Erste Group vyčíslila dopady zastavení dodávek ruského plynu na své hospodaření

V případě zastavení dodávek plynu z Ruska by následné dopady na Erste Group měly být zvládnutelné.

V rámci dnešních pololetních hospodářských výsledků a následném konferenčním hovoru se mimo jiné řešily dopady zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Dle Erste by se tato situace projevila poklesem HDP v roce 2023, a to především v Rakousku (-6,5 %), České republice (-6 %) a na Slovensku (-5 %). Na ostatní země by byly dopady mírnější. Nicméně i přes úvodní šok by se situace dala zvládnout, jelikož země si již zajišťují alternativní dodávky plynu z jiných zdrojů. Z důvodu rapidního zhoršení makroekonomických podmínek a případného defaultu individuálních klientů by dle stresového scénáře Erste měly stoupnout náklady na riziko v letošním roce na 90 bazických bodů (aktuálně Erste ve svém výhledu počítá, že náklady na riziko budou v 2022 menší než 20 bazických bodů). V roce 2023 by se náklady na riziko dostaly k 85 bazickým bodům. Jen pro srovnání v roce 2020, kdy naplno udeřila koronavirová krize se rizikové náklady vyšplhaly k 79 bazickým bodům.

I když tato čísla mohou působit velmi negativně, pravděpodobnost, že nastanou je z našeho pohledu relativně malá. Pokud by k tomu však došlo, opatrnostně natvořené opravné položky by se mohly následně opět rozpouštět. To ale jen za předpokladu, že by se nematerializovala všechna rizika spojená s ukončením dodávek zemního plynu. Stejná situace nastala po odeznění počátečního šoku z koronavirové krize. V posledních kvartálech banky výrazně rozpouští natvořené opravné položky a výrazně si tím vylepšují ziskovost.

Konečný dopad na ziskovost bank v případě přerušení dodávek plynu z Ruska bude znám až za několik let. Do té doby se může změnit řada faktorů a výsledný dopad nemusí být zdaleka tak materiální, jak by se nyní mohlo zdát.

Jiří Kostka, Fio banka, a.s.