Sobota 25. listopadu. Svátek má Kateřina.

Neskočte na sliby o „Zabezpečené investici“

Před několika dny se mi dostala do e-mailu smlouva o programu „Zabezpečené investice“ (ZIP). Na první pohled pro neznalého lákavá nabídka. Při důkladném přečtení a prohlédnutí zázemí společnosti již vyvolává pochybnosti. A ne malé. (Doplněno o vyjádření ČNB)

Program „Zabezpečená investice“ láká na garantované roční bonusy až do výše 6 %. Klient musí jen spořit od 500 Kč měsíčně (nezletilí od 300 Kč) či 6 000 Kč ročně (nezletilí od 3 600 Kč) po dobu minimálně 5 let. Za každý rok investic jim má být připsán bonus ve výši od 3 % do 6 % podle objemu prostředků naspořených za uplynulý rok. Veškeré vklady mají být zajištěny nákupem zlata uloženého ve švýcarské bance. Jak lákavé.

Drobný „nedostatek“ může být, že za uzavření smlouvy klient zaplatí 1 800 Kč vč. DPH. Větší nedostatky budou následovat. Největším lákadlem je zabezpečení investice nákupem investičního zlata… a tím má být zajištěna mimo jiné ochrana proti inflaci.

Zajištění zlatem?

Zlato je oblíbená komodita zejména v období krize, kdy ho mnoho osob využívá jako „investici poslední záchrany“. Jeho potíž je, že cena roste zejména v době krize. A po ní klesá, neboť investoři vidí mnohem lákavější (ve smyslu „ziskovější“) možnosti uložení peněz. V každém případě – cena zlata kolísá.

V rámci programu „Zabezpečená investice“ jdou na to jeho autoři od lesa. Tvrdí sice: „Nejdůležitější je však zajištění investice a zhodnocení po celou dobu trvání smlouvy v investičním zlatě a tím je také dosaženo ochrany klienta proti jakékoliv inflaci či dokonce měně v ČR.“[1] Na druhé straně ale prohlašuje: „Zajištění zlatem je na jedné straně výhoda pro klienty, protože klienty nezajímá, zda cena zlata stoupá či klesá. Klientova investice je zabezpečena v aktuální ceně a tak se nemusí obávat o své investice.“[2]

Klienty nezajímá kolísání ceny zlata nikoli proto, že by nechtěli znát hodnotu svého majetku, ale proto, že ve svém účtu uvidí vždy pouze nákupní cenu žlutého kovu, nikoli jeho aktuální hodnotu. „Investice každého klienta je po připsání na účet společnosti použita na nákup investičního zlata a to dle vyhlášené ceny za 1 g investičního zlata. […] Klient na svých zabezpečených stránkách nalezne tyto informace: 

a)     Kolik investoval finančních prostředků v daný měsíc

b)     Kolik investoval finančních prostředků celkem

c)     Kolik gramů investičního zlata je odloženo na zajištění jeho investic celkem […]“[3]

Informaci, jakou hodnotu má zlato, kterým by měl být jištěn jeho vklad, klient nikde nenalezne. Zlato ochrání proti inflaci pouze tehdy, roste-li jeho cena spolu s cenovou hladinou. Je-li zafixována na fiktivní (nákupní) hodnotě, pak zajištění postrádá kýžené kouzlo.

Odkud plyne výnos?

Společnost v rámci programu „Zabezpečená investice“ slibuje oproti bankám vysoké zhodnocení, navíc stabilní formou garantovaného bonusu srovnatelného s úrokem. Otázka ale zní: Kde na toto zhodnocení vydělá?

Půjčí-li si od klientů banka či družstevní záložna, činí tak, aby peníze půjčila jiným lidem za vyšší úrok. Z něj vydělá na zaplacení provozu, svůj zisk a něco zbyde i pro klienty, kteří jí svěřili své peníze. Půjčí-li si formou dluhopisů od lidí obchodní či výrobní společnost, získané prostředky investuje a z výnosů hradí úroky dluhopisů a nakonec splatí i jistinu.

Svěří-li klient peníze do „Zabezpečené investice“, jsou za ně podle tvrzení organizátora spoření nakoupeny investiční zlaté slitky. Z čeho tedy vydělá na výplatu garantovaného bonusu? Z vstupního poplatku rozhodně ne – 1 800 Kč vč. DPH sotva stačí na zaplacení získání klienta. Spekulace se zlatem také nepřipadá v úvahu, má-li být uloženo ve švýcarské bance.

Nabízí se jediná možnost: Z vlastního vkladu či vkladu ostatních střadatelů. Tak tomu ale bývá u pyramidových her a letadel – zkrátka v Ponziho schématu.

Letadlo? Nejspíš ano

Vše nasvědčuje tomu, že se v případě „Zabezpečené investice“ s největší pravděpodobností jedná o pyramidovou hru. Nepřímým důkazem jsou i způsoby, jakými se klient může dostat ke svým penězům.

Klient (či přesněji „pravděpodobně podvedený“) může peníze vybrat nejdříve po pěti letech (což je dostatečná doba na získání dostatečného množství „oveček“) a to buď výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou, nebo maximálně do výše poloviny vlastního vkladu – a to pouze jedenkrát. Další možnost má až po dalších pěti letech spoření (v podmínkách je stanoven minimální roční vklad), opět s tříměsíční výpovědí. Pětileté výpovědní cykly může opakovat až do 35. roku spoření, ve 40. smlouvu vypoví provozovatel. Když bude chtít klient peníze jindy, zaplatí 10% sankci a nedostane bonus z posledního pětiletého cyklu.

Kdo za tím stojí

Dosud jsem se kromě názvů dokumentů vyhýbal užít název společnosti. Důvod je prostý: Je to poněkud zašmodrchané. Ještě ve smluvních podmínkách platných od 1. 3. 2012 figuruje společnost ACRUS CZ. Jenže již při letmém pohledu do Obchodního rejstříku zjistíte, že se již k 17. 2. 2012 přejmenovala na Bonum Vitae.

V databázích České národní banky figuruje dosud[4] pod původním názvem a její jedinou, navíc téměř před dvěma lety přerušenou, registrací je „Pojišťovací agent pro pojišťovnu“, konkrétně pro ČPP a ČP.

Na stránkách společnosti (acrus.cz) je také dosud uvedeno pouze starší jméno – navíc i se starším představenstvem. Veškeré výkonné i dozorčí orgány se přitom podle záznamu v Obchodním rejstříku vyměnily již k 11. 4. 2012. A společnost se evidentně stěhuje na Slovensko, kde má bydliště jak jediná členka představenstva, tak všichni členové dozorčí rady.

Oprava 18. 6. 2012: Došlo k záměně názvů společností. Společnost ACRUS CZ a.s. se nepřejmenovala, k přejmenování došlo u společnosti ACRUS a.s. Společnost ACRUS CZ zároveň neměla nikdy žádnou registraci u České národní banky. Za nepřesnost se omlouváme.

Bližší informace o „Zabezpečené investici“ na stránkách společnosti také nenajdete. Odkaz na Zlaté spoření, pod kterým by se měly nejspíš skrývat, je nedostupný. Stránka Zlate-sporeni.cz není k nalezení.

Doplnění o vyjádření ČNB (9:15):

„Vámi uvedená společnost nemá v současné době žádné oprávnění k poskytování investičních služeb na finančním trhu v České republice. ČNB se případem zabývá a zvažuje další postup s cílem ochránit prostředky investorů.“



[1] Dokument „Porovnání výkonnosti současných investičních společností a výkonnosti ACRUS CZ a.s. v ZIP“, v němž společnost místo výkonnosti investičních společností porovnává výkonnost penzijních fondů.

[2] Dokument „Moderní dlouhodobé zabezpečení v multifunkčním programu ZIP“; gramatické chyby nejsou invencí autora, ale jsou převzaty spolu s citací.

[3] Dokument „Všeobecní obchodní podmínky zabezpečeného investičního programu ACRUS CZ a.s.“

[4] K 14. 5. 2012.

Je "Zabezpečená investice" podvodem?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Neskočte na sliby o „Zabezpečené investici“”

  1. Jaroslav K. napsal:

    Dobrý den pane Zámečník, Váš článek mi připomenul i podobné chování a systém firmy Golden Gate. Prosím, jestli náhodou nemáte nějaké zkušenosti nebo bližší informace k této firmě a za ní schovaného mlm systému. Děkujeme za radu a za další podnětné články z Vaší redakce.

    • Jiří Šraml napsal:

      Dobrý den pane Jaroslave. Nebuďte naivní. Pan Zámečník přece nebude pomlouvat firmu, která mu platí za PR. Naopak, pokud mu někdo nezaplatí, tak si články cucá z prstu jedna dvě. Důkazem je tento článek. Ověřte si na http://www.justice.cz o čem vlastně píše a spekuluje a co si neověřuje. Když něco neví, tak si to vymyslí. Stačí se podívat jaké produkty nabízejí banky jako UBS v porovnáním s tím, co je u nás. Hned pak budete vědět, proč si Acrus CZ a.s. může dovolit procenta, o kterých se píše. Jinak UBS si své klienty hodně prověřuje, než je přijme. Přeci jen jsou to správci peněz ECB. Pokud si tohle vše pan Zámečník nedokáže zjistit, tak nemá v oblasti ekonomické novinařiny co dělat. Pokud si to ověřovat nechce, tak to platí dvojnásob. Mějte oči otevřené a používejte vlastní hlavu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.