CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Stát chce chránit spotřebitele finančních produktů… má šanci?

 


 

Proč je třeba chránit spotřebitele?

Materiál „Rámcová politika Ministerstva financí k ochraně spotřebitele na finančním trhu“ identifikuje jako hlavní důvod, proč je třeba spotřebitele chránit, informační asymetrii. Konkrétně uvádí: „Nejvýznamnějším důvodem pro ochranu spotřebitele je selhání trhu. Mezi příčiny selhání trhu s největším dopadem na spotřebitele je řazena informační asymetrie. Jejím obsahem je nejen nerovný přístup k informacím, různá schopnost tyto informace zpracovat a učinit kvalifikované rozhodnutí, ale i různá míra možnosti či schopnosti hájit na trhu své zájmy.“

Myšlenka chránit spotřebitele pak vychází z teze, že „společenské zdroje mají být distribuovány podle toho, co je „spravedlivé“, nikoliv podle toho, co je tržně efektivní.“ Za povšimnutí stojí již uvozovky kolem slova „spravedlivé“, které dávají čtenáři materiálu otazník nad tím, zda je možné tuto spravedlnost vůbec definovat, natož ji následně hájit.

Rámcová politika se odvolává též na společenské hodnoty, tedy normy chování, které jsou považovány společností za žádoucí. V této souvislosti uvádí: „Chování, které není akceptovatelné, je zpravidla zakázáno. Typickým příkladem je zákaz lichvy.“ Osobně si nemyslím, že se jedná o šťastné přirovnání.

Vzhledem k definici lichvy v zákonu, její „praktické aplikaci“, která umožňuje poskytovat úvěry s roční procentní sazbou nákladů ve výši několika set procent, a prosperitě zastaváren, si nejsem jist, zda je toto přirovnání šťastně zvolené…

Regulace finančního trhu je dle materiálu MF ČR důležitá zejména ke zlepšení postavení spotřebitele, kterého vidí jako „méně kvalifikovaného, méně informovaného hráče, s menším potenciálem pro efektivní rozhodování.“

Jak je třeba chránit spotřebitele?

Spotřebitele může chránit (zjednodušeně řečeno) téměř kdokoli téměř libovolným nástrojem. Mezi subjekty, které mají chránit uživatele finančních produktů řadí materiál i spotřebitele samotného. Před ním ovšem stojí dozorové instituce (např. ČNB), nevládní i vládní organizace, finanční instituce a jejich profesní spolky a další…

Ochrana spotřebitele má stát na třech pilířích – zajištění adekvátních informací v optimálním rozsahu a kvalitě, zvýšení finanční gramotnosti a schopnosti pracovat s informacemi a zlepšení postavení spotřebitele na finančním trhu.

Spotřebitel má mít přístup ke správným, úplným, transparentním, srovnatelným, srozumitelným, vyváženým a včasným informacím. Zajistit poskytování takových informací by měla nezávislá agentura, ovšem vzhledem k její neexistenci to ministerstvo vezme na svá bedra. Součástí je též zajištění odbornosti distributorů finančních produktů. Zřejmě první pokus s povinným přezkoušením a složením zkoušek finančních poradců nebyl úspěšný…

Srovnatelnost informací je problémem sama o sobě. Finanční instituce ve snaze odlišit se od konkurence vytvářejí nové produkty, jejichž parametry nelze snadno srovnat s jinými. Sjednotit poskytování základních informací se již dnes pokouší řada institucí a banky a další finanční instituce uzavírají dohody o dodržování určitých standardů – k nimž musí přistupovat nanejvýš obezřetně, aby nebyly napadnuty z druhé strany od Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Příkladem sjednocování informací, na kterém se ovšem ministerstvo přímo nepodílí, je tzv. hypoteční kodex (Evropské ujednání o dobrovolném kodexu chování pro poskytování informací o úvěrech na bydlení před uzavřením smlouvy), který v České republice podepsalo 7 bank a 5 stavebních spořitelen. Ovšem i signatáři kodexu podle Sdružení obrany spotřebitelů pravidla poskytování informací opakovaně porušují.

Novinkou v tomto směru jsou tzv. produktové listy. Jedná se o projekt, jehož cílem je vytvořit dvanáct šablon produktových listů s cenovými listy a vysvětlivkami, které budou ke každému typu produktu definovat strukturu informací na listě A4, které by měl klient obdržet. Projekt byl oficiálně spuštěn 1. září 2007 a jeho manažerem je Martin Podávka, vedoucí oddělení pojistné matematiky a produktový manažer životního pojištění v pojišťovně Allianz. Na projektu spolupracují odborníci z různých institucí. V současnosti je v připomínkovém řízení první z listů – Pojištění osob.

Snad veškeré studie zabývající se finanční gramotností české populace mají jeden problém – nemohou finanční gramotnost téměř vůbec najít. Na jejím zvýšení chce i ministerstvo financí spolupracovat.

S cílem zlepšit postavení spotřebitele na finančním trhu chce ministerstvo především umožnit „jasné a jednoznačné stanovení odpovědnosti v rámci distribučního řetězce a vytvoření mechanismů, které oproti současnému stavu spotřebitelům zajistí rychlejší, levnější a účinnější možnost řešit s finančními institucemi stížnosti a vést spory.“ Za tím účelem chce využívat systém mimosoudního urovnání sporů.

V tomto směru je dobré připomenout mimosoudní řešení sporů prostřednictvím rozhodčí doložky, která může být zneužita naopak ke zhoršení postavení spotřebitele. Ministerstvo chce ovšem tuto roli přisoudit především finančnímu arbitrovi, který v současnosti řeší spory v platebním styku.

Zdroj: MF ČR

Ochrana spotřebitele: Je možná?

Na otázku zapsanou v mezinadpisu není jednoznačná odpověď. Stát by měl bezpochyby chránit spotřebitele vytvořením jasných a srozumitelných pravidel hry (právního rámce, v němž se jednotlivé subjekty pohybují) a jejich rychlým a spravedlivým vymáháním. Lze to ale nazvat „ochranou spotřebitele“?

Nedávno jsem se bavil s jedním úspěšným finančním poradcem. Popisoval mi případ, kdy svému klientovi před lety sjednal nejlevnější variantu zajištění a investic – rizikové životní pojištění a pravidelnou investici do podílových fondů. Po roce obdržel od klienta telefonát, zda musí platit tu životní pojistku a že se mu ji nechce platit, když si na ni nespoří… a uvítal by raději tu, kde si i spoří. Poradce klientovi trpělivě vysvětlil, že spoří prostřednictvím výhodnějšího produktu, že pojistku má k zajištění rodiny pro případ smrti a že je tato varianta pro něj výhodnější. Klient vysvětlení přijal… a za rok, když měl platit další pojistné, telefonoval znovu. Poradce podlehl a klientovi upravil pojistku na investiční s nízkou spořící částí – a klient byl spokojen.

Otázka zní: Jak lze takového klienta chránit na finančním trhu? Odpovědí může být jen finanční vzdělávání… ale… Dnešní svět spěje ke specializaci. Informací, nejen z finančního trhu, je tolik, že je nemůže jeden člověk pojmout. Po finančním vzdělávání obyvatel (jehož význam nechci zpochybňovat, naopak, považuji ho za velmi důležité) volají především lidé, kteří se na finančním trhu pohybují. Obdobně ale volají lidé z jiných oborů po vzdělávání v jejich branži… (o tomto jsem hovořil s člověkem pohybujícím se v architektuře – ocenil by pro změnu estetickou výchovu na školách).

Ani dostatek informací není všelékem. Výše uvedený klient měl dostatek informací podaných od svého finančního poradce, kterému důvěřoval, podaných srozumitelnou formou. A přesto s řešením nebyl spokojen, dokud nezískal „módní“ produkt.

Finanční vzdělávání? Ne, vzdělávání v odpovědnosti

Finanční vzdělávání považuji za velmi důležité. Nedávno jsem nahlédl do učebnice matematiky pro základní školy, v níž se probírala procenta. Byl jsem mile překvapen, že jsou vysvětlována a procvičována na výpočtu úroků. To je podle mne správná cesta.

Samotné finanční vzdělávání a dostatek relevantních informací ovšem nestačí. Jediné, co by snad mohlo pomoci, je „vzdělání v odpovědnosti“ – posílení odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Nezmění-li se přístup velké části spotřebitelů „stát nás ochrání“, budou mít veškerá opatření na ochranu spotřebitele dle mého názoru jen malý dopad.

Loading

Vstoupit do diskuze 25 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Fredy Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Hanzl

    12 září, 2007

    Tento stát opakovaně prokazuje, že není schopen efektivně řídit sám sebe, natož efektivně podnikat. Nečekejme od něj, že chudáka retailového občana ochrání před ním samým, když rozhazuje ročně desítky miliard do stavebního spoření a podporuje tento způsob investování se zárukou, zneužíváním politického cíle, tj. podpořit stavbu nového bydlení. Nečekejme, že nějaký osvícený úředník vymyslí superzákon a nějaký horlivý vykonavatel TakéProuza, než stihne založit svůj stroj na peníze, bude účinným superochráncem drtivé většiny, tedy těch, kdo se odmítají finančně vzdělávat. A těch je, přátelé a Partneři, drtivá většina. Pokud by klient věděl že neví a kolik ztrácí, protože neví (díky za bonmot, pane Zachrdlo), byli bychom v daleké budoucnosti a toho se už já bohužel nedožiju a proto mi nedrnčí imrvére telefon od žadonících neznámých hlasů. Pak by tento pokus státu nikdy nemohl na svět. Do té doby vždy bude platit, že klienta vzdělává jeho poradce – pokud je schopen se ke klientovi přiblížit a správně jej osloví a vede po cestách, které mu ukáže, když současně neustále studuje produktové novinky a tráví obrovský, nekončící proud nových informací a s prominutím nechce jíst trávu. Analyzoval jeho finanční portfolio a sdělil, že poradenství nedělá jako vedlejšák, je úspěšný a naučí to i svého klienta. Právě tak platí, že inteligentní a finančně zanedbaný retailový klient cítí vnitřní agresivitu, pokud vidí reklamu ve stylu „Věřte nám, my jsme ta nejlepší (férová mlm) firma. Tady máme ten investičně pojistný zázrak od AXY a víme že jej potřebujete.“ A to je dobře.

    Hele, státe, začni v mateřské školce s prasátkem, které nechce ztloustnout, protože Mánička jej nechce pustit papat akciovou pochoutku v kolektivní pastvě na kapitálovém trhu a uvidíš za 15 let… Nemusíš předstírat, že Ti jde o blaho daňových poplatníků, když ti jde mnohem více o korporátní daně bank a pojišťoven, které na oplátku k tobě do vlády i do parlamentu vysílají dohled, abys jim neuškodil. A přiznej, že líp se rozdává z nevybraných daní, než na platy finančně kvalifikovaných učitelek v mateřské škole. A taky přiznej, že vybírat SP a hned je rozházet důchodcům je docela příjemné a bez práce.

    Právě tak nečekejme, že občan bude věřit někomu, kdo ve stylu reklamy na NOVÝ a lepší prací prášek bude více věřit jedné mlm poradenské firmě, než těm starším. Spíše čekejme, že poradců co netají informace bude přibývat velmi pomalu, právě tak jako bude přibývat velmi pomalu lidí, co budou ochotni za informace o jejich finanční realitě a možné budoucnosti platit přímo poradci. Řeknu Vám, čeho bude přibývat rychle. Ano, různých variant životních pojištění s investiční složkou a také úředníků, co budou vykazovat ochrannou činnost. Fredy – zdravím Vás tam za vodou, a neberte to jako červený hadr před očima!

    Hodný strýček s pistolí a s osvětou v rukávu? Horlivý úředník, lovec odměn, co pronásleduje neetické poradce? Nikoliv, jenom plošná buzerace naprosto všech poradců a překonání trhu úředníky do doby, než si trh poradí sám a vynalezne nové cesty, jak buzeraci obejít. A trh, přátelé, to jsou poskytovatelé produktů, zprostředkovatelé a klienti. O státu ani zmínka, ten tu jen překáží!

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    14 září, 2007

    …v několika věcech s Vámi pane Hanzle (aspoň myslím) souhlasím: trh si poradí (časem) sám.

    To, že existuje nějaká ochrana ze strany státu, je ale dle mého jistě dobře. Bojím se, že 90% účinku této ochrany je jen administrativní zátěž a buzerace poradců (zřejmě víme, jak mohou být zcela s úsměvem použity stávající protokoly, dotazníky aj., které zákon vyžaduje a přitom může klient dostat zcela nevhodné produkty), ale i těch 10% JE potřeba.

    Myšlenka finančního ombudsmana je dobrá, ale jak zajistit jeho nestrannost a objektivitu?

    Úlohu státu obecně vnímám především jako „co nejméně škodit“ na volném trhu, který má sám sebeočistné procesy podobně jako jezero, dokud do něj nezačnete vypouštět nečistoty se čistí samo. Tak by stát ten náš finanční rybníček měl chránit před těmi největšími „nečistotami“ a především je sám nevypouštět.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    14 září, 2007

    OK. Je to rozumné. Já si ovšem myslím, že nejúčinnější ochranou je finanční osvěta na mateřské, nejpozději na základní škole. Jen tak si nová populace včas uvědomí, že finanční gramotnost je základ, právě tak jako ta počítačová a jazyková. Vše ostatní je sekundární. Já jsem pro naprosté nepřekážení úředníků na trhu. Já i Vy – oba chceme uspět a můžete mi věřit, že moji i Vaši klienti nás velmi potřebují. Přeji vše dobré.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    14 září, 2007

    Finanční osvěta je skutečně jediná možnost.

    Otázka je, CO má být její součástí a KDO to bude učit… Řekněme, že 2. otázka je problémem vždy, když stará generace chce na základě nových instrukcí vychovat novou jiným způsobem, než byla sama vychována…
    1. otázka není jednodušší a souvisí s 2. Který z učitelů mateřské, základní, střední a vysoké školy pedagogické má dostatečné vzdělání aby toto mohl učit? Kde takové vzdělání získat? Jak budou učitelé učit děti brát samozřejmě něco, co je pro ně svahilskou (španělská je příliš blízko) vesnicí?

    Jistě by se našlo mnoho „hodných strýčků“ na pojišťovně a v bance, kteří by takové „vzdělání“ milerádi poskytli, to však zřejmě není ta pravá cesta.

    Odpovědět

  • Adam Tomášek

    16 září, 2007

    Kdo to bude ucit? Co treba na skoleni za 2000,- ZFP 😀 Uz lidi vzdelavaji co se tyce financi 🙂 Nejhorsi na tom je, ze jsem potkal poradce ze ZFP a rikal jak je dobry a mel zakladni skolu. Myslim si, ze je to docela smutne. Jista pomoc by byla, kdyby financni poradenstvi byla vazana cinost a clovek, ktery by chtel radit, tak by musel slozit zkousky.

    Odpovědět

  • Adam Holý

    16 září, 2007

    Nemyslím si, že zde záleží na vzdělání. I člověk, který má jen základní školu může být lepším a erudovanějším poradcem než poradce s titulem Ing. z VŠE.

    Odpovědět

  • Fredy

    16 září, 2007

    Naprostý souhlas 🙂
    V jedné vsi, co mám nemovitost, je nejlepším finančním poradcem traktorista Vašek, ten dokázal „prodat“ nejvíce Dynamiků v celém regionu. A přitom má jen základní vzdělání.

    PS:

    A nyní vážně. Prodejcem produktů, naučených na večerním školení, může být skoro každý. Nejde o produkt jako takový a jeho podrobnosti, ale o „dar“ umět prodat i nos mezi očima. Být drzí, nebojácný a mít dobrou vyřídilku. Dokázat hodně dlouho mluvit o ničem a tím klienta ukecat. Nebát se používat různé finty, jak se dostat ke klintovi domů…… Tohle vše jsou PRODEJCI. Ti s poradenstvím nemají nic společného, kromě firmy, která je na IČO zaměstnává a kromě titulu na vizitce. Také se jim říká bouchači, nutiči, zvonkaři?.

    Skutečné poradenství není o produktech, ale o finančním zdraví klienta, jeho přáních a tužbách, cílech, ale hlavně o jeho nevědomí. Toto poradenství se dělí na dvě skupiny:

    1) NUCENÉ poradenství. Spočívá v tom, že tento poradce musí nutit své služby proto, že je to jeho obživa. Čestnější z nich nabízí pro klienta rozumnější řešení, i když na tom méně vydělají. Je jich málo, ale jsou. Ti ostatní nabouchají cokoliv, hlavně když to dost hodí. Ovšem své počínání dokáží erudovaně obhájit před celým světem a dokonce jej učí i ostatní.

    2) VYŽÁDANÉ poradenství. Je většinou placené (není podmínkou) a je prováděno na základě dobrých zkušeností jiných klientů. Nikoliv ale na základě vynuceného doporučení dalších zájemců, jak realizuje OVB a další. Tito poradci mají ve svém podnikatelském portfoliu i jiné činnosti, které jim vykrývají nepravidelné příjmy z finančního poradenství. Většinou mají VŠ vzdělání a rozumí ekonomice, financím, daním a účetnictví. Většinou sami neprodávají žádné produkty, ale vytváří, za úplatu, ekonomické plány, jejichž součástí je i finanční plán. Produkty pak většinou zabezpečí jimi doporučený poradce, či poradci a nebo přímo navržené finanční instituce.

    A nebo je to úplně jinak 🙂

    Odpovědět

  • OVB Šafr

    17 září, 2007

    Pane Fredy,
    jak tak čtu Vaše řádky, připomínáte mi svými postoji hodně Kiyosakiho, který ve všech svých knihách hodně paušálně napadá finanční poradce. Já netvrdím, že nemáte svým způsobem pravdu, ale většina poradenských firem funguje na provizním odměňování. Já své klienty rozhodně nedřu z kůže a pokud jde o doporučení, žádám je jen od těch, kteří se již stali mými klienty. Na prvním termínu s klientem o doporučení ani nemluvím.

    Odpovědět

  • klient OVB

    18 září, 2007

    Zásadní problém je ten, že v současné době tzv. poradce není ve skutečnosti poradce, ale pouhý prodejce – zprostředkovatel produktů, které má v portfoliu jeho partner, např. OVB O zařazení produktu do portfolia nerozhodují tzv. poradci, jak se pořád usilovně titulují /pro mě finální prodejci/, ale pouze mateřská firma na základě výše získané provize, různých bonusů a dalších výhod. Jinými slovy je prodejce, chcete-li poradce, vždy vázán svým vztahem k mateřské firmě, např. k OVB. I kdyby byl produkt sebelepší a pro klienta špičkový, nebude poradce produkt nabízet v případě, že bude z portfolia vyřazen. I žák na prvním stupni ZŠ jistě pochopí, že v systému MLM OVB musí nejprve vydělat centrála v Německu, dále centrála v ČR, poté vrcholový managment – tzv. ředitelé, dále vedoucí struktur R1-R99 a na nejnižším stupni je tzv. odborný finanční poradce z OVB – finální prodejce. Výsledkem tohoto systému je tlak superporadců OVB na zvyšování počtu prodejců -rekruting a na počet prodaných produktů s nejvyšší provizní hodnotou. protože jinak by se celý systém zhroutil. V současné době systém ještě běží, zatím se průběžně hroutí někteří klienti těchto odborníků ze světa investic. Např. provize za Helvag činila pro OVB až 27% z hodnoty zprostředkovaného vkladu. Výsledkem poradenství je ztráta 500.000.000,- Kč v Helvagu. OVB /a možná i další / by do portfolia klidně zařadilo i prodej půdy v Nigeru v Africe, pokud by za to byla odpovídající provize. Vše je jen o penězích. Tak nedělejme z veřejnosti ekonomické analfabety, to si nezaslouží. Prosím, nabízejte a prodávejte Vaše skvělé produkty, ale nabídku a prodej neoznačujte poradenstvím. To by byl poradcem každý prodavač v obchodě, který na svůj ŽL třeba prodává staré hadry a jinou veteš.

    Odpovědět

  • OVB Šafrovec

    19 září, 2007

    Vážený kliente OVB, připouštím, že na Vašem příspěvku je dost pravdy. Já jsem poradce (tedy prodejce). Jak tak pořád čtu ty přestřelky na téma KŽP a IŽP, připadá mi to trochu úsměvné. Pojišťováci, kteří jsou vázáni k té či oné pojišťovně, prodávají běžně investička i kapitálovky kolikrát v rozmezí 3 000 – 5 000 Kč/měsíční platby a nikdo se nad tím nepohoršuje. Ale když to náhodou udělá finanční poradce z té či oné poradenské společnosti, je to skoro trestným činem.

  • Milo Havrann

    19 září, 2007

    ?Nikdo se nad tím nepohoršuje? jestli to není tím, že to je právě pojišťovák a netvrdí o sobě, že je finanční poradce (poradce pro rodinné finance). Anebo tady diskutují jenom finanční poradci. Pojišťováci na žabomyší války nemají čas, věnují se svým klientům a ve volném čase svým rodinám a zálibám. :-))
    MH

  • OVB Šafrovec

    19 září, 2007

    Souhlasím, Milo. Mám známého, který je pojišťovákem u Generali třetím rokem a prodává v průměru 8-10 IŽP CLEVER INVEST měsíčně běžně i za 6 000 Kč/ měs platby. Při četbě diskuzí na tomto serevru nevěřícně kroutí hlavou.

  • klient OVB

    20 září, 2007

    Vážený pane Šafrovec, nemám nic proti prodeji produktů, ale každému přináleží, co jeho jest. U pojištováka očekávám, že mi bude nabízet nějakou formu pojištění, je to jasné hned při prvním představení a proto transparentní. Stálý a zásadní problém je u představování a prezentaci, použiji Vaše slova…. těch tzv. finančních poradců z té či oné poradenské společnosti. Nejste přece finanční poradce té či oné poradenské společnosti /nejste předpokládám zaměstnanec OVB, nejednáte jejím jménem a proto OVB k ničemu nezavazujete/. Vy vystupujete vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, Vaše interní smlouva s OVB je pro oslovenou veřejnost zcela bezvýznamná. V tomto jde o zásadní problém a klamání veřejnosti, nemyslím to k Vám osobně, ale obecně. Nelze jinak než konstatovat, že tzv. finanční poradce z tzv. poradenské společnosti není pro mě nic více a nic méně než kterýkoliv dealer, který nabízí produkty svého smluvního dodavatele. Bohužel je to tak a nemá cenu prodej nevlastních produktů a služeb povyšovat na poradenství v pravém slova smyslu. Poradenství pouze poskytují např. daňoví poradci, auditoři, psychologové, advokáti, architekti a pod., kteří nejsou vázáni vztahem ke třetí osobě, což v případě zprostředkování neplatí. Tzv. poradenská společnost slouží zprostředkovatelům jako logo na veřejnosti s cílem posílit postavení klasického zprostředkovatele v tom či onom segmentu trhu.

  • Fredy

    16 září, 2007

    A ještě jedno hodnocení poradců – bouchačů:

    Bouchači jsou podvodní lidé, kteří prodávají finanční produkty, o kterých skoro nic neví, lidem kteří to většinou nepotřebují.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    20 září, 2007

    Na reakce na svůj příspěvek jsem nereagoval, jelikož nebyl zřejmě pochopen. Já jsem v návaznosti na p. Hanzla hovořil o vzdělání (budoucích) klientů.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    13 září, 2007

    Myslim, ze soucasne hvezdy na nebi financnoho poradenstvi zodpovidaji na otazky, jak chranit klienta, zcela jasne:

    A) pred smrti a nemoci
    – pak musi mit prece zivotni pojisteni!

    B) pred chudobou ve stari
    – pak musi mit prece zivotni pojisteni!

    C) pred nedostatkem financnich prostredku v budoucnosti
    – pak musi mit prece zivotni pojisteni!

    D) pred problemy pri vyrizovani budoucich uveru
    – pak musi mit prece zivotni pojisteni!

    E) pred omezenim moznosti pri realizaci vlastnich snu a prani
    – pak musi mit prece zivotni pojisteni!

    Myslim, ze predevsim ty nejuspesnejsi firmy mohou takto nekolikanasobne ochranit vsechny spotrebitele a mely by byt proto statem dotovany a vsemozne podporovany. Tyto firmy a jejich zprostredkovatele se totiz zaroven staraji o zvyseni financni gramotnosti naroda a obecne prispivaji k vyssi vyspelosti financniho trhu, ktery pohani kupredu.

    Obavam se, ze pred oblbovanim lidi nikdo neochrani. Spatne by nebylo povinne porizovani zvukovych zaznamu z jednani s klientem. Jakkoliv inteligentne vymysleny papir totiz cesky koumes-poradce-ochranar muze take zcela oblbnout.

    Odpovědět

  • Fredy

    13 září, 2007

    Předpokládám, že Vaše body jsou narážkou na současný bídný stav našeho finančního poradenství. V tom s Vámi souhlasím. I když, tak, jak jste to popsal, to už dnes nabízí jen pár bouchcích neandrtálců. Zde na investuj se jich asi moc nevyskytuje…..

    Přiznávám, že jsem původně počin MF chápal tak, že se konečně začne zajímat, kam jeho prostřednictvím cpeme naše peníze. Tudíž, že přehodnotí různé příspěvky a úlevy. Například na celonárodní spoření i na důchod (stavební spoření), na pětileté termíňáky starších lidí a nekonečné kolečkovné bouchačů (penzijní připojištění), či dotování pojišťoven (životní pojištění). Že se zaměří na skutečnou penzijní reformu….

    Na druhou stranu je jistě chválihodné, že v rámci ochrany spotřebitele existují varování (dnes prostřednictvím EU) před závadnými a nebezpečnými výrobky. Totéž bych v budoucnu očekával v oblasti financí…..

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    13 září, 2007

    Fredy, máte pravdu, záměrně jsem to trochu přefoukl, ale obávám se, že „pár bouchacích neandrtálců“ je od Vás příliš optimistické vyjádření.

    Aby MF udělalo to, co píšete, by bylo dobré, ale bojím se, že tam existují (jak naznačoval v jiných souvislostech pan Zachrdla) příliš pevné svazky na základě oboustranné finanční výhodnosti aneb malá domů.

    Varování před nebezpečnými výrobky by byla úžasná věc. Žiji momentálně ve vesmírech totální nákladovosti, tak což takhle varování před nebezpečným produktem při celkové kumulativní nákladovosti produktu (TANK) nad 25%?

    Představovoal bych si to asi podobnou formou jako varování na cigaretách:

    „Ministerstvo financí varuje: Při investování do tohoto produktu zůstane při dožití se jeho konce 50% Vašich peněz na pojišťovně. Při předčasném ukončení je to více“

    Nebo při syntetickém TERu nad 2% „Pozor, každý rok si správce Vašeho majetku ukrajuje 3% z Vašich peněz. Zaslouží si to?“

    Na KŽP potom zcela jednoznačné varování „POZOR! Tento produkt může být nástrojem polozákonného obohacování a může vést k dlouhodobému snížení životní úrovně.“

    Koneckonců, pokud je povinností investičního zprostředkovatele informovat klienta o riziku, jak může NEBÝT povinností zprostředkovatele (nebo dokonce AUTORA) jiných produktů INFORMOVAT JASNÝM ZPŮSOBEM O NÁKLADOVOSTI.

    To by měl být standard a základ.

    Odpovědět

  • ZJ

    13 září, 2007

    Podle mě to není tak otázka MF, ale otázka vymahatelnosti práva. Tzn. až soud odsoudí k náhradě škody „Finančního poradce“ za objektivně nevýhodné doporučení
    typu maminka na mateřské dovolené a 5000Kč spoření na KŽP, rodina investuje na doporučení svého „poradce“ veškeré volné CF do KŽP a to i přesto že chce do 3 let kupovat nemovitost, atd. bude chráněn i spotřebitel.

    Odpovědět

  • Fredy

    13 září, 2007

    Jistá ochrana spotřebitele i v oblasti finančních služeb je v rámci EU v běhu. Něco je zpracováno už i pro ČR. Třeba zde: http://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/esc/#category394

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    13 září, 2007

    Vymahatelnosti práva by muselo předcházet prokázání, že se opravdu jednalo o poradenství. Jenže poradenství na smluvním základě se všichni bojí jak čert kříže. Více na toto téma zde: http://www.investujeme.cz/?object=toptema&sid=172.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    14 září, 2007

    Problémem je dokazování viny.

    „KŽP jsme doporučili proto, že je možné je potenciálně výhodným způsobem kombinovat s hypotečním úvěrem.“ A máte to.

    Znám několik soudců, kteří sami byli nejrůznějšími způsoby podvedeni od finančních poradců a nenápadně připraveni o peníze, ale věc nechali ležet. Co pak „obyčejní“ lidé?

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    13 září, 2007

    …také k tomu slovu „našeho“ bych rád komentoval: obávám se, že stav „finančního poradenství“ v jiných zemích je podobný.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    13 září, 2007

    No minimálně v oblasti placeného poradenství je svět přece jenom kousek před námi. Zadejte si do googlu „fee only“ a uvidíte, kolik Vám vypadne odkazů. Ale myslím, že i u nás se to postupně lepší ;-).

    Odpovědět

  • Jiři Marza

    16 září, 2007

    K tématu doporučuji také následující článek Kodex k ničemu na adrese http://www.finmag.cz/clanek/650/

    Odpovědět