CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Mezigenerační solidarita aneb Co znamená 1 % platu rodičům

 


 

Jak už to tak bývá, všechno má svůj rub a líc. Totéž platí i o koalicí schválené možnosti věnovat 1 procentní bod ze svého důchodového pojištění svým rodičům, aniž by byl jakýmkoli způsobem krácen čistý příjem či nárok na penzi. Na první pohled se jedná o spravedlivý krok, který může podpořit snahu rodičů o dobrou výchovu svých dětí.

Ponechme stranou technické detaily, zda každý rodič bude moci obdržet od každého z dětí v produktivním věku 1 % z hrubé mzdy, nebo zda ono jedno procento bude rozděleno mezi oba rodiče. Ponechme stranou i možné rozbroje např. rozvedených rodičů, pokud si bude potomek muset vybrat nebo vybere pouze jednoho z nich.

Princip a motivace takto pojaté mezigenerační solidarity je zřejmý a racionální. Rodič, který se věnuje výchově dětí, má velmi často nižší příjem, z něhož pak plyne nižší penze. Ovšem čím lépe se svým dětem věnuje, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že příjem jeho dětí bude vyšší. Možnost zvýšení penze rodičů na základě výše příjmů jejich dětí je tak v tomto ohledu spravedlivější než zvýšení penze podle počtu dětí.

Nemá-li ovšem asignace žádný dopad na příjem daňového poplatníka, lze očekávat, že této možnosti lidé nevyužijí jen ve velmi extrémních případech rodinných nesvárů – a bude tedy využívána skutečně hojně. Jaký to může mít efekt?

V prvé řadě se pochopitelně zvýšené penze promítnou do výdajů státního rozpočtu, resp. jeho důchodového účtu. Zajímavé je také sledovat finanční toky: Zaměstnanec odvede důchodové pojištění, to Česká správa sociálního pojištění "přechroupe" a část ho vrátí zpět do rodiny zaměstnance. Samozřejmě celé "finanční kolečko" také něco stojí.

REKLAMA

Asignace ovšem může mít i negativní etické následky. Následky srovnatelné se způsobem podpory penzijního připojištění. To má dnes uzavřeno přibližně 4,5 milionu obyvatel České republiky. Téměř každý z nich je díky tomu přesvědčen, že si na penzi spoří a spoří dostatečně. Vždyť přeci vkládá optimální částku! Občan si tak jen odškrtne pomyslnou fajfku "spoření na důchod – splněno", a teprve v penzi se bude divit, jak je možné, že mu naspořené prostředky nestačí.

Jak to souvisí s asignací části důchodového pojištění rodičům? Může to vyvolat obdobný efekt: Svým rodičům přeci přispívám – "splněno". A stejně jako celý státní průběžný systém penzí podkopal rodinnou mezigenerační solidaritu (proč se starat o své rodiče a finančně je podporovat, když to dělá stát…), tak i tento krok může (ale doufám, že nebude) mít podobný efekt.

Systém bude zároveň pravděpodobně nespravedlivý k mnohým skupinám občanů. Kupříkladu k rodičům, jejichž děti zemřeli. Mohli se o ně starat, dovést je do úspěšného produktivního života a shoda okolností je pak o ně připravila. A s nimi mimo jiné o možnost asignace části jejich příjmu k důchodu.

A co daňový poplatník, o něhož se rodiče nestarali, ale postaral se o něj nebo mu významně pomohl někdo jiný, kdo fakticky nahradil funkci rodičů? Pravděpodobně bude mít smůlu a asignovat část důchodového pojištění moci nebude. Pokud by mohl, byl by systém nebývale zneužitelný – a výsledkem by bylo de facto pouze snížení výběru pojistného určeného na běžné penze a zvýšení nákladů na jejich administraci.

Loading

Vstoupit do diskuze 10 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Fany

    28 února, 2011

    Osobně toto vítám i přes různá úskalí, která popisujete. Je to krok správným směrem i když to jedno procento je skoro zanedbatelné. Je to spíše o symbolice, než o nějakém velkém efektu.
    Vždyť 1% z průměrné hrubé mzdy je cca 250 Kč/měsíčně. Ten, kdo vydělává něco přes 10 tisíc a takových je spousta, je 100Kč/měsíčně skoro o ničem.
    Naopak tam, kde se podaří rodičům své děti dobře nasměrovat pro budoucí život, dát jim možnost studovat, hlavně v zahraničí, což není levná záležitost, tak tam to může být zajímavé. Při měsíčním příjmu potomka ve výši 120 tisíc je tisícovka k důchodu již dost znatelná…..
    PS: Původně se tuším jednalo o 2%, tudíž z toho je nakonec asi kompromis…

    Odpovědět

  • Radek

    28 února, 2011

    Obávám se, že pokud potomci budou pracovat (a tím pádem účastnit se důchodového systému) v zahraničí, jejich rodiče zvýšenou penzi neuvidí…

    Odpovědět

  • Fany

    1 března, 2011

    To záleží na dohodě. Mohou Vám pak posílat dolary, libry ….. neboť by si měly, díky dobrému vzdělání, slušně vydělávat.

    Odpovědět

  • Radek

    3 března, 2011

    Jistě, ale to již nesouvisí se státním penzijním systémem 😉

    Odpovědět

  • Dreyer

    21 června, 2012

    Ano – u průměrně a podprůměrně vydělávajích je to skutečně málo, jenže jsou tu i ti,kteří vydlávají desítky a stovky milionů – a tam už je takové vyvedení peněz (které by jinak šly do veřejných zdrojů) DO SOUKROMÝCH KAPES – velmi lukrativní. A o to také politikům šlo. Jedno procento ze zisků agentury ABL zpět domů (přes kapsu matky Víta – nebo Matěje – Bárty), to už je setsakramentsky lákavá věc. Takže lidé, neskočte zase někomu na lep. Všimněte si také, že největší propagátoři onoho jednoho procenta rodičům (Věci veřejné a sociální demokraté), jsou zároveň propagátory progresivní daně z příjmů z pracovní činnosti. Kdbyby byli důslední a poctiví, tak by v rámci své mezigenerační solidarity analogicky navrhli třeba 2% z platu uklízečky a třeba jen 0.2% ze zisků těch nejbohatších. A nezapomínejte také na deficit, který by tato – pokrytecky nazývaná – mezigenerační solidarita – vyvolala ve veřejných financích: byl ekonomy vyčíslen na 7 miliard korun. Ty by se stát snažil získat zpět – a také by je získal: formou vyššího DPH, různých mimořádných daní, poplatků, restrinkcemi platů hasičů, policistů a učitelů a šetřením na hasičské technice, vozidlech určených k honění zločinců, vybavení škol… A těch pár usmolených stovek, které by Věci veřejné nastrkaly jednou rukou do kapes seniorů, by jim – druhou rukou –
    vytáhly obratně ven. Nejsem voličem ani Kalouska ani Načase, ale tím, že udělali nad tímto novotvarem z dílny VV křížek, si u mně hodně šplhli. A nakoec tento novotvar nesplnil jeden ze svých hlavních cílů – nahonit Věcem veřejným voliče. VV se potácejí na konci tabulky s 2 procenty – a já se už těším na příští volby, po kterých budou definitivně z kola ven.

    Odpovědět

  • zadluzeni.cz

    28 února, 2011

    1) odváděné platby nejsou spořením, jsou určeny na penze předchozí generace. Jakákoliv diskuze na téma „jak se projeví asignace na penzi plátce“ tímto ztrácí smysl. Jde jen o menší „solidaritu“, méně se pošle do společné hromádky a více na konkrétní rodiče. Ideální poměr hromádek by byl půl na půl a ne 25:1
    2) rodiče, kteří přišli o děti, měli statisticky více prostředků pro sebe. A tedy i možnost si více naspořit. Stejně jako celoživotní singles bez jakékoliv vlastní snahy má na konci produktivního věku majetek jednoduše o několik milionů větší.
    3) plky o penzijním připojištění evidentně pochází od zprostředkovatele. Jen málokterý z plátců si myslí, že spoří dostatečně. Ale téměř všichni vědí, že jde o černou díru znehodnocující úspory. Právě díky hromadě nabalených parazitů. Současní plátci naskočili buď v době, kdy fondy nebyly díky provizím v mínusu a tedy připisovaly procenta. Nebo později skočily na lep nějakému proviznímu lháři. A velký počet je jen důsledek toho, že nelze snadno ze systému vystoupit.

    Odpovědět

  • Anonym

    28 února, 2011

    K vašim poznámkám:
    1) jistě, v průběžném systému se nejedná o spoření, to nikde netvrdím; na penzi současného plátce by se to ale mohlo projevit obdobným způsobem jako opt-out – tedy snížením započítatelných plateb pro výpočet penze
    2) to může platit pouze u rodičů, jejichž děti zemřeli v raném věku; pokud vychováte dítě, které zemře již v dospělosti, peníze, o kterých píšete, nenaspoříte (věnoval(a) jste je do výchovy), ale zároveň nezískáte „rodinný bonus“ k penzi – to je to, o čem píši v editorialu
    3) vystoupit se nedá, ale lze platby snížit či zmrazit – a ani to lidé „v černé díře znehodnocující úspory“, jak penzijní připojištění nazýváte, nedělají; o (ne)efektivitě penzijního připojištění za současných legislativních omezení jsem psal již mnohokrát – rozhodně bych ale vinu neházel jen na zprostředkovatele; jsou to penzijní fondy, které nabízejí a vyplácejí provizi

    Odpovědět

  • Ninter

    21 června, 2012

    To už je ale opravdu hrubá netaktnost vůči rodičům, kteří o děti přišli. Opravdu netaktnost, cynismus, který by slušný člověk vůbec neměl vyslovit. Vážený autore těchto slov, to vám máme opravdu přát, aby vaše dítě nebo vnouče zemřelo nebo aby ho třeba zabil nějaký patologický jedinec? Přál bych vám to zažít na vlastní kůži, koneckonců by vám to – podle vašich teorií – hodilo v konečném efektu nějaku ten milionek. A já bych vám ty peníze z celého srdce přál!

    Odpovědět

  • Kolja

    1 března, 2011

    Týká se to 1% jen mzdy ze zaměstnání nebo i jiných druhů příjmů (vlastní firma, živnost, investiční nemovitost, autorské honoráře ap.)?

    Odpovědět

  • Radek

    1 března, 2011

    Měl by to snad být jeden procentní bod z placeného důchodového pojištění….

    Odpovědět