Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Opt-out má jednu neocenitelnou výhodu

Nechci znovu opakovat mnohokrát vyřčené a známé. Ale jedna, dosud nediskutovaná, výhoda opt-outu převažuje všechny jeho případné nedostatky. A tou by měla být možnost převodu nebo zdědění naspořených prostředků v případě úmrtí klienta fondu. Nebudou (neměly by být) to pro rodinu vyhozené peníze, tak jako v průběžném a státním penzijním systému.

Trochu jsem se v preambuli jistil tím kondicionálem, ale správný bude muset být oznamovací způsob. Soukromé penzijní fondy, které budou spravovat prostředky klientů a státu, budou ze zákona ve zcela stejné pozici, jako jsou současné penzijní fondy. Také ty spravují soukromé prostředky a také na jejich účty jdou příspěvky státu. A možnost převodu naspořených prostředků v případě smrti klienta je ze zákona o penzijním připojištění zajištěna.

Dědění z penzijního připojištění

Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:

a) starobní penze, 

b) invalidní penze,

c) výsluhová penze, 

d) pozůstalostní penze, kde je podmínkou nároku úmrtí účastníka.

Starobní, výsluhová a invalidní penze náleží jen účastníkovi. A je na jeho volbě, jakým způsobem si je nechá fondem vyplácet. V současných podmínkách se zdá být ideální jednorázové vyrovnání. Měsíční penze by byla vzhledem k průměrné výši zůstatku klienta na fondech zanedbatelná.

Možná je také starobní penze v kombinaci s pozůstalostní penzí. Buď se zaručenou dobou výplaty nebo s prodlouženou dobou výplaty. Také v tomto případě rodina o uspořené peníze (alespoň z větší části) nepřijde. Konkrétní podmínky stanovuje Penzijní plán příslušného penzijního fondu. 

Výhodou je, že pozůstalostní penze je vypočtena ze všech naspořených prostředků, tedy včetně příspěvků od státu.

Zemře-li účastník připojištění a nebyla-li mu ještě vyplácena penze a není uplatněna pozůstalostní penze, získává nárok na odbytné smlouvou určená osoba. Tento nárok jde mimo dědické řízení.

Pokud není smluvně žádná osoba ustanovena, je odbytné předmětem řádného dědického řízení.

Odbytné se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.

Bezpečné prostředky

Spoření v penzijním připojištění je v podstatě bezpečná záležitost a rodina o peníze nepřijde. S jedinou výjimkou, a tou je klasická starobní penze. Ta se vyplácí pouze do smrti klienta fondu.

V možnosti nepřijít o rodinné peníze vidím ohromnou výhodu oproti průběžnému financování státní penze. Z peněz, které v rámci důchodového pojištění odvede poplatník státu, nemusí jeho domácnost vidět při troše životní smůly ani korunu.

Jak to bude u opt-outu

Z toho, co publikovala Bezděkova komise, lze pracovat s několika principy:

  1. účastník spoření si bude moci část svého důchodového pojištění převést na soukromý penzijní fond,
  2. bude si moci připlatit ze svého,
  3. patrně stejnou, ale možná i vyšší, částkou placenou podle ad 1. přispěje na spoření stát,
  4. po dosažení smlouvou stanoveného věku jsou naspořené prostředky převedeny na účastníka spoření, který by si měl výplatu penze zajistit prostřednictvím životního pojištění.

Bod 4 je dost důležitý. Vychází ze závěrů Bezděkovy komise, že výplata penzí přímo penzijním fondem je příliš riziková a mohla by jeho hospodaření narušit. Fondy by měly vyplácet pouze dávky neobsahující pojistné riziko (např. jednorázovou dávku nebo penzi na dobu určitou). Proto je navrhován převod na pojišťovnu v případě doživotního vyplacení penze.

Pokud bude přechod na pojišťovnu povinný, jsou všechny následující úvahy závislé na smluvních podmínkách. Zatím lze pouze předjímat, že by se v principu  jednalo o jednorázové důchodové pojištění. A aby tato varianta byla akceptovatelná i ze strany pojištěných, musela by tam být možnost nějakého druhu pozůstalostní penze.

A ty nevýhody…

Nevýhody vidím zejména v dlouhodobosti spoření a tím v znehodnocování úspor inflací. Přece jen v průběžném systému stát peníze vybere a obratem je předává ve formě penzí. V něm má inflace vliv jen na reálnou výši penzí.

Dost velký problém může být s nejistotami sice potenciálně více výnosného, ale o to více rizikového investování. Ekonomická situace není dosud ani náhodou usazena a vývoj je možný všemi směry. A zcela nepochybně nelze očekávat, že v dalších desetiletích k žádným ekonomickým problémům nedojde.

A není to jen záležitost Evropy. Spojené státy se svým obrovským státním dluhem jsou pro světovou ekonomiku velmi reálným nebezpečím. Dokonce se začíná špitat o snížení jejich ratingu.

Sazba důchodového pojištění a DPH

Snad malou perličku a trochu jiný pohled na úpravy sazeb DPH. S reformou důchodového systému se předpokládá snížení sazby pojistného asi o 5 %. Ztrátu pro státní rozpočet má nahradit zvýšení sazby DPH. A vykládá se to tak, že je nutno zlevnit cenu práce.

Je to nepochybně pravda, ale není to pravda jediná. Sám Vladimír Bezděk k tomuto problému řekl v rozhovoru pro Profit: „Navrhujeme cestu DPH a spotřebních daní – když máte příjem třeba z melouchů, tak je na něj daň z příjmů krátká. Ale stačí z těch peněz udělat jediný nákup a peníze už putují do státní pokladny.“

Jednotlivé konsekvence jsou složitější, než by se na první pohled zdálo. Ale jsou legitimní.

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Nahrávání ... Nahrávání ...

13 komentářů: “Opt-out má jednu neocenitelnou výhodu”

  1. Anonym napsal:

    Potomci budou jako supi čekat na smrt 🙂 Pěkné

  2. Jiří napsal:

    Už se těším na provize:-)Ještě že mají pánové smysl pro obchod. MLM si nahrabají miliardové částky. Partners a ZFP na tom budou těžit. Aegon si koupí trh, stejně jako na Slovensku.

  3. zadluzen napsal:

    Průběžný penzijní systém potřebuje reformu, která nahlas řekne pravdu: „co celý život platíte se nespoří, ale jde na vaše předky“. Před volbami ODS i TOP09 mluvili o částečném navázání plateb potomků na penze jejich předků. Kdyby tato reforma byla dotáhnuta do konce, znamenalo by to stabilizaci prvního pilíře navždy:
    http://www.zadluzeni.cz/2009/12/30/duchodova-reforma-trochu-jinak.html

    Bohužel po volbách sliby zapomenuty a řeší se jen vybudování nového pilíře se soukromými fondy. Ne že by ten nebyl potřeba, ale pohádky o jeho všespasitelnosti nám vypráví pan Bezděk napojený se soukromými penzijními fondy. Je tedy třeba je brát s velkou rezervou a uvažovat:

    – jediný kdo vždy a za každých okolností vydělá, bude správce penzijního fondu. Nutně to neplatí to jen při kličkách, kdy správce odpovídá za ztrátu. Potom se ale potom ztrácí jakýkoliv přínos aktivního správcování a stát by mohl mnohem levněji prodávat své dluhopisy občanům napřímo bez zprostředkovatele.

    – Tohle nebude portál pro investiční poradce slyšet rád, ale jakékoliv provize za zprostředkování by musely být z tohoto pilíře vyřazeny. Jinak bude situace obdobná dnešním fondům penzijního připojištění, kdy samotné provize a administrativa požerou veškerý výnos za prvních deset let.

    – Spoření na důchod primárně skrze penzijní fondy je extrémně riskantní. Buď skupují státní dluhopisy, jejichž splatnost je spíše imaginární, nebo vyhánějí ceny akcií do závratných výšek. Potom ale úspory jsou jen spekulací bez návaznosti na ziskovost firem v portfoliu.

    Z toho plyne, že má-li reforma přinést cokoliv než jen větší zisk zprostředkovatelům (poradcům) a správcům fondů, tak nemůže proběhnout podle Bezděkova návrhu. Ponechat současný průběžný pilíř bez reformy (tj. i Bezděkův návrh!) znamená dlouhodobě ponechat zátěž pro státní rozpočet. A odvést z něj prostředky ve prospěch penzijních fondů podle Bezděka sice přinese pohádkové zisky poradcům a správcům, ale už z první druhou generací závislou na tomto pilíři se ocitneme někde v Řecku: najednou se zjistí, že všechny zisky a podpora státu byla požrána provizemi a správci a penze se vyplácí na principu letadla. Případně dojde k zreálnění cen akcií podle výnosu se stejnými důsledky.

    • Radek napsal:

      Na principu letadla je právě průběžný systém…

      • zadluzen napsal:

        Proto hned na počátku zmiňuji nutnost jeho reformy. Ta by byla přitom zcela jednoduchá a dokonale stabilní:

        1. rozdá se jen tolik, kolik se vybralo
        2. nejvíce peněz půjde těm, jejichž potomci do systému odvádí (nejde o spoření, ale nová generace platí těm předchozím)

        Kdo se nebude chtít prvního pilíře zúčastnit (nebude vychovávat děti), musí více spořit v dalších. Důchodové odvody by ale platil dál, protože není ze zkumavky.

        • Kolemjdoucí napsal:

          Váš návrh bodu 2. má slabinu… má důchodový systém trestat ty, kdo ne z vlastního rozhodnutí nemají potomky?
          Silně mi to připomíná jeden lidovecký nesmysl, čím víc dětí budeš mít, tím více dostaneš na penzi …

          • Mirun napsal:

            Kdo, byť z ne z vlastní vůle nemá děti, má průběžně o to víc času a peněz.
            3 děti zaručují růst společnosti. Ideál je daňová úleva po dobu vychovávání max. 3 dětí.(vlastních, či adoptovaných)

            • Kolemjdoucí napsal:

              a za to že má víc času a peněz je třeba jej potrestat tím, že bude mít meší penzi… Ať žije produkce budoucích nezaměstnaných žadatelů o sociální dávky…

        • Radek napsal:

          ad 2. nejvíce peněz půjde těm, jejichž potomci do systému odvádí (nejde o spoření, ale nová generace platí těm předchozím)
          – proč? Není lepší (efektivnější) těm potomkům peníze nechat, neprohánět je přes stát, aby se mohli o své rodiče postarat?

          • xxl napsal:

            Ježiš marja a co by to stádo úředníků dělal kdybychom okleštili státní přerozdělování 🙂

            Tato společnost je již dlouho postavena na konzumu. Tzn. výrobě a provádění zbytečné práce a úředníci jsou jednou z nich. Bez konzumu by byla 30-60% nezaměstnanost.

      • Miloslav Šimek napsal:

        Kdyby jen průběžný systém!? Celý státní dluh je jedno velké letadlo, které s námi hraje stát. Kdo bude dělat četníka, až dojdou korunky na provoz letadla…?? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.