CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Luboš Smrčka

16. 07. 2020

8 komentářů

„It´s economy, stupid!“ platí i ve školství

 

Vynakládat veřejné peníze bez účinné veřejné kontroly je nejlepší cesta, jak ty veřejné peníze utratit bez jakéhokoliv veřejného prospěchu. Když sleduji poslední diskuse o maturitách, jako ekonom se děsím. Jsme přesně na této cestě.

Loading



 

Samozřejmě z pozice vysokoškolského pedagoga celkem chápu, že mezi středoškolskými kolegy existuje nějaké nostalgické pnutí a hnutí směřující k tomu, co bych nazval nekonečně naivní prvorepublikový sen. Komise složená z čestných a vysoce odborných pedagogů zkouší žáka, prověří jeho znalosti a nakonec je po zásluze a zcela objektivně ocení. Je to krásná vzpomínka a černobílý film.

Když zatlačíme slzu v oku, tak prostě, bohužel, musíme připustit, že to je úplná pitomost.

Z mnoha důvodů.

Za prvé dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Pokud se příliš nepletu, tak před sto lety dosahovalo maturitou ukončeného středoškolského vzdělání ani ne pět procent populačního ročníku. I když – což je k dnešním číslům šokující – populační ročník v poměrech dnešní České republiky dosahoval řádově 200 tisíc lidí, pořád to bylo pouhých deset tisíc studentů v maturitním ročníku.

REKLAMA

Máme moc maturantů?

Dnes máme sice populační ročník kolem 100 tisíc lidí, ale maturantů bylo téměř 70 tisíc.

Parametry řeky jsou absolutně jiné.  Pět procent populace proti plus mínus 65 procentům? To je obrovský rozdíl.

Za druhé. Jiné jsou i břehy té řeky. Samozřejmě před sto lety existovalo obrovské množství povolání, kde byla maturita naprosto nutnou součástí kvalifikace. Třeba advokát bez maturity být pochopitelně (v podstatě) nemohl. Ta byla potřebná i na řadu míst ve státní správě a tak dále. Ale že by maturitu měla mít kadeřnice nebo četník nebo hasič, voják z povolání či posádka lokomotivy? To skutečně nikoho nenapadlo.

Za třetí tak nutně není stejná ani voda v té řece. Před těmi sto lety byla úroveň znalostí nutná ke složení maturitní zkoušky násobně jiná, než jaká je dnes – logicky. Nemůžete přece od skoro sedmdesáti procent populace chtít to stejné jako od procent pěti. To prostě odporuje rozložení schopností v populaci. Tečka, není o čem diskutovat.

REKLAMA

A teď k té představě hluboké poctivosti prvorepublikových maturit. Ono to nebylo tak žhavé. U Čapka a stejně tak v Panoptiku hříšných lidí Jana Marka a také v dobových filmech najdeme řadu příběhů o úplatcích a podvodech, díky kterým se maturita získávala. Ve chvíli, kdy je systém nastaven v rovině: chceš opravdu dobrou práci za hodně peněz, musíš mít maturitu, začne platit: It´s economy, stupid! Neříkám, že to bylo masové. Nevím. Ale pokud se taková praxe stala součástí filmů a literatury, pak existovala.

Jsou celostátní testy nutné?

Když nyní slyším, abychom vrátili maturity na školy a ustoupili od celostátních testů, jímá mne čistá ekonomická hrůza. Nevím, kolik nás stojí celý systém středních škol s maturitou, ale jistě to jsou desítky miliard korun. Z této kupy peněz čerpají nejen školy veřejné, ale i soukromé či církevní. Celý tento obrovský balík peněz je ve svém finále z hlediska efektivity hlídán jedním jediným mechanismem – státními maturitními testy z češtiny a z jazyků nebo z matematiky, podle výběru. Co se stane, jestliže tento jediný a poslední pojistný mechanismus odstraníme?

Jistě nám jako zázrakem přibude úspěšných maturantů. Zvláště na těch soukromých středních školách, ale nesporně i v celém systému.

Což o to, ono by se to hodilo. Viz následující graf z dílny České školské inspekce.

REKLAMA

Když si to velmi jednoduše budeme interpretovat, tak v řadě krajů je neúspěšnost studentů u maturity v soukromých školách dvojnásobná oproti školám veřejným. Mimořádně ilustrativní je jižní Morava. Na veřejných školách neuspěje 15 procent studentů, na soukromých 33 procent studentů.

Co by se stalo, když ustoupíme od státních testů?

Vyhraje ekonomika. A vzroste úspěšnost u maturit. Výrazně.

Navíc poklesne obtížnost, sníží se celkové nároky. Prostě tak to je. Důvody soukromých škol jsou jasné, na veřejných dojde prostě jenom k příslušnému rozmělnění požadavků. Možná budeme mít pár desítek ještě výrazněji „prestižních ústavů“, které si budou zakládat na své kvalitě, ale v celku systému vyvoláme dlouhodobou strukturální krizi. Ta nebude mít žádné velké důsledky na učební obory s maturitou – tam jsou stejně klíčové odborné předměty a mistrovské zkoušky. Tragický dopad přijde na gymnázia a některé odborné střední školy. Věřte mi, že některé neznalosti absolventů středních škol (včetně těch úspěšných absolventů i některých mediálně relativně známých ústavů) jsou již nyní ohromné a nepochopitelné. Člověk by měl tendenci si říci, že horší to být nemůže. Celoživotní zkušenost mi říká: Může.

Sleduji proto diskusi o „odstátnění maturit“ s děsem v oku a s velkými obavami. Popravdě – to už by bylo snad lepší zrušit maturitní zkoušky jako princip. Udělat velkou prověrku oblastí, kde maturitu vyžadujeme jako kvalifikační předpoklad, uskutečnit jejich hlubokou revizi a hlavně redukci. Dovedu si velmi dobře představit, že zrušíme maturitu jako podmínku studia na vysokých školách (pro mne za mne – ať se na universitu hlásí klidně patnáctiletý člověk, pokud udělá dostatečně přijímací testy a prokáže vědomosti, nechápu, proč by to nešlo).

A pak je zde celý balík učiva na základních a středních školách, který je zjevně špatně poskládaný a vychýlený jak formou, tak obsahem z toho, co potřebuje absolvent základní a střední školy. K čemu učíme integrály a relativně složité funkce, když třetina středoškoláků nezvládne procenta a trojčlenku?

Rušit do tohoto zmatku jeden z mála racionálních bodů, kterými jsme alespoň schopni měřit problém, když už ne ho řešit, to je asi hloupý nápad jak kvůli našim dětem, tak z ekonomického pohledu.

Loading

Vstoupit do diskuze 8 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Marek K Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • x

    16 července, 2020

    Z ekonomického hlediska je úplná zhovadilost aby zakladka trvala 9 let. Stačí 8 , mozna i sedum. Ušetřilo by se tak na nákladech a mladší absolventi by odvedli více peněz do rozpočtu.
    Vysoké školy – určitě nemá smysl diplomová práce. Proste uděláte zkoušky a jdete. Také nemá smysl povinne vyučovat předměty mimo obor . Napr fyziku na IT. 9 zakladka + 4 střední + 5 vysoká lze s přehledem zkrátit na 16 let .

    Odpovědět

  • Marek K

    29 listopadu, 2020

    Prepacte, ale musim s Vamy nesuhlasit. Jedine v com s Vamy mozem suhlasit je, ze je 9 rocna zakladna skola zbytocne – bud sa obsah uciva zvacsi alebo ho skratia o 1 rok, inac je to zbytocne.

    Odpovědět

  • Marek K

    29 listopadu, 2020

    Ale vo vsetkom ostatnom sa mylite:
    • V IT su predmety mimo „obor“ (to asi myslite iba zadavanie prikazov do hardwara – teda programovanie) velmi dolezite. Zoberte si napriklad fyziku, na CVUT FJFI sas znejakeho dovodu ucia matiku, fyziku a programovanie. Ak chcete naprogramovat druzicu, satelit alebo raketu aby robila to co chcete na obezenj drahe, tak musite vediet „co to“ z fyziky. Mozeme si zobrat dalsi priklad – CVUT FEL obor BIOME. Ak budete chciet naprogramovat medicinske pristroje, tak sa bez fyziky, chemie a biologie nezaobidete.
    Polozme si otazku – Ake nasledky to moze mat, ak nemame tieto „mimooborove“ znalosti. Na prikladoch vyssie je to jasne – stalo by to vela penazi a ludske zdravie.
    Na VS by mali ucit aj etiku, psychologiu a dalsie humamne predmety, aby si vedeli tito programatori lepsie predstavit dosledky svojich cinov. Ked programujete nieco pre ludi, mali by ste vediet ako funguje ludska psychika, aby ste lepsie vedeli odhadnut negativne dosledky. Keby sa tak stalo, tak napr.: socialne siete by neboli takou atomovou bombou vybranou z pandorinej skrinky pre spolocnost, ludi, deti a mladez.
    • Po dalsie, tak ako maturitna skuska, aj diplomova praca maju viac ako jeden vyznam. Vyznam skusky, ci mas vedomosti, ktore mas mat. Na diplomovu pracu sa mozeme pozriet aj z pohladu: „Spravil si vsetky skusky? Dobre, teda mas vedomosti, ktore ta skola mala naucila. Vies ich aplikvat? Vies pomocou tychto vedomosti nieco uzitocne vytvorit? Nie, tak si potom nepochopil princip VS a dovod preco studovat VS.“ alebo „Stat, teda spolocnost, ti platila vzdelanie. Teraz je rad na tebe vratit nieco spolocnosti spat – diplomova praca“
    • Na nadobudnute vzdelanie sa nema pozerat ako na sposob zisku, zarobku. Vzdelanie ta ma v prvom rade obohatit, zprijemnit ti zivot na tejto planete. Az potom sa mas pozriet: viem toto a toto, mozem robit toto a dostanem za to tolko a tolko. Peniaze su minimalne druhy az posledny dovod preco studovat. Pozerat sa na vzdelanie tymto sposobom a orezavat ho, iba aby som efektivne studoval, to co mi prinasa najvacsi penazny zisk je priamim dosledkom nasej chorej doby – KAPITAListickej spolocnosti.

    Odpovědět

  • Marek K

    29 listopadu, 2020

    *A aby som v neposlednom rade nezabudol – vzdelavat sa mate cely zivot !

    a zivot nie je len o peniazoch…

    Odpovědět

  • nesouhlas

    17 července, 2020

    • Na středních školách nejsou studenti, ale žáci, studenti jsou pouze na VOŠ a VŠ.
    • Představa, že jsou bez Cermat maturitních testů školy mimo kontrolu je invalidní. Školy průběžně kontroluje Česká školní inspekce, u maturit je předseda z jiné SŠ, kterého jmenuje krajský úřad a statistiky o úspěšnosti u maturit, počtech přihlášek a dalších parametrech škol se na kraje a ministerstva posílají v hojném počtu odjakživa.
    • Hlavní kontrolou je ale samozřejmě stávající žák, rodič, potenciální budoucí žák, základní školy a zaměstnavatelé, prostě kontext školy.
    • Autor by jako VŠ pedagog mohl dodržet citační normu a ukázat, kde získal předložený graf. Ten je velice zajímavý, ale obávám se, že velmi povrchně okomentovaný.
    • Tvrzení, že státní maturita sníží nároky je nepodložené a nemohu s ním souhlasit. Stále je tu odborná část, např. na průmyslových školách praktická práce a pak 2x ústní zkouška, která je mimo dosah Cermatu, tj. jde v původních kolejích.
    • V dobách, kdy jsem ještě na SŠ působil, jsem zažil jak náročnost ústních maturit z jazyka nebo matematiky, tak těch od Cermatu. Rozdíl byl značný a náročnost šla spíše dolu.
    • Vliv zrušení státních maturit na gymnázia je bez argumentace uváděn jako tragický, na SOU jako neutrální. Vidím to přesně opačně. Gymnázia jsou existencí maturit prakticky neovlivněná – je to zlomek jejich osnov a mentálních schopností žáků, SOU s maturitou a SOŠ naopak bojují doslova o přežití.
    • Problémů má současné školství mnoho. Školy jsou často příliš malé, takže chybí konkurence uvnitř pedagogického sboru a následně potřebná pestrost nabídky a kvality předmětů. Vedení se často orientuje na administrativu a ekonomiku školy. Panuje totální rovnostářství ve mzdách, není ochota omezit rozsah učiva, chybí nadhled a aplikovaná znalost jazyků, ignorují se mezipředmětové vazby. Kraje mají často nesmyslné normativy – tj. dotace na žáka, kdy se málo odlišuje studovaný obor a jeho ekonomická náročnost. Systém je jednoduše řečeno rozkolísávám rostoucím množství diletantů a administrativou.
    • Státní maturity jsou jen břímě navíc, které bych klidně zrušil a zaměřil se na to podstatné – kvalitu vlastního vzdělávání v kontextu doby. Možností měření systému pro jeho rozumné řízení zůstane i tak dost.

    Odpovědět

  • Pavel Filip

    17 července, 2020

    Luboš Smrčka: Já jsem v tomto ohledu opačného názoru. Čím víc peněz budou školám formou školného platit samotní žáci (studenti) nebo jejich rodiny, tím lépe. Je na studentech a jejich rodičích, aby se dobře rozhodli, jaké vzdělání si vyberou. Jinak nemáte kontrolu nad tím, kdo např. učí na ESF MU o konvexitě dluhopisů a indexových ETF nebo kdo tam zadává práce z ekonometrie v CŽV, přestože žádnou ekonometrii neviděl ani z rychlíku a nerozumí tomu, jak jsou konstruované akciové indexy.

    Odpovědět

  • Pavel Filip

    17 července, 2020

    A sám sebe doplním, abych pohovořil i k tématu 🙂 – čím privátnější školství, tím líp pro všechny. Státní maturity a státní přijímačky jsou nesmysl.

    Odpovědět

  • Marek K

    29 listopadu, 2020

    To by mohol byť návrat do stredoveku. Kedy vzdelaná šľachta si mohla dovoliť vysoké vzdelanie a obyčajný ľudia ostali v začarovanom kruhu ( bez vzdelania mohli robiť iba slabo platenú a tvrdú prácu, ale bez peňazí a voľného času si nemohli dovoliť vzdelanie)
    Po druhé : čím viac bude vzdelaný spodok spoločnosti, tým lepšie pre celú spoločnosť. Najlepšou prevenciu pred kriminalitou, extrémizmom, chudobou a ďalšími spoločenskými problémami je vzdelanie. Preto by vzdelanie malo byť dostupné pre každého bez rozdielu – financovanie štátom

    Odpovědět