CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Petr Šafránek

24. 01. 2008

44 komentářů

Supermarket nebo životka?

 


 

Čím dál tím častěji se ukazuje, že většina firem, jejichž služba je spojena s prodejem finančních produktů, klientovi vždy nějakým způsobem vnutí kapitálotvorné životní pojištění, v poslední době zejména investiční. Pokud se na takové řešení podívá skutečný finanční poradce, zpravidla je právem zkritizuje, neboť v naprosté většině případů lze nalézt pro klienta výhodnější řešení.

Příčinou tohoto stavu je obrovská asymetrie v provizích – kapitálotvorné životní pojistky bezkonkurenčně vedou, a to mimo jiné proto, že velkou provizi lze do produktu poměrně dobře zamaskovat. Klient platí stále stejné pojistné a dokud nepožádá na začátku trvání pojistky o odkupné, většinou netuší, že v průměru až 2 roky platil na provizi zprostředkovatele.

Pojďme se nad touto situací zamyslet z více stran. Je nepochybné, že právě vysoké provize z životního pojištění umožňují vznik a existenci rozsáhlých sítí, které mají v konečném důsledku dosah na stovky tisíc klientů. Naopak firmy, které poskytují sofistikované finanční poradenství (tudíž neprodávají na potkání životní pojištění), mají dosah nanejvýš na několik desítek tisíc klientů.

Pokud se podíváme na průměrného občana – klienta, zjistíme, že jeho vlastním přáním není být co nejlépe finančně zajištěn pro všechny možné situace, ale přesný opak – většina lidí chce co nejvíce peněz utratit ihned, jakmile je vydělá. To, co označujeme jako odloženou spotřebu, naprostá většina lidí nechce slyšet a dobrovolně se pro ni rozhoduje jen velmi málo lidí. Naopak – téměř každý sáhne po spotřebitelském úvěru nebo splátkovém prodeji – tedy po produktech s okamžitou spotřebou a odloženým placením.

Co nabízí klientovi právě ony provizně zajímavé produkty? Právě odloženou spotřebu! Samozřejmě nikoliv v optimální podobě, ale přece jenom nějakou. Pokud někdo prodá v rodině životní pojistku, ukrojil mimo jiné kus peněz z koláče okamžité spotřeby ve prospěch té budoucí. Jinými slovy – v košíku v supermarketu bude o pár "akčních" nesmyslů méně a v postproduktivním věku naopak bude o nějakou tisícovku více – tentokrát už ne na akce supermarketů, ale na základní životní potřeby.

REKLAMA

Ano, kdyby tam nebyla prodána životní pojistka (resp. byla jen riziková) a namísto toho byl použit například program pravidelných investic do podílových fondů, bylo by na postproduktivní věk podstatně více. Problém je v tom, že takovýto program je provizně nezajímavý a nikdo ho nebude masivně aktivně prodávat. Dostane se tedy jen k tomu, kdo si ho sám aktivně vyhledá nebo si zaplatí sofistikovaného finančního poradce.

Když se na celou věc podíváme z výše popsaného úhlu pohledu, musíme si nutně odpovědět na otázku: Je až tak úplně špatně, když díky "poradcům-prodejcům" mají statisíce lidí vůbec nějaký produkt odložené spotřeby? Ano – mohli by mít lepší. Kdo by je ovšem o jeho potřebě přesvědčil, když jej sami od sebe nechtějí a když ty lepší produkty jejich prodejce díky nízkým provizím neuživí?

Liberál v tuto chvíli řekne, že je přece věcí každého svobodného jedince, pro co se rozhodne a nikdo by tedy neměl být k ničemu přesvědčován a nikam manipulován. To je jistě pravda. Ovšem jenom do chvíle, než tento svobodný jedinec finančně "zkrachuje". Zatímco firma krachem zaniká, fyzická osoba chce žít dál a k tomu potřebuje nezbytně peníze. A přiznejme si, že je nakonec vždy dostane, neboť v zájmu tzv. sociálního smíru mu je dá stát, tedy my všichni formou různých sociálních dávek. Čím více lidí bude tedy "vmanipulováno" do odložené spotřeby, tím méně budeme nakonec platit z peněz nás všech.

Kdyby se naši politici nebáli na rovinu přiznat budoucí nepříznivý vývoj penzijního systému a zahájili osvětu o potřebě vlastní finanční rezervy, lidé by se začali aktivně zajímat o vhodné produkty a v tom případě by jistě nalezli lepší produkty na odloženou spotřebu, než jsou životní pojistky. Pokud se ovšem finanční produkty nekupují z vůle klienta ale vesměs pouze prodávají z vůle prodejce, těžko se něco změní.

REKLAMA

A dokud bude stát mlčet o reálném vývoji penzijního systému a lidé budou žít v představě, že všechno mohou hned utratit, protože pak se o ně postará stát, budou to pouze "poradci-prodejci", kteří jsou schopni šířit patřičnou osvětu. Ti to přirozeně nebudou dělat zadarmo, ale sáhnou po tom pro sebe nejvýhodnějším produktu. Díky příjmům z jeho prodeje je jich ovšem hodně a mají tudíž dosah na statisíce občanů… Samozřejmě, že jejich prvoplánovým záměrem není žádná osvěta, ale vlastní zisk z prodeje. Odložená spotřeba klientů je vedlejším efektem jejich působení na trhu.

Otázky k diskusi znějí: Je to úplně špatně? Je tedy namístě absolutně odsuzovat velké "poradensko-prodejní" sítě za prodej životních pojistek na potkání? Kdyby na trhu nepůsobily, šly by peníze do sofistikovanějších produktů odložené spotřeby nebo spíše do supermarketů? Není už samotné přesvědčení klienta o nutnosti odložené spotřeby vlastně finančním poradenstvím v tom dobrém slova smyslu?

Loading

Vstoupit do diskuze 44 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Richard Siuda, Conseq Investment Management Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Zachrdla - TriMan

    4 září, 2006

    Okrádat klienty v jejich vlastním zájmu? Nějak se s tím nemůžu ztotožnit :-(.
    Ona to totiž nefunguje tak, jak popisujete. Lidé o kterých píšete (co by sofistikovanějšími formami stejně nespořili), jsou navíc i velmi nedisciplinovaní. Sjednané rezervotvorné pojištění zpravidla v průběhu několika prvních let stejně zruší. Žádnou rezervu si tudíž nevytváří, pouze stále dokola financují nenasytné prodejní sítě.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    4 září, 2006

    Existuje nějaká statistika, kolik takových pojistek klienti ruší během prvních pár let?

    Odpovědět

  • Zachrdla - TriMan

    4 září, 2006

    Určitě existuje. Zcela určitě ji ale ani žádná pojišťovna nezveřejní.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    4 září, 2006

    Většina storen je způsobena tím, že přijde další „poradce-prodejce“ a doporučí to původní zrušit. Nejde tedy o nedisciplinovanost klientů. Právě doporučení zrušit stávající již rozběhnuté produkty s již zaplacenými vstupními náklady a jejich nahrazení produkty obdobnými považuji za podstatně větší problém, než samotné sjednávání ŽP.
    Pane Zachrdlo, chtěl bych Vás poprosit, zkuste se zamyslet nad tím, jak dostat k velkému počtu klientů lepší produkty, než jsou ŽP (když je sami aktivně nevyhledávají). Ale aby to bylo ekonomicky reálné a mělo to dosah na stovky tisíc lidí. Pár superporadců s desítkami klientů to, bohužel, neřeší….

    Odpovědět

  • Zachrdla - TriMan

    4 září, 2006

    Máte pravdu, že rušení dříve sjednaných pojistek, bez předchozího výpočtu a srovnání možných variant, je velkým nešvarem. To ale zpravidla praktikují stejní lidé, kteří tyto životky sami masově sjednávají. Jde jim o provize, nikoli o odloženou spotřebu klienta.
    Náprava není jednoduchá a je to běh na dlouhou trať. Jedinou možnou cestou je osvěta. Když se klient s navrženým řešením ztotožní a sám je vnitřně přesvědčen o jeho správnosti, pak jej nový dealer zpravidla nezvyklá. Osvěta je ale pracná a nepřináší okamžité ekonomické efekty. Přesto si myslím, že je to jediná možná a správná cesta. Jste dobrý rétor s velkým vlivem na okolí. Je proto škoda, že občas zatím stojíte na nesprávné straně. Váš dnešní článek je, bohužel, z pohledu osvěty kontraproduktivní.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    4 září, 2006

    Bohužel v tomto státě není o osvětu s dostatečným dopadem zájem. Příkladem může být veřejnoprávní Česká televize, která podle mého názoru dobrý „osvětový“ seriál Osobní finance zařadila do času vhodného pro několik důchodců… Představa, že by něco takového (v délce 12 minut!!!) běželo třeba po hlavních zprávách, je asi tak reálná, jako že potkáte na Václaváku Marťany!
    Proto jsem se Vás tázal, zda víte o něčem, co by mělo dopad na statisíce lidí. Prodej finančních produktů prostřednictvím velkých prodejních sítí takový dopad má. Vymyslíme-li něco s obdobným dopadem, ale kvalitnějším výsledkem, sem s tím! Právě proto jsem psal tento článek, samozřejmě s vědomím, že jde o kontroverzní názor.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    4 září, 2006

    Pan Šafránek nabídl pohled z jiného úhlu a určitě věděl, že si tím koleduje o kritické komentáře. Nemyslím ale, že by stál na nesprávné straně, spíš nadhazuje téma k zamyšlení – a ono to opravdu téma k zamyšlení je.
    Na druhou stranu souhlasím, že takový článek může poskytnout prodejcům pojistek příjemný pocit z dobře konané práce. Mnoho kolegů se „napravilo“ a zlepšilo své služby právě proto, že se na webech jako je tento dočítali o tom, že některé postupy nejsou ok. Často je to v rozporu s tím, co je učí jejich vedoucí pracovníci, jimž jde o výši meziprovizí.
    I když v článku zazněly názory, které nahrávají druhé straně, pořád tady máme tuto diskusi, abychom své postoje vyargumentovali.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    4 září, 2006

    Ano, skutečně jsem čekal, že mi několik lidí pořádne vynadá…. Podkladem pro tento článek bylo setkání se dvěma na sobě zcela nezázislými autory finančních produktů. Oba produkty byly klientsky velmi příznivé, jejich autoři však svorně přiznali, že pokud produkty chtějí dostat mezi větší počet lidí, musejí je „pokazit“ v zájmu možnosti výplaty provizí pro prodejce.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    Prozradíte o koho šlo?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    4 září, 2006

    Jmenovat nebudu, ale šlo o produkty pravidelného investování do podílových fondů a otázku předplacených vstupních poplatků a nastavení jejich výše. Z pohledu autorů produktu je zajímavý pouze manažerský poplatek, vstupní by tam vůbec mít nemuseli, neb ho celý dají prodejcům… Protože se ovšem manažerský poplatek logicky odvíjí od objemu spravovaných peněz, potřebují do produktu získat co nejvíce klientů. A jsme v začarovaném kruhu, který naznačuji v článku – kvalita produktu pro klienta a provize jdou bohužel vždy proti sobě….

    Odpovědět

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    Nemusí tomu tak být vždy. IŽP 1000 měsíčně 30 let – provize 18000. 0 PČ. Pravidelné investice s 5% předplaceným poplatkem provize 18000. Rozdíl pro klienta cca 15% uspořené částky.

    Odpovědět

  • Richard Siuda, Conseq Investment Management

    4 září, 2006

    Myslím, že v českých luzích a hájích je (až na některé výjimky ne úplně korektně pracujících investičních společností, abych hovořil o konkurenci kulantně) u investic do fondů běžná praxe dávat na předplacené pravidelné investice snížené vstupáky, takže na 30 letech se dostaneš tak max. na 3,5% a jsi na celkovém poplatku na 5.400 Kč rozdíl. Kdybych si chtěl hrát s čísly, tak ve Tvém příkladě je „vstupní poplatek“ u ižp o 43% vyšší 🙂

    Odpovědět

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    No právě!

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    Mimochodem, že by Hanka a Katka?

    Odpovědět

  • martin gardavský

    4 září, 2006

    Pane Lenere, velmi vtipné! Co tak trošku gentlemantství i při webovské diskusi. Buďte klidný, my všichni víme, že Vy víte a tudíž patříte mezi hochy co spolu mluví a chodí hrát golf! Jste velkej kluk, fakticky.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    🙂 Tohle asi nepsal pan Gardavský.

  • martin gardavsky

    4 září, 2006

    Ale psal! 🙂 Že by to předchozí nepsal pan Lener?

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    Ale psal! 🙂 Já tomu stále moc nevěřím, že to psal pan Gardavský. Pochopil bych vcelku ohrazení se proti mému příspěvku (dámy to snad braly s humorem), i když po komentářích u miss FP to bylo velmi slabé kafe. Také druhá část příspěvku vypadá jako nefalšovaný svérázný sarkastický humor pana Gardavského. Pro zasvěcené to byl, myslím, poměrně vtipný joke. A také ukázka toho, jak se dá diskutovat s použitím chytré vtipné ironické narážky, což diskuzi lehce zpříjemňuje. Kdyby bylo všechno jako na internetových stránkách, pane Gardavský, šel bych běhat po louce s fešnou blondýnkou s trochu ostřejším nosem stejně jako Vy. Otázka je kam běží, nebo před kým/čím utíká. Ale to je jiná pohádka, pohádka o několika dílech a dějových zvratech. Nicméně ta poslední věta mi přijde až moc rozplyzlá a laciná, než abych věřil, že jí píše pan Gardavský, fakticky. Vždyť pan Gardavský sem skoro nepíše a pochybuji, že má vůbec čas reagovat na příspěvek obsahující 2 jména…tzn na ten úplně obsahově a významově nejprázdnější.

  • Martin Gardavský

    5 září, 2006

    No právě, ten úplně bezvýznamný a významově nejprázdnější! Nevím proč, ale právě takové mě vždy lákají (a vytáčejí) k reakci. Nemají zde totiž místo! Zkuste se navíc zamyslet nad „podtónem“ té Vaší věty. Nicméně máte pravdu, ta moje poslední věta je opravdu laciná. Schválně! A pokud máte rád dějové zvraty, pak pište romány. Finance jsou o něčem jiném. Ale jinak nic ve zlém pane Lenere.:-)

  • Jan Lener

    5 září, 2006

    1)Hezké odpoledne, pane Gardavský.
    2)Člověk by měl vědět, proč ho něco vytáčí, neboť se mu pak lépe žije. Obzvlášť pokud je to dospělý vlivný muž.
    3)Příspěvky, které tady mají místo, určuje nepoužití mazacího tlačítka Honzy Majera. Tím nijak nijak neobhajuji užitek mého příspěvku v danou chvíli.
    4) Schválně? Co Vás k tomu vede? To mě zajímá.
    5)Děkuji za doporučení. Chápu, že by se Vám to hodilo. A dokonce pokud bych bral inspiraci v modrém supermarketu mohl bych z toho čerpat dlouhý čas. Uvidím, možná se nějakého dílka ode mě jednou dočkáme. 🙂 A bude to trhák.
    6)O financích hovořit můžeme, nicméně jsem měl dojem, že naše debata je spíš o principech vedení finačně poradensky-zprostředkovatelských-obchodních firem a tam se poslední dobou ukazuje spousta zvratů. Víte proč se finanční poradci dívají na televizi méně než průměr? Protože tenhle segment je napínavější než telenovela a Vyvolení s Barem dohromady. 🙂
    7)Z mé strany také nic ve zlém. A jinak, z Vaší strany také něco v dobrém, pane Gardavský?
    8)Fakticky mám teda věřit, že to píše pan Gardavský?

  • Jan Majer

    5 září, 2006

    Přeji pěkný podvečer, přiznám se, že o mazacím tlačítku jsem ani na chvíli nezauvažoval, protože vám pánové skoro nerozumím. Přijde mi, že musíte mít nějaké společné tajemství, protože si evidentně rozumíte. Já to vůbec nepobral. Dalo by se shrnout do dvou tří vět, co kdo řekl a co koho naštvalo, pane Lenere? Díky. A ano, jsem to já, Jan Majer:-)))

  • Jan Lener

    5 září, 2006

    Pane Majere, nejste první, kdo se mě ptá. Tak to tedy odtajním. A pokusím se stručně. Pana Gardavského vytočil můj příspěvek (v pravdě, ode mne trochu klukovina)s dívčími jmény, sám pan Gardavský neví proč, ale ze stovek příspěvků jej tento iritoval nejvíce. Ve své reakci zmiňuje golf a hovoření s kolegy. Naráží tak na fotografie na stránkách společnosti broker trust. V závěru napsal větu, která je…řekněme taky dost klukovina, bez úrovně, celkem provokativní. Protože bych od člověka v jeho postavení klukovinu nečekal odmítl jsem uvěřit, že to píše opravdu on. Na čež jsme komunikovali stylem „to jste nepsal – Ale psal!“ Co se týče té běžící blondýny – tu zase najdete na stránkách ovb, fotku jsem převedl stejně jako panGardavský do humorného kontextu. V podstatě můžeme říct, že naše debata byla antivěcná a od pana Gardavského jsem se nic konkrétního kromě pár útoků a filosofie jeho příbuzných nedozvěděl. Ani on se moc nového nedověděl ode mě. Pak v příspěvcích se také objevuje, že pan Gardavský počítá se stabilním růstem ovb a udržením pozice jedničky, a zachování „zajetých kolejí“, zatímco já si dokážu představit i nějaké zásadní změny a zvrat ve vývoji. To už se na otevřeném trhu stává. Mimo jiné jsem zaznamenal z obou stran pokus o psychoanalýzu. -*-. >Vzhledem k mému slibu o kultivaci příspěvků jsem si poslední větu sám zcenzuroval. Stručněji by to bylo nevýstižné. 🙂

  • Martin Gardavský

    5 září, 2006

    Moje babička o některých lidech říkala: plká, plká a zase jen plká. A nebavila se s nimi. Nemělo to smysl. Udělám to také tak.

  • Jan Lener

    5 září, 2006

    Vidíte, takhle je to s komunikací v modrém supermarketu. Pan Gardavský s nima nemluví, protože to tak dělala i jeho babička.

  • Fr. Toman

    5 září, 2006

    Naprosto s Vámi p. Lenere souhlasím Modrý supermarket to je heslo dne. Mohly by heslo: „Zitřek může přijít“ na Zítra potopa může přijít nebo Modrý supermarket alis Český sen. PS: kontrarozvědka se opět projevila = Gardavský

  • Petr Šafránek

    6 září, 2006

    Takovéto čistě osobní útoky vypovídají spíše o úrovni Fincentra FP. Podle mých informací má Vaše divize Osobní finance klíčové provizní příjmy rovněž z prodeje kapitálotvorných životních pojistek a nemá si tak v tomto ohledu s OVB co vyčítat…..

  • Magdalena Ludvíková

    16 září, 2006

    Modrý supermarket alias Český sen je trochu nepřesné. Prosím o opravu. Když už tak EVROPSKÝ SEN:-))) ( vzpoměň si: ve 13 zemích – zatím, ne ve 13 městech )
    Franto, kontrarozvědka není to nejhorší..Představ si, že všechny reakce lidí z OVB jsou centrálně psány v Kolíně nad Rýnem, schváleny představenstvem, přeloženy na centrále v Praze a potom konečně rozposlány do našich emailů. A všechno se to děje během několika vteřin..A to nevíš, že na každého z vás jsme nasadili 3-4 MIB.. Pořádně se rozhlížej cestou do práce. To je jedna možnost. Druhá se nazývá paranoia.
    Já to nepsala, fakt ne. To kontrarozvědka.

  • Jan Lener

    16 září, 2006

    Paní Ludvíková, Vy vždycky překvapíte.

  • martin gardavsky

    4 září, 2006

    Ale psal! 🙂 Že by to předchozí nepsal pan Lener?

  • Jan Lener

    4 září, 2006

    Proč IŽP ano? IŽP není ztracený produkt, který vždy klientovi peníze pouze bere. Vemte příklad – muž 30 let IŽP na 30 let PĆ smrt 700.000 su 700000 TI 700000, v 60-ti vyleze 456000 při 6%p.a. Pojistné 1091 Při RŽP + OPF 608+483(v praxi nelze :-)) v 60-ti vyleze 454000 při 4% vstupáku, 460000 při 3%. Takže výsledek obou (třech)variant je stejný. S daňovými úlevami a 15% daní z výnosu budeme opět na podobných částkách. Prozatím na našem trhu by však mělo platit, že pojištění je má sloužit k pojištění.

    Odpovědět

  • Ivan Špirakus

    4 září, 2006

    no, ano, v zásadě je to tak, že demokracie a liberalismus přece nikdy nemůže být moc funkční 🙂 – protože vyžaduje aktivitu jedinců avšak většina z nich je a vždy bude pasivní, že ?
    Proto je obecně nejlepší systém osvicený absolutismus, kde král je rozumný, dobře a spravedlivě vládne a ví, co je pro jeho lid nejlepší :). Nepotřebuje zbytečně utrácet za poslance a volby, protože mu stačí pár podobně geniálních rádců jako je on…..
    Na tom je založena úvaha páně Šafránka (my víme, co je pro lidi nejlepší – oni jsou v podstatě banda nesvéprávných jedinců a raději ať mají ne úplně výhodné KŽP/IŽP než aby to utratili za nezdravé tučné vepřové, cigarety a pivo nebo zájezd k moři). Jinak si na důchod nic neušetří a my je pak všichni budeme muset ze státního živit.
    Jenže to už tady párkrát bylo….. a pak se vždycky ukázalo, že ten král nebyl (Stalin, Castro, Čaušecsu, Arafat, Kim-Ir-Sen atd) až tak úplně moudrý a spravedlivý (život není pohádka) a vyvolená skupina rádců si spíše přihrávala do své kapsy, než aby nezištně konala ve prospěch poddaných …..
    a zazvonil zvonec a pohádky je konec……

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    4 září, 2006

    Hezké zamyšlení pane Špirakusi. Určitě se bude líbit. Nadarmo přece neplatí: Historia magistra vitae! Možná by však bylo možné místo osvíceného absolutismu použít konstituční monarchii. Tak alespoň rozumím já panu Šafránkovi. Takže ne Stalin nebo Kim, ale Juan Carlos a Victorie. Pan Šafránek udělal velmi dobře když nazval věci pravými jmény. Ono totiž i to naše národní obrození před dvěma sty lety nedělali jen vzdělanci a buditelé (teoretici) ale zejména řemeslníci, sedláci a obchodníci (praktici). A praktická stránka věci rozhoduje vždy! Hezkých řečí se ještě nikdo nikdy nenajedl! To přece také znáte z pohádek a jistě konec konců i z Vaší odborné praxe. Nebo se mýlím?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    4 září, 2006

    Pane Špirakusi, obávám se, že Váš názor je poněkud deformován Vašimi zkušenostmi pouze s podnikatelskými subjekty. Když firma utrpí nepojištěnou škodu, stát jí nic nedá a firma zkrachuje. U fyzických osob je to ale jinak! Ty vždy natáhnou ruku po společné kase a zpravidla uspějí!

    Odpovědět

  • Tomáš Nutil

    4 září, 2006

    Mám pravidelné investice rád a bylo by fajn, kdyby ohledně takového způsobu zhodnonocování byla osvěta co největší. Ale faktem je, že pokud se například 23letý kluk bude chtít zabezpečovat na důchod pravidelnými investicemi do OPF, nemusí nutně mít v důchodu vyšší úspory, než ten, kdo ve stejném věku začne sypat peníze
    do PF nebo IŽP. Naopak bude mít spíše mnohem méně. Protože podílové listy brzo
    prodá a nakoupí za ně věci, které budou pro něho momentálně důležitější. Na důchod moc nezbyde. U dlouhodobějšího produktu s menší likviditou je vyšší pravděpodobnost, že v důchodu nějaké úspory mít bude.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    5 září, 2006

    to záleží na přístupu… pokud někdo nemá disciplínu, tak mu pak žádná rada nepomůže.

    Odpovědět

  • Anonym

    5 září, 2006

    Vážený pane Šafránku, uvítal bych článek na téma: Rozdíl mezi finančním zprostředkovatelem (FZ) a finančním konzultantem (FK) dle směrnice EU, našich zákonů a vyhlášek. Zejména o povinnosti pravdivě informovat klienta o všech podstatných náležitostech prodávaného produktu, pravdivě informovat o vlastním právním statutu a povinnostech z toho vyplývajících, ochraně spotřebitele, atd. Myslím, že pokud by je FZ a FK znali a ve vztahu ke klientovi také dodržovali, přešel by je nejen vztek, ale i smích. Diskutující si zbytečně kazí vzájemné vztahy spory o věcech, na které z principu nemohou mít stejný názor. Rozdíly mezi FZ a FK jsou natolik významné, že se zjednodušeně dá hovořit o dvou různých profesích. Možná mi někdo pomůže s lepším příkladem než jsou spory mezi astrology a astronomy. Diskuse by byla korektnější, plodnější a smysluplnější pokud by probíhala ve dvou oddělených sekcích (FZ a FK). Nejdříve však bude nutné definovat právní status obou skupin a pak teprve se budou diskutéři přihlašovat. A abych nezapoměl, na trhu je také skupina FZK. Zákon ji však nezná. Klientovi je nutné sdělit zda jsem FZ. Pokud jsem FK, tak si řeknu o peníze v hotovosti a zdůrazním (opět ve vlastním zájmu), že nejsem FZ. Obhajovatel konkrétního produkt by měl veřejně sdělit, např. jaké číslo má jejich vlastní smlouva, jejíž typ právě obhajují, kolik peněz do ní dávají, na jak je dlouho, jaké si naordinovali poplatky a zda totéž ordinují svým klientům. Protože se nemíním diskuse zúčastnit, řeknu rovnou, že jsem si všechny finanční produkty „přidělil“ za obvyklé „tabulkové“ poplatky (majetkové, úrazové, rizikové a kapitálové pojištění, penzijka, stavebka, OPF bez pravidelného investování i hypotéku). A to ne proto, že bych nevěděl o co jde, ale proto, že pokud chci hájit stavovskou čest FZ, tak ze vším všudy, pozitivy i negativy, bez fixlování a už 8 let. To však neznamená, že bych neznal svět FK (10 let praxe). Nemám soukromé zdravotní pojištění (pouhé opomenutí) a IŽP.

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    5 září, 2006

    Docela jste mě pobavil…..
    Když už chcete hájit jakous čest tak to vemte pořádně. Kdybych se měl řídit vaším příkladem tak si jako svobodný bez závazků zřídím KŽP (abych kryl riziko smrti) a pak ho vesele prodávám vrstevníkům (kteří ho povětšinou užijí jako pověstný zimník mrtvý) a vše bude ok, protože já ho přeci mám také. Nebylo by smysluplnější, aby každý (přeloženo poradce i klient) měli jen to co potřebují a je jim k užitku?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    6 září, 2006

    Srdečně Vás zdravím, pane doktore Fabini! Především neznám (bohužel) žádnou směrnici EU, ani žádný náš zákon či vyhlášku, které by řešily to, co Vy označujete FK a máte tím zřejmě na mysli klientem placenou službu, kdy nedochází k žádnému zprostředkování produktů. V našich podmínkách se jedná o volnou ohlašovací živnost, řídící se poměrně obecnými ustanoveními živnostenského zákona a obchodního zákoníku.
    Oproti tomu zprostředkování NĚKTERÝCH finančních produktů je skutečně upraveno jak směrnicemi EU, tak i naší legislativou – konkrétně jde o zprostředkování pojistných smluv a investičních instrumentů. Zprostředkování stavebního spoření, všech typů úvěrů a penzijního připojištění je opět volná ohlašovací živnost.
    Naprosto s Vámi souhlasím, že základem by měla být jasná informační povinnost poskytovatele služby vůči klientovi, aby tedy klient jasně věděl, na čem je a nemohlo dojít k mylným očekáváním. Tuto informační povinnost má zatím opět pouze pojišťovací a investiční zprostředkovatel.
    Nemohu se však příliš ztotožnit s Vaším názorem, že zprostředkovatel by měl mít sám sjednány všechny produkty, které nabízí. Každý produkt přece není vhodný pro každého v každé situaci. A zprostředkovatel je z tohoto pohledu přece také klient.
    Mimochodem – když jste si sám „naordinoval“ Vámi vyjmenované produkty – neměl jste je náhodou levnější o provize, tedy za výhodnějších podmínek, než je mají Vaši klienti?

    Odpovědět

  • Anonym

    6 září, 2006

    Jsem rád, že jsme se shodli na tom, že i činnost FK podléhá „našim zákonům“. živnostenskému a obchodnímu. Věřím, že se shodneme i na tom, že nejen těmto zákonům. Např. vědomě uvést klienta v omyl je nejen neetické, ale i v rozporu se zákonem (jiným než citovanými), atd. Také se shodujeme v tom, že činnost FZ je zregulovaná „směrnicemi EU i naší legislativou“. Také se shodujeme v tom, že pouze „Některých finančních produktů“. Jaký objem zprostředkovatelských provizí tvoří tyto „některé finanční produkty“ (např. OPF, KŽP a IŽP), 70-80-90 % ? To je tedy jádro získatelských provizí a také jádro diskuse. Ostatní produkty jsou z hlediska provizí doplňkové, z pohledu klienta však stejně důležité. Souhlasím s Vámi, že zásadní spory o tyto ostatní produkty nejsou tak četné. Souhlasím s vámi, že zprostředkovatel nemusí mít uzavřeny všechny finanční produkty (to jsem netvrdil) a shodujeme se i na argumentaci proč. „Obhajovatel konkrétního produkt by měl veřejně sdělit, např. jaké číslo má jeho vlastní smlouva, jejíž typ právě obhajuje,…“. Je to jednotné číslo. Výčet vlastních produktů je tam proto, abych se vyhnul diskusi o konkrétnímu produktu (tato diskuse je podle mého názoru lichá a myslím, že většina diskutujících mne takto pochopila). Netvrdím, že mladý, svobodný a bezdětný člověk má mít KŽP. Očekával bych však, že obhajovatel nějakého konkrétního spořícího instrumentu se ozve a řekne: 50% mojí produkce tvoří produkt X, protože je to nejlepší co na trhu je, a proto i já jsem si jej (jako můj první spořící produkt) sjednal např. na 30 let a spořím si tam 3000 Kč měsíčně. Domnívám se, že v tomto kontextu je vaše poslední věta irelevantní. Oba se však shodujeme v tom, že ani výše provize ani „sleva pro zprostředkovatele“ nebude drtivou většinu zprostředkovatelů motivovat k tomu, aby si sami sobě sjednali produkt X. Toto prosím nebyl příspěvěk do diskuse, ale pouze technická poznámka.

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    7 září, 2006

    „sleva pro zprostředkovatele “ může být velice významným rozhodovacím argumentem – např. penzijní p. kdy storno je max 36 měsíců a to je po započtení provize slušný zisk i v případě výpovědi ( o převodu nemluvě)……

    Odpovědět

  • Jan Lener

    7 září, 2006

    Ale takhle můžete napadnout úplně všechno. Jsem si jistý, že pan doktor Fabini by se něčeho takového nedopustil. Netvrdím, že Vy tvrdíte, že ano.

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    10 září, 2006

    Právě proto to napadám, neb se tady někdo snaží o nenapadnutelné a „ve jménu vyšší věci“ chce vyvolat dojem, že musím mít vše co prodávám. K tomu se vcelku dobře hodí přirovnání s obchodníkem (např. zelenina/ to aby měl oooobr kompost/, elektro/ poněkud draze vybavená domácnost/)

    Odpovědět

  • Jan Lener

    10 září, 2006

    Když Vy neznáte pana doktora Fabiniho.

    Odpovědět

  • Anonym

    5 září, 2006

    Pardon. “ …jeho vlastní smlouva, jejíž typ právě obhajuje, kolik peněz do ní dává, na jak dlouho,, jaké si naordinoval poplatky a zda totéž ordinuje svým klientům.“

    Odpovědět