Neděle 15. září. Svátek má Jolana.

Pavel Drahotský: Naučte se investovat samostatně

Nechávat spravovat peníze „profesionála“ není podle Pavla Drahotského, generálního ředitele Saxo Bank pro ČR, SR a Maďarsko, rozumné řešení. „Naučit se investovat je delší proces než naučit se řídit auto,“ říká Pavel Drahotský a dodává: „A když to zvládnete, je to báječný pocit.“

Banky a obchodníci s komoditami a na forexu neradi odpovídají na otázky, kolik jejich klientů je ve ztrátě. Buď neodpoví vůbec, nebo přiznají malý podíl ziskových klientů. Jak je to u Saxo Bank?

Existuje přímá úměra mezi časem stráveným na trhu a úspěšností. Jestli někdo předpokládá, že po pár měsících obchodování bude stoprocentně úspěšný, tak se plete. Ani po 20 letech na trhu nelze očekávat 100% úspěšnost. Pokud se budete pohybovat na 80 %, tak je to fajn. I lidí, kteří po prvním roce obchodování mají 70% úspěšnost, je velmi málo.

K získání zkušeností slouží nástroje, které umožňují sledovat, jak investuje někdo jiný. Tím strávíte více času na trhu a získáte zkušenosti. K investicím spravovanými někým jiným pak přidáte postupně své vlastní.

Naučit se investovat je delší proces než naučit se řídit auto. Dnes jsme ale v situaci, kdy taxikáři říkají lidem, že bez nich to nejde. Já říkám, že bez nich to jde, dokonce levněji, a když to zvládnete, je to báječný pocit.

Na co by se investoři měli dnes zaměřit? Do čeho by investovat měli a čemu by se naopak měli vyhnout?

To nelze říci paušálně. Každý klient má jiný profil a musíte zohlednit jeho individuální potřeby. Jinak bude investovat člověk, kterému je 30 let, má před sebou 30 let zaměstnání či podnikání, ale i aktivní práce s penězi a pět až šest ekonomických cyklů. S mladým člověkem se můžete bavit o mnohem rizikovějších věcech. A čím více se blíží období čerpání peněz, které celý život hromadil, začne potřebovat spíše ochranu kapitálu, začnete podřazovat rychlostní stupně a budou převládat dluhopisy či ETF s malou volatilitou. Rozhodně to nebudou futures nebo jiné pákové produkty.

Jaký je váš názor na strategii „kup a drž“ u velkých dividendových společností jako forma spoření?

Pokud s touto strategií vstoupíte na trh po nějaké finanční krizi, tak může fungovat. Posledních šest let jsme to viděli, ale nebylo to ani tak kapitálovým trhem, jako spíš intervencemi centrálních bank. Kdo před šesti lety zainvestoval, má nádherné zhodnocení.

Vstoupí-li ale někdo v období vrcholu a očekává dividendový výnos 6 – 7 % a jeho investice mu během 12 až 18 měsíců propadne o 50 %, tak to není to, co čekal. Všichni správci pochopitelně budou říkat „vydržte, ono se to zvedne“. Pamatuji si to z období, kdy praskla dot.com bublina. Klienti, kteří byli zainvestováni z počátku roku 2000, se na nákupní hodnoty akcií některé tituly nevrátily ani za 7 let. Pro normálního člověka strávit 7 let čekáním a slepou vírou, že „se to tam vrátí“, není zrovna optimální. A ono se to tam vrátilo v roce 2007, kdy se to zlomilo znovu.

Mnohem důležitější než celá strategie je risk management. Každá investice by měla mít definovaný nejen očekávaný výnos, ale i záchranné brzdy. Pokud vstupuji do dividendového titulu, a ten se propadne o x % a není tam perspektiva, což je důležité, je potřeba ho prodat.

Pokud máte kupříkladu aerolinky a spadne vám letadlo bez lidí, tak to vyšumí během několika měsíců. Pokud ale máte Malaysia Airlines a během několika měsíců vám spadnou dvě letadla, tak je tam nějaký systémový problém a máte vystaráno na několik let.

Jiný příklad je ropa. Můžete držet těžaře ropy, když je její cena kolem 100 USD/barel. Ale když začne padat na 60, 50, 40, 30… je otázka, zda se jedná o dividendový titul, který hledáte. To samé, kdybyste si před 5 lety koupil dividendový titul na těžbu uhlí. Uhlí dlouhodobě ztrácí sílu.

Člověk by se měl naučit zatnout zuby a prodat i za cenu ztráty. A porozhlédnout se po něčem, co má perspektivu do budoucna.

Na druhou stranu tato rozhodnutí musí být založena na znalostech daných odvětví a celé ekonomiky, což vyžaduje provádění podrobných analýz, které většina drobných klientů nedělá, nemůže dělat a neumí dělat.

Je to spíš o selském rozumu. Položme si na stůl tři témata: ropa, obiloviny, lithium.

Ropa byla před sedmi lety na 150 USD/barel, což bylo fenomenální, ale neopodstatnitelné. Pokud si někdo udělal strategii buy and hold na úrovni 150, tak doufám, že již svou strategii přehodnotil a již tyto tituly z portfolia vyndal.

Obiloviny se pohybují na minimech díky silnému dolaru, několika silných produkčních letech a růstu osevní plochy. U těchto přírodních produktů ale rozhoduje příroda, na kterou jsou i centrální banky krátké.         I v Bibli se popisuje 7 let tučných a 7 let chudých. A když nastane neúroda, což je jen otázkou času, tak růst ceny obilovin bude obrovský.

Lithium. Všechny baterie, které dnes běhají, ať už jsou to auta Tesly, mobilní telefony či vesmírné projekty, jsou lithium-iontové baterie nebo lithium-polymerové baterie. Potřeba lithia proto bude stoupat bez ohledu na ekonomickou krizi či boom – budeme potřebovat vyměnit baterie, zvýšit jejich kapacitu a jen čistá obnova bude představovat vysokou spotřebu lithia. Čím dál více nástrojů bude mít akumulátory a lithium tak bude ve více přístrojích než dosud. I kdybychom byli v ekonomické stagnaci, spotřeba této strategické suroviny bude třikrát vyšší. V ekonomickém boomu se bude jednat ještě o vyšší násobky.

Do lithia byste doporučil investovat prostřednictvím jakého instrumentu?

Pro začínající investory bych zvolil tři instrumenty. To nejjednodušší, co je, je koupit ETF, který kopíruje producenty a zpracovatele lithia, cokoli, co je navázáno na lithium. Jedná se o vysoce diverzifikované portfolio.

Pro fajnšmekry se dají najít konkrétní akciové tituly, u kterých je obrovská volatilita, která se pohybuje na denní úrovni 5 – 10 %. Růstový potenciál je obrovský, ale vysoké je i jejich riziko. Na druhou stranu se jedná o něco, co v následujících letech dříve či později musí růst, ledaže by se něco změnilo v technologiích a objevil se materiál, který je ještě výkonnější a efektivnější. A takovou zprávu se velmi snadno dozvíte. Pokud si ji několikrát přečtete v médiích, není nic jednoduššího než nalogovat se do platformy a cokoli, co je spojeno s lithiem, pozavírat.

Jako třetí možnost je investice do souvisejících odvětví. V první vlně vyletí vzhůru výrobci a zpracovatelé, a poté všechny společnosti poskytující navazující činnosti a služby. Obtížně se to ale vyhledává. Např. v 90. letech vyrostli výrobci mobilních telefonů a obdobných technologií, ale poté, i když už začal padat trh, ještě rostl trh výrobců doplňkového zboží – nabíječek, krytů na mobilní telefony…

Pro vysoce konzervativní klienty mohou být zajímavé i dluhopisy producentů lithia. V současnosti je ale většina producentů příliš malých a dluhopisy nevydává. Pokud vyrostou do určité velikosti a úrokové míry budou stále na současných nízkých úrovních, bude pro ně jednodušší než IPO vydat dluhopisy.

Děkuji za rozhovor.

Investujete samostatně?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Pavel Drahotský: Naučte se investovat samostatně”

  1. Lukáš Velek napsal:

    Dobrý den pane PT. Pokud Váš Vaše máma nenaučila se chovat tak je mi Vás líto. Nejdřív se naučte chovat a potom někoho komentujte. Je mi třicet a nikdy bych si to co Vy nedovolil. Děkuji

  2. Lad napsal:

    Generální ředitel Saxo Bank pro ČR, SR a MLR – Pavel Drahotský má v jeho článku plno chyb.

    Naučit se investovat je delší proces než naučit se řídit auto. Dnes jsme ale v situaci, kdy taxikáři říkají lidem, že bez nich to nejde.
    Taxikáři přece neříkají nikomu, že bez nich se nejde naučit investovat.

    A čím více se blíží období čerpání peněz, které celý život hromadil, začne potřebovat spíše ochranu kapitálu, začne podřazovat rychlostní stupně a budou převládat dluhopisy či ETF.
    Rozumný člověk peníze ale čerpat nebude a v 65 letech bude mít 100% peněz v dividendových bluechips. Spotřebuje jen dividendy a po něm zdědí akcie děti.

    Vstoupí-li někdo v období vrcholu a očekává dividendový výnos 6 – 7 % a jeho investice mu během 12 až 18 měsíců propadne o 50 %.
    Kdo kupoval akcie na vrcholu roku 2000, ten vůbec nečekal dividendy 7% ani žádné jiné dividendy, ten čekal jen další růst kurzů, protože byl na počátku s akciemi a hned byl obelhán hloupými knihami, magazíny a televizí.

    Pokud vstupuji do dividendového titulu, a ten se propadne o x % a není tam perspektiva, je potřeba ho prodat.
    Pokud koupím dividendové bluechips, plánuji je držet až do smrti. Pokles 50% nebo 66% mi nevadí. Nebudu tu akcii prodávat s malou ztrátou na stop loss order. Budu rád, že mohu levněji koupit další akcie.

    Pokud ale máte Malaysia Airlines.
    Žádný Čech nevlastní Malaysia Airlines a ani jejich akcie. Snad někdo ze Saxo Bank.

    Člověk by se měl naučit zatnout zuby a prodat i za cenu ztráty.
    Pouze od brokerů navedení spekulanti prodávají se ztrátou akcie, protože brokeři potřebují od lidí co nejvíce poplatků za nákupy a prodeje. A pak samozřejmě hloupí mladí daytraders prodávají se ztrátou, protože se neumí spokojit s dividendami.

    Je to spíš o selském rozumu.
    Selský rozum by sedláky nikdy nepřivedl k nápadu, ukončovat plno investicí se ztrátami, tak jak radí Saxo Bank.

    Ropa byla před sedmi lety na 150 USD/barel. Pokud si někdo udělal strategii buy and hold, doufám, že svou strategii přehodnotil tyto tituly z portfolia vyndal.
    To je právě naopak. Rozumní lidi kupovali akcie Shell letos jak před deseti lety, aby je drželi až do smrti jen pro dividendy.

    • PT napsal:

      Myslím, že jsem o této Vaší diagnóze jednou četl, myslím, že se jmenuje dividendofílie. Doporučuji zahájit akutní terapii, jinak Vás Vaše modrobrambůrková teorie sežere za živa.

      • pavel-hanzl napsal:

        Jsou dva druhy nemocných. Jedni chtějí dividendy, ti druzí chtějí kapitálový zisk po prodeji akcií. Obě skupiny mohou být na stejném oddělení, nepeskují návštěvy, že nemají platnou jízdenku, ani jim nechtějí darovat pět či sedm milionů….. není mezi nimi ani Hitler, ani Napoleon. Je pravda, že někteří mají záchvaty a svou nemoc prožívají, říkám jim Tradeři. Kašlou na spojení s vlastní ženou, když mají spojení na burzy. V porovnání s těmi venku, mi tihle nemocní připadají zdravější.

        Ti venku kašlou na Saxo Bank, která krizi svými šokujícími předpověďmi ještě prohloubila, kašlou i na finanční trh, který jim připadá podezřelý. Věří garancím 100 k EUR na jedno rodné číslo v bance, věří stavebku a jistému panu Milošovi, co líbá ruce ruského i čínského cara. Ti venku jsou ti „normální“. Co vydělají, utratí. Věří českému státu, zvláště pokud si od nich potřebuje půjčit s největším kupónem na konci. Tak kdo tu potřebuje terapii?

      • Lukáš Velek napsal:

        Dobrý den pane PT. Pokud Váš Vaše máma nenaučila se chovat tak je mi Vás líto. Nejdřív se naučte chovat a potom někoho komentujte. Je mi třicet a nikdy bych si to co Vy nedovolil. Děkuji

        Read more: http://www.in­vestujeme.cz/pa­vel-drahotsky-naucte-se-investovat-samostatne/#ix­zz47mifG0GF

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.