CZK/€ 25.265 +0,14%

CZK/$ 23.663 -0,22%

CZK/£ 29.501 -0,13%

CZK/CHF 26.030 +0,03%

Text: Luboš Smrčka

02. 07. 2014

1 komentář

Molotovův koktejl dneška: Kaviár, sekt a rating

 


 

Je to daleko spíše součást rozsáhlejší strategické hry, do níž patří šíření představ o přechodu na „novou měnu podloženou zlatem“, případně módní vize, že suroviny se budou obchodovat přímo za zlato, čímž bude „dolar sesazen ze svého trůnu“. Zvláště zajímavá je varianta, jak se Čína zbaví „bilionů dolarů“ ze svých rezerv a srazí na kolena americkou ekonomiku. Většina těchto a podobných idejí je z ekonomického pohledu v podstatě nesmyslná a jde o naprosté fantasmagorie.

Jen velmi zběžně k možnosti, že by Čína chtěla zničit USA hromadným prodejem vládních bondů. Již jenom situace, v níž by se chtěl Peking zbavit amerických dluhopisů v nominálním objemu stovek miliard amerických dolarů a zároveň za ně nechtěl přijmout americké dolary, by znamenal problém blízký kvadratuře kruhu. Navíc Amerika na kolenou (kdyby se tedy něco podobného podařilo) by se přenesla velmi rychle do čínské ekonomiky a vedla by k hluboké krizi hraničící pravděpodobně s kolapsem. Čína sice hromadí díky přebytku v obchodní bilanci celé hory dolarů, ale to neznamená, že se tím hromadí ekonomická převaha. Naopak roste tím vzájemná provázanost a závislost jedné země na druhé.

Kdyby třeba někdo chtěl vytvořit měnu založenou na zlatě, těžko to může udělat v ekonomikách, jako je ruská a čínská, protože míra regulace je neřešitelně vysoká. To je zcela klíčové, protože zlatý standard může efektivně fungovat pouze v systémech alespoň relativně blízkých volnému trhu, ve světě zdravých veřejných financí a především v situaci soukromé emise peněz. A tak dále.

S onou rusko-čínskou ratingovou agenturou je to v podstatě velmi podobné. Agentur si mohu založit tolik, kolik mne napadne. A mohu udělit nigerijským vládním dluhopisům rating třeba AAA+++, ale lze pochybovat o tom, že tím jakkoliv ovlivním náhled investorů na tyto papíry.

Zatím se má agentura zabývat pouze oceněním rizik společných rusko-čínských projektů, až získá reputaci, mohla by se rozvinout a hodnotit i další aktiva, říkají zakladatelé. Jenže ve skutečnosti není jasné ani to, co by s takovým ratingem společných projektů Čína a Rusko dělali. Rating slouží především pro banky a trhy jako orientační mechanismus. Jenže ani banky a ani trhy nepřijmou rating udělený někým tam obskurním, jako by byla „nepolitická“ agentura založená ruskou a čínskou vládou. To obě země jistě velmi dobře vědí a žádný plán – alespoň vážně myšlený – neexistuje. Podpisy dohod jsou jenom divadlo.

REKLAMA

Ve skutečnosti jde o něco naprosto jiného. V našem světě některé věci fungují s překvapivými efekty. Už jsem v několika diskusích v Čechách i například v Británii zahlédl „odborníky“, kteří za prvé mluvili o oné agentuře, jako by už existovala, za druhé ji dávali do spojitosti s celkovým úpadkem Ameriky, ale i vyspělých zemí, za třetí celou věc označovali za start světové hospodářské revoluce a tak dále. Totéž se dělo před pár měsíci, když byl internet plný údajné a prý dynamicky připravované moskevské měny založené na zlatém standardu.

Jsou to takové moderní informační Molotovovy koktejly. Jde pouze o veřejné mínění a o šíření představy, že svět klasických demokracií a tržní ekonomiky končí a bude nahrazen moudrými osvícenými vládci a směsí rigidní státní regulace s omezeným a soustavně „umravňovaným“ privátním sektorem.

Ve skutečnosti samozřejmě nelze vyloučit, že naše křesťansko-židovská euro-atlantická civilizace je na konci své životnosti a budeme v příštích desetiletích „převálcováni“ civilizací například islámskou. Ale určitě k tomu nedojde kvůli nízké výkonnosti demokratického systému a volného trhu. Dojde k tomu ze zcela opačného důvodu, protože pro dobré bidlo budeme líní mít děti a líní chránit tradiční evropské hodnoty.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou? Tedy trochu jinak: Kdy se stane Čína největší ekonomickou mocností na světě? Existuje mnoho odpovědí, často diametrálně odlišných.

Text: Luboš Smrčka

Foto: Shutterstock

23. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • KLM

    5 července, 2014

    Staci nastavit regulaci (pokud jeste v rusku a cine neni), ze penzijni fondy a banky musi penize „bezpecne“ ukladat a ratingova agentura jim posveti, ze jejich dluhopisy jsou ok. A pripadne riziko odnesou banky, obcane atd. U nas se tim prodava znacne procento statniho dluhu, pritom se kasle na to, ze kdyby cesky stat zkrachoval, penzijni fondy budou v …, resp. jejich klienti. A penzijni fondy ze zakona maji dobre hospodarit a z jineho narizeni koncentrovat jeden druh rizika a to statniho bankrotu CR.

    Odpovědět