Neděle 22. září. Svátek má Darina.

Co přinese páteční setkání v Jackson Hole?

Centrální banky v posledních týdnech stále více snižují sazby. Potvrdí se po pátečním projevu guvernéra Fedu Powella, že dochází k obratu globální monetární politiky? Seznam mluvčích ještě není znám, ale hlavním tématem by měly být výzvy monetární politiky. Diskutovat se bude také o dopadech rozdílných úrokových sazeb, důsledcích kvantitativního uvolňování na kapitálové trhy, o novém mandátu centrálních bank a cestě k normalizaci.

Tak jako v předchozích letech, se bude i letošní výroční sympozium konat v Jackson Hole. Konec týdne bude pro trhy každopádně zásadní událostí. Obvykle jde o nejlepší příležitost pro centrální bankéře jak naznačit budoucí směřování politiky. V minulých letech zde nabídl Ben Bernanke náznaky zahájení druhé a třetí fáze kvantitativního uvolňování. Mario Draghi pak oznámil možnost zahájení nákupů aktiv v eurozóně a guvernér švýcarské národní banky Thomas Jordan potvrdil nezbytnost dalších nekonvenčních opatření monetární politiky.

Co můžeme očekávat?

Centrální banky by měly potvrdit, zda jsou připraveny jednat opět preventivně s cílem prodloužit současný obchodní cyklus a zabránit recesi. Podíváme-li se na makroekonomický vývoj, máme řadu důvodů k obavám. Devět velkých ekonomik se nachází v recesi nebo na jejím pokraji. Zejména Německo, Velká Británie, Itálie, Brazílie a Argentina. Pro některé z nich jsou rizika pro růst zřejmá z dopadů obchodní války, pro ostatní jde o dopady špatných politických rozhodnutí posledních let.

Vzhledem k tomu, že jde o nyní zásadní téma pro trhy, je pravděpodobné, že se centrální bankéři podělí o své názory na obrácenou křivku výnosů. A zřejmě ji opět jednou označí za nedůležitou. Je však zajímavé, že Fed v Saint Louis nedávno zveřejnil článek o vztahu mezi inverzí křivky výnosů a recesí. Závěr je jasný: V Německu, Francii a USA následovala po téměř každé inverzi křivky výnosů do několika let recese, což by mohlo znamenat, že v těchto zemích pravděpodobně nejde o falešně pozitivní vývoj. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, zda jde o nejlepší způsob předpovědi recese, ale asi se shodneme, že nedávná inverze signalizuje, že trh s dluhopisy považuje vyhlídky na dlouhodobý růst za slabé.

Powell by mohl zlehčovat význam zářijového snížení sazeb o 50 základních bodů. Podle metriky, o které mluvíme, investoři jasně očekávají, že příští měsíc bude prostor pro 50 bodové snížení sazeb (podle CME je pravděpodobnost 35 % a podle Bloombergu 48 %). Proto nemůžeme vyloučit riziko chaosu na trhu. Zvlášť když bude Powellův projev opět příliš opatrný a sdělí pouze možnost snížení sazeb o 25 základních bodů.

Kam až mohou sazby klesnout?

Odpověď na tuto otázku možná budeme mít už koncem týdne. Nedávný článek Bank of Japan o „reverzních sazbách“ uvádí, že pro eurozónu jsou na mínus 1 %. To by mohlo naznačovat, že ECB má stále dost prostoru pro zářijové snížení depozitních sazeb. V neposlední řadě by centrální banky měly varovat před riziky způsobenými měnovou válkou, zejména pokud jde o to, že Spojené státy staví Čínu do role manipulátora s měnami. Měnová válka je přirozeným důsledkem obchodní války, ale riziko je vyšší v tom, že může vyústit ve vyšší veřejné zadlužení a inflační bouři, jako se stalo v sedmdesátých letech minulého století.

Christopher Dembik, Saxo Bank

Zdroj: Saxo Bank

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.