CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Tomáš Prouza

24. 01. 2008

72 komentářů

Nesmyslnost daňových změn

 


 

Ve všech diskusích o reformě téměř zanikla zpráva o doprovodných daňových změnách, které budou mít jediný dopad – znechutí odpovědným lidem spoření a investování.

O tom, že v oficiální prezentaci reformy chybělo několik zásadních detailů, jsem se zmiňoval již po jejím představení v článku Navržené reformy: ano, ale… A nyní se ukázalo, že změny jsou ještě drsnější, než se čekalo. Co by se mělo dotknout těch, kteří používají různé finanční produkty?

• zrušení časového testu 6 měsíců pro investice do podílových fondů a akcií a zavedení zdanění výnosu z investic
• sloučení daňově odpočitatelného limitu na uložení peněz do životního pojištění a penzijního připojištění z 12 000 Kč u každého produktu na 20 040 Kč pro oba produkty celkem
• zdanění rezerv pojišťoven
• snížení přínosu daňových odpočtů úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření

Jen tento prostý seznam navržených změn vysílá jednoduchý signál – zapomeňte na to, že stát bude odměňovat vaši aktivitu a ochotu postarat se o svou budoucnost sami. Výnosy ze všech těchto změn (s výjimkou zdanění rezerv pojišťoven) odhadem nepřesáhne 2,5 miliardy korun, přičemž schodek státního rozpočtu na rok 2007 je naplánován na 98,3 miliardy korun. Oproti plánovaným výnosům z vyššího zdanění odpovědného chování je třeba postavit i vyšší náklady státu na zpracování více daňových přiznání a další administrativu, své dlouhodobé náklady má i zhoršení podpory spoření a budování dlouhodobých rezerv.

Podílové fondy
Pokud by došlo ke zrušení časového testu, musel by každý klient při prodeji podílových fondů či akcií zaplatit daň z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Pro řadu zaměstnanců by to znamenalo, že by museli sami podávat daňové přiznání, není totiž reálné očekávat, že by to za ně zpracovával zaměstnavatel.

REKLAMA

Už to může odradit řadu drobných investorů – zaměstnanců od koupě podílových fondů a přesunout je k méně výnosným a méně transparentním alternativám. Finanční instituce by navíc zřejmě při prodeji musely vystavovat potvrzení jako doklad pro daňová přiznání, což znamená další administrativu, náklady na úpravy informačních systémů a podobně.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zrušením časového testu získalo zhruba půl miliardy korun ročně. Investiční společnosti přitom registrují zhruba 1,7 milionu retailových klientů, takže finanční úřady by si musely každý rok poradit možná až s několika stovkami tisíc daňových přiznání navíc, často třeba jen se zdaňovanou částkou v řádu několika málo tisíců. Zpracování daňových přiznání přitom není zadarmo, takže čistý efekt této zásadní daňové změny se může scvrknout na 200 milionů korun ročně, tedy dvě desetiny procenta letošního rozpočtového schodku. Opravdu to stojí MF za to, aby znejistila téměř dva miliony rodin, které mají část úspor uloženou v podílových fondech?

Životní pojištění a penzijní připojištění
Sloučení limitu na daňový odpočet životního pojištění a penzijního připojištění není sám o sobě špatný nápad, navíc se o něm na MF mluví poslední tři roky. Sloučení limitu by umožnilo klientům vybrat si pouze jeden z těchto produktů a omezit tak své náklady na spoření – dnes totiž musí pro plné využití odpočtů mít dva produkty, každý se svými náklady.

Špatnou zprávou ale je návrh na snížení celkového limitu. V situaci, kdy kvůli snížení sazby daně na 15 procent klesne efektivní přínos daňového odpočtu pro lidi, kteří dosud platili daň 32 procent, na polovinu, je další snížení limitu velmi demotivující. Poškodit může zejména penzijní fondy, neboť platby u životních pojistek se snižují relativně obtížně, zatímco efektivní výnosnost platby 1 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění výrazně klesne a každý rozumný klient platbu sníží na 500 Kč. Zbylých 1 000 Kč možná bude investovat jinam, stejně pravděpodobné ale je, že peníze prostě utratí a bude mít o to nižší rezervu na budoucnost.

REKLAMA

A zdanění rezerv pojišťoven? Přinese jedno jediné – zvýšení ceny pojistného, tedy zhoršení podmínek pro klienty.

Daňové odpočty úvěrů na bydlení
Ty se sice formálně nemění, ale pro lidi v daňových pásmech 25 procent a 32 procent znamená snížení sazby daně na 15 procent také snížení přínosu odpočtu úroků. Každý by si proto měl pečlivě spočítat, jak na něj změna sazeb daně dopadne. To platí zejména pro mladé rodiny s jedním vydělávajícím manželem, které navíc využívaly společného zdanění manželů.

Navrhované změny je mohou připravit o tisíce korun měsíčně a se stoupajícími náklady se mohou dostat do potíží splácet úvěr na bydlení. Svůj díl odpovědnosti tady budou mít i banky a stavební spořitelny, které v posledních dvou letech rozvolnily podmínky pro úvěrování a půjčky poskytovaly i lidem s minimální rezervou.

Sečteno a podtrženo – pokud jste si dosud mysleli, že se státu vyplatí podporovat osobní odpovědnost svých občanů a jejich snahu zabezpečit se sami na důchod a zajistit si vlastní bydlení, asi jste se mýlili. A nebo že by někdo ve snaze najít každý milión daňových příjmů nepřemýšlel nad tím, jaké mohou mít změny dopady?

Loading

Vstoupit do diskuze 72 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Pojištění schopnosti splácet přináší jistotu v nejisté době, všespasitelné ale není

Život je plný nejistoty, a ztráta schopnosti pracovat kvůli nemoci nebo úrazu může hned záhy znamenat i výrazný pokles nebo dokonce ztrátu pravidelného příjmu. Pojištění schopnosti splácet je produktem, který dokáže tuhle díru v domácím rozpočtu zacelit – proto jej mají ve své nabídce tuzemské pojišťovny, které […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

21. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

„Zelené akcie“ doplácejí na vysoké úrokové sazby

Zelené akcie čelí zvýšenému tlaku už od chvíle, kdy se po příchodu vakcín proti covidu zotavily komodity a následně vzrostla inflace na nejvyšší úroveň od 70. let. Letošní rok jim měl přinést úlevu. Na jeho počátku promítal trh do cen očekávaný značný pokles sazeb (počítalo se, že Fed […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Karel Jaroš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel

    18 dubna, 2007

    A jaký smysl tedy změny mají? Byl jste na MF dost dlouho, abyste věděl, proč něco takového vzniklo?

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Jak jsem jž psal výše – návrh je směsí evergreenů, které zatím ještě nikdy neprošly, ale které se rok co rok vynořují, a nových námětů na jakkoliv marginální navýšení příjmů. Bohužel chybí jakákoliv analýza dopadů, nikdo se nezabýval tím, kolik bude výběr peněz navíc stát a jaké bude mít dopady do fungování jednotlivých odvětví. A právě tato chybějící „výstupní kontrola“ je možná to nejhorší…

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    18 dubna, 2007

    No je pravda, že buď nám všem něco uniká, a nebo něco (trochu víc věcí) uniklo někomu na ministerstvu. :-))

    Jsem pro zrušit daňový test. Zároveň ale osvobodit příjmy z prodeje CP od daně z příjmů FO úplně. Dnešní šestiměsíční test je domnívám se také neefektivní.

    Celá „reforma“ je prazvláštní. Řekl bych, že místo slibovaného zjednodušení přinese pouze další komplikace a dlouhodobě stejně nic nevyřeší. A podobné reakce mají snad všichni ekonomové.

    Tomáši, přál bych si, abyste zase byl na MFČR. Když Vás nechtěli za náměstka, post ministra by Vám také slušel. Možná i víc. 😉

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Dobré ráno, Honzo,

    máte pravdu, že zrušit zcela časový test by bylo nejjednodušší. Umím si také představit jeho protažení třeba na rok jako v Německu nebo najít nějaký jiný způsob, jak odlišit ty, kteří se obchodováním s cennými papíry živí (a tedy by měli platit nějakou daň jako všichni ostatní) a ty, kteří do cenných papírů ukládají své úspory. Ti by pokud možno neměli být zatěžováni vůbec, protože zejména podílové fondy vnímám jako nejlepší a nejtransparentnější produkt pro téměř všechny příležitosti a investiční horizonty (samozřejmě pokud při práci s nimi člověk udrží disciplínu a nehoní se za minulými výnosy :-).

    A díky za důvěru, jen bych ale nejprve musel vstoupit do nějaké politické strany – a zatím jsem nenašel tu správnou… 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    18 dubna, 2007

    Není divu… mně stačí, když mám vybírat při volbách. ;-))

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    …Což takhle nějakou založit 😉

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    18 dubna, 2007

    Dávám přednost konstituční monarchii :-))), tak je alespoň zaručena kontinuální odpovědnost a není nutný populismus pro zvolení.

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    Úplně souhlasím!
    Jediný drobný problém je najít toho správného osvíceného monarchu.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    18 dubna, 2007

    Teď vážně: myslím že není až tak důležité, kdo je u moci, jako spíše to, aby jeho mandát byl dostatečně silný a vydržel u moci delší dobu (aby jeho jednání bylo v dlouhodobějším horizontu předvídatelné).

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    Zcela souhlasím: současně nastavená krátká období nemotivují vlády k realizaci reforem s dlouhodobým efektem, ale pouze těch, které se jim zrovna hodí, aby dostaly mandát na další období… Jak to vyřešit?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    18 dubna, 2007

    Vláda lidí, kteří nepůjdou do politiky pro peníze a pro prestiž, ale z vlastenectví – udělat něco pro národ, zapsat se do dějin naší země. … trocha utopie po obědě neuškodí ;-))

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    Honzo, což takhle vytvořit nové sdružení SUP? Sdružení utopistických Poradců? Čistě dobročinně a bankrotově založené sdružení, časem by z nás možná byla strana a pak bychom se jistě s takovými čistými úmysly dostali i do té vlády a změnili ústavu, abychom mohli bez časových limitů v klidu realizovat dlouhodobé a zásadní reformy?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    18 dubna, 2007

    Během mandátu bychom pak znásobili počet úřadů, aby mohli lidé běhat z jednoho na druhý. Tak bychom se angažovali na poli „sport pro všechny“. A jméno by bylo výstižné… po boku Orlů a Sokolů. ;-))

  • Pavel Zachrdla

    18 dubna, 2007

    To nevím (nejsem osvícený monarcha :-). Takže to, ač nerad, beru jako nutnou „daň“ za stávající demokracii.

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    Delší volební období? Také nevím…

    Odpovědět

  • zinfo@centrum.cz

    19 dubna, 2007

    Nerad se pana Prouzy dotknu, ale zcela jsem postrádal smysl, proč tam lezl. Nic rozumného neprosadil a ani nemohl, jen zaštítil svým kreditem názory a rozhodování rozhazovačů. Jeho kredit tím dosti utrpěl.

    A současné reformy vlády jsou ve stylu JAK NAŠTVAT KAŽDÉHO.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    19 dubna, 2007

    Já bych tak příkrý nebyl. 😉

    Myslím, že až na danění výnosů z investic, které je zatím stále pouze ve stádiu úvah, jdou ostatní návrhy dobrým směrem a dají se pouze podepsat. Konečně!
    Paradoxně i snížení odpočitatelných položek na ŽP a PP, neboť snad přinese částečný odklon od těchto většinou neefektivních způsobů „spoření na důchod“.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    19 dubna, 2007

    Myslím se, že jste se dotknul a bohužel zrovna toho nepravého. Většina z nás, co jsme z oboru, uznává, že pan Prouza nastartoval velmi zásadní změny. Že řadu z nich nemohl dotáhnout do konce je věc druhá. Možná se k započatému dílu časem vrátí, možná v tom bude pokračovat někdo jiný. Podstatné je, že o řadě dosud tabutizovaných témat se začalo alespoň veřejně diskutovat. Díky za odvedenou práci, pane Prouzo.

    Odpovědět

  • zinfo

    19 dubna, 2007

    Ale já se chtěl pana Prouzy dotknout.:) Měl jsem jej za rozumného, racionálně uvažujícího a zodpovědného člověka, který myslí v souvislostech. Svým odchodem do dané vlády prokázal spíše pragmatické myšlení. Dosud jsem od něj neslyšel jeho zhodnocení působení na ministerstvu. Možná je to téma pro článek. Myslím takové ospravedlnění působení na ministerstvu, kde neuměli počítat nebo jim to bylo jedno.(nevím co je horší.)

    Vláda, která si říká pravicová a zodpovědná nemůže ani vyslovit návrhy zdanění všech kapit. výnosů, zvýšení daní na cokoliv(naproti tomu však zrušení daně ze zem. půdy), vzhledem ke zneužívání podpor v nezaměstnanosti se nezaměřit na úsporu v tomto směru, atd. Své tradiční voliče naštve a levicové volie tím nezíská

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    19 dubna, 2007

    Výhodou anonymů (a nicků) je, že se nikdy ospravedlňovat nemusí :-(. Spokojte se s tím a nežádejte od druhých, co sám nejste ochoten podstoupit.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    19 dubna, 2007

    Já například zrušení daně darovací a dědické neříkám zvýšení. 😉

    Odpovědět

  • Marek Jašek

    18 dubna, 2007

    Dobrý den, díky za výborný přehled, jsem rád, že to někdo jasně a srozumitelně sepsal na jednu stránku. Jen by mě zajímalo, jak takové změny vlastně vznikají?

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Dobrý den a děkuji za pochvalu 🙂
    Obávám se, že tato úprava daňového zákona vznikala velmi živelně – každý nápad byl zapracován, bez ohledu na jeho dopady, bez ohledu na sliby v programovém prohlášení vlády a bez širší konzultace.
    Všechno navíc vznikalo hodně narychlo a pod tlakem. Tomu ostatně nasvědčuje i to, že na připomínky k zákonu byl dán pouhý jeden týden na rozdíl od standardních 20 pracovních dní, jak to určují legislativní pravidla vlády.
    Celá daňová novela vycházela z jediného zadání – najděte příjmy, kde se dá. Ale pevně doufám, že na základě diskusí a předložených analýz se úprava v oblasti finančních produktů ještě změní, protože si neumím představit, že by pravo-středová vláda, snažící se podporovat osobní odpovědnost lidí, zároveň stejné lidi trestala, pokud na sebe chtějí odpovědnost za své budoucí zajištění opravdu převzít…

    Odpovědět

  • Karel Janík

    18 dubna, 2007

    Jen potvrzuji názor pana Prouzy, že klientovi, kterému budu muset vysvětlit, že kvůli investici 50 000 Kč do fondů bude muset podat daňové přiznání, ten fond neprodám. Možná pokud by se daň platila srážkově? Ale stejně mi přijde nesmyslé, že do stavebního spoření stát cpe 15 miliard, do penzijka skoro 4 miliardy – a tady chce získat pár set milionů…

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    Legálnost tunelování státních dotací na bydlení přes SS je skutečně ostuda a nesmysl.

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    18 dubna, 2007

    …stejně jako zvýhodnění PF a IŽP pro daňové úlevy zaměstnavatele oproti LifeCycle funds a jiným, zřetelně důchodově zaměřeným produktům.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    18 dubna, 2007

    > Finanční instituce by navíc zřejmě při prodeji musely vystavovat potvrzení jako doklad
    > pro daňová přiznání, což znamená další administrativu, náklady na úpravy informačních
    > systémů a podobně.

    Ale to by ted pri vyberu penez do 6 mesicu mely delat tak jako tak, ne?

    Jo, kdyby tak treba kodifikovali zpusob parovani nakupu a plateb (kdyz uz to nezrusi uplne), to by bylo neco…

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Dneska to pokud vím nedělají, protože je to výhradní odpovědnost klienta příjem zdanit. Navíc opravdu retailových klientů, kteří peníze z fondů vybírají dříve než za šest měsíců je minimum. Něco jiného je to u lidí, kteří aktivně obchodují s akciemi, ti samozřejmě musí daňovou povinnost doložit, ale existuje řada triků, jak ji minimalizovat…

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Už tu párkrát padl dotaz na ŽL. Já se k tomu ale opět vrátím, protože v této problematice si nejsem úplně jistý. Jsem registrován na úřadu práce a do toho dělám různé brigády a dálkově studuju. Rozhodl jsem se zkusit dělat finanční poradenství a chci si nechat vystavit ŽL na zprostředkování a obchod. Můžu si ŽL vystavit, aniž bych přišel o platbu SP a ZP a musel to platit ze svého, když na ŽL ještě pracovat nebudu (nebudu vydělávat) a SP a ZP mi zatím bude platit ÚP? Mám se z ÚP odhlásit až v době, kdy bude na cestě první výplata? Měl jste někdo třeba podobný problém? Poradíte? Předem Vám děkuji za odpovědi.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    18 dubna, 2007

    Ne. Zatím bohužel ještě platí „výdobytek socialismu“ daň ze ztráty (kterou byste musel platit taky) a minimální odvody na ZP a SP.
    Akorát ta otázka moc nespadá do tématu tohoto článku. 😉

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Já vím, omlouvám se, ale nevěděl jsem, kam dotaz zařadit, aby byl na očích 🙂
    Vaše odpověď „Ne“ pro mě znamená co? ŽL se tedy nedá vystavit jen tak předem, a začít na něj pracovat až ta situace nastane?
    Chápejte mojí situaci, jsem na ÚP a nemám tu jistotu, že mi v nejbližší době nějaké peníze z podnikání přijdou a sami dobře víte, že první peníze z poradenství chodí až cca. po měsíci až dvou. Takže do této doby bych rád měl placené SP a ZP úřadem práce. To nějak je možné ne?

    Odpovědět

  • pesavar

    18 dubna, 2007

    Tak to tedy nevím, mám velice silný pocit, že minimální daň se v prvním roce „držby“ živ. listu neplatí.

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Děkuji. Minimálně daň čeho, ale?

    Odpovědět

  • pesavar

    18 dubna, 2007

    Minimální daň lapidárně řečeno platíte i pokud nemáte žádné zdanitelné příjmy (tj. např. nemáte skutečně žádné příjmy, případně vaše náklady převyšují příjmy – tj. čisté (zdanitelné) příjmy = 0).

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Dobře. Ale říkal jste, že první rok se minimální daň neplatí?
    Ještě jestli to dobře chápu. Minimálně daň nemá se Sp a Zp nic společného, je to daň z příjmů, že? 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    18 dubna, 2007

    Ano, podle mně to tak skutečně je.
    jj 🙂 Sp a Zp nejsou daně, ale odvody na zákonná pojištění.

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Děkuji. 🙂 A s tím SP a ZP nevíte, jak mi poradit, abych co nejlépe využil podpory úřadu práce, kdy mi Sp a Zp platí, v souvislosti s mými předchozími příspěvky? :-/

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    18 dubna, 2007

    Úřad práce (lépe řečeno stát) žádné SP neplatí, platí za vás pouze základní sazbu ZP. Bohužel, ekonomický „expert“ Sobotka to zaonačil tak, že mít v ČR ŽL je skutečně neštěstím, setkal jsem se dokonce s odmítnutím poskytnout sociální dávky, na které byl plný nárok, jen proto, že přítelkyně dotyčného (tedy osoba nemající jakoukoliv vyživovací povinnost) měla „mrtvý“ (přerušený) ŽL!!!
    Takže řešení to asi nemá, pouhé vlastnictví ŽL Vás předurčuje k tomu, že máte pruzumovaný měsíční příjem ve výši poloviny průměrné mzdy, a nic s tím nenaděláte.
    Výjimka platí pouze pro (denní) studenty do 25 let a po dodatečné úpravě i pro ženy na mateřské.

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Ne? A kdo tedy za mě SP platí? Když já ho neplatím?
    „Pruzumovaný měsíční příjem ve výši poloviny průměrné mzdy, a nic s tím nenaděláte.“ Jak mám toto chápat? Co jste mi tím chtěl naznačit? 🙂
    PS: Dá se předmět na ŽL kdykoliv změnit? Nebo se pak musí nechat vystavit nový ŽL na nový předmět?

  • Anonym

    18 dubna, 2007

    Zcela určitě nový a za další poplatek.

  • Michal Mojžíš

    18 dubna, 2007

    A proč by ho měl někdo platit?? Proč chcete mermomocí platit SP, když nemáte z čeho?
    Tou prezumpcí jsem chtěl naznačit to, že ať půjdete kamkoliv, budou automaticky počítat, že máte měsíční příjem alespoň ve výši +/-9000,- kč.
    Předmět se změnit nedá, dokonce ani přidat, na každý předmět musí být nový ŽL.

  • Michal Mojžíš

    19 dubna, 2007

    Ještě pro doplnění: Pokud jde o to SP, můžete si samozřejmě DOBROVOLNĚ platit důchodové pojištění. Ale proč byste to při současných, velmi velmi měkkých, podmínkách pro přiznání důchodu dělal?

  • Karel Jaroš

    19 dubna, 2007

    Takže podle Vás, nemám SP zatím řešit? Když ho nemám z čeho platit? (zatím, ještě nemám žádný příjem z podnikání). Mám si jen platit ZP tedy? Děkuji

  • Pavel Zachrdla

    19 dubna, 2007

    Pane Jaroši, a co takhle méně spekulovat, postupovat standardně a ptát se na úřadech k tomu kompetentních? Nebylo by to (pro všechny) jednodušší? 😉

  • Karel Jaroš

    19 dubna, 2007

    Nebylo, i já si myslel, že by to mělo být jednodušší, ale na příslušných úřadech mi nebyli schopni kompetentně odpovědět 🙁

  • Pavel Zachrdla

    19 dubna, 2007

    Já Vám to raději ještě jednou zopakuji: přestaňte spekulovat, postupujte standardně a ono to půjde (i na těch úřadech :-).

  • Michal Mojžíš

    19 dubna, 2007

    Tady bych se pana Jaroše přece jen (částečně) zastal. Dřív, než vstoupí do řeky s názvem ŽL, je opravdu lepší si nejprve zjistit vše, co to obnáší. Zvláště po změnách minulé vlády. Ale víc už k tomu asi není skutečně co říct.
    Jinak o úřadech po vlastních zkušenostech v tomto směru skutečně nemám valné mínění, ale to, že SP platit nemusíte, Vám skutečně byly schopni říct i tam. 😉

  • Radoslav Brzobohatý

    19 dubna, 2007

    Tak mě tak napadá otázka. K čemu si vůbec platí živnostník SP a ZP? Jaké z toho pak plynou účinky? Nejsem podnikatel, jsem řádový zaměstnanec, takže se v tom nevyznám, ale někde jsem četl, že si podnikatel může platit SP a ZP povinné a dobrovolné? Jak to tedy je? Podle Vaší diskuse tedy povinné je pouze ZP? 🙂

  • Michal Mojžíš

    20 dubna, 2007

    Na to, k čemu si platí SP a ZP, snad není třeba odpovídat. 😉
    Oboje platí povinně. Dobrovolné je akorát v rámci SP nemocenské pojištění, což je také pochopitelné a většina živnostníků si ho neplatí.

  • Radoslav Brzobohatý

    20 dubna, 2007

    Podle Vás: „SP platit nemusíte“. Jak to tedy mám chápat?
    PS: Bohužel přesně nevím, proč se platí SP a ZP. Děkuji

  • Michal Mojžíš

    20 dubna, 2007

    Je potřeba to číst celé. 😉
    SP platit nemusíte, nemáte-li příjem ze závislé činnosti, či nejste OSVČ (kde je příjem prezumován v 99 % případů).
    SP a ZP platíte zjednodušeně řečeno třeba proto, aby, až budete v důchodu, jste nemusel chodit každý den na pastvu. Svoji. 😉

  • Michal Mojžíš

    18 dubna, 2007

    První rok se minimální daň skutečně neplatí, ovšem dotaz zněl na SP a ZP a proto byla má odpověď taková, jaká byla. 😉
    Řešením by možná bylo zařídit si ZP a živnost hned přerušit nebo se na ČSSZ a ZP přihlásit až později. Oboje je ale trochu „vošajstlich“. A přerušit lze minimálně na 6 měsíců, takže to taky není ideální řešení.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 dubna, 2007

    Minimální daň se neplatí první dva roky. Přesněji prvních 24 měsíců podnikání.

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    18 dubna, 2007

    Takže z toho vyplývá, že budu platit „jen“ SP a ZP první dva roky?

    Odpovědět

  • Anonym

    18 dubna, 2007

    Z toho vyplývá, že v případě učetní ztráty nemate povinnost platit minimální daň po dobu 24 měsíců. ZP a SP platite zálohově každý měsíc a po podaní Daňového příznání za první zučtovací období na FÚ, musíte podat Přehled o příjmech na ZP a OSSZ, kde si musíte vypočíst event. doplatek a zálohy na další období.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    18 dubna, 2007

    Nerad bych se pletl, ale mám dojem, že to sice je 24 měsíců (teoreticky), ale nikoliv prvních. Prvních jen 12, druhých 12 se váže k POSLEDNÍMU roku podnikání. Ale můžu se plést.

    Odpovědět

  • vratislav

    19 dubna, 2007

    Minimální daň se neplatí (přesněji minimální základ daně se nestanovuje) v roce zahájení podnikání a v roce následujícím. Je to tedy 13 až 24 měsíců

    Odpovědět

  • Petr

    27 dubna, 2007

    Konečně správná odpověď. Žasnu, že tyto informace nemají lidé kteří se zabývají financema. Minimální daň se neplatí v roce zahájení podnikání a v roce po něm následujícím. Chudáci Vaši noví spolupracovníci…:-(

    Odpovědět

  • Nox

    18 dubna, 2007

    Doufam, ze povine daneni po 6 mesicich vlada neschvali, protoze tim bych jakozto drobny investor musel skoncit. Nebudu pro par tisic riskovat dohadovani s urady, placeni desetitisicovych nedoplatku po X letech, atd. Nevydelavam tim tolik, abych tim jeste uzivil nekoho, kdo mi bude schopen udelat danove priznani a ja sam jej nezvladnu. Takze drzte palce.

    Odpovědět

  • Mario

    20 dubna, 2007

    Vzpomínáte na volební kampaň ODS? Přiznání na jedné straně, nic složitého.
    Proč se bojíte platit daň z výnosu? Když za to bude stát…

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    20 dubna, 2007

    …ano, když za to bude stát. Čili pokud bude činit od 10.000,- nahoru, jen ať ji krátkodobí investoři platí… Vzor Německo (1rok) + limit na minimální zisk ke zdanění (těch 100.000,- by bylo v pořádku si myslím).

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 dubna, 2007

    Mohu se zeptat, z čeho vyplývá „sloučení daňově odpočitatelného limitu na uložení peněz do životního pojištění a penzijního připojištění z 12 000 Kč u každého produktu na 20 040 Kč pro oba produkty celkem“. Mám k dispozici oficiální návrh novely zákona č. 586/1992Sb. a do § 15, který řeší nezdanitelné částky, tato novela vůbec nezasahuje!

    Odpovědět

  • Anonym

    18 dubna, 2007

    Není to náhodou překlep? Těch 20040 mi tam nějak nesedí, logicky by se mohlo jednat o 24000.

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Logicky ano 🙂 Ovšem původní návrh dokonce opravdu počítal se snížením, jedním z argumentů bylo, že naprostá většina klientů penzijních fondů maximální výši úlevy nevyužívá a je tedy zbytečná. Nemám po ruce aktuální statistiky, ale 1500 Kč a více si spořívalo jen asi šest procent klientů penzijních fondů. A proto se sloučený limit snížil ze 2000 Kč na měsíc na 1700 Kč na měsíc. Ale jak říkám – uvidíme, jak se vše ještě změní.

    Odpovědět

  • Tomáš Prouza

    18 dubna, 2007

    Dobrý den, ve verzi, kterou mám k dispozici, ta změna je. Ale verzí bylo mnoho, další vznikne po dnes uzavřeném připomínkovém řízení, takže uvidíme, co nakonec přežije.

    Odpovědět

  • Zlata

    21 dubna, 2007

    Pokud chcete vědět z čeho to vychází, tak na stránkách MFCR je zveřejněn předkládaný návrh zákona i s důvodovou zprávou. Je vidět, že podle autorů je většina občanů, podnikatelů a živnostníků spekulanty a podvodníky. Nic jiného totiž z navrhovaných změn neplyne, než zdražení, které se nejvíce dotkne rodin s dětmi, invalidů a starobních důchodců, kterých se v podstatě úlevy a slevy netýkají. Vůbec se to nedotkne těch, kdo zněužívají sociální systém, tedy nepřizpůsobivého obyvatelstva, nemluvím teď o těch, kdo jsou a budou těmito změnami postaveni na okraj lidské společnosti a propadnou se do chudoby.

    Odpovědět

  • Kateřina Ptáčková

    18 dubna, 2007

    Na serveru finexpert, jsem našla tento článek: http://www.finexpert.cz/Rubriky/Urazove-pojisteni-nejen-pro-ridice/sc-17-sr-1-a-18864/default.aspx
    Je toto úrazové pojištění do Amcica, třeba na normální úraz, třeba kdybych si jen něco zlomila, nebo odřela? Jak pojišťovna hodnotí jednotlivé úrazy? Co plní? Třeba i modřiny, zhmožděniny, nebo jen zlomeniny? Jak to je? 🙂
    V diskuse se mluví o tom, že je ze zákona úrazové pojištění v povinném ručení. Jak to tedy je? Co pojišťovna plní, když má člověk úrazovku v povinném ručení a stane se mu třeba nehoda bude mít trvalé následky, nebo zemře, jak bude pak pojišťovna plnit?
    Snažím se v této době najít nějakou univerzální úrazovku, tak se ptám zde na velmi odborném serveru. Děkuji

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    19 dubna, 2007

    U úrazové pojistky musíte rozlišovat 3 složky:
    1. Smrt úrazem – pojišťovna plní obmyšlené osobě (tomu, koho uvedete ve smlouvě) sjednanou částku v případě, kdy nastane smrt v důsledku úrazu.
    2. Trvalé následky – pojišťovna plní určité % ze sjednané pojistné částky v případě, že úraz zanechá trvalý následek. Ohodnocení v % jednotlivých trvalých následků je součástí podmínek a může se u různých pojišťoven lišit. Existují pojistky s tzv. progresivním plněním, kdy je plněno z násobků pojistné částky podle závažnosti trvalých následků. Jste například pojištěna na 500.000,-, ale když bude následek ohodnocen na 80%, bude plněno z 2.000.000,- (4 násobná progrese), tedy 1.600.000,-
    3. Úrazy bez trvalých následků – většina pojišťoven plní formou denního odškodného za dobu nebytného léčení úrazů (například 100,- za každý den léčení). Jen některé pojišťovny nabízejí pojištění tzv. tělesného poškození, kdy je i úraz bez trvalých následků ohodnocen % podle tabulek v podmínkách.
    AMCICO úrazy bez trvalých následků nepojišťuje (lze pojistit pouze pobyt v nemocnici s takovým úrazem). Plnění z povinného ručení přichází v úvahu pouze pokud nehodu zavinil někdo jiný, rozhodně bych na to nespoléhal.
    Pokud uvažujete o samostatném úrazovém pojištění, podívejte se na nabídku Kooperativy, má velmi variabilní a cenově přijatelný produkt, který volitelně pojišťuje i výše zmíněné tělesné poškození. Upozorňuji však, že nejdůležitější složkou úrazového pojištění je pojištění trvalých následků, tam doporučuji nešetřit a vždy volit progresivní plnění – viz výše.

    Odpovědět

  • Mario

    19 dubna, 2007

    Tato novinka nahraje spekulantům. Je to dobře nebo špatně? Dobře:-))
    A proč? Lidé se naučí aktivně nakládat s penězi a více budou zvažovat alternativy.

    Odpovědět

  • dada

    21 dubna, 2007

    Dobrý den,měla bych jeden dotaz ohledně současného fungování časového testu.Platí i pro OSVČ?Na finanč.úřadě mi bylo řečeno že časový test pro mne jako podnikatelku platí stejně jako pro všechny ostatní,ale např.ve spořitelně mají ve svých vyvěšených pravidlech pro investování do fondů ISČS uvedeno,že osvobozeny od placení daně z příjmu při dodržení časové lhůty jsou pouze fyzické osoby-nepodnikatelé.Nemohu se dopídit jak to vlastně je,prosím o radu.A co náklady na takto vydělané peníze?Kurzy,literatura,internet,poplatky..Mohu si je od zisku odečíst?Děkuji za pomoc,vím že je to otázka spíš pro daˇnového poradce,ale i jejich názory se liší..

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    23 dubna, 2007

    Názory daňových poradců se na tuto záležitost liší? No to snad ne? A pokud by tomu tak opravu bylo, tak máte jistotu alespoň v tom, že daňoví poradci (na rozdíl od většiny finančních poradců) nesou za své rady odpovědnost a jsou pro případ pochybení i pojištěni. Nevýhodou ovšem je, že jejich rady (opět na rozdíl většiny finančních poradců) nejsou zadarmo. Přesto bych Vám doporučoval tu relativně dražší variantu poradenství ;-).

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    23 dubna, 2007

    FÚ i ČS mají pravdu. Záleží totiž na tom, zda cenné papíry máte zahrnuty do obchodního majetku, nebo zda jste je nakupovala z již zdaněných peněz.

    Odpovědět