CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Petr Fejtek

11. 11. 2014

1 komentář

Místo vkladů fondy

 


 

Slovo fond dlouho mělo smrtonosné stigma v důsledku špatně regulované kuponové privatizace. Tím se do strašidelného kontextu smrdícího sírou dostalo samotné slovo „investice“. A navíc vždy, když už se situace začala uklidňovat, přišla nějaká krizová vlna. Zejména prasknutí dotcom bubliny v roce 2000 a finanční krize 2007 se podepsaly na „image“ akciových trhů – a tím pádem investic obecně – velmi neblaze.

Do toho nějaký marketingový zloduch vymyslel heslo „lepší spoření“, čímž dále nahlodal racionalitu mnoha lidí, které navíc začaly lákat na špek desetitisíce zprostředkovatelů.

Kam Češi ukládali – a kolik

Vývoj bankovních vkladů vidíme na prvním grafu, ale výstižnější je druhý graf, který popisuje smutnou realitu posledních let, zejména těch posledních sedmi, kdy distorze trendů citelně přidala na tempu. Faktem ovšem je, že banky se dost snažily, navíc se do konkurenčního víru vrhly nové (lowcostové) banky, které efektivně využily značnou citlivost klientů na likviditu. To je vůbec zajímavý rys české populace, protože vysoko hodnotí byť jen „pocit“, že má úspory dostupné, i když to z 90 % nevyužije a tedy prakticky nepotřebuje.

Graf 1: Vývoj bankovních vkladů a úspor v podílových fondech
bankovni-vklady-02

Graf 2: Nárůst bankovních vkladůbankovni-vklady-01

REKLAMA

V roce 2009, dále přeměnou Fio na banku i nástupem dalších (mBank, Air Bank, Equa) se do světel popularity (i racionality) dostaly výhodné tzv. spořicí účty, jejichž úspěch kulminoval loni nárůstem 77 miliard korun.

Ať tak či onak, situace vypadá následovně: skoro dvě třetiny z celkových 1,75 bilionu korun vkladů domácností jsou na netermínovaných účtech, z toho další dvě třetiny na těch běžných.

Že by se vývoj zlomil?

Aktuálně zajímavý je však třetí graf, který ukazuje vývoj posledních šesti měsíců. Ani věřit se tomu nechce, ale od začátku května do konce září na všechny bankovní vklady včetně stavebního spoření lidé vložili „pouhých“ 15,5 miliardy korun, zatímco do fondů dali také tolik. Letitý trend navíc zcela zvrátil již srpen a dále zvrat prohloubilo září, kdy do bank přišla jen půlmiliarda, kdežto do fondů téměř 3 miliardy korun. Za říjen ještě nemáme kompletní (ani bankovní) data, ale fondy tento měsíc zřejmě korunovaly vývoj svým měsíčním rekordem přes 4 miliardy korun.

Graf 3: Nárůst bankovních vkladů a investice do podílových fondů
bankovni-vklady-03

REKLAMA

Tím by došlo k tomu, že (nepřijde-li do bank velký balík) za půlrok od června fondové investice poprvé v historii překonají bankovní vklady. Za celý rok pak může majetek ve fondech lehce vzrůst o více než 50 miliard korun (tedy včetně zhodnocení).

Od začátku roku narostly vklady domácností v bankách o 53 miliardy korun, kdy ovšem jen samotný leden „přihodil“ Ježíškovských skoro 20 miliard korun.

Prosté, dear Watson?

Zřejmě došlo k souběhu několika faktorů či motivů. Podstatným je jistě rapidní pokles úročení depozit v bankách. K tomu se připojuje několik méně razantních vlivů od nedůvěry k družstevním záložnám přes rostoucí nepřízeň vůči termínovaným vkladům až po klesající oblibu stavebního spoření.

Možná přece jen působí i jistý růst optimismu v pohledu na budoucí hospodářský vývoj, vyloučit nelze ani opakované dosahování historických maxim na amerických trzích.

Pesimisté však varují před bublinou naivity, protože většinové stádo jde většinou investovat (podle minulých výnosů, of course) jen chvíli před pádem trhů. A protože příliv do fondů míří výhradně do konzervativních ze smíšených fondů, měly by mít dluhopisy namále. To sice naši Spořínkové netuší, jenže o tom zas nic neví dluhopisový trh

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Mohou investoři najít ziskovost v akciích obranného průmyslu

Investoři často hledají výnosy v akciích obranných společností v období zvýšeného geopolitického napětí, jelikož jsou tyto společnosti připraveny těžit ze zvýšených vládních výdajů na obranu a bezpečnostní opatření. V roce 2024, kdy geopolitické napětí stále pokračuje, by akcie obranných společností mohly být pro investory atraktivní příležitostí. Zde […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan

    14 listopadu, 2014

    Je sice hezké, že Češi více a více chápou význam fondů, coby jednoduchých a bezpečných nástrojů.

    Jetě by si měli uvědomit, že ve fondech je třeba být na přímo, nikoliv přes obchodníky, kteří lživě prodávají komisionářské a další smlouvy za přímé investice. Dále bych rád poukázal, že kvalitní fondy mají ISIN začínající písměny LU, LI atd., nikoliv CZ…

    Osobně jsem teď v létě vybíral z fondu KB, po skoro 20 letech nepokryl výnos ani inflaci. Český Pioneer je v obligačním fondu (a nejen v něm) zcela záporný i po 12 letech.

    Odpovědět