Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Podílové fondy na úbytě

Investice Petr Fejtek 03.08.2008 | 23:21 6 komentářů

I v červenci pokračovala nerozhodnost investorů, zda už mají své nasyslené miliardy vypustit na trh. Není se co divit, nejistota je nepřítelem drobných investorů všude – ti chtějí růstovou vlnu, aby se měli na čem „vést“. I ti, co vědí, že probíhá výprodej, věří v další slevy.

A že tlachám o miliardách? O slamnících raději ani nemluvit, ale považte, jen za první pololetí přistálo na bankovních účtech u nás 77 miliard korun – z toho 65 na těch běžných, kde se už povaluje přes půl bilionu.

Příliv na netermínované bankovní vklady tak už v půli roku překonal ten loňský celoroční. A to, co přiteklo sem, nutně někde chybí… v podstatě právě bohužel ve fondech – loni do nich z první pololetí přišlo 30 miliard. Chcete-li navíc ještě i poťouchlý názor, v této distorzi vidím také letošní potenciál růstu pojistného trhu (patřičně ovšem opentlený prodejními technikami).

O samotném červenci skoro nemá význam se šířit – do fondů přišla necelá půlmiliarda a v podstatě jen díky fondům peněžního trhu. Co mi nepřestává vrtat hlavou, je úpadek zajištěných fondů a dokonce se mi na mysl vkrádá kacířská hypotéza, že investoři přece jen tuší, o čem jsou jejich podkladová aktiva. O tom, že fondy peněžního trhu s 2% výnosem při 6% inflaci nelze považovat za investici, netřeba snad diskutovat.

Čtvrtletí a pololetí

Jak celý fondbyznys stagnuje, asi vypovídá nejlépe souhrn za druhé čtvrtletí, na nějž červenec plynule navázal: přestože za druhý kvartál do fondů 1,25 miliardy korun přišlo, jejich celkový majetek o 0,25 miliardy klesl. Proč, je asi zřejmé: trhy sice nepříliš, ale přece jen trochu ještě klesly.

Ohlédnutí za prvním čtvrtletím je mnohem děsivější, protože jen z majetku našich podílníků se tehdy „odpařilo“ 19 miliard (z 315 na 296 miliard) korun. Pak se divme nerozhodnosti investorů – jen ti otrlejší „ředí“ a dokupují, ale to také nebaví věčně. Přesto jde o jeden z mála signálů, které mohou potěšit: dokonce jako jediná kategorie mají právě jen akciové fondy od února setrvalé nákupy (celkem už skoro za 2 miliardy korun).

Babo, raď

Na tak značnou volatilitu s výkyvy kurzů, kdy 20 % (u nás naštěstí je 5%) nejsou ničím neobvyklým, nalézt recept zkrátka nelze. Všichni se jen ptají, proč proboha zase dolů a nikdo ty akcie nechce. Strach a nejistota je pro burzu to nejhorší počasí, protože nikoho nezajímá, jestli je akcie již podhodnocená, zda je cena už dostatečně nízko. Velí emoce, nikoli zdravý (třeba i selský) rozum, který vidí ty nákupní příležitosti.

Obecně je možno mezi Scyllou a Charybdou proplout pravidelným investováním, protože trefit to skutečné ideální dno je asi tak pravděpodobné, jako hodit tři šestky za sebou. Jinak řečeno ředit, ředit, ředit – však ono to zhoustne.

Já vím, těžko se to radí, když poklesy „ubraly“ mnoha fondům už 20 i 30 %; natož třeba naše realitní tituly, kdy takové Orco spadlo jen od začátku roku o neuvěřitelných 73 % a ECM přišlo o více než 54 %.

Vedoucí investiční analytik Merrill Lynch Richard Bernstein se obává, že globální růst bude slabší, než investoři očekávají, a ceny komodit tak poklesnou. Podle jeho odhadů vzroste hodnota indexu S&P 500 během příštích 12 měsíců o 9 % na 1400 bodů. Názory z Deutsche Bank, Lehman Brothers a UBS ovšem očekávají ve druhé polovině roku nejvyšší růst indexu S&P 500 za posledních 26 let (o 28 % na historické maximum 1600 bodu). Kdo má, či nemá pravdu? Ostatně, i těch 9 % by bylo lepší než rezatým drátem do oka.

Je to sice jen hloupé přísloví, že odvážnému štěstí přeje, ale již ne tak hloupé je rčení, že kdo nic nezkusí, ničeho nedosáhne. A snění o jistotách zůstává na úrovni slovutné „jistoty desetinásobku“ – kdo chce reálně prodělat na běžném účtu těch svých 6 %, může. Já se jen těším, až ty „dobře uložené“ miliardy likvidity začnou honit ujíždějící vlak.

V srpnu zaznamenají největší přírůstek...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Podílové fondy na úbytě”

  1. Filip Čelikovský napsal:

    Dobrý den,

    letos začínám studovat na vysoký škole. Pro rodinný rozpočet to je ale velká přítěž.

    Slyšel o studenských půjčkách, můžete mi nějakou poradit?
    Nejlépe s možností odložení splátek (i úroků) až dostuduji?

    Za každou radu budu vděčný.

    Adam Simon

    • Sporic obrazovky napsal:

      Kdysi mela KB produkt – tusim uver Gaudeamus. Uver na studia, odlozene splaceni, nutnost hradit pouze uroky. Jestli stale existuje, v jake variante a jak je vyhodny si overite na jejich strankach, uz si to presne nepamatuji, protoze jsem ho nevyuzival.

    • PJ napsal:

      Nyní již těžko radit. Na tuto situaci měli myslet hlavně rodiče před 10 – 15 lety. Tehdy se ještě dalo něco stihnout. Nyní již zbývá pouze „makat jako šroub“.

    • Konference napsal:

      Mozna byste mel zacit hledat brigadu a bylo by po problemu. 😉 Zkuste treba financni poradenstvi. ;-))

    • onso napsal:

      studentská půjčka je zajímavý produkt, který má sníženou úrokovou sazbu – já jsem dostal půjčku na 150.000,- na 10let s úrokem pod 8%. Když si ale spočítáte, že 1000 kč jde měsíčně do splátky úroků a „jen“ 960 kč na snížení půjčené částky, tak si rychle rozmyslíte, zda odkládat „splácení“. Za 5 let studia na prázdném splácení vyhodíte z okna 60.000,- a pak teprve začnete splácet úvěr? To potom půjčenou sumu vrátíte do banky skoro třikrát.

      Moje rada – pokud je to nutné, tak si půjčit – nejlépe u bohatého strýčka. Každopádně začít vydělávat po vlastní ose – od druhého ročníku se to dá s přehledem i na poloviční úvazek. Já jsem to zvládl od třeťáku na plný…

  2. čtenář napsal:

    Já myslel, že na vlně se „vozí“, ale možná jen tak plácám jako Fejtek, aby vůbec bylo co vydat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.