Přibývá kontrol zaměřených na odhalování švarcsystému
S živnostenským oprávněním podniká v České republice přes 1,15 milionu lidí, přičemž čísla dlouhodobě stoupají. Živnostníkem je tak každý šestý dospělý. Realitou je ovšem v řadě případů nelegální zaměstnávání na tzv. švarcsystém, které se v loňském roce ještě rozšířilo vlivem zpřísnění zaměstnávání na dohodu, které se stalo méně atraktivním.
Inspekce práce se i proto chce na tento systém nelegální práce více zaměřit, k čemuž má počínaje lednem také více pravomocí.
„Kontroly oblastních inspektorátů práce se v poslední době zpřísňují a jsou cílenější. Zaměřují se čím dál častěji na nelegální zaměstnávání formou tzv. švarcsystému. K jeho odhalování přitom počátkem tohoto roku získala inspekce práce větší pravomoci. Ty ji mimo jiné umožňují větší propojení s daňovou správou,“ uvozuje Jakub Šotník, který v Rödl & Partner vede tým daňových litigací.
Rozšíření pravomocí nastalo s počátkem účinnosti novely zákona o zaměstnanosti a inspekci práce od 1. ledna 2025. Inspektorát tak například získal oprávnění pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob během kontrol a jejich příprav. Inspektorát dále získal možnost vyžádat od správce daně klíčové informace potřebné k odhalování nelegální práce, pokud tím nedojde k narušení řádného výkonu správy daní.
„Větší propojení inspektorátů práce s daňovou správou znamená, že spory v oblasti švarcsystému budou častěji řešeny na obou úrovních – pracovněprávní i daňové. To může zvýšit riziko důkladných daňových kontrol a jejich dopadů,“ sděluje Jakub Šotník.
REKLAMA
Zaměstnávání na švarcsystém je časté například v IT nebo gastronomii
Kontroly ponejvíce vycházejí z podnětů nebo analýzy rizik, takže nejde jen o namátkové prověrky, ale spíše o kontroly v oblastech s podezřením na porušování zákona.
Švarcsystém, tedy výkon závislé práce na základě živnostenského oprávnění namísto standardního pracovněprávního vztahu, se vyskytuje napříč různými obory, ačkoliv typicky tam, kde je vysoká míra flexibility, sezónnosti nebo projektového charakteru práce.
„Švarcsystém je obecně nejrozšířenější ve stavebnictví, IT odvětvích, marketingu, pohostinství a gastronomii, ale také například v maloobchodě,“ komentuje Jakub Šotník.
Z řady dohodářů se stali živnostníci, práce se jim ale nezměnila
Každý šestý dospělý Čech je živnostník. Z jaké části jde o skutečné podnikání a z jaké o švarcsystém, je ovšem otázkou.
„Je navíc pravděpodobné, že počty živnostníků v loňském roce ještě narostly vlivem změn plánovaných pro práci na dohodu. Takzvaní dohodáři a jejich zaměstnavatelé totiž dlouhodobě benefitovali z jednoduchosti systému a nízkých odvodů. S tím, jak zákonodárce postupně přibližuje zaměstnávání dohodářů na roveň klasickým zaměstnancům s pracovní smlouvou, ale tyto výhody pomalu mizí. Lze proto očekávat, že z mnoha dohodářů se stali živnostníci, přestože se na podstatě jejich práce pramálo změnilo. Co nakonec posílilo, nebyla stání kasa, ale spíše právě systém švarcsystému. Je logické, že se na něj chtějí inspektoráty práce a daňová správa ještě více zaměřit,“ zakončuje Jakub Šotník z Rödl & Partner.
