CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Pavel Kohout

24. 01. 2008

28 komentářů

Síla a slabost indexování

 


 


Představte se podílový fond, který rok co rok, již patnáct let, překonává akciový index. Jaká je pravděpodobnost, že se podobný úspěch manažerovi tohoto fondu podaří i pošestnácté?

Existují dvě krajní odpovědi. Na jednom konci spektra je tvrzení, že pravděpodobnost překonání indexu je přesně 50%. Akciový trh je dokonalé efektivní – tvrdí zastánci tohoto názoru – a skutečnost, že nějaký fond má za sebou úspěšnou patnáctiletou historii, nic nedokazuje.

Mezi několika tisíci fondů se zkrátka našel jeden, jehož manažer měl mimořádné štěstí. Ze statistického hlediska to není úplně nepravděpodobný jev. (Pravděpodobnost, že mezi 3000 fondy se najde jeden, který překoná index 15 let za sebou, činí necelých 8,75 % tedy statisticky celkem možný jev.)

Na druhém konci spektra stojí názor, že Bill Miller, manažer fondu Legg Mason Value, má skutečně "zlatou ruku" a jeho schopnosti jsou opravdu prvotřídní.

Kdyby Bill Miller byl perfektní manažer, pravděpodobnost překonání indexu by činila 100%. Nyní ovšem již víme, že nikdo není dokonalý, protože pokus o šestnáctý nadprůměrný výkon v řadě Millerovi nevyjde. Ke konci listopadu 2006 vydělával index S&P 500 od začátku roku 12,6 %, zatímco Legg Mason Value pouhých 3,5 %.

REKLAMA

Závěr? Fakt, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucí návratnosti, zná každý. Ne každý si ovšem uvědomí, že to platí i pro relativně velmi dlouhá historická období. Nelze jednoznačně určit, jaký mix štěstí a skutečných manažerských kvalit se podílel na vývoji výnosů fondu Legg Mason Value za posledních 16 let – ale téměř určitě nešlo o 100% podíl kvalitního managementu.

Ne každý si také uvědomí rozdíl mezi výkonností ex-post a ex-ante. Pravděpodobnost, že mezi rozsáhlým universem 3000 fondů se po patnácti letech nakonec vyskytne jeden s konzistentní nadprůměrnou výkonností, je poměrně vysoká. Pravděpodobnost, že dopředu, ex-ante, vybereme fond, který během následujících patnácti let bude překonávat index, je mizivě nízká (0,00305 %).

Za těchto okolností si stále více investorů klade otázku, zda má smysl trápit se s výběrem nejlepších (či "nejlepších") podílových fondů. Proč neinvestovat do indexového fondu či certifikátu?

Statistika tento názor poměrně solidně potvrzuje. Indexový fond Vanguard 500 Index (VFINX) překonal během uplynulých 10 let 68 % procent konkurenčních akciových fondů; od počátku roku 2006 překonal tento indexový fond dokonce 78 % konkurence.

REKLAMA

U dluhopisových fondů překonal indexový Vanguard Long Term Bond Fund (VBLTX) dokonce 91 % procent konkurence v desetiletém horizontu. U fondů zaměřených na krátkodobé dluhopisy překonal Vanguard Short Term Bond Index (VBISX) 83 % konkurence, rovněž za desetileté období.

Tato čísla nemají za úkol dělat reklamu investiční společnosti Vanguard – pouze ukazují, že hmatatelná a snadno měřitelná výhoda nižších poplatků má větší význam než "nehmotná" a mnohem hůře měřitelná výhoda kvalitnějšího managementu.

To je důvod, proč obliba indexového investování roste. Podle údajů Financial Research Corporation, koncem roku 2005 bylo globálně ve správě pasivních (tj. indexových) fondů přes 880 miliard dolarů. Tato částka představovala jen asi 16 % hodnoty spravované aktivními fondy, ale v čase postupně roste.

Zkušenost s indexy a indexovými fondy by však nebylo optimální interpretovat zjednodušeně podle hesla "všechny peníze do indexů, opusťte aktivně řízené fondy". Nebylo by to ani nutné ani vhodné. Kdyby se hypoteticky všichni investoři řídili tímto heslem, akciový trh by ztratil efektivitu a aktivní styl řízení by se o to více vyplácel. Proto se aktivní manažeři nemusejí obávat o práci (alespoň ne všichni.)

REKLAMA

Existují i trhy, kde pasivní, indexový investiční styl není optimální. Platí to pro mnoho "emerging markets". Čím horší jsou podmínky z hlediska informační otevřenosti a likvidity, tím větší je šance aktivních manažerů, že budou schopni překonat index. Indexování také hůře funguje na akciových trzích, které dlouhodobě stagnují či kolísají kolem určité hladiny.

Indexování také nebývá optimální ani na vyspělých trzích v obdobích bublin. Příklad: akciový index S&P 500 dodnes nepřekonal své maximum z roku 2000. Důvod: tento index je vážený kapitalizací a musí proto ještě "odpracovat" následky internetové bubliny z roku 2000, kdy se pokles akcií jako Yahoo.com, eBay.com nebo Amazon.com (a ještě mnoha dalších, mnohem více nadhodnocených firem) promítl do hlubokého propadu hodnoty indexu.

Naproti tomu index Dow Jones Industrial 30, který není vážený kapitalizací, byl vůči dot-com bublině znatelně odolnější. Následky poklesu z let 2000-2002 již překonal.

Konečný závěr: indexování je velmi silná a teoreticky dobře zdůvodněná investiční strategie. Je ovšem nutné vědět jaký trh indexujeme a proč. A pozor na bubliny.

Loading

Vstoupit do diskuze 28 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Lener

    21 prosince, 2006

    Tak to trošku smetlo aktivní fondy, kromě fondů na EM, které jsou neefektivní. Otázka je jak dlouho zůstanou neefektivní. Každopádně by mě zajímalo, jak moc se liší zhodnocení. Když 68% fondů zůstane za indexem, ale v průměru o pár desetin % je otázkou zda je to třeba vůbec řešit.

    Odpovědět

  • Vojta

    28 prosince, 2006

    Když už se celá stránka jmenuje investujeme, ocenil bych kdyby byla opravdu diverzifikovaná i po stránce názorové. Už se tu objevily názory, že se velmi blíží obsahu stránky http://www.pojistujeme.cz. No nechci vám křivdit, ale píše se zde hlavně o fondech a ty nejsou zrovna nejlepším způsobem jak vydělávat na kapitálových trzích. Takže pro přístě více certifikátů a jiných derivátů, ať se nemusíte přejmenovat na http://www.investujeme-do-fondů.cz

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Kdo mě zná, tak ví, že jsem zastáncem ETF a investičních certifikátů. Přesto je do investičních plánů zahrnuji jen v některých případech. Tyhle produkty mám sice rád jako spekulativní investice, ale pro běžbého českého investora je nepovažuji za vhodné. Využívám jich často jen tehdy, když nemám alternativu v podobě podílových fondů (např. u komodit). Proč??

    Pokud budeme srovnávat dva produkty – aktivně řízený fond s pasivní indexovou strategií – pak vítězí pasivní strategie. Ale pokud budeme porovnávat 2 celá portfolia složená z podílových fondů, resp. indexových produktů, pak volím portfolio složené z podílových fondů.
    Je důležité si uvědomit, že nejde jen o zainvestování teď v tomto čase, ale že s portfoliem je třeba v průběhu času pracovat. Každý zodpovědný investor (nebo aspoň jeho poradce) čas od času rebalancuje své portfolio. Jak jedna složka portfolia roste více, tak jiná méně… po několika letech máme úplně jiné procentuální rozložení portfolia, podstupujeme jiné riziko. Navíc s blížícím se koncem investičního horizontu bychom měli přesouvat aktiva do konzervativní složky. Prostě bez rebalancování portfolia si zbytečně zahráváme s ohněm.
    Nemůžeme porovnávat pouze výnosy portfolia, ale zároveň se musíme dívat také na náklady na „správu“. Indexové produkty můžeme kupovat pouze na burze přes brokera. Pak za každou transakci platíme poplatky (a ne zrovna malé). Kdežto u podílových fondů zaplatíme jednou vstupní poplatek a pak už za převody mezi fondy nic neplatíme (jde-li o jednu investiční společnost či spřízněné spol.).
    Toto si mnoho lidí okouzlených teorií efektivity vůbec neuvědomuje. Náklady indexových produktů nejsou zanedbatelné, naopak, při aktivní správě portfolia hrají pro běžného českého investora podstatnou roli.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    21 prosince, 2006

    Zaujalo mě Vaše tvrzení, že by jednorázové nízké poplatky spojené s obchodováníms certifikáty byly vyšší než procentuální vstupní a správní poplatky u fondů. Předpokládám pro investování určené spíše pro „držící“ investory.
    Mohl byste zveřejnit své konkrétnější propočty/odhady? Můj odhad a čtený názor dosu byl, že správní poplatky fondů převyšují jednorázové náklady při převodech – ve stylu nic není zadarmo.

    Jsem také zastáncem indexovým certifikátů, ale své investování jsem jim přizpůsobil.
    Zatím beru certifikáty mnohem výhodnější než fondy i pro malé investice: větší výběr volby a z toho plynoucí možnost najít certifikáty s optimálním poměrem správní/jednorázové poplatky k délce investice. Pro mě nejdůležitější jsou transparentní podmínky. Proto stejně spíše zůstanu u certifikátů, ale pro větší možnost volby např. pro menší krátkodobé investice uvažuji o koření/fondech.

    Odpovědět

  • Petr Fejtek

    21 prosince, 2006

    Problém je skutečně ještě hlubší, protože kromě vstupních poplatků bychom měli ještě započítávat i obhospodařovatelské poplatky (management fee) u fondů, na druhé straně některé indexové produkty „kradou“ dividendy 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Vladimíre a Petře, zdánlivě sice máte pravdu… ale vždyť když porovnáváme výkonnost fondů a indexových produktů, tak vždy porovnáváme již čisté výsledky fondů… právě že ta nadvýkonnost indexových produktů nad aktivně spravovanými je v řádu toho cca 1,5%, co jsou manažerské poplatky fondů. Ale ty už se nikde neodečítají, porovnáváme certifikáty s výkonností fondu, kde už je management fee odečtený. Takže správcovský poplatek už neduplikujme.
    A Vladimíre, ty transakční náklady jsou myšleny takto… řekněme, že budete každé tři roky rebalancovat portfolio, tedy uděláte např. 6 přesunů mezi produkty. U podílových fondů byste to měl bezplatné, kdežto u certifikátů zaplatíte šestkrát poplatek za prodej a šestkrát poplatek za nákup. A kdybyste to dělal ty každé tři roky… Vstupní poplatek do fondu je oproti tomu zanedbatelná částka.
    Rozumíte mi, jak to myslím?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Doplněk… dividendy také není třeba zohledňovat, jsou zohledněny v porovnávané výkonnosti. 🙂

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    21 prosince, 2006

    Měl jsem na mysli – zhruba nadvýkonnost (indexových) certifikátů je cca 1,5% z investované částky, ale mám víceméně konstantní poplatky per převod.
    Je 1,5% investice menší či větší než 6 převodů po cca $10-$20?
    3*0,015×I=12*$20 => I=$240/0,045=$5333=112 000Kč Tak mi prostě vychází investice do 112 000Kč rebalcovaná třikrát během tři roků je lépe svěřit fondu. Vyšší investice svěřit certifikátům.
    Počítal jsem s poplatkem pro neomezené sumy u brokerjet, u investic kolem 100 000 je poplatek poloviční, takže mezní hodnota se mi posouvá na půl, resp. mohu provést dvojnásobný počet přesunů.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    21 prosince, 2006

    Drobné zpřesnění: poplatky jsem uvedl zpaměti, ale po pohledu do ceníku se jedná o poplatky za nákup ETF. Za certifikáty jsou poplatky složitější, ale při výši cca 100000Kč to odpovídá cca 10? (mimoburzovní trh). Takže hranice se posouvá cca k 75000Kč

    Odpovědět

  • Miroslav Nosek

    11 ledna, 2007

    Pane Kutáliku,
    U Brokerjet jsou poplatky za nákup certifikátů na burze 16,95 EU bez ohledu na množství. Event spread Od 0%, do 2,5% max. to jsou již drahé certifikáty. Nejběžnější certifikáty na klasické indexy jsou s nízkými nebo žádnými vstupními spready. Pokud se jedná o koše s pravidelným přeskupováním akcií, bývá to více. Manažerské poplatky žádné nebo nejvíce max. 1,5% p.a. vše ostatní je také zbytečně drahé. Hlavní výhoda nákupu na burze oproti mimoburzovnímu nákupu je cenově optimálnější cenové spárování nabídky a poptávky na burze a možnost nastavení automatických prodejů při poklesu ceny (event nákupu). Nemám zkušenost s fondy ale certifikáty jsou maximálně likvidní.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Ano, rozumím Vám… no vypadá to hezky… ale realita je jinde. Zapomínáte na cenový spread (rozdíl mezi spotovou nákupní a prodejní cenou, pro ty, kteří to slyší poprvé). Ten bude dělat další značné náklady. Dobře, u DAX může být i nulový, u S&P cca 0,2%, ale u zbytku se pohybuje kolem 1%. A tím se dostáváme zpátky k tomu, že některé konkrétní trhy jsou samostatně bezpochyby výhodnější přes indexové produkty. Ale celkové portfolio (různé akciové trhy, dluhopisy, komodity, nemovitosti) dle mého názoru nikoliv.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    21 prosince, 2006

    Zapomněl jsem na něj úmyslně, jako jsem zapomněl na vstupní poplatky u fondů, a dividendy obecně… Ano situace je složitější (vstupní poplatky jsou procentuálně obvykle vyšší, ale pokud se omezím na jednu společnost placené jen jednou, za to spread platím při každém přeskupení)… Pro můj odhad při mém rozhodování mi stačil srovnání co jsem provedl výše… Proto bych se rád vrátil k původní otázce: Zkoušel/počítal jste si nějaký příklad? 🙂
    Pokud budeme vést diskuzi v obecné rovině, ano lze ušetřit prostředky na vstupních poplatcích, pokud budu investovat u jedné investiční společnosti. Ale samozřejmě za cenu „všechny vejce v jednom košíku“ – ať je jakkoliv bezpečný „košík“. A navíc jak jste řekl, u efektivních trhů certifikáty mají nízký spread a u neefektivních trhů tedy více rizikových a u začínajících investorů maloprocentuálně zastoupených můžeme ušetřit u fondů, pokud náš výběr obsáhne jedna investiční společnost…
    Pořád se mi víc zamlouvají certifikáty, nemluvě o částečně garantovaných certifikátech – bonus, discount

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Psal jsem u jedné spol., nebo u spřátelených spol. 😉 Takže toho rizika bych se nebál. 🙂

    Ano, bonus a discount, to je jiná kategorie… mám je v oblibě. 😉 Ale tím se zase dostáváme úplně na počátek mé myšlenky… mám je rád, ale běžně je při plánování klientům do portfolia nezahrnuji. Rebalancovat portfolio do určitého procentuálního poměru aktiv v portfoliu je i pro klienta pochopitelné, ale jen málokterý klient by chtěl každé tři roky hledat nový bonus certifikát. Mohl bych to sice dělat já, ale to bych zase musel zvednout cenu, protože s tím je opravdu dost práce a sledování. A obávám se, že přidaná hodnota by se nakonec ani klientovi nevyplatila.

    Odpovědět

  • MiroslavNosek

    11 ledna, 2007

    Vážený pane Traxlere,
    Dá se a levně. Mám celkové portfolio všemožných certifikátových aktiv, akciové indexy, komodity, nemovitosti, bonusy atd velmi levně. Vstupní poplatky jsou jednorázové,…. jinak to nejde. Jde více o roční poplatky, ty vám ubírají víceméně ze zisků a nevratně také ze ztrát. Roční poplatky mám pod 0,5% v portfoliu celkem. Pořád levněji než u fondů. Zdravím

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    11 ledna, 2007

    Hezký den Vám, Miroslave, i všem ostatním čtenářům.

    1) Celá tahle diskuze řeší dilema mezi fondy a indexovými produkty… „hádáme“ se tu o půlprocenta… ano, i tyto drobné částky hrají v dlouhodobém horizontu roli… ale určitě to není to nejdůležitější. Vážení čtenáři této diskuze, kteří ještě aktivně neinvestujete, uvědomte si prosím, že podstatné je zejména správné rozložení portfolia. To, že zahrnete do portfolia akcie z různých regionů a segmentů trhu, akcie velkých a malých společností, dluhopisy krátkodobé a dlouhodobé, vládní a korporátní, nemovitosti, komodity…
    Prostě důležité je nedělat to, co dělá 90% Čechů, že koupí jeden dva české fondy, které mají hezký graf. O tomhle je primárně investování – zvolit správnou strategii, správné rozložení portfolia. Jestli do brazilských akcií budu investovat pomocí podílového fondu, nebo ETF, nebo certifikátu, to už je druhořadé.

    2) V tom druhořadém výběru konkrétních aktiv preferuji podílové fondy. Důvody jsem tu vysvětloval. Prvně při dlouhodobé správě celého portfolia mě to poplatkově vyjde výhodněji. A pak jsou tu časové náklady, o kterých bohužel málokdo uvažuje. Správa Vašeho portfolia, Miroslave, zabere mnohem více času. Možná v konečném důsledku dosáhnete za x let o nějaké to procento lepších výsledků. Měl byste. Je to Váš cíl. Věnujete tomu čas. Ale zkuste zvážit také (ekonomicky řečeno) náklady obětované příležitosti… zda se Vám těch pár procent vyplatí v porovnání s časem, který Vás to stojí.
    Nechť se každý rozhodne sám, co je pro něj lepší varianta.

    Každopádně primárně si vezměte všichni k srdci bod 1, to je základ. 🙂

    Odpovědět

  • Miroslav Nosek

    13 ledna, 2007

    Vážený pane Traxlere,
    máte naprostou pravdu v obou bodech souhlasím. Jde o to dělat správné věci, nikoli vše dělat absolutně správně. Taky cítím, že mi to ubírá čas a je třeba věnovat se i jiným záležitostem. Bohužel mě to trochu baví a bohužel nás nikde ve škole nenaučili, kolik času máme věnovat správě svých vydělaných peněz. Zdravím.

  • Miroslav Nosek

    13 ledna, 2007

    Ano, hledáme ten kritický moment, kdy a v jakém objemu je frekvence nákupu a obchodování certifikátů ještě levnější než angažovanost ve fondu. Jako dlouhodobý investor preferuji nákup a držet. V další fázi se k tomu snažím přistupovat tak, že vybrané, spíš ty spreadově dražší certifikáty budu jen držet, zatímco ty levnější bez spreadu jsem ochoten výjimečně také zobchodovat. Frekventní obchodování certifikátů na evropských burzách se mi zdá být dražší než akcií v USA. Možná existuje levnější cesta přes některého německého brokera ale strategii neměním.

    Odpovědět

  • richard kučera

    21 prosince, 2006

    „Využívám jich často jen tehdy, když nemám alternativu v podobě podílových fondů (např. u komodit)“ – Parvest World Resources (22% za 1rok v USD)

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    To je akciový fond zaměřující se na akcie firem z oblasti těžby a zpracování surovin. To nejsou komodity. 🙂

    Odpovědět

  • richard kučera

    21 prosince, 2006

    Dobrá jen jsem se snažil :). A upřímně gratuluju pokud jste někomu investoval do komodit (byť i nepřímo) Nebýt té hrůzy s dolarem tak Váše fotky visí u klientů v obyváku jako geroj :))

    Odpovědět

  • Miroslav Noasek

    11 ledna, 2007

    S rebalancováním portfolia tak nějak podvědomě souhlasím ale na druhé straně si myslím, že pokud člověk neobhospodařuje několik desítek milionů , tak je to teorie a zvládne to hravě sám každý sám i s certifikáty. Rebalanc má smysl po několika letech, jinak jsou to to vyhozené poplatky. Každým rokem se objevuje spousta velmi zajímavých certifikátů nabízejících nadprůměrné výnosově rizikové šance, o které člověk může portfolio obohatit. To je samo o sobě unikátní rebalanc. Doporučuji, je to zábavnější a levnější než přes fondy. Když se fondům nedaří, tak se přejmenují ze světového na dynamický atd. a se zvýšeným manažerským poplatkem dohání na podílnících, co ztratily (moje zkušenost).

    Odpovědět

  • L. Konecny

    21 prosince, 2006

    Promiňte , že jsem takový drzý , taky mne to mrzí , že lezu vám tady do diskuse.
    Myslim , že ETF mají každoroční poplatky jako jiné fondy a certifikáty na index ne.
    Jestlize nekdo vymenuje po roce vsechny fondy za jiné , protoze ty jiné posledních 12 mesicu rostly lépe , pak si nepomuze , ale ublízí , protoze kazdý rok roste jiný fond lépe , ty co nerostly , porostou , ty co rostly , neporostou. Výnosnejsí nez fondy budou certifikáty na index Dax a Eurstox50 – drzeti nonstop od 2003 do 2010 a certifikát na ceský index drzeti nonstop od 2005 do 2010 a pak pro jistotu prodat a koupit zas 2013.
    Nejznamejsi ETF na DAX = wkn 593393 se nazyva taky indexakcie , nevypada vubec vyhodne : Rücknahmepreis 62,61 , Ausgabepreis 64,50 , Ausgabeaufschlag regulär 2.0% , Total Expense Ratio 0,52% , tedy cloveka dost oberou pri nakupu i pri prodeji , kazdorocni poplatek nevidim ale ocekavam taky.
    Nejznamejsi certifikat na index DAX s pripisovanim dividend do jeho hodnoty , zadne kazdorocni poplatky nema , jen pri nakupu a prodeji na burze se plati ten samy poplatek jako u nakupu a prodeje akcie =
    od Deu.Bank wkn 709335
    od Commerzbank wkn 702979
    od ABN wkn 43741
    a na Eurostoxx50 s pripisovanim dividend jsou certifikaty
    od HypoVereinsBank wkn HVOAYC
    od SocieteGenerale wkn SGOEDP
    asi vsechny se prodavaji se jen na burze Stuttgart , minumum je 1 kus a ten stoji dnes u vsech 5 certifikatu kolem 60 euro.
    Zadne certifikaty na FTSE a Dow Jones s pripisovanim dividend nevidim , nevim kde je hledat a nevim zda existuji. Tedy ocekavam , ze od 2003 do pocatku 2010 prinesou jiste a bezpecne dobry profit ten 1 certifikat na DAX a ten 1 certifikat na Eurostoxx50 a mohou se kdykoliv az do 2009 prikupovat a pocatkem 2010 pro jistotu prodat , mohl by byti krach na zapadnich burzach 2010-2012. A pak koupit zas od 2013 do 2019. Ja jsem mel fondy jen 3 mesice v zivote na jare 2000. A nepotrebuju vubec jakekoliv fondy na vychodni Evropu nebo Asii.
    Rakouská banka Raiffeisen Centrobank vydala v kvetnu 2005 certifikát na český akciový index s 8 hlavními akciemi prazské burzy SPAD , má neomezenou dobu splatnosti a prodává jej burza Stuttgart za poplatky jako jsou poplatky za nákup akcií v Nemecku = Raiffeisen Centrobank AG C1TX Zertifikat = WKN : RCB1HZ = ISIN : AT0000454186 . Sice je vetsina ceských akcií predrazená a ty ostatní firmy nedokází kazdý rok zvysovat zisk , ale to asi nikoho v Cechách nezajímá a proto muze index a certifikát i nadále trochu rusti. Alespon má ten certifikát tu velikou výhodu – neni negativne ovlivnen rustem koruny proti euro a dolaru , tak jako západní akcie.
    Chce-li nekdo hladat stesti v Rusku , Turecku , Peru , Vietnamu , Thajsku , asi má nekolik milionu korun navíc a neví kam s nimi , pak to muze risknout. V pondelí ale spadl thajský akciový index za jediný den -15% jen proto , ze se chystali v Thajsku dáti pokutu vsem tem , kdo nedrzí akcie déle jak rok.
    L.K.

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    23 prosince, 2006

    Ten článek se mi moc líbí, přestože nejsem příliš zastáncem teorie efektivních trhů (už předpoklady jsou velmi pochybné). Indexové certifikáty však svými výsledky prokázaly, že určitě do sebe něco mají.

    Při četbě jsem si však vzpoměl na jeden akademický článek, ve kterém jsem se kdysi snažil testovat dividendový diskontní model s konstantním růstem na portfoliu amerických firem s dlouhodobou stabilní dividendovou politikou a potřeboval jsem do modelu CAPM dosadit risk-free rate of return (použil jsem americké T-Bills) a rate of return on market portfolio (DJIA) a měl jsem trošku problém najít správné časové období, protože v tom prvním vybraném období byl geometrický průměr 1-letých T-Bills vyšší než roční růst DJIA – myslím, že to bylo v období 1970 – 1990. Zajímavé a nemyslím si, že rizikovost T-bills by byla vyšší než firem v DJIA a to zejména v tomto období.

    A nakonec jsem pro test použil tři období 1982 – 1991, 91 – 96 a 91 – 01 a posuďte sami výsledky.

    Table VII: Market performance ? DJIA index and 1-year treasury bills
    Index Performance Performance Performance
    1982 – 1991 (%, p. a.) 1991 – 1996 (%, p. a.) 1991 – 2001 (%, p. a.)
    DJIA 10,793 15,268 12,203
    1y T-bills 7,788 4,756 4,937
    Source: Own calculations

    Pro zajímavost výsledek testu:
    Ex-post i ex-ante testy prokázaly, že modelem určené portfolio složené z podhodnocených firem mělo výrazně vyšší růst než portfolio složené z nadhodnocených titulů. Portfolio složené z trhem správně ohodnocených titulů dosáhlo výsledků blízkých podhodnoceným titulům.

    ALE NA VŠECH VYBRANÝCH HORIZONTECH DOSÁHL INDEX VYŠŠÍCH ČI TÉMĚR SHODNÝCH ZHODNOCENÍ JAKO PODHODNOCENÉ PORTFOLIO A TO AŤ JIŽ BYLO STANOVENO EX-POST ČI EX-ANTE.

    Ta rozporuplnost je úžasná. Stačí si jen vybrat správné období pro měření a testy a prokážete téměř cokoliv.

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    24 prosince, 2006

    Dobrý a šťastný vánoční den.
    Mám dotaz, co znamenají tyto pojmy ve větě: Ne každý si také uvědomí rozdíl mezi výkonností „ex-post a ex-ante.“ Děkuji a přeji klidné a pohodové užití svátků…PA

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    25 prosince, 2006

    znamená to zkoumání výsledku „po události“ a „před událostí“. Je snadné najít nejvýkonnější fondy, cenné papíry zpětně, ale horší je určit je předem.

    Odpovědět

  • Standa

    2 ledna, 2007

    Dobrý den, vím, že jsem tento příspěvek nepatří,ale nějak jsme nemohl nalézt leší místo.Asi moje chyba.Chtěl byh se vás tímto zeptat,jestli by mi nemol někdo poradit ohledne investic.Zajímm se o podílove fondy.Již mám nějaké zkušenosti s Sporoinvestem a vyváženým mixem od Česke spořitelny.Zajímalo by mě jestli vývoj koruny půjde nadále tak dopředu, myslim tím silit vudči jiným měnám jako např Libře St.Nebo jak se podle Vás tato situce bude nadále vyvýjet.Můj problém je ,že mám několik tis.liber a nevim jestli je menit nebo je investovat pres fondy,nebo jine možné investice,,
    Predem dekuji.
    S.S

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 ledna, 2007

    Dobrý den, Stando, jestli máte několik tisíc liber, neberte to jako problém, to je přece radost:-) Já ale mám (a asi i většina mých kolegů také bude mít) problém zamýšlet se a doporučovat někomu něco naslepo, resp. na mailovou adresu ve formě křestního jména a čísla. Jestli mohu radit, vyberte si v diskusích konkrétního člověka, představte se mu a dohodněte si s ním schůzku.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 ledna, 2007

    Stando,
    většina bank a dalších společností, které odhadují vývoj kurzu koruny i pro plánování vlastní činnosti, se kloní k pokračování posilování koruny. Čili samo držení liber bude pravděpodobně nevýhodné.
    Na druhou stranu v librách se Vám otvírá mnoho zajímavých investičních příležitostí, ke kterým byste se v korunách nedostal.
    Každopádně doporučovat tu konkrétní kroky moc nejde, protože o Vás známe příliš málo informací. Záleží na tom, na jak dlouho chcete případně investovat, kolik chcete vydělat, kolik jste ochotný maximálně ztratit…
    Mimochodem, jste daňovým residentem v ČR, nebo v GB? V GB platí jiné zákony na zdanění výnosů a navíc se platí „Stamp Duty“.

    Odpovědět