CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Šimon Finemon

03. 09. 2013

6 komentářů

Starost o živnostníky

 


 

Naproti tomu osoby samostatně výdělečně činné argumentují neplacenou dovolenou apod.

Jedním z argumentů pro zvýšení odvodů pro OSVČ je „starost“ o výši důchodů. Někteří, zejména z levé části politického spektra, tvrdí, že živnostníci mohou v budoucnosti představovat velkou skupinu žadatelů o sociální dávky.  Nazíráno jejich optikou mohou mít z části pravdu.

OSVČ ve velké části případů platí jen zákonem stanovené minimální sociální pojištění, které ovšem zajišťuje jen minimální důchod ze státního rozpočtu. A to se mnohým starostlivým nelíbí. Jejich argumenty má podporovat analýza Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (ano i takový výzkumný ústav si platíme z daní). Podle této analýzy asi pětina z 870 tisíc registrovaných OSVČ si na stáří šetří či se zajišťuje jinými způsoby. Přitom vyšší než povinné minimální důchodové pojištění si platí pouze čtvrtina OSVČ, nepovinné nemocenské pojištění jen 11 % z nich.

Nicméně „pes je zakopaný jinde“. Starost o budoucí důchody OSVČ je jen záminkou jak navýšit současný a budoucí příjem „důchodového účtu“, který je vlivem ekonomické recese již nekolikátý rok po sobě v mínusu.

Vyměřovací základ

Často je možné slyšet, že za celý ekonomicky aktivní život zaplatí zaměstnanec a jeho zaměstnavatel (často živnostník) na povinných odvodech několika násobně více než živnostník. A to při stejné výši příjmu. Jak živnostník, tak zaměstnanec (vč. zaměstnavatele) odvádějí na důchodové pojištění stejnou procentní výši (28 %) ze svého vyměřovacího základu. Klíč je v tom, co je považováno za vyměřovací základ. U zaměstnance je to hrubá mzda, u OSVČ je to polovina daňového základu. A právě tento daňový základ může být při přepočtu na měsíc výrazně nižší, než je u zaměstnance hrubá mzda. A to i při stejné výši měsíčního příjmu (mzdy).

REKLAMA

Vezměme si zaměstnance s hrubým příjmem 20 000 Kč za měsíc (počítáme jen odpočitatelnou položku na zaměstnance), ten odvede na sociálním pojištění, včetně platby zaměstnavatele 5 600 Kč měsíčně. U OSVČ na hlavní činnost může být rovněž měsíční příjem 20 000 Kč (nikoli tržba, ale příjem, obdoba mzdy u zaměstnance), ale to pro vyměření odvodu na sociální pojištění není důležité. Důležitý je daňový základ. Pokud by živnostník platil je minimální zákonem stanovené zálohy, odvedl by „pouze“ 1 836 Kč měsíčně. Aby jeho měsíční záloha činila 5 600 Kč, musel by jeho vyměřovací základ být 240 000 Kč za rok, a takový daňový základ velké množství živnostníků prostě nemá.

Budoucí problém?

Pravdou je, že nízké odvody živnostníků mohou znamenat problém v budoucnosti. Důvodem je velmi nízký osobní vyměřovací základ, který živnostníci často budou mít (zejména ti, kteří odvádí jen minimální sociální pojištění). Počet živnostníků s minimálními důchody ze státního průběžného pilíře v blízkosti životního minima bude logicky narůstat.

Vzhledem k tomu, že podle výše uvedené analýzy asi tři čtvrtiny oslovených živnostníků nemají problém se svými příjmy, nezbude jim nic jiného, než se na důchod zajistit sami. Samotní živnostníci ale příliš určité ohrožení nepociťují – podle dvou třetin z nich jim nějaké vážné nebezpečí nehrozí a pro případy nebezpečí jsou zajištěni.

Pracovat i v důchodu

Pokud přeci jen živnostníci řeší, co bude, až nebudou moci aktivně pracovat, jedná se nejčastěji o OSVČ s vysokoškolským vzděláním, kteří mají i vyšší finanční gramotnost. Podíl vysokoškoláků mezi živnostníky však spíše klesá. Alarmují je, že jen necelá polovina živnostníků si tvoří rezervy na nepředvídané životní události či nemoci.

REKLAMA

Podle uvedené analýzy chce většina živnostníků pracovat, jak to jen půjde či dokud se to bude vyplácet. Dvě třetiny živnostníků se v průběhu aktivního života aktivně starají o své zdraví.

V každém případě by si však živnostníci měli uvědomit, že je třeba vytvářet rezervy a zajišťovat se na stáří, kdy pracovní výkon již nebude právě oslnivý. A politici z určité části politického spektra by měli přestat na živnostníky nahlížet jako na škodnou, která musí odvádět do „společného měšce“ stále více. Nízký odvod na sociálním pojištění je vykoupen nižším důchodem ze státního průběžného systému. Takže by politici měli místo ostrakizování OSVČ konečně přijít s nějakou smysluplnou reformou důchodového systému. Určitý krok, i přes jeho dost negativ, již byl učiněn, ale ten zdaleka stačit nebude. 

Loading

Vstoupit do diskuze 6 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan

    10 září, 2013

    Nedá mi to, abych se k tomuto článku neozval.
    OSVČ jsou bez výhody oproti zaměstnancům. Nejde jen o dovolené a další požitky, v kterých jsou zaměstnanci zvýhodněni.
    Jde o tzv. předdůchod. Zaměstnavatelé ve většině případech vynákládali jisté finanční prostředky na důchodový fond.
    Mě to bohužel minulo jako OSVČ,protože mi žádný zaměstavatel (nemám) nespořil v minulosti na důchodový fond. Sořil jsem si ale sám, bohužel na jiném, než důchodovém účtu.
    Zajímalo by mne, proč bylo umožněno odejít do Předdůchodu jen určité vyhraněné části občanů?
    Od 1.1.2013 vstoupil v platnost zákon kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony. Mimo jiné stanovuje dodržet spořící dobu 60 měsíců v penzijních fondech pro odchod do Předdůchodu.
    Hlavní problém, proč do Předdůchodu může odejít jen nepatrná část populace vidím mimo jiné i v tom, že málokdo spořil do penzijního fondu, protože v roce 2008 (kdy nastala povinnost 60 měsíců spoření pro ročník 1955), nebyly známy podmínky pro předdůchody. Byly tak znevýhodněny určité ročníky, které při ztrátě zaměstnání skončili na Úřadu práce. Lidé mají naspořeno, ale na jiných zdrojích, než v penzijních fondech.
    Mělo by nastat doplnění zákona tak, aby znevýhodněné ročníky, měly možnost vstoupit do Předdůchodu bez povinnosti spořit 60 měsíců do penzijního fondu předem, ale stačilo by jimi naspořené peníze jednorázově vložit do Účastnického fondu doplňkového penzijního spoření i v roce 2013.
    Z Úřadu práce by tak odešla část občanů do Předdůchodu.

    Odpovědět

  • Radek

    11 září, 2013

    Jj, to je rozumné. Chcete odejít do předdůchodu? Máte naspořeno dost, ale jinde? Tak to složte tady, bude vám vyplácena renta a nemusíte platit zdravotní pojištění. To zní fér.

    Odpovědět

  • helena

    30 října, 2013

    já to vidím tak, že nemáte možnost odejít do předčasného důchodu z jiného důvodu než já. vy máte dost peněz naspořeno ,tak by to pro vás problém nebyl , ale já nemám z čeho spořit , a to co mě spoří zaměstnavatel , by mě nestačilo ani na půl roku.na to se zaměstnanec nikdy nezmůže. tak jsme na tom skoro stejně.jen s tím rozdílem , že vy jste dobře živený.

    Odpovědět

  • KD

    11 září, 2013

    To, ze leckdo projevuje ponekud pokryteckou starost o zivotni uroven OSVC v duchodu je pravda. Ti, kteri takto argumentuji si neuvedomuji, ze za par desitek let budou mit s vysokou mirou pravdepodobnosti penze vyplacene z prubezneho systemu povahu socialni davky zivotniho minima bez ohledu na vysi placeneho „duchodoveho pojisteni“, takze podobne argumenty jsou pro zasmani.
    Autor ve svem psani opomiji mnohem podstatnejsi duvod, proc by OSVC meli platit vyssi prispevky na „duchodove pojisteni“. Pokud totiz vetsina z nich plati z minimalniho vymerovaciho zakladu, nechava vyplatu penzi svych rodicu na bedrech ostatnich spoluobcanu. A to myslim nejen neni fer, ale je i trochu ostudne. Jasne, system je tak nastaveny, takze se v jeho mezich pohybuji. Ale system neni neco, co by neslo upravit …

    Odpovědět

  • helena

    30 října, 2013

    ano ,to máte pravdu.to se musí opravit
    . jen to je mylně napsáno kolik odvádím. mám to dobře spočítané z hrubého 21000 jako zaměstnanec měsíčné odvádím státu 8400 kč a zbyde mi tam málo pro rodinu, že mě posílá na sociálku, vlastně zbytečně další pracovní síla a já dostanu pár stovek, které moc nepomohou, nebot jsem v mínuse 2000 za měsíc jsme dva a bydlení je drahé.

    Odpovědět

  • Kamil

    29 října, 2013

    O živnostníky mám velkou starost a to hlavně proto, že sám jsem živnostníkem a na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že platební morálka firem je skutečně tragická. Někdo si objedná službu a pak nezaplatí, co to jako je proboha? Kam to tady spěje?

    Všechny ty darebáky jsem zveřejnil na http://www.dluzis.cz tak se přidejte a začněte taky bojovat pro lepší podmínky a pro lepší stát.

    Odpovědět