Proč tedy centrální bankéři se spuštěním intervencí váhají? Jednoduše proto, že si řada z nich není jista, že přínos devizových intervencí vykompenzuje náklady spojené s jejich spuštěním. Skutečný dopad devizových intervencí do výkonu české ekonomiky a na inflační cíl je hodně nejistý. Noční můrou je scénář, ve kterém vyšší dovezená inflace (způsobená slabší korunou) srazí reálné mzdy domácností a opět oddálí oživení domácí spotřeby. Poslední intervence proti koruně dělala centrální banka v roce 2002 a interní výzkumné práce ČNB jejich efektivnost spíše zpochybňují. Navíc spuštění devizových intervencí by částečně narušilo transparentnost současného mechanismu cílování inflace. Proto řada centrálních bankéřů se spuštěním intervencí váhá, i když je již srpnová prognóza v zásadě ospravedlňovala.
To neznamená, že by intervence byly v budoucnu nemožné. Řada centrálních bankéřů by podle nás spustila intervence okamžitě (Singer, Tomšík, Lízal). Rozhodující budou postoje některých dalších “váhavých” mediánových bankéřů (podle nás Mojmír Hampl). Ti pravděpodobně potřebují vidět, že argumenty pro intervence vyplývající z aktuální prognózy a spotového kurzu jsou silnější než dnes. Vzhledem k tomu, že nepočítáme s výrazným zhoršením současné (srpnové prognózy), může intervence ČNB nastartovat v zásadě pouze výraznější zisk koruny. Ten není minimálně v nejbližších týdnech vyloučený – pro část trhu již ztrácí nekonečné strašení intervencemi na váze. Otázkou ale je, na jakých úrovních by se váhající členové ČNB rozhodli intervenovat. Sázíme na úrovně v okolí 25,40 EUR/CZK. Sledujme tedy především změnu v rétorice Mojmíra Hampla nebo Kamila Janáčka.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
