Úterý 21. srpna. Svátek má Johana.

Se skřípěním zubů penzijní fondy nabídnou spoření ve druhém pilíři

Většinou se lidé stojící v čele penzijních fondů zatím úplně nerozhodli, zda do spoření ve druhém pilíři půjdou. Nicméně se shodují, že k rozhodnutí potřebují další indicie, ale spoření pravděpodobně nabídnou. Podle reakcí se jim do toho zrovna moc nechce.

Parlament začátkem září schválil důchodovou reformu, mimo jiné tedy i možnost spoření v soukromých penzijních fondech.

V rámci penzijní reformy se lidé budou moci rozhodnout, zda budou státu odvádět na sociálním pojištění o tři procenta méně, než dosud. Zmíněna tři procenta pak bude možné odvádět do soukromých penzijních fondů. Podmínkou je, že k tomu budou muset přidat další dvě procenta ze svého. Ne každému se však spoření v soukromých fondech vyplatí.

Lze předpokládat, že všechny penzijní fondy se 2. pilíře zúčastní minimálně proto, že patří pod významné finanční skupiny, které si budou chtít zachovat strukturu komplexní nabídky pro klienty. V současnosti navrhované podmínky však z hlediska rentability pro finanční instituce pravděpodobně nejsou tak výhodné, jak by si představovaly,“ uvádí Josef Rajdl, analytik společnosti Fincentrum.

Penzijní fondy se do spoření moc nehrnou, nabídka se ale zrovna dvakrát nelíbí ani lidem. Češi i po důchodové reformě budou spíše spoléhat na státní důchod. Necelá polovina Čechů si na penzi nechce spořit v soukromých fondech.

Jednou z šancí pro finanční instituce, jak na druhém pilíři více vydělat, je přesvědčit klienty, aby nevolili portfolio státních dluhopisů, ale ostatní portfolia. Na tato portfolia budou moci aplikovat poplatek za zhodnocení majetku a zároveň mohou nakupovat také podílové fondy spřízněných institucí, kam lze schovat vyšší poplatky za správu, než by jim umožnil nákup jiných investičních nástrojů. Protože zákonodárce na tuto situaci nepamatoval, nezbývá než doufat, že když ne legislativa, tak alespoň etické důvody zabrání vzniku podílových fondů s vysokými náklady na správu pro tyto účely. Nic než doufat v etické zábrany ani nezbývá – z ekonomického hlediska je určité procento z majetku více než 10 % z nejistého výnosu,“ vysvětluje Josef Rajdl.

Penzijní fondy zatím definitivně rozhodnuty nejsou

"Učinit rozhodnutí před tím, než budou známy verze zákonů prošlé poslaneckou sněmovnou, se nám jeví jako krok naslepo. O vstupu rozhodneme, až budeme znát všechny klíčové ekonomické parametry fungování penzijních společností," uvedl předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar.

Do nového systému spoření se pravděpodobně zapojí i Česká pojišťovna. Stejně tak  tuto alternativu zvažuje i ČSOB. Ta chce svým klientům případně nabídnout dokonce více investičních strategií.

Komerční banka se na spoření ve druhém pilíři také chystá. "Jsem přesvědčen, že účast ve druhém pilíři je vzhledem k nastaveným parametrům a přísné regulaci pro finanční skupiny na hraně rentability a určitě ji není možné považovat za vysoce finančně atraktivní. Po důkladné analýze všech parametrů 2. pilíře a zejména po vyhodnocení všech rizik spojených se vstupem jsme rozhodnuti do 2. pilíře jako univerzální finanční skupina nabízející širokou paletu produktů a služeb vstoupit, a to samozřejmě za předpokladu, že bude dokončen legislativní proces schvalování zákona o důchodovém spoření v podobě schválené poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR. Jsme připraveni poskytovat jak našim stávajícím klientům, tak i novým zájemcům komplexní škálu produktů dlouhodobého spoření a investic, jejichž klíčovou součástí je spoření na důchod, společně s životním pojištěním, stavebním spořením, investicemi do podílových fondů, bankovními depozity  a podobně.  Již nyní skupina Komerční banky poskytuje svým klientům poradenství v této oblasti a dále pracujeme na jeho zlepšení," říká Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel PFKB.

Situaci analyzuje také Generali a ING.  U finanční skupiny AXA musí konečné rozhodnutí vydat pařížská centrála.

Budete si spořit na důchod v soukromých fondech?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

17 komentářů: “Se skřípěním zubů penzijní fondy nabídnou spoření ve druhém pilíři”

  1. Jiří napsal:

    Nejde pouze o ty 3%, ale o další 2%, které lépe informovaný občan může zhodnocovat efektivněji. Ty 3% to je opravdu zanedbatelný rozdíl. Kdyby jste započítal veškerou nákladovost, což ani snad nejde + inflaci, tak zjistíte, že Vám to moc nepomohlo. Ovšem určití bouchači to budou nabízet i těm pro které to nemá žádný význam, to se státu a penzijním fondům hodí…

    • napsal:

      zase plácáte hlouposti Jiří.
      1. klidně si zaplatím 2%, abych si snížil „daně“ o 3% a radši je budu dávat na svůj účet a na mé jméno a u finanční instituce, kterou si já vyberu a kterou budu vzhledem k velikosti a světové diverzifikaci považovat za bezpečnější než stát

      2. a kampak bych těch svých 600 Kč měsíčně měl asi efektivněji investovat než do produktu s 0% vstupák, regulované management fee a další náklady fondu a s možností vybrat si investiční strategii, která bude odpovídat mému věku a rizikovému profilu?

      3. vážně si myslíte, že ti Vaši škaredí „bouchači“ to budou prodávat? za IŽP i pravidelnou investici dostanou řádově více, dokonce i za stavební spoření dostanou více a klient to uvidí dříve. Myslím, že skutečný bouchač se tomu vyhne a nebude ubírat klientům peníze, které mohou „efektivně“ dávat do pravidelných investic a pojistek.

      Nebo by to měl dát klient do Sophie či k panu Zárubovi a podobným a platit šílený peníze za správu ? nebo by s tím měl člověk investovat na burze a platit velmi slušné poplatky za obchodování?

      • Moah napsal:

        k poslednímu odstavci, dát do Sofie nebo panu Zárubovi za určitých okolností ano, s většími prostředky to má smysl, kdy už se z výnosů poplatek za správu zaplatí. Obchodovat na burze také v určitých případech ano, investor ale musí být zkušený a patřit do těch, kteří neprodělávají. Takže v obou případech to pro někoho smysl má a pro někoho ne, vždy je potřeba uvádět všechny aspekty.

  2. Miloslav Šimek napsal:

    a nevyřeší. Tak si tak říkám – takový konzervativně spravovaný portfolio – už čtu informační sloupek: Investuje do kvalitních dluhopisů v domácí či euro měně… do euro bondů… bla bla a za 10let se situace a la Řecko bude týkat eurozóny. Nemá smysl pokračovat, kdo to stále nechápe o co tady jde, má podle mne celkem smůlu. Bohužel. Nejlepší pilíř=vlastní pilíř!

  3. Miroslav Piták napsal:

    V současné době zuřící dluhové krize ve většině států světa (nadměrné zadlužení není jen problém několika evropských států, Japonska a USA) by si každý rozumný člověk měl velmi dobře rozmyslet, jestli má význam a hlavně jak je to bezpečné vkládat své finanční prostředky do dlouhodobých finančních produktů.

    Vzhledem k tomu, že vládní dluhopisy jak je vidět nejsou žádným bezpečným přístavem, bych se penzijním fondům, klasickým životním pojištěním apod. obloukem vyhýbal. Ž eu nás žádná dluhová krize nezuří? No vzhledem k vývoji státního zadlužení České republiky, které i v následujících letech poroste může situace za několik let vypadat úplně jinak.

    • napsal:

      To nemůžete myslet vážně pane Pitáku. a to jsou důvody, proč je rozumné nechávat 3% sociálního pojištění (tedy daně) státu? protože věřím, že díky tomu dostanu vyšší státní důchod? Z mého pohledu je pravděpodobnější, že aspoň něco dostanu z toho dlouhodobého produktu u silné finanční instituce než peníze na důchod od jednoho státečku, který na to prostě mít nebude.

      • Jiří napsal:

        Nejde pouze o ty 3%, ale o další 2%, které lépe informovaný občan může zhodnocovat efektivněji. Ty 3% to je opravdu zanedbatelný rozdíl. Kdyby jste započítal veškerou nákladovost, což ani snad nejde + inflaci, tak zjistíte, že Vám to moc nepomohlo. Ovšem určití bouchači to budou nabízet i těm pro které to nemá žádný význam, to se státu a penzijním fondům hodí…

        • napsal:

          zase plácáte hlouposti Jiří.
          1. klidně si zaplatím 2%, abych si snížil \“daně\“ o 3% a radši je budu dávat na svůj účet a na mé jméno a u finanční instituce, kterou si já vyberu a kterou budu vzhledem k velikosti a světové diverzifikaci považovat za bezpečnější než stát

          2. a kampak bych těch svých 600 Kč měsíčně měl asi efektivněji investovat než do produktu s 0% vstupák, regulované management fee a další náklady fondu a s možností vybrat si investiční strategii, která bude odpovídat mému věku a rizikovému profilu?

          3. vážně si myslíte, že ti Vaši škaredí \“bouchači\“ to budou prodávat? za IŽP i pravidelnou investici dostanou řádově více, dokonce i za stavební spoření dostanou více a klient to uvidí dříve. Myslím, že skutečný bouchač se tomu vyhne a nebude ubírat klientům peníze, které mohou \“efektivně\“ dávat do pravidelných investic a pojistek.

          Nebo by to měl dát klient do Sophie či k panu Zárubovi a podobným a platit šílený peníze za správu ? nebo by s tím měl člověk investovat na burze a platit velmi slušné poplatky za obchodování?

          Budu určitě rád, když mě jako neinformovaného občana informujete, kam to tedy mám efektivněji dávat. jsem velmi zvědav.

      • Miroslav Piták napsal:

        Připadá Vám takový názor divný od člověka, který se zabývá investováním na finančních trzích od r. 1997?
        A přesto to myslím naprosto vážně.
        Z mého pohledu naopak existuje větší pravděpodobnost, že dostanu nějaké peníze od státu než z 2. pilíře, u kterého hrozí znárodnění (i to už u nás známe, poslední zkušenosti viz. Maďarsko) a odpor naší levice.
        I přesto, že náš důchodový systém nepovažuji za ideální, jeho výhodou je nárůst vyměřovacího základu o inflaci. Takže pokud v horizontu následujících 30-ti let a více, které mám před sebou do odchodu do penze očekávám s téměř 100% pravděpodobností bankrot či vysokou inflaci, spoření v nějakých penzijních fondech, které budou většinově nebo 100% investovat do vládních dluhopisů považuji za finanční sebevraždu. Státní průběžný systém z tohoto pohledu považuji o něco méně rizikový a na penzi si osobně spořím jinak. Nedělám si totiž iluze, že pokud něco dostanu, tak to nebude více než k přežití.

        • on napsal:

          🙂 takže očekáváte s téměř 100% jistotou bankrot státu, ale chcete do něj investovat.

          jen nechápu tuto větu: „v penzijních fondech, které budou většinově nebo 100% investovat do vládních dluhopisů“.

          na toto moudro jste přišel kde? když pročítám zákon, tak investiční limity v různých strategií umožňují investovat úplně jinam než do státu.

          přijdete mi spíš zatvrzelý než objektivní – bankrot státu znamená, že od státu nedostanu nic či úplné minimum a to dostanu, i když budu ve 3. pilíři. Vysoká inflace znamená vyšší úrokové sazby – tedy stále budu pravděpodobně i v konzervativním fondu na inflaci.

          • Miroslav Piták napsal:

            Já taky nikde netvrdím, že 3. pilíř je skvělý. Sice ho aktuálně také mám, ale jen z důvodu štědrého příspěvku zaměstnavatele při vlastní minimální úložce. Navíc v dohledné době uvažuji o jeho zrušení.
            Pokud chcete své finance aktivně řídit ve 2.pilíři, tak můžete, pro mě je efektivnější a hlavně bezpečnější spravovat si peníze sám a rychle reagovat dle situace. Zatvrzelý Vám mohu připadat, ale podívejte se na dlouhodobý vývoj na mezinárodním dluhopisovém trhu. Situace v Itálii už je horší než ve Španělsku a to už je velmi silné kafe. Dobré řešení stávající dluhové krize neexistuje, je pouze špatné a ještě horší. Argument našich politiků, že úroveň našeho zadlužení je nižší vůči HDP než v okolních státech což je dobré je k smíchu, v minulosti bankrotovaly státy s nižším zadlužením vůči HDP než mají v dnešní době státy, které jsou v problémech. Výše zadlužení je pouze jeden parametr určující rizikovost, důležité jsou i úrokové náladyx. Ty jsou sice v současné době nízké, ale za rok či více může být vše absolutně jinak. Podívejte se na dynamiku vývoje v problémových zemích. Projděte si vývoj na trhu credit default swap států a bank a uvidíte sám. Já rozhodně kvůli slevě 3% na sociálním pojištění nehodlám vynakládat další 2% z vlastních prostředků.
            Penzijní fondy většinou nakupují dlouhodobé dluhopisy, které při inflaci ztrácí na hodnotě. V inflačním období určitě bondy nebudou dobrá volba, když nevíte zda inflace bude pouze krátkodobý jev na kterém by jste participoval zvýhodněným nákupem dlouhodobých dluhopisů

  4. peetr napsal:

    Hezky, pekný popis jako bude probíhat investiční fáze penzijních společností…Budou nakupovat z podílových fondů svých spřízněných investičních společností 🙂 To je blázinec, na co jsou ty penzijní společnosti?

  5. Chudinky nebohé ... napsal:

    Proboha, chudinky nebohé. Stát jim připravil prachy občanů na podnose a oni se snad budou ještě cukat, zda do toho kšeftu vlastně jít.
    Zákonodárce, jistě zcela nezištně, občas něco opoměl vložit do perfektního a precizně sepsaného zákona, tak předhazuje finance státu (3%) a občanů (2%) krvelačným vlkům, kteří již dopředu říkají, že pro tentokráte nechají zuby doma.
    Již se na tu „grotesku“ těším.

    • Jan Dvořák napsal:

      Stát jim zas tolik prachů na obnose nepřipraví.

      Lidé totiž těžko začnou spořit víc, drtivá většina z nich prostě zmenší své úložky do jiných finančních instrumentů (stávající penzijní fondy, podílové fondy, pojistky…). Finanční skupiny jako celek si kapsy tolik nenamastí.

      • CHN. napsal:

        Ale připraví a rád. Motivace je zcela jistě „velká“. Stačí pouze drobné střádaly vystrašit, znejistět, vycukat, polekat a oni již ty své úložky do nových, výhodných, jistých, garantovaných a nezištných pilířů rádi dají, že.
        Krásně to do sebe zapadá – proč se asi „jede“ proti stavebnímu spoření (400 mld.Kč), dělají změny v současném PP (225 mld.), ruší 6měsíční nezdaňovací lhůta při obchodování v akcií., aj. kroky?
        To proto, aby všechno lidi vybrali, zrušili, neinvestovali jinam, a následně to z nich finanční žraloci pod rouškou „důchodové reformy“ nějak vytáhnou. Sazebník poplatků bude zcela jistě zajímavé čtení.
        Pořád si myslím, že z „dravé kosatky“ nikdy „vegetarián“ nebude.

        • Jan Dvořák napsal:

          Ano, zúčastní se nových fondů, to jsem taky napsal.

          Ale velká část z nich o tuto částku sníží své příspěvky do podílových fondů, stavebka, stávajícího penzijka apod.

          Takže platby směrem k finančním institucím se podle mě výrazně nezmění.

        • kolja napsal:

          Nebyly by lepší „cílovkou“ finančních žraloků vklady domácností (1 600 mld. Kč )?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.