamiku snížila o 0,3 procentního bodu. Ještě hůře se vyvíjela výroba kovových konstrukcí, která přispěla -0,5 procentními body. Data tak ukazují poměrně jasný obrázek aktuálního vývoje. Německá ekonomika, která se již několik měsíců potýká s nevalným výkonem, přestává poptávat české průmyslové výrobky. Z velké části se zde jedná právě o stroje a zařízení, tedy zboží spojené s investiční aktivitou, která je negativně ovlivněna geopolitickým vývojem. Tento efekt byl očekáván již nějaký čas a dostavil se se zpožděním, daným horizontem objednávání v podnicích. Lze jej pozorovat i na průzkumech z dílny ČSÚ, kde znatelně roste podíl podniků, které za hlavní překážku své expanze označují nedostatečnou poptávku.

V říjnu se příliš nedařilo ani zpracovatelům dřeva, kteří meziročně odepsali 6,5 %, výrobcům usní a souvisejících výrobků (- 5,4 %). Dobře se naopak vedlo výrobcům farmaceutických výrobků, kteří meziročně zvýšili produkci o 17,4 % a s příspěvkem 0,3 procentního bodu se mezi zpracovateli nejvýrazněji kladně podíleli na celkovém výsledku. Mimo zpracovatelský sektor jsme zaznamenali solidní růst také u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde došlo k růstu o téměř 4 %. Tradičně silný segment výroby motorových vozidel v říjnu přidal pouze 0,7 %, ale vzhledem k jeho významu i to stačilo, aby přispěl 0,1 procentního bodu k celkovému růstu.

Po sérii nadějných indikací z Německa, které přicházely v minulých týdnech, přišlo před pár dny další zklamání, když za očekáváními poměrně výrazně zaostaly tamní tovární objednávky i průmyslová výroba. Pro český průmysl to tak pravděpodobně znamená, že ani v nejbližších měsících odtud nemůže očekávat mnoho podpory. V Německu se ovšem alespoň zlepšují očekávání do blízké budoucnosti. Pokud se nenaplní černé geopolitické scénáře, mohla by se tamní situace zlepšit alespoň v horizontu půl roku.

Evidenční počet zaměstnanců v českém průmysl již desátý měsíc v řadě klesá, tentokrát o 1,3 %. Zpomaluje i mzdová dynamika, když se výdělky meziročně zvýšily o 5,3 %, zatímco ještě v minulém měsíci rostly tempem 6,5 %.

Autor: Vít Hradil, analytik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.