Sobota 24. srpna. Svátek má Bartoloměj.

Jáč: Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě i z nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem

Předběžný údaj o výkonu ekonomiky eurozóny v letošním druhém čtvrtletí potvrzuje, že HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %.
Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv jak ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě, tak ze strany nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem.


V kontextu poklesu německé ekonomiky, kde se HDP mezičtvrtletně snížil o 0,1 %, ovšem není výsledek pro eurozónu jako celek špatný.
Pomohla tomu skutečnost, že ostatní ekonomiky eurozóny, jež dosud zveřejnily čísla o HDP za letošní druhé čtvrtletí, hlásí hospodářský růst či alespoň stagnaci HDP.
Přesto, s tempem hospodářského růstu v eurozóně a zejména pak v Německu, kontrastují velmi solidní výsledky, jež přicházejí z většiny ekonomik středoevropského regionu.

V meziročním vyjádření dnes zveřejněná data potvrzují zpomalení tempa růstu HDP eurozóny z 1,2 % na úroveň 1,1 %.
Za celý rok 2019 očekáváme růst HDP eurozóny na úrovni 1,0 %, když v roce 2018 rostl HDP eurozóny tempem 1,9 %.
Pro srovnání: ECB ve své červnové prognóze počítala pro letošní rok s růstem HDP eurozóny 1,2 %.

Průzkumy i oficiální měsíční data z ekonomiky eurozóny naznačují, že zatímco průmysl a další exportně orientovaná odvětví zápasí s nepříznivým dopadem obchodních válek a dalších nejistot ve světové ekonomice, tak spotřeba domácností dále roste, což má příznivý dopad na maloobchod a služby.

Ve výhledu na rok 2020 bude důležité, zda se podaří dosáhnout příměří na poli obchodních válek, anebo zda situace bude dále eskalovat. Důležité bude také vyústění brexitu.
Náš odhad růstu HDP eurozóny pro rok 2020 aktuálně činí 1,2 % (ECB pro porovnání očekává růst 1,4 %), nicméně jsou zde rizika, že by výsledný růst mohl být slabší.

V kontextu údajů o výkonu ekonomiky eurozóny stojí za zmínku velmi solidní zprávy ze středoevropského regionu, včetně České republiky, Polska a zejména Maďarska.
Středoevropský region těží ze silné domácí poptávky, jež je dána především situací na trhu práce.

Maďarská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o více než 1 % a meziročně o více než 5 %, pokud údaje o HDP očistíme o sezónní vlivy. Za celý rok 2019 může růst maďarské ekonomiky překonat 4,5 %.
Mírně nad 4 % pak lze čekat růst HDP v případě Polska.
Česká ekonomika z pohledu dynamiky růstu za těmito svými středoevropskými souputníky sice zaostává, růst HDP za celý rok 2019 však může být v oblasti 2,5 % anebo mírně pod touto úrovní, což by v celoevropském kontextu též nebyl špatný výsledek.

Střední Evropu táhne nahoru především silná domácí poptávka, v prvé řadě spotřeba.
Region tak zatím zůstává poměrně imunní vůči zpomalení v eurozóně a zejména pak v Německu, tato odolnost ale nemůže trvat věčně a zpomalení hospodářského růstu se může stát aktuálním scénářem pro středoevropský region již v letošním druhém pololetí.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.