Středa 22. května. Svátek má Emil.

Nový zákon přináší několik novinek

Investice Daniel Kuchta 20.08.2013 | 19:09 1 Komentář

Začátkem týdne začal platit nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který nahrazuje zákon o kolektivním investování a přináší na trh kolektivního investování několik novinek, které potěší především ty, kteří zakládají fondy kvalifikovaných investorů.

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) je úplně novým zákonem, který se od původního zákona o kolektivním investování značně liší nejenom co do rozsahu, ale přináší několik zásadních změn. Původní zákon i kolektivním investování byl několikrát novelizován, čímž docházelo ke změnám jeho původní koncepce a nový zákon reaguje na změny v kolektivním investování u nás i v Evropě. Vychází z několika evropských směrnic týkajících se kolektivního investování, specializovaných fondů a jeho předlohou byly také právní normy využívané v Lucembursku, ale také v Německu, Velké Británii a Irsku.

Viditelnou novinkou, která možná vnese mírný zmatek mezi investory, je nové názvosloví. Když byly doteď fondy kolektivního investování rozděleny na investiční fondy, nebo podílové fondy, dnes jsou investiční fondy rozděleny na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů a fondy kolektivního investování se dělí na standardní fondy a speciální fondy.

Další změnu pocítí ti, kteří spravují majetek více investorů, který dále investují podle určitých strategií za účelem dosažení společných zisků. V novém zákonu je totiž zapracovaná také směrnice EU, která upravuje investování do alternativních investičních fondů (AIFMD) a kromě fondů kolektivního investování dopadá právě na tyto osoby. Novinka se tedy dotkne například developerských společností, soukromých nadací, private equity apod. Výjimku pak budou tvořit například holdingové společnosti, firmy spravující rodinný majetek (tzv. family office vehicles) nebo subjekty shromažďující majetek výlučně za účelem financování určitého výzkumu, výroby nebo obchodu. ZISIF také neplatí pro pojištění, penzijní připojištění, důchodové spoření apod., a sociální pojištění.

U dotčených firem pak rozhoduje, jestli spravují majetek pod 100 milionů eur (není potřeba povolení od ČNB, ale je potřeba podat žádost o zápis do zvláštního seznamu vedeného ČNB a splnit některé vybrané informační povinnosti), nebo nad 100 milionů eur (je potřeba povolení od ČNB jako Investiční společnost nebo samosprávný investiční fond a také vyhotovit statut, plnit kapitálové požadavky a další specifické informační povinnosti ve vztahu k ČNB a investorům). Pokud nebude správce zapsán na seznam, nebo nebude mít povolení, může dostat pokutu až 10 milionů korun a může dojít ke zrušení společnosti.

U fondů kvalifikovaných investorů pak došlo k určitým změnám týkajícím se minimální investice, která bude po novém alespoň 125 000 eur. Ke snížení z 50 milionů koruna na ekvivalent odpovídající 1 250 000 eur došlo u povinnosti dosáhnout velikosti základního kapitálu do 12 měsíců od vytvoření fondu.

Rozšíření právních forem

Nejčastěji zmiňovanými novinkami jsou pak právní formy, které rozšiřují původně užívané akciové společnosti, nebo podílové fondy. Jsou jimi svěřenský fond, akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) a komanditní společnost na investiční listy (SICAR). Nové právní formy nají za úkol přiblížit právní úpravu zahraničním zvyklostem a právě zatraktivnit kolektivní investování v ČR i pro zahraniční investory. Nové právní formy jsou určeny pro fondy kvalifikovaných investorů.

Svěřenský fond je zakotven  také v novém občanském zákoníku, ale v některých věcech se s ZISIF liší. Svěřenský fond podle ZISIF se zakládá pouze smlouvou a nelze jej vytvořit vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Statut se řídí úpravou ZISIF a ne úpravou občanského zákoníku a jeho správcem musí být pouze Investiční společnost.

Forma akciové společnosti s proměnlivým kapitálem pak vznikla na základě německé a lucemburské právní normy. Hlavním benefitem bude možnost flexibilnějších změn základního kapitálu bez administrativních a časových prodlev oproti běžným akciovým společnostem. Nová právní úprava pak umožňuje veřejné nabízení cenných papírů ze strany fondu kvalifikovaných investorů, což původní právní úprava neumožňovala. Výzva k nákupu investičních nástrojů ale bude muset upozornit na to, že je určena pouze pro kvalifikované investory.

Komanditní společnost na investiční listy je také určena pouze pro fondy kvalifikovaných investorů a je nejvhodnější pro private equity fondy a fondy rizikového kapitálu. Tato společnost bude mít pouze jednoho společníka ručícího za dluhy společnosti neomezeně (komplementář) a podíly společníků, kteří budou ručit za dluhy omezeně (komanditisté) budou představovat investiční listy. Ty budou neomezeně a nepodmíněně převoditelné, avšak nebude dovoleno jejich obchodování na veřejném trhu. Na rozdíl od zákona o obchodních korporací může být správcem vkladu pouze budoucí komplementář, jeho vklad musí odpovídat 2% z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů. Na rozdíl od ostatních forem fondů kvalifikovaných investorů u komanditní společnosti nebudou povoleny nepeněžité vklady.

Z uvedeného vyplývá, že největší změny se soustředily právě na skupinu fondů kvalifikovaných investorů, u nichž zejména rozšíření právních forem přináší větší možnosti pro společnosti při zakládání těchto fondů. Samotné ministerstvo financí jako předkladatel nové právní úpravy přiznává, že právě fondy kvalifikovaných investorů jsou v současné době tím, kdo hýbe trhem kolektivního investování v ČR (u standardních podílových fondů je patrná stagnace) a nový zákon má za cíl právě tuto oblast zatraktivnit a přiblížit investorům u nás i v zahraničí. Zbývá už jen zjednodušit a rovněž zatraktivnit daňový režim investičních fondů, což je dnes asi největší slabina.

Jeden komentář: “Nový zákon přináší několik novinek”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.