Ano, jakkoliv to může znít absurdně z pohledu dlouhodobých tržních úrokových sazeb a v nich zabudovaných inflačních očekávání má americký Fed ve své prognóze naplánovanou stále poměrně agresivní trajektorii zvyšování oficiálních úrokových sazeb. Letos by měla přijít ještě dvě zvýšení o 25 bazických bodů, příští rok celkem dalších 100 bodů a Fed sazba by v tomto cyklu měla končit na úrovni 3,25 %. Trh těmto číslům ani zbla nevěří a je dost most možné, že už tomu nevěří ani někteří členové FOMC. Zejména ona terminální úroveň sazeb (3,25 %) je tak hlavním kandidátem na to, aby byla v úrokové projekci Fedu snížena, byť na druhou stranu by se v makroekonomické prognóze Fedu tolik měnit nemuselo.
Zajímavé však je se zamyslet nad tím, co vlastně trh (s bezpečnými dluhopisy) Fedu a ostatním centrálním bankám říká tím, že navzdory všemu klesají dlouhodobé úrokové sazby na nová minima, resp. do záporu. Jeden dílčí pohled (který razí např. rakouská škola ekonomického myšlení) je jednoduše ten, že vinou expanzivní politicky centrálních bank vznikla na trhu aktiv, resp. dluhopisů bublina a proto máme tak nízké úroky. Druhý pohled je však takový – a tady si podává ruku největší žijící keynesiánec P. Krugman s největším a již 10 let zesnulým monetaristou M. Friedmanem – že nízké dlouhodobé úrokové sazby fakticky odrážejí relativně přísnou měnovou politiku.
Vedení Fedu má přitom ideově rozhodně blíže k Friedmanovi i Krugmanovi a proto dnes večer nejenže nepadne rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb, ale navíc šéfka Fedu bude náležitě na tiskové konferenci mlžit, aby svojí rétorikou nevyslala zbytečně jestřábí signál. Pokud by se tak stalo – tak výsledkem by bylo jediné: dlouhodobé úrokové sazby v USA, v Německu a zřejmě i u nás by klesly ještě níže.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
