Středa 22. září. Svátek má Darina.

ČEZ:Průmyslový panel Evropského parlamentu se staví odmítavě k zásadnější reformě emisních povolenek

22.01.2015 | 11:44 0 Komentářů

Dnes probíhá na půdě Evropského parlamentu (EP) jednání týkající se reformy systému obchodování s emisními povolenkami. Konkrétně průmyslový výbor (panel) dnes nezávazně hlasuje o vzniku/nevzniku tzv. tržní stabilizační reservy, do které by se podle plánu měly v budoucnu (rok 2017 nebo 2021) přesunout emisní povolenky v objemu 900 mil. ks., jenž jsou v období 2014 – 2016 stahovány z trhu v rámci tzv. backloadingu.

Podle prvních aktuálních zpráv agentury Bloomberg se průmyslový panel zatím postavil negativně k přesunu výše uvedeného objemu emisních povolenek do stabilizační rezervy. Emisní povolenky na tyto zprávy reagují negativně, aktuálně oslabují o cca 3 % na 7,15 EUR. Cena elektřiny reaguje mírněji, když roční kontrakt na německé burze klesá o 0,5 % na 31,85 EUR/MWh.

První indikace ohledně hlasování o stabilizační rezervě, resp. jak v budoucnu naložit s backloadovanými povolenkami tak vyznívá pro elektrárenské společnosti, jenž své investice v minulosti zaměřily a i v budoucnu se plánují více zaměřovat na bezemisní zdroje (jako je jádro, plyn či obnovitelné zdroje), spíše negativně. Mezi tyto firmy řadíme i ČEZ.

Nicméně jednání (hlasování) ohledně emisních povolenek bude probíhat i v příštích týdnech a měsících. Na konec února (24. února) je plánováno hlasování výboru životního prostředí, jenž má tuto problematiku na půdě EP v gesci. Očekáváme, že konkrétnější závěry by měly být známy v průběhu jarních měsíců letošního roku.

Vznik tržní stabilizační rezervy by měl mimo jiné zabránit opětovnému uvolnění 900 mil. ks povolenek na trh a podpořit tak ceny emisních povolenek, potažmo tržní ceny elektřiny. Případné neschválení vzniku rezervy či nějakého jiného razantnějšího zásahu do systému obchodování s emisními povolenkami pravděpodobně zapříčiní to, že nadbytek povolenek na trhu bude přetrvávat i v dlouhodobějším horizontu a cenám elektřiny by tak podle našeho názoru i nadále (v delším horizontu) chyběl výraznější impuls pro jejich zotavení.

Zastánci vzniku (konkrétně i dřívějšího vzniku, tedy v roce 2017) tržní stabilizační rezervy jsou např. Německo či Velká Británie (tedy země, které chtějí do budoucna více sázet na bezemisní zdroje). Naopak opozici představuje např. Polsko, jenž je z velké části závislé na uhlí a nemá tak zájem o výraznější navýšení cen emisních povolenek.

Dnešní informace z EP tak podle našeho názoru budou vytvářet negativní tlak na dnešní obchodování s akciemi ČEZ.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.

Zdroj: Fio banka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.