CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Pavel Kohout

24. 01. 2008

66 komentářů

O penzích bez iluzí

 


 

Psát o blížící se krizi průběžného penzijního systému není snadné. Mnozí lidé si totiž tvrdošíjně odmítají připustit, že by jejich budoucí důchody snad mohly být nějak ohroženy, či co. Vždyť přece stát vyplácí důchody odjakživa. Tak proč by tomu někdy mělo být jinak?

Varování před krachem bývají odmítána mávnutím ruky coby propaganda zastánců penzijních fondů. Ty se prý již třesou na vyhlídku zavedení povinného pilíře jako prase na obilný šrot.

Dobrá. Nalijme si čistého vína. Řekněme si nyní tři velmi pravděpodobné hypotézy o vývoji budoucího penzijního systému. Bez propagandy. Vážně.

HYPOTÉZA Č. 1
Na důchody jednou skutečně nebude a generace dnešních třicátníků si to ošklivě odskáče.

V současnosti připadá v České republice zhruba 4,6 lidí v produktivním věku (od 20 do 64 let včetně) na jednoho člověka v postproduktivním věku (65 let a výše). Za třicet let, v roce 2036, bude tento poměr již jen asi 2,23.

Demografické prognózy mohou být samozřejmě nepřesné, ale jen velmi zřídka bývají úplně scestné. S uvedenými hodnotami tedy můžeme pracovat jako s velmi pravděpodobným scénářem.

REKLAMA

V roce 2036 silná generace narozená začátkem 70. let dospěje do věku kolem 65 let. Dnešní pětatřicátník by po celoživotní dřině a placení daní a odvodů nenasytnému státu možná docela rád šel v tomto věku do penze, podobně jako kdysi jeho rodiče a prarodiče.

Ale je tu problém! Nejsou peníze. Nešťastník v důchodovém věku se bude muset smířit s faktem, že jeho důchod bude činit kolem 20-25 % průměrné mzdy v roce 2036. Hlady nezemře, ale jeho životní úroveň bude během zbývajících zhruba 20-30 let života zřejmě poněkud ošuntělá.

Dobrá, ale co když si početní a mocensky silní důchodci a "předdůchodci" v demokratických volbách odhlasují podstatné zvýšení sociálního pojištění? Co když se Strana důchodců za životní jistoty stane dominantní politickou silou? Ostatně již nyní jsou důchodci politickým hegemonem české levice, proč by jednou nemohli ovládnout kompletní politické spektrum?

I to se může stát. Pro zachování dosavadního náhradového poměru by bylo třeba v roce 2036 přibližně zdvojnásobit odvody z mezd – za velmi euforického předpokladu, že takovéto zdražení práce by nezpůsobilo drastický nárůst nezaměstnanosti ani pokles investice. Což by v praxi samozřejmě způsobilo. Proto varianta podstatného zvýšení sazeb sociálního pojištění vede ke scénáři totálního kolapsu ekonomiky.

Jiné alternativy, například nález rozsáhlých ropných ložisek na jižní Moravě, nejsou bohužel příliš pravděpodobné. Průkopnické zkušenosti pařížských čtvrtí Clichy-sous-Bois, Montfermeil nebo Seine-Saint-Denis z listopadu 2005 ukazují, že masivní imigrace také nepředstavuje řešení problému.

REKLAMA

HYPOTÉZA Č. 2

Rovný důchod se časem stane skutečností.

Rovný důchod byl zdánlivě zapomenut po volbách v červnu 2006. Ovšem jen zdánlivě. Realita je taková, že míra zásluhovosti postupně klesá ve prospěch principu "solidarity". Cestou relativně pomalejších valorizací vyšších důchodů nakonec dojde k tomu, že rozpětí vyplácených důchodů bude velmi úzké. Natolik úzké, že půjde fakticky o rovný důchod.

V kombinaci s demografickým vývojem lze vypočítat, že výše kvázi-rovného důchodu v roce 2036 bude činit něco v rozmezí 20-25 % průměrné mzdy.


Mimochodem, poznámka pro příznivce virtuálních účtů alias NDC: tento dobrý nápad Vladimír Špidly (jeden z mála dobrých Špidlových nápadů) byl potichu, ale definitivně pohřben Jiřím Paroubkem.

REKLAMA

Paroubek si totiž vypočítal, že zavedení NDC by snížilo míru solidarity penzijního systému, což je v rozporu s rovnostářskou ideologií levice. Také Paroubek a Škromach totiž ve skutečnosti chtějí rovný důchod, třebaže z jiných pohnutek než ODS.

HYPOTÉZA Č. 3
Povinné fondy problém nevyřeší, alespoň ne úplně.

Dejme tomu, že příští osvícená vláda provede důchodovou reformu a navíc ještě rozsáhlou vzdělávací kampaň. Lid si začne masově střádat do fondů, penzijních účtů nebo jiných podobných nástrojů. Budeme zachráněni?

Nebudeme. Podstata problému – nepříznivá demografie – se důchodovou reformou ve smyslu zavedení povinných fondů nezmění. Aby nedošlo k omylu: důchodová reforma je ve své podstatě správné opatření, které by postavení budoucích důchodců přece jen znatelně zlepšilo.

Současní důchodci jsou v pozici nesvéprávných poddaných státu, z nichž většina dostává každou korunu svého živobytí od vlády. Pokud by se z kompletních otroků státu stali alespoň částečně majiteli kapitálu, znamenalo by to nejen zlepšení jejich životní úrovně, ale i zlepšení rovnováhy na politické scéně.

Nicméně faktem zůstává – s reformou či bez ní – že demografický vývoj a problémy z něho plynoucí fondy neovlivní. Co by se hypoteticky stalo, kdyby v roce 2036 měl každý důchodce našetřeno ve fondech hotové jmění?

Po fázi kumulace kapitálu, která by v letech 2006-2036 vyšponovala ceny akcií do úctyhodných výšin, dojde k fázi dlouhého a masového výprodeje. Prodávající skupinu budou tvořit relativně velmi početní a majetní důchodci; skupinu kupujících budou představovat relativně nepočetní a daněmi přetížení pracující. Jinými slovy, na velký objem kapitálu bude připadat malý objem hotovosti. Ceny akcií půjdou dolů, nebo přinejlepším budou stagnovat.

Lépe na tom nebudou ani důchodci, kteří své úspory vložili "do cihly". Zkuste se vžít do situace důchodce, který si za svého mládí v rozmezí let 2002-2012 koupil několik bytů v naději, že stáří stráví jako spokojený pan domácí. Pan domácí se na stará kolena pořádně zapotí, než sežene nějaké nájemníky, protože bytů a rodinných domů bude více než rodin.

Údržba stárnoucích nemovitostí také nebude zadarmo, zvláště uvážíme-li problematickou kvalitu většiny staveb z počátku 21. století. Pokud dotyčné byty budou lokalizovány v některé méně šťastné čtvrti, pak možná budou obydleny nájemníky s problematickou platební silou a morálkou.

ŘEŠENÍ?
Situace zřejmě nemá čistě finanční řešení. Podstata je v demografii. Chápavý čtenář již možná tuší, jaké je jádro sdělení. Konkrétně: romantický večer při svíčkách a investice do dupaček a dudlíčků zhruba o devět měsíců později.

Tento cyklus opakujte několikrát. Pokud při výchově něco podstatného nezkazíte, máte velmi slušnou šanci, že ve stáří vás čeká něco lepšího než jen ustavičné počítání drobných a opovržlivé pohledy kolemjdoucích na váš mnohokrát záplatovaný kabát.

Loading

Vstoupit do diskuze 66 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Jindřich Bečvář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Zachrdla

    2 listopadu, 2006

    Takhle daleko a do hloubky jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Dosud jsem se domníval, že včasná důchodová reforma je řešením dostačujícím. Toto je pro mne nový pohled na věc. Díky.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    Pavle, naprostý souhlas s posledními odstavci. Důchody a sociální dávky vůbec jsou výdobytkem posledního století. Jde o pěknou ideologii, ale možná bychom si měli vzít ponaučení od našich praprapředků a vrátit se do rodin.
    S tím vývojem do roku 2036 bych to ale neviděl tak černě. Pokud tedy nebude probíhat informační kampaň ve stylu, v jakém ji předvádí některé penzijní fondy a pojišťovny.
    5mil produktivních Čechů asi moc nezahýbe kapitálovými trhy v celosvětovém měřítku. V US pomalu silná generace odchází do důchodu. Jestli něco zahýbe trhy, tak spíš US důchodci než čeští důchodci v roce 2036. Stačí když nebudeme kupovat pouze našich 9 spadových titulů, ale budeme zodpovědně diverzifikovat po celém světě mezi akcie, dluhopisy a komodity a s blížícím se odchodem do důchodu zakonzervovávat.
    K tomu je ale potřeba ještě hodně hodně hodně velká práce na poli informování veřejnosti.

    Odpovědět

  • Ivan Špirakus

    2 listopadu, 2006

    to je fakt náhoda – psali jsme to samé současně 🙂

    Odpovědět

  • Ivan Špirakus

    2 listopadu, 2006

    Další z velmi dobrých a bohužel „tvrdě pravdivých“ pohledů Pavla Kouhouta !
    Je moc dobře, že neustává ve svém donkichotském úsilí a publikuje, kde se dá… 🙂

    S tím možným výprodejem akcíí je to dnes velká obava v USA, kde bohatá generace babyboomers začíná pomalu prodávat své majetky (kam se na ně hrabe průměrná životní úroven jejich dětí…). A to mají díky uplně jinému populačnímu stromu (viz dřívější článek) před sebou poněkud růžovější budoucnost. Ještě, že ty jejich akcie bude kupovat zbytek světa.

    Moc se mi líbí idea pana Rusnoka – vrátit se zpět před Bismarcka. Po tisíce let přece žádné státní důchody nebyly, zhusta nebyly ani žádné státy, nýbrž různá feudální uskupení a přijde nám směšné, že by poddaný Kuba přišel za knížetem Trautenberkem, ať mu platí důchod. A po státu ho chceme ???

    Děti jsou povinny živit své rodiče, neboli každý důchodce (resp. nepracující) musí mít svého pracujícího, který ho bude živit. Kdo nemůže mít dítě, je povinen si naspořit (to ovšem bude relativně málo lidí, takže to kapitálové trhy nepoloží), či si jinak opatři svého živitele (adopce atd.) Samozřejmě to musí doplnit komerční pojištění (rizikové) pro případ smrti či invalidity živitele. Ale to v pohodě zvládne pojistný trh, protože jde o dobře rozložené riziko a v podstatě standardní produkty.

    A ty fantastické úspory, které plynou ze zrušení přerozdělování ! Kolik to jen stojí ty důchody vybrat a zase rozdělit !

    P.S. – já už jsem svoji kvótu prosté reprodukce splnil :))

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    Už máte min. 2,1 dítěte? 😉

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Tj. v praxi 3 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    Gratuluji 😉

    Odpovědět

  • TOMÁŠ BUBENÍK

    14 listopadu, 2006

    SPRÁVNĚ! NESMYSLNÉ ASOCIÁLNÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ZRUŠIT, AŤ MAJÍ LIDÉ MOTIVACI PLODIT DĚTI A SLUŠNĚ JE VYCHOVAT! JAKO SE RODIČE STARAJÍ O DĚTI, SLUŠNĚ VYCHOVANÉ DĚTI SE POTÉ POSTARAJÍ O NĚ! JAKO TO BYLO DŘÍV! KAŽDÁ RODINA AŤ SE STARÁ O SEBE A ZBYTEK NECHTE NA SPONTÁNNÍ (A NE VYNUCENÉ) SOLÍDAŘÍTY!

    Odpovědět

  • Jarmila

    2 listopadu, 2006

    Obdivuju Váš optimismus ohledně investice do dupaček a dudlíčků. Pokud vím, tak jeden otec uživí 10 dětí, ale 10 dětí neuživí jednoho otce. Problém je v tom, že rodiče-důchodci jsou finančně zabezpečení třebas i malým důchodem, zatímco děti jsou finančně zcela závislé na rodičích. Tato investice jde už tisíciletí pouze směrem dopředu, tedy k dětem, nikdy nešla dozadu. Pokud už prarodiče zůstávali u rodiny, vždycky byli výdělečně činní, i když už nikoli za peníze. Tedy hlídali malé děti, starali se o ně, a krom toho zajišťovali chod domácnosti tak, aby mladí a silní se v produktivním věku mohli věnovat práci za peníze. To zajištění domácnosti je např. vyprání a vyžehlení prádla, uvaření jídla (stále levnější než návštěva restaurace pro celou rodinu), umytí nádobí, zajištění drobných oprav, zajištění volného času dětí včetně jejich přípravy do školy atd. Tím ovšem není řečeno, že by prarodiče měli suplovat rodiče. Za socialismu byla hlídací babička výhrou v loterii. Na Západě od nás tuto roli přebírají tzv. au-pairky, jinak řečeno služky za stravu a byt a drobné kapesné. My ale bohužel cílovou zemí pro au-pairky nebudeme.
    Masové stěhování do měst od pol. 19. stol. tuto rodinnou soudržnost narušilo, protože nájemné bydlení nebylo dost velké pro širší rodinu. Já bych spíš viděla cíl v budování smíšené bytové zástavby, kde by byly byty různých velikostí a různě velké součásti širší rodiny by mohly bydlet blízko od sebe. Bohužel o tom se už dobře 50 let jen mluví, jednou o nutnosti startovacích bytů pro mladé, podruhé o menších bytech pro seniory. Výsledek: drahé byty tzv. 4+1, které jsou naplácány na ploše, která odpovídá maximálně 2+1. No, a taky odstranění regulovaného nájemného a dalších nesmyslných dotací, spolu se snížením daňové zátěže. Pokud toto nebude, můžeme o tom jen planě plkat na netu. A iluzi o tom, že by to politici provedli, už dávno nemám. Politici jsou si totiž dobře vědomi toho, že pokud budou vysoké daně, mají na čem sedět a o čem rozhodovat. Snížení daní by znamenalo posílení role sebevědomých občanů a snížení potřeby mít vůbec nějaké politiky.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    2 listopadu, 2006

    Paní Jarmilo, Vaše názory znám (předpokládám, že jste totožná s „Jarmilou“ na PCZ) a v zásadě s nimi souhlasím. Je dobře, že jste začala diskutovat i zde. Ale na tomto webu je zvykem podepisovat se plným jménem, nekazte nám tento, velmi užitečný, úzus.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    Taky záleží dost na tom, jak si ty děti vychováte…

    Odpovědět

  • pepa

    2 listopadu, 2006

    rovný důlchod nař. 260 euro to je sen pro každého důchodce, jen tak dál.

    Odpovědět

  • Martin Malý

    2 listopadu, 2006

    rovný důchod v roce 2030-2050 260,- EURO, pohoda?

    Odpovědět

  • Martin Malý

    2 listopadu, 2006

    Je těžké si představit, že by veškerá povinná akumulace kapitálu byla uspořena v ČR nebo v CZK. Je daleko pravděpodobnější, že by byla rozvržena po celém světě a naše malá ekonomika těžko zvedne světové indexy do závratných výšin podobně jako to bylo ve 30-tých létech minulého století v USA…

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 listopadu, 2006

    Ono jde o globální trendy, viz článek pana Kohouta z minulého týdne.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    2 listopadu, 2006

    Tento článek by se měl vytesat do skály, aby byl viditelný na 10 km. Děkuji za další skvělý text, pane Kohoute!

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Naprosto souhlasím se závěrem článku, že řešením jsou děti.

    Ovšem jsem přesvědčen, že lidé se takto chovat samovolně nezačnou – trend je v současnosti zcela opačný. Děti znamenají náklady finanční i časové, dále náklady obětované příležitosti (mateřská, nemožnost budovat kariéru, nemožnost užívat svobodného života a bavit se apod.) a nejsou v současnosti zárukou budoucího většího blahobytu. Kvůli obětování kariéry jednoho z partnerů spíše naopak.

    V současnosti totiž mají šanci na vyšší příjmy ve vyšším věku paradoxně spíše lidé bez dětí, kteří měli větší možnost si vydělat dost peněz v průběhu života. Ve stáří pak mohou čerpat ze svých vyšších úspor/investic a navíc dostávají víceméně stejnou penzi jako důchodci, kteří vychovali děti. A to právě od těchto dětí, které jsou již v produktivním věku. To je přímo nespravedlivé… lidé, kteří neměli děti = nepřispěli žádným způsobem do penzijního systému na své penze, čerpají ze systému stejně jako lidé, kteří děti měli a do systému tak vložili hodně peněz, času atd.

    Je potřeba, aby byl penzijní systém pozměněn tak, aby lidi více nasměroval tímto směrem. Tj. znovusvázat blahobyt důchodců s počtem jimi vychovaných dětí. Například tou dnes již známou myšlenkou přesměrování části sociálního pojištění od dětí k rodičům v penzi. (Mimochodem tato myšlenka není nic nového a je známá minimálně od konce 80. let.) Považuju to za poměrně jednoduché a velmi elegantní řešení, které nemá příliš mnoho negativ a zádrhelů …

    PS: Zredukoval jsem to na pouze ekonomickou argumentaci … samozřejmě je jasné, že děti znamenají i jiné než pouze ekonomické hodnoty. Ovšem na prvním místě pro každého je vždy zajištění živobytí a proto je ekonomická otázka tak důležitá.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    No, kdyby se výše důchodu odvíjela od počtu dětí, tak by v roce 2036 mluvila polovina republiky „romským dialektem“ a nejvyšší důchody by brali ti, co nikdy nepracovali. :-))

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Špatně jste mě pochopil – vyše důchodu by se neodvíjela od počtu dětí, ale každé dítě by část svého sociálního odvodu odvádělo jako příspěvek k penzi svých rodičů. Tj. nezaměstnané dítě by neodvádělo nic … byla by to tak i další motivace pro rodiče vychovat své dítě dobře.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 listopadu, 2006

    Ideální asi bude zapojit děti do rodinné firmy. Dneska to není příliš populární, ale v budoucnu to asi bude opět častější řešení.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    tak tak 😉

    Odpovědět

  • zinfo

    2 listopadu, 2006

    Celkem s Vámi souhlasím. Jen nesouhlasím s tím, že by se měli zvýhodnit osoby s více dětma. Sice máme průběžný systém a mladší tak platí na starší, ale i ten bezdětný platil celý život. Možná i více než ten s dětmi, vezmeme-li pravděpodobně vyšší výdělek, žádnou mateřskou dovolenou ani absence související s dětmi. Navíc nikde není záruka, že vychované dítě, i to slušné, najde práci nebo odejde do ciziny za lepším a bude platit daně tam. Ponechal bych to na rodičích jako jejich investici, zda se chtějí věnovat jednomu nebo více dětem a riziko zozložit. Jim pak může dítě peníze posílat i z ciziny.

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Slovo zvýhodnit není na místě, protože jim to stejně ani zdaleka nevynahradí náklady s výchovou dětí spojené. Ano je pravděpodobné, že bezdětný platil dokonce více, ale to nic neznamená, protože tyto platby vůbec nesouvisí s výší jeho budoucí penze. To je pouze důsledek průběžného systému, který je ve své podstatě nelogický.

    Je pravda, že nikde není záruka, že dítě práci najde nebo neuteče pryč do ciziny. Ale to je tak i nyní. Rodiče by tak bohužel od dítěte peníze v rámci systému nedostali, stále jim však zůstane stejný základ jako by měli bezdětní lidé. Přijdou tedy pouze o tu platbu navíc.

    Samozřejmě pokud bude dítě v cizině, tak bude jen na něm, zda bude rodičům posílat peníze nebo ne. Ale dovedu si například představit tento systém fungující v celé EU, sdílející databázi lidí a tím pádem umožňující i posílat platby (příspěvky na penze)mezistátně.

    Jinak máte samozřejmě pravdu v tom, že je na místě toto řešit v rámci rodin, ale mnou popisovaný systém by to institucionalizoval.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    2 listopadu, 2006

    To je doré, například v poradenských firmách bude děda oblastní ředitel a vnouček reprezentant. A když bude děda vitální, tak to dotáhne až na zemáka. Pokus o vtip

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    A zemák pak může jít do důchodu… bude mít navíc rentu od firmy. :-))

    Odpovědět

  • Pepa

    2 listopadu, 2006

    S tím se samozřejmě dá souhlasit.Předpokladem však je , aby tyto nyní děti nebyly v budoucnu konzumenty sociálních dávek v nezaměstnanosti jako nyní jejich rodiče. Ti „vyrábějí“ děti coby zdroj obživy.Nejspíš by musela existovat nějaká závislost mezi daní z příjmů dětí a důchodem rodičů.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    2 listopadu, 2006

    Dovolil bych si s Vámi nesouhlasit. Lidé, kteří si budují kariéru, mají většinou vyšší příjmy, z kterých platí o dost vyšší daně. Pro ně už při současném systému je odchod do důchodu finanční katastrofa. Člověk, který vydělává 10.000 hrubého měsíčně po odchodu do důchodu nepocítí velký propad příjmů, ale člověk, který vydělává např. 30.000 Kč dostane asi při první výplatě důchodu infarkt.

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Jasne, ale to je jeho vec ne? Muze se na to prece pripravit a nasetrit/investovat ty penize, aby mu to propad castecne kompenzovalo.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    2 listopadu, 2006

    Samozřejmě s tím souhlasím, ale proč je ještě navíc trestat, jestli nemají děti nebo podle nějakých pravidel, která by někdo vymyslel by jich měli málo?

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    To neni zadny trest … dostanou ovsem pouze standardni platbu. I to je vice nez by teoreticky meli dostat. Nemeli by dostat vlastne nic – to se pak dostavame k otazce proc by mel stat zprostredkovavat lidem to, aby si setrili na duchod. Samozrejme proto, ze ne vsichni by byli dostatecne zodpovedni, nekteri nemohou apod. tak se to resi solidaritou. Nicmene ta musi mit nejake meze.

    Na bezdetne by doplaceli v podstate ostatni lide prostrednictvim svych deti …

    Odpovědět

  • Pavel Bobek

    3 listopadu, 2006

    Co to je za demagogii, že by bezdětní neměli dostávat nic? Pokud by neměli dostávat nic tak v tom případě by ani nic neměli odvádět během svého výdělečně činného života a starali by se pouze sami o sebe. Tady ale narážíme na problém odpovědnosti jednotlivce vůči sobě…

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    3 listopadu, 2006

    Tak to je dobrý. V současné době platím měsíčně 7-8000 tis. Kč na sociální pojištění a něměl bych podle Vás dostat v důchodu nic? Tak to je síla. Víte kolik bych si z těch peněz naspořil i při obyčejné investici do dluhopisů za 35 let které mám teoreticky do důchodu místo placení sociálního pojištění? Při 4% p.a. a 7000 Kč/měs. to za 35 let dělá 6,4 mil. Kč. Něříkám, že bych něměl nic platit, ale rozhodně by důchody měly být spravedlivější vzhledem k odvodům do systému nebo by se měly zavést nižší stropy na odvody.

    Odpovědět

  • Miroslav

    3 listopadu, 2006

    Omliuvám se, měl jsem na mysli 7000-8000 Kč a ne 7-8 mil. Kč

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    4 listopadu, 2006

    🙂 Cekal jsem kdo mi neco takoveho napise. Samozrejme souhlasim – prechod od prubezneho systemu k jinemu nemuze probehnout ze dne na den.

    Rikate, ze „by důchody měly být spravedlivější vzhledem k odvodům do systému“. Jenze to je prave ten problem, protoze odvody platite ted na soucasne duchodce, ale na vase duchody vam budou platit soucasne deti nebo jeste nenarozeni. To znamena, ze tyto platby spolu vubec nesouvisi (souvisi jenom v rovine „ze by to tak melo byt spravedlive“).

    Problem proste je, ze nyni platite na soucasne duchodce a pak nekdo bude muset platit na vas. Jakmile chybi spojitost mezi tim kdo plati a tim kdo penize dostava, tak to nedela dobrotu a navic to prinasi nepochopeni systemu lidmi. Produktivnich lidi bude tak malo, ze za 30 let duchodce nezaplati. Chtel jsem jen naznacit, ze se bude muset vyznam prubezneho systemu snizovat az minimalizovat – a to je podle me jedina cesta.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    4 listopadu, 2006

    V tom s vámi souhlasím. Osobně to považuji za velký problém, že peníze na sociální zabezpečení nemají se mnou mnoho společného a jdou ve prospěch současných důchodců. Až budu já do důchodu tak ty peníze, které jsem já zaplatil ve skutečnosti nebudou existovat a někdo jiný bude muset platit můj důchod. Proto se mi líbila varianta KDU-ČSL, že odvody se sníží 28% na 20% a těch 8% se bude povinně spořit tam kam si každý vybere.Varianta ODS mě osobně by také vyhovovala, ale pro většinou lidí by to mělo katastrofické následky. Teď mluvím o variantách, které byly zpracovány v roce 2005 expertní komisí pověřené vládou.

    Odpovědět

  • Radek Litvín

    2 listopadu, 2006

    Tohle je snad poprvé, kdy Pavel Kohout tak moc straší a zároveň nenabízí pěkné řešení. Já bych to neviděl tak černě. Děti nás nespasí, je nás na Zemi až až a výroba více lidí není trvale udržitelná strategie. Prostě kdo na to má (intelektuálně), měl by se připravit na nejhorší. Jádro jsou děti: alespoň dvě a dobře vychované (==vzdělané a slušné). Jak se staráme my o své rodiče, tak se budou starat naše děti o nás. Dále našetřit co jde == žít jako bychom měli jen 70-80% příjmů, které teď máme. To pro většinu lidí znamená zatraceně hodně se uskromnit (vím, o čem mluvím, mám podprůměrný plat). Úspory investovat hodně diverzifikovaně (geograficky i jinak), pokud na to máme, tak mít nadpoloviční většinu v méně rizikové části světa než ČR (Švýcarsko, USA, Nový Zéland, Island, Bahamy…), aby nám je důchodci nemohli znárodnit (nejlépe spojit založení účtu s dovolenou :-).
    Cokoliv dobrého co vymyslí naši ilumináti (třeba se jim to jednou povede) je potom bonus. Pokud máte vliv (jako Pavel Kohout), můžete zkusit agitovat a ovlivňovat myšlení lidí kolem sebe. Čím více informovaných, svobodomyslných a nezávislých lidí tu bude, zejména mezi mladými, tím lépe. A v neposlední řadě: modlete se často a pravidelně ke svému bohu/bohům, potřebujeme zázrak 🙂 (odstranit socialismus/komunismus; alespoň z Evropy).

    Odpovědět

  • M.Doubrava

    2 listopadu, 2006

    Obávám se, že v některých úvahách o vazbě parametrů „nové penze“ na děti je trochu moc sociálního inženýrství. Ony takové pokusy vždy dopadly jinak než jak byly myšleny. Spíše špatně. Zdá se mi, že ta přelomová situace nejde vyřešit tak, aby byl zakonzervován stávající stav – tj. národní teritorium, ekonomika a trh s homogenním národním etnikem a nedotčenou národní kulturou. Se stárnutím populace se bude měnit Evropa. Budoucí evropská exekutiva se asi nevyhne nevyhne masovým transferům populace, aby nahradila úbytek milionů zaměstnanců ( téměř polovina české populace bude v roce 2050 starší 60 let) zajistila růst HDP a vitalitu ekonomik. V malém to zažila Francie po první válce (cca 1, 7 milionů Čechů a Poláků nahrazovalo úbytek pracvní síly). Zdá se mi, že snazším řešením než navýšení porodnosti – je pokus o vytvoření mechanismu účinné integrace
    těch, kdo se přistěhují.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    2 listopadu, 2006

    Ano, ale přiznejme si, že „kohoutův“ způsob je příjemnější.

    Odpovědět

  • zinfo

    2 listopadu, 2006

    Pěkný článek plný argumentů a myšlenek. Jen bych to neviděl tak horké. Ten problém existuje, ale nějak to dopadne. Už dnes se hranice pro odchod do důchodu pomalu sune výše a každý rok výš má násobný efekt, jednak ubyde počet důchodců a stejně se zvýší počet plátců a dále pak i zvýšení zátěže se zcela jistě projeví ve snížení délky života u takového jedince. Nikde není psáno, že se posun zastaví u roku 68. Již dnes pozorujeme, že se výše důchodu posunula níže ve vztahu k průměrné mzdě a i zde lze předpokládat se bude nadále propadat, ale poroste vzhledem k nárůstu mzdy. Již dnes lze počítat s tím, že mnoho lidí má uzavřeno penzijní připojistění a stavební spoření, která jsou sice v absolutně nedostatečné výši, ale budou sociální propad tlumit. Dále již dnes lze počítat, že budou finančně vypomáhat potomci. Jak zde bylo konstatováno, lze stále z čeho ustupovat. Například omezení nákladů na bydlení přistěhováním rodičů k sobě, na chalupu atp. Většina realit je ve vlastnictví starší generace a dosud není zvykem, na rozdíl ciziny se takových zátěží na důchod zbavovat.
    Nelze souhlasit i z hrozbou zhroucení-výkyvu trhů spojených s nástupem populačně silných ročníků do důchodu. ČR přece není takový obr aby určovala směr a jak ukazuje USA ani tam to problémem nebude. Svět je propojen a nastupuje Čina, Indie a další. Navíc investice nejdou jen do akcií. Ačkoli se byly silné ročníky, tedy narodilise v krátkém období, vliv různých faktorů v čase tento výkyv rozloží.
    Zvláštní je, že při možnosti novely důchodů se nikdo nezabýval myšlenkou rozložit termín možnosti odejít na odpočinek a termín počátku výplaty důchodu. V praxi by to mohlo znamenat, že člověk bude mít možnost odejít do důchodu již v 65 letech, ale důchod se mu začne vyplácet až v 70 letech. Zda dobu překlene prací nebo z naspořených peněz bude jeho problém. Zcela jistě by to zvýšilo zájem postarat se o své zajištění na stáří.

    Odpovědět

  • Fárek

    2 listopadu, 2006

    Vysvětlí mi někdo, k čemu bude zvyšování věku odchodu do penze, když už dneska lidi po 50 jsou těžko zaměstnatelní?

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Přesně tak – správná námitka. Obdobně u některých profesí zvyšování věku pro odchod do důchodu ani nepřipadá v uvahu – mluvím zejména o manuálních profesích. Nebude velký rozdíl mezi nezaměstnaným a důchodcem. Možná se dokonce nezaměstnanému platí více než by se platilo stejnému člověku v důchodu …

    Odpovědět

  • Jiri

    2 listopadu, 2006

    Proc jen manualne pracujici ? Ja si treba nedovedu predstavit 55 leteho programatora co dela analyzy, pise specifikace a pripadne programuje. Po 55 letech clovek neudela na vyjimky nic zazracneho manualne ani intelektualne. To je bohuze realita, ze ktere nemam moc dobry pocit.

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Ja si takoveho programatora predstavit dovedu. Nebude pravdepodobne tak dobry (vykonny) jako byl na vrcholu sil, ale zato bude mit mnohem vic zkusenosti. Napr. soudci, politici ale i ucitele apod. jsou casto jeste mnohem starsi a kolikrat jsou tito starsi prave diky zkusenostem mnohem lepsi …

    Odpovědět

  • Jindřich Bečvář

    2 listopadu, 2006

    Ale principielne s Vami samozrejme souhlasim v tom, ze nejde natahovat tu hranici donekonecna ani v intelektualnich oborech.

    Odpovědět

  • Pavel

    20 listopadu, 2006

    Programátora si možná představím, ale co teprve takový 60-letý chirurg, kterému se už třesou ruce nebo nevydrží stát 8 a více hodin na nohou, nebo 55-letá modelka lepých tvarů. Děkuju pěkně!!

    Odpovědět

  • pesavar

    2 listopadu, 2006

    Nicméně několik faktů stojí za úvahu:
    1) Jakou metodou jsou odvozovány demografické prognózy? Nejedná se o tzv. naivní extrapolaci? Mám silné podezření, že ano a tudíž je vypovídací schopnost s růstem časového horizontu relativně omezená (v delším období se zvyšuje pravděpodobnost výskytu diskontinutity).

    2) Omezení faktoru migrace na francouzské problémové muslimy je poněkud zjednodušující, co si budeme nalhávat, Evropa bude stále z větší části stát na práci lidí z Východu atd. závislá, stejně jako USA na práci lidí z Latinské Ameriky (potenciálních či aktuálních imigrantů). Určitá kompenzace úbytku práceschopných obyvatel to bude zcela jistě, otázka je do jaké míry.

    3) Růst produktivity práce (či výrobních faktorů obecně) a technologický pokrok. První roste vůči druhému vysokým tempem a je velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. To by mělo, spolu s imigranty, pokrýt výpadek v agregátním outputu. Otázka je, jak to bude vypadat s důchody (teď v ekonomickém smyslu) jednotlivých vrstev obyvatelstva. Zde sdílím autorovy obavy z přehnaného zdanění práce, otázka však je, co s tím.

    4) Případná „bublina“ na akciových trzích nebude podle mého názoru nijak dramatická, díky pokročilé globalizaci a rostoucí roli Číny či Indie (a jejich obyvatelstva) nehrozí nějaký krach ´29 II. Otázka je, zda to v budoucnu v důsledku přelidnění Země a exploatace zdrojů nesměřuje ještě k něčemu horšímu…

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2006

    ad3) Jak kdyby dnes nebylo zdanění práce přehnané… 🙁

    Odpovědět

  • Radek Litvín

    3 listopadu, 2006

    ad 1) tak tady problém nehledejte. Jak píše i Pavel Kohout, demografické prognózy se obvykle příliš nemýlí. Pokud ano, je to spíš tím, že „zapomenou“ vzít do úvahu úbytek obyvatelstva za války a následný baby-boom po jejím skončení. To ale nemůže predikovat nikdo. Slabé místo jsou odhady prodlužování doby dožití (do roku 2050 by to mělo být dost spolehlivé) a imigrace. Demografie má ke své predikci velmi přesná data – např. velmi přesně ví, kolika lidem bude v roce 2020 dvacet let 🙂 Ti lidé se totiž už narodili. A i jejich budoucí děti lze spočítat poměrně přesně.
    ad 2) Evropa bude na práci imigrantů závislá jen pokud se jí podaří nalákat lidi, kteří chtějí pracovat. To se jí, ehm, nedaří. Narozdíl od USA. Právě naopak EU láká lidi, kteří pracovat nechtějí.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    2 listopadu, 2006

    Rád bych připojil jeden komentář k diskuzi. Budu rád, pane Kohoute, když mi můj názor vyvrátíte a proč. Dlouhodobý růst cen akcií je dle teorie tažen pouze zisky společností. Nemyslím si, že je možné, aby vznikla 36 letá akciová bublina.Či ano?

    Odpovědět

  • Tomas

    3 listopadu, 2006

    Ceny akcii jsou dany trhem (jejich poptavkou a nabidkou), nikoliv ziskem spolecnosti.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    3 listopadu, 2006

    Poptávka a nabídka hýbou cenami. Fundamentální základ je však v tom, co jsem psal.
    Cituji teorii:
    Největším determinantem ceny akcií jsou výnosy
    Z krátkodobého hlediska má na změnu cen vliv mnoho faktorů ? od úrokové míry, chování investorů až po počasí (faktory ovlivňující nabídku a poptávku). Z dlouhodobého hlediska ale cenu akcií ovlivňují výnosy. Důvodem je fakt, že když výnosy z akcie značně rostou v průběhu deseti let, stejně bude růst i cena akcie. Proto je nejdůležitejší sledovat ekonomické ukazatele společnosti
    Obecně ale můžeme říct, že cena akcie na burze je dána poptávkou a nabídkou

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 listopadu, 2006

    Sám jste si odpověděl, Honzo. Obecně je cena vždy dána poptávkou a nabídkou na trhu. Všechno ostatní – fundament i technické faktory mají vliv právě na poptávku či nabídku.

    Odpovědět

  • Eda

    27 ledna, 2007

    Tím se myslí, že i při vysokých ziscích a výnosech bude cena aktiv nízká, protože budou vysokě úrokové míry. Je velice zajímavé si prostudovat středověké ekonomiky po velkých hladomorech, které znamenaly masivní úbytek obyvatelstva a stabilní množství kapitálu. Není to sice totéž, ale je to podobné.

    Odpovědět

  • Vilím

    3 listopadu, 2006

    Velmi hezký článek, který nutí k zamyšlení. Nejsem si jist argumentem, že po fázi akumulace kapitálu budou „skupinu kupujících představovat (pouze) relativně nepočetní (…) pracující“. Akcie lze přece prodat i obyvatelům těch států, které budou mít právě opačný demografický vývoj než my. Odnesl bych si tedy poučení, že není dobré mít v portfoliu pouze české/evropské akcie, kterých by v tu chvíli mohlo být na trhu opravdu mnoho a navíc by pro obyvatele jiných států nemusely být moc zajímavé.

    Odpovědět

  • David

    3 listopadu, 2006

    Děti živící své rodiče jsou jistě řešením, ale na druhou stranu výchova vysokoškolsky vzdělaného dítěte nás během těch cca 25 let vyjde v dnešních cenách zhruba na 2.000.000 Kč (jenom propad příjmu manželky za 3 roky MD hravě udělá první půlmilion), což u dvou dětí představuje příjemný tří-čtyřmilionový základ při odchodu do důchodu. Nebijte mne, sám mám (zatím jedno) dítě.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 listopadu, 2006

    Upřímně, radši investuju 2mil (nebo třeba i desetkrát tolik) do výchovy dítěte než do svého důchodu.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    3 listopadu, 2006

    Honzo kolik Vy (jako nejmladší diskutující zde) vlastně máte dětí? Teda těch, o kterých víte.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 listopadu, 2006

    Že bych byl nejmladší diskutující? … no asi patřím k těm nejmladším :-))

    Já zatím nemám žádné dítě. Měl jsem použít podmiňovací způsob. 😉

    Mé příspěvky k dětem a důchodu pouze vyjadřují hodnoty, které uznávám… ne vlastní zkušenost.

    Odpovědět

  • Fárek

    3 listopadu, 2006

    Pátek podvečer, pánové, to je ten pravý čas vyrazit za děvčaty:-)

    Odpovědět

  • Jarmila

    20 listopadu, 2006

    Že už by začínala investice do dudlíčků a dupaček?

    Odpovědět

  • martin

    3 listopadu, 2006

    Velmi dobrý článek ale proč zůstávat pouze u článku? Pane Kohoute doufejme,že budou předčasné volby,nevidím důvod proč byste neměl kandidovat za ODS.Chodím na vysokou školu a vaše články čteme a větčinou souhlasíme.S jedním,ale nesouhlasíme a to je rovný důchod.Rovný důchod soc dem populisticky znemožní.Nebojíme se našetřit si na důchod sami.ale historie nás poučila jak si kampeličkáři vydobili své investice zpátky,přitom se jednalo o klasickou investici a lidé kteří si spořili na běžných ůčtech(ti zodpovědní) to potom sanovali ze svých daní. Takže maximum co se dá politicky prosadit je třípilířový systém. Něco na způsob co napsal p.Rusnok a spol. A jěště malá poznámka řešení,že děti budou živit své staré rodiče tak to by znamenalo,že půlka důchodců by šla na pastvu.Když vidím své soukmenovce jak jsou zodpovědní tak silně pochybuji,že by uživili své rodiče. Všem připěvatelům děkuji za zajímavé ohlasy a přeji pěkný večer

    Odpovědět

  • Fárek

    4 listopadu, 2006

    Pana Kohouta do politiky netlačte, jistě má své finanční závazky a změnou zaměstnání z analytika na politika by si pohoršil. Taky je optázka, jestli nemá větší vliv, když nemá odpovědnost a nemusí dělat kompromisy. Mimochodem, dobře psal i Mlynář, a jak to dopadlo.

    Odpovědět

  • Víťa Mařáček

    5 listopadu, 2006

    Skvělý článek, ale nač je nám platný názor ekonoma, když už půl roku poslanci neví, kde je „sever“? Natož reforma, zahraniční schodek,….
    Sám podnikám. Ptal jsem se na finančáku a sociálce, jaký budu mít důchod já ve svých cca 65 letech (je mi 27)? Zda mi stát zajistí 70-80% svého měsíčního příjmu. Úřednice mi sdělovali, že to neví( a koukali na mě, jak na zjevení). Proč musím tedy odvádět sociální poplatek za něco, co mi nemusí být vráceno a buhužel ani nebude? Úplně stejný model, jako když dojde dítě za rodičem, že chce peníze. Každý rodič se ptá, na co? Pokud nedostane adekvátní odpověď na účelné využití peněz, tak dítě peníze nedostane? Proč krmit stát?
    Cetl jsem starší příspěvky. Někdo psal, že by mohl dávat peníze na své soukromé spoření na důchod než do bezedné jámy st. aparátu, který navíc není průhledný. Stím plně souhlasím.
    Přeji úspěšné podnikání a … dávejte pozor, komu a kolik dávate peněz 🙂

    Odpovědět

  • Jiří

    6 listopadu, 2006

    Skvělý článek. Jen jsem se chtěl zeptat (a nemyslím to nijak špatně), kolik dětí má pan Kohout?

    Odpovědět

  • Jan Majer

    6 listopadu, 2006

    Pokud vím, vozí ráno cestou do práce syna do školky.

    Odpovědět

  • Mirek

    9 listopadu, 2006

    Možná, že je řešení přes finanční vzdělávání. Bez dětí se to neobejde, protože rodiče nic nechtějí na svých finančních návycích měnit. Nadační fond Arnošt to myslí dobře.
    Viz http://www.sysel-arnost.cz

    Odpovědět