CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Jaroslav Kokeš

24. 01. 2008

22 komentářů

Penzijní připojištění a daňová reforma

 


 

Penzijní připojištění zažívá v současné době svá nejlepší období. Zájem o ně stále roste. Tento trend způsobuje na jedné straně nejistota v oblasti státních penzí. Současné zadlužení státu, růst mandatorních výdajů státu, demografický vývoj a permanentní politická neshoda o zásadách penzijní reformy nutí občany uvažovat o soukromých formách zajištění životní úrovně pro dobu po odchodu do starobního důchodu.

Na druhé straně prokázaly penzijní fondy svoji životaschopnost, jejich počet se ustálil na v podstatě optimálním množství a jejich hospodářské výsledky jsou, zejména vlivem omezení portfólia investičních možností fondů požadavkem na zajištění spolehlivého výnosu, více méně srovnatelné.

Také způsob redukce počtu fondů, který nijak neohrozil vklady účastníků, zvýšil důvěru k tomuto bankovnímu systému.

Příspěvek státu účastníkům penzijních fondů ve výši až 1 800 Kč ročně je pak ta třešnička na dortu, která dělá z penzijního připojištění velmi žádaný finanční produkt.

Zjednodušeně řečeno jsou zejména státní příspěvek a zajímavý zaručený výnos základem současného úspěchu penzijních fondů na finančním trhu. Zvlášť významná je, z hlediska dalších úvah, možnost odepisovat z daňového základu až 12 000 Kč za rok, tj. možnost snížit daňový výměr až o 3 840 Kč.

REKLAMA

Lze jistě říci, že dosavadní ekonomický a politický vývoj vytvořil pro rozvoj penzijních fondů velmi příznivou pozici. Bude to ale platit i nadále? Nemohou ohrozit celý systém nějaké vnější změny? Aktuální otázka, na kterou se pokusíme najít odpověď je, zda a jakým způsobem mohou avizované změny v daňovém systému a v zákoně o penzijním připojištění současné trendy v oblasti penzijního připojištění ovlivnit.

Jaké změny se připravují? Podle dostupných informací jde o:
– snížení daňové sazby,
– úpravu zákona o daních z příjmů v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele,
– změnu zákona o penzijní připojištění.

Předem bych rád uvedl, se nedomnívám, že jde o předčasnou analýzu. Že jde o analýzu naslepo, bez znalosti konkrétních dat. Výše uvedené úpravy zákonů mohou být v detailech jiné, mohou být aplikovány v jiných termínech, ale schváleny by být měly. Naše závěry by pak měly být obecné do té míry, aby byly relevantní pro různé (třeba i nulové) varianty změn daňových zákonů.

Jaké tedy budou pravděpodobné dopady?
Nejmarkantnější vliv se zdá mít kvantitativní snížení daňové sazby. Vždyť se má výrazně snížit finanční částka, o kterou se po odpisu z daňového základu sníží daňový výměr.

REKLAMA

Ale je to tak opravdu? Podle současných tabulek zaplatí plátce daně při daňovém základě 218 400 Kč na daních zhruba 15% z tohoto základu. Ano, mluvíme o měsíčním daňovém základu 18 200 Kč.

To znamená, že do hrubého příjmu cca 22 000 Kč dostane účastník vráceno po snížení daňové sazby na 15% na daňových přeplatcích více než doposud. U vyšších platů prodělá, podle výše odpisu, až 2 040 Kč ročně. Není to zásluha penzijního systému, ale tato ztráta mu bude jistě bohatě kompenzována výrazně nižší vlastní daní.

Z jiného hlediska bude naopak systém spravedlivější, nebude kastovat účastníky podle jejich příjmů, ale daleko rovněji podle naspořené částky.

Svůj význam má i úprava zákona o daních z příjmů v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele. Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a na životní pojištění do celkové výše 24 000 Kč ročně mají být osvobozeny od daně. Musí být však splněny obecně platné podmínky pro výběr naspořené částky, tj. u penzijního připojištění 60 měsíců spoření a dosažení 60ti let věku.

REKLAMA

Důsledkem těchto změn bude jednak zisk účastníka, ale podstatnější je, že se omezí předčasný výběr peněz, protože při nesplnění podmínek bude účastník povinen příspěvek zaměstnavatele dodanit.

Nepochybně zásadní význam bude mít novela zákona o penzijním připojištění. Avizovaná změna zákona má zjednodušeně řečeno zrušit podmínku zaručeného zisku a umožnit tak fondům ve větším rozsahu investovat i do rizikovějších oblastí finančního trhu. Tato novela nebude triviální, je spojena s mnoha navzájem propojenými systémovými změnami. Jde o oddělení majetku účastníků a akcionářů fondů, placení režijních nákladů, provizí atp.

Není zřejmě v tomto okamžiku možné seriózně tvrdit nakolik na tom vydělá účastník a nakolik akcionář fondu. Lze se s úspěchem domnívat, že uvolnění podmínek obchodování umožní zvýšit zisky účastníků. Zvýší kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými fondy a pravděpodobně se penzijní fondy stanou velkou konkurencí investičních podílových fondů.

Analýza dopadu novely tohoto zákona by si zasloužila mnohem více prostoru, než jí je zde věnováno. Bylo by to však jen věštění z křišťálové koule. Známe "jen" názory představenstva Asociace Penzijních fondů ČR a některé informace, které pronikly z Ministerstva práce a sociálních věcí. Můžeme jen doufat, že výsledkem změny bude zákon, který bude krokem vpřed a umožní efektivněji využít ekonomický potenciál penzijních fondů. Tak, aby byl dostatečně atraktivní i pro nižší věkové skupiny budoucích účastníků.

Pokud mohu vyjádřit svoji představu účinných změn, pak se domnívám, že velmi účinná by byla úprava kritérií pro platbu příspěvků státu spojená se zrušením daňového zvýhodnění. Chtělo by to jistě přesný propočet, ale určitě by bylo nutné "natažení" stupnice do vyšších hodnot spoření a také zvýšení maximální výše příspěvku minimálně na dvojnásobek současného stavu.

Zvýhodnění státním příspěvkem bude úměrné uspořené částce, nebude tedy docházet k již zmíněnému kastování účastníků, a všechny finanční prostředky zůstanou ve fondech. Ve výsledku nakonec vydělá nejen účastník, ale i fond a stát.

Probrali jsme v kostce některé aspekty připravovaných změn zákonů zejména v daňové oblasti. Pro nějaké hlubší analýzy dopadů mi chybí statistické podklady. Myslím, že např. rozložení účastníků penzijních fondů podle příjmů by mohlo mnohé naznačit.

Podle mého názoru nepůjde o změny, které budou mít na vývoj finančního trhu jakýkoliv negativní vliv. Naopak vidím spíše to pozitivní, co tyto změny přinesou. Zásadní vliv bude mít připravovaná penzijní reforma a v ní pozice soukromých penzijních fondů. Pokud se sníží státem garantovaná výše starobních penzí vzhledem k průměrnému platu a soukromé penzijní fondy budou jedním z pilířů reformy, bude zájem o soukromé připojištění jistě enormní.

Tyto závěry jsou výsledkem analýzy a osobních zkušeností. Jsou střípkem do mozaiky názorů. Ale jsou odrazem jen uvedených legislativních změn. Osobně se domnívám, že zcela bezkonkurenční vliv pro vývoj v oblasti penzijního připojištění bude mít nasycení trhu. Pokud mají nyní penzijní fondy cca 3,8 mil účastníků a možnosti České republiky jsou někde na 5 mil, bude velmi obtížné tvrdit, že za jakýkoliv pokles zájmu potenciálních účastníků může ekonomická reforma nebo jiné ekonomické, legislativní a společenské vlivy.

Loading

Vstoupit do diskuze 22 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Vynutí si nakonec společná měna i politickou integraci?

Měnová reforma nahrazující korunu eurem byla na spadnutí. Česká národní banka už přestávala tisknout korunové bankovky. K očekávané a vcelku dost propagované měnové reformě nakonec nedošlo. Právě zachování si koruny jako vlastní měny a suverénní kurzový závazek ČNB na oslabení koruny ovlivnil tuzemskou zaměstnanost a inflaci. Letošní […]

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

16. 01. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Jan Bartoš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • I. Balon

    7 června, 2007

    Dobrý den pane Kokeši, v pátém odstavci, který začíná slovy, cituji: „Zjednodušeně řečeno jsou …“, píšete o nějakém „zaručeném výnosu“ u penz.přip. Kdo Vám řekl, že výnos u penz. přip. je zaručen? Současný zákon pouze garantuje (pokud jej tedy čtu správně), že ztráty fondu penz. přip. nejsou připisovány na vrub účtu účastníka penz. přip. Pokud jste myslel tím „zaručeným výnosem“ tento až „nulový výnos“, tzn. garanci návratnosti vložené částky, pak je vše v pořádku, protože jinak bych tuto informaci ve Vašem příspěvku považoval za mystifikaci, zvláště, když podobné tvrzení používáte i v odstavci 15. (nebo je to 14.?), který začíná slovy, cituji: „Nepochybně zásadní význam bude mít novela zákona o penzijním připojištění. Avizovaná změna zákona má zjednodušeně řečeno zrušit podmínku zaručeného zisku …“. Dík za případnou reakci.

    Odpovědět

  • I. Balon

    7 června, 2007

    Jo, ještě jsem zapomněl dodat, že příspěvky účastníků do penzijních fondů nejsou navíc ani pojištěny ve smyslu zákona o pojištění vkladů.:-)

    Odpovědět

  • Kokeš

    8 června, 2007

    Dobrý den,
    v tomto svém, možná odvážném tvrzení, jsem vycházel ze zákona o penz. připojištění §31, odst. 1
    (1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.
    Co to je spolehlivý výnos je jistě diskutabilní.

    Odpovědět

  • I. Balon

    8 června, 2007

    Dobrý den, děkuji za reakci. Toto by bylo vhodnější napsat do Vašeho článku, aby si čtenáři-klienti nedělali iluze o nějakých zárukách.

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    7 června, 2007

    Dobrý večer,

    připojím se s drobností v odstavci 14. Bude dodaňování nějaká změna oproti současnému stavu? U zaměstnavatele? U účastníka? Osobně ji nevidím…

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    7 června, 2007

    Já v tomto směru s autorem článku nesouhlasím. V navrhované právní úpravě týkající se sloučení limitů se nic o dodanění nepíše. Není tam ani žádná podmínka týkající se penzijního fondu (podmínka 60/60 se v ustanovení týká pouze pojištění, ale ne penzijka). Doporučuji si to konkrétní ustanovení přečíst.

    Také mi v tomto článku chybí zmínka o zrušení limitu příspěvku zaměstnavatele, který je možné dát do nákladů. Paradoxně jsem o tom napsal k jinému článku asi půl hodiny před tím než se tu objevil tento, takže zopakuji tu myšlenku ještě sem:

    Zaměstnavatel bude moci zaměstnanci přispívat na PP i ŽP libovolně velkou částku a tu si zahrnout do nákladů (musí to být ovšem uvedeno v kolektivní smlouvě). Z částky převyšující 24 000 (onen sloučený limit za PP i ŽP) pak musí zaplatit za zaměstnance daň. Navrhovaná úprava se tak oproti současnosti docela liší.
    Toto je záměr tvůrců, nejsem právník, abych relevantně zhodnotil jestli se jim to bezesporu povedlo

    Odpovědět

  • Kokeš

    8 června, 2007

    Dobrý den, implicitně to v návrhu novely zákona o daních z příjmů řečeno není, ale §6 odst.9 říká, že se do příjmů nezahrnují příspěvky pokud ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,
    pokud tuto smlouvu poruším, musím příspšvky zahrnout (i dodatečně) do daňového základu.
    Ostatně tato debata je jen akademická, obávám se, že konečné znění zákona o daních z příjmů (pokud nějaký zákon bude) bude dost pozměněné.

    Odpovědět

  • Kokeš

    8 června, 2007

    samozřejmě, že má být správně explicitně

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    8 června, 2007

    Ta navrhovaná úprava §6 odst.9 původně s) v ref balíku p) pouze říká, že se do příjmu nezahrnou přispěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění – žádná podmínka věku ani délky tam není. Podmínka smlouvy na 60/60 je uvedena pouze u životního pojištění. Doporučuji se ten navrhovaný odstavec blíže prostudovat (já ho už začínám znát skoro nazpaměť :-)).

    O dodanění se zde také nic nepíše. Na druhou stranu je dodanění zmiňováno u odečitatelných položek ŽP. Proto se domnívám, že dodanění příspěvků zaměstnavatele i nadále nebude nutné.

    Co se týče stálosti změn. Vzhledem k okrajovosti tohoto tématu (při představování reformy se tento bod nijak zvlášť nerozebíral, kolovaly o něm nejrůznější fámy apod.) v kontextu celé reformy by mě velice překvapilo, kdyby se našel někdo s ambicí tento bod nějak výrazně předělávat pozměňovacím návrhem, který by sněmovna přijala.

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    7 června, 2007

    Ale jinak jste to řekl krásně, musím Vás pochválit. Zajištěný výnos, daňové odpočty, tak šupky dupky koukejte všichni rychle prodávat, vždyť to navíc nemá žádné poplatky. Hlavně nezapomeňte na mladé, jak mě dneska jeden mladík omráčil, „přinejhorším to mají na 2 roky uložené na 4%“. „A on svou provizi“, nedodal.

    Odpovědět

  • OVB konzultant

    8 června, 2007

    Když tam bude více než třeba na ING kontu, tak budiž. Mohlo by se to snad dostat po zdanění nad 2% čistého zisku Ovšem pan poradce byl prefíkaný – po 2 letech se už nevrací provize.

    Odpovědět

  • Mario

    7 června, 2007

    Penzijní připojištění pro mladého člověka je nastaveno jako neefektivní. Neřeknu pro padesátníka, to ano, ale proč bych si měl spořit na stáří v tomto systému?

    Pan Kohout jednou před mnoha lety řekl zajímavou věc, jak by zařídil provozní kapitál do začátku pro mladou osobu: při narození dítěte dát do kvalitního indexu např. částku 200.000 korun a při osmnáctinách potomka předat vydělanou sumu. Takto podobně bych to viděl i na stáří. Já si totiž pasivně dokážu vydělat daleko více než s pomocí různých úlev a příspěvků od státu…

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    8 června, 2007

    Zdravím Mario,

    máte pravdu,pro mladého člověka s horizontem 30-40 let není penzijní připojištění nejefektivnější z pohledu průměrného zhodnocení vlastních příspěvků. Trochu zajímavější to ale už je, když zaměstnavatel také přispívá. Já jsem např. ve svých 25 letech penzijní připojištění rušil, protože jsem si udělal efektivnější produkt, ale po 5-ti letech jsem si ho opět založil, protože v současném zaměstnání mi zaměstnavatel přispívá 500 Kč/měsíčně a já spořím pouze 100 Kč/měs. Kdyby nebylo vysokého příspěvku zaměstnavatele, tak bych si penzijní připojištění určitě v následujících 15-ti letech neuzavřel.

    S pozdravem M.Piták

    Odpovědět

  • Kokeš

    8 června, 2007

    Dlouhodobé spoření, dlouhodobé pojištění je jistě problém. Co bude za 20, 30 let? Kde bude ekonomika a kde společnost?
    Na druhé straně jen ty roky zajistí nějaký slušný výnos. Pokud nejdete do rizikovějších forem investování. Ale i tam jsou roky potřeba, pro změnu zase pro eliminaci případných ztrát.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    8 června, 2007

    „Příspěvek státu účastníkům penzijních fondů ve výši až 1 800 Kč ročně je pak ta třešnička na dortu, která dělá z penzijního připojištění velmi žádaný finanční produkt.“ Marně jsem hledal co je kromě té třešničky na PF dobrého… Dort si koupím i bez třešničky, po PF bez té třešničky by ani pes neštěkl…
    „…ale tato ztráta mu bude jistě bohatě kompenzována výrazně nižší vlastní daní.“ Jistě? Četl jste vůbec vládní reformu, nebo jste přeskočil od daňového základu 218 000 Kč k milionu?

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    8 června, 2007

    Dobrý den.
    Měl bych malý dotaz na zde přítomné poradce. Dočetl jsem se (konkrétně http://www.FinQ.cz), že je-li Rentiér invest (a jiné produkty PI) uzavřen přes zprostředkovatele, je k manažerskému poplatku fondů každoročně přičítán ještě poplatek ve výši 0,5 % (z objemu zainvestovaných prostředků??) za zprostředkování. Tuto informaci se mi ale nepořilo nalézt ani v prospektu fondů/programů a především si nedovedu představit, jak by PI chtěl tento poplatek realizovat. V podstatě by musely mít PL PI dvojí kurs – jeden pro „přímé“ investory, druhý pro „zprostředkované“. A zatřetí, takový poplatek by v podstatě znamenal, že výnos z peněžních fondů by byl v současné době nulový.
    Proto má otázka zní, je-li uvedená informace pravdivá a zda tento tajný motivační poplatek mají i jiné investiční společnosti. Moc mi to ale nejde dohromady s onou deklamovanou nákladovou přívětivostí RI pro klienta a poplatkovou nevýhodností pro Vás, finanční poradce. Předem děkuji za odpověď.

    Odpovědět

  • Lucie Simpartlová

    11 června, 2007

    Dobrý den,
    nejsem sice poradce, ale přesto si Vám dovolím poskytnout odpověď na Vaši otázku. Žádný takový zprostředkovatelský poplatek neexistuje a upřímně netuším, jak si autor webu FinQ.cz něco takového vybájil. Při investici do programu Rentier Invest klient neplatí žádné další poplatky, kromě vstupních a manažerských, které jsou kalkulovány v souladu se statutem v rámci portfolia každého fondu obsaženého v jednotlivých liniích. Totéž platí i při samostatných investicích do jednotlivých fondů. Jediné, z čeho mohla vzniknout tato fabulace, je fakt, že u lucemburských fondů ? a podotýkám, že tohle není specifikum Pioneeru, tak to mají i další investiční společnosti, které mají fondy registrovány v Lucembursku, se poplatky kalkulované v rámci portfolia fondu člení na manažerské a distribuční. To ovšem nic nemění na faktech, že klient vždy nakupuje a prodává v čistém, za hodnoty již očistěné o veškeré náklady fondu, a že pro všechny klienty je cena fondu stejná. A poslední, avšak velmi důležitá informace pro Vás ? na webu http://www.pioneer.cz jsou u jednotlivých fondů nejen prospekty s výší těchto poplatků, ale zároveň ve stručné charakteristice fondu je v kolonce „úplata za obhospodařování? vždy součet manažerského a distribučního poplatku.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    11 června, 2007

    Děkuji za obsáhlou a vyčerpávající odpověď.

    Odpovědět

  • Marek

    8 června, 2007

    Pane Kokeši, srovnával jste si někdy PP a OPF nebo nějaký program typu life cycle fond (Rentier Invest, Partner Invest,…)? Při delším horizontu je ta třešinka na dortu tak malinká, že ji ani nepoznáte. A co odměna za nelikviditu peněz…ta mi u PP také chybí. A to, že u PP nejsou náklady na první pohled vidět, neznamená, že je nenese klient. Osobně si nemyslím, že PP je až takové terno. PP doporučuji klientům, kteří jsou starší nebo mají averzi k fondům a k riziku investování, vyjímka je pokud klientovi přispívá zaměstnavatel.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    14 června, 2007

    Dobrý den, pro ty, kteří se chtějí dovědět více podrobností o penzijním připojištění bych doporučil na tyto dva články na tomto serveru:
    http://www.investujeme.cz/?object=toptema&menu=80&sekce=0050&sid=202
    http://www.investujeme.cz/?object=toptema&menu=80&sekce=0050&sid=186

    Odpovědět

  • Petr Novák

    12 června, 2007

    Dobrý večer. Našel jsem si dvě tvrzení o daňových výhodách PP, ale nějak mě to mystifikuje.
    1.
    Zaměstnavatel:
    Přispívá-li zaměstnavatel na penzijní připojištění třemi procenty roční hrubé mzdy, jde o daňově uznatelný náklad. Do pěti procent měsíční hrubé mzdy je příspěvek osvobozen od odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

    Zaměstnanec:
    Na straně zaměstnance pak platí, že příspěvek do pěti procent měsíční hrubé mzdy se nepočítá do daně z příjmu fyzických osob. A do pěti procent měsíčního vyměřovacího základu je osvobozen od odvodů do sociálního a zdravotního zabezpečení.
    2.
    Pohled zaměstnavatele
    ? příspěvek na penzijní připojištění nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění
    ? příspěvek do výše 3 % vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (hrubé mzdy) je pro zaměstnavatele přímo nákladovou položkou

    Pohled zaměstnance
    ? příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění
    ? příspěvek do výše 5 % vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (hrubé mzdy) je osvobozen od daně z příjmu fyzických osob

    Čemu věřit, přijde mi, jakoby to druhé tvrzení v sobě mělo informační asymetrii 🙁

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    13 června, 2007

    V současné době:
    Příspěvek zaměstnavatele do 3% je možné použít jako náklad (a tedy neplatit z něj ani soc a zdrav).
    Příspěvek do 5% je osvobozen od daně z příjmu.

    Novela navrhuje
    Příspěvek zam. v jakékoliv výši (je li to uvedeno v kolektivní smluvě) je možné dát do nákladů, ale z příspěvku převyšující 24 000 ročně (a po snížení o příspěvek na ŽP, protože se limity sloučí) je nutné zaplatit daň z příjmu.

    Odpovědět