Čtvrtek 06. května. Svátek má Radoslav.

Český schodek rozpočtu v září činil 21 mld. Kč

Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl revizí o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl 2,8 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Největší měrou se na tomto výsledku podílela spotřeba domácností, která spolu se spotřebou vlády zůstává motorem ekonomického růstu, a saldo zahraničního obchodu. Naopak tvorba fixního kapitálu podruhé v řadě mezikvartálně poklesla, tentokrát o 0,6 %. Spolu s odhadem růstu HDP byly zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty, podle kterých dále klesá ziskovost firem, na čemž se podílí zejména nárůst mzdových nákladů.


Zářijový český index nákupních manažerů ve výrobě zůstal na srpnové úrovni 44,9 bodů. Nachází se tak na úrovni srovnatelné s obdobím před finanční krizí a zároveň pevně v pásmu kontrakce, tedy pod 50 body. Z pozorovaných hodnot lze usuzovat na budoucí pokles průmyslové produkce v řádu jednotek procent. I s přihlédnutím k tomu, že je pohled manažerů momentálně významně zatížen budoucími riziky spojenými s brexitem a obchodními válkami, se zdá být nevyhnutelné, že vnější ekonomické zpomalení se do české ekonomiky v dohledné době propíše. Tuzemské zpomalení tak očekáváme již v nadcházejícím čtvrtletí a pro rok 2020 odhadujeme růst pouze na úrovni 2 %. 

Inflace v eurozóně v září dosáhla úrovně 0,9 %, tedy ještě o desetinu procentního bodu méně, než očekával trh. Nachází se tak hluboko pod cílem Evropské centrální banky, která by inflaci ráda viděla těsně pod 2 %. Zpětně se potvrzuje obava bankéřů ve Frankfurtu, že ochlazování zpracovatelského sektoru způsobené geopolitickým napětím stáhne inflaci směrem dolů. Stejným směrem působí i ceny výrobků spojených s ropou, jejíž cena se dále drží nízko. Trend nízké inflace nedokázal vyvážit ani nadále silný sektor služeb, který těží z pokračující nízké nezaměstnanosti.
 
Český schodek rozpočtu za měsíc září dosáhl hodnoty 21 mld. Kč, tedy nejhorší od roku 2014. Aktuální výsledky potvrzují trend pozorovaný v předchozích měsících, a totiž že příjmy se nedaří plnit podle původního plánu. Výrazně nejvyšší měrou se na tomto manku podílí výběr DPH, kde alikvotně schází necelých 16 mld. Kč. Situace je ovšem obdobná v téměř všech dalších daňových příjmech, jako je daň z příjmu FO, spotřební daň i v pojistném na sociální zabezpečení. Na straně výdajů se realita původnímu plánu blíží podstatně lépe. Alikvotně bylo dosud vydáno o něco méně na platy státních zaměstnanců, nicméně toto je běžný jev pozorovaný periodicky každý rok, který v nejbližších měsících vymizí. Rozpočet má naopak již „předplaceno“ přibližně 13 mld. Kč územní celkům či například 4,4 mld. Kč z plateb do EU. S ohledem na trvající zaostávání reálného výběru za původním plánem se kloníme k názoru, že konečný deficit rozpočtu bude nakonec vyšší, než vládou ohlášených 40 mld. Kč. I bez dalšího zhoršení ekonomické situace odhadujeme spíše 45 mld. Kč. 

Vít Hradil, analytik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.