Pátek 17. listopadu. Svátek má Mahuléna.

Měnové riziko II

Dnes se podíváme, jak postupovat u některých strukturovaných produktů. JAN TRAXLER pokračuje druhou částí z třídílného miniseriálu.

V první části tohoto miniseriálu jsme se bavili o měnovém riziku u podílových fondů a indexových produktů. Dnes se podíváme, jak postupovat u některých strukturovaných produktů.

Abychom pochopili, kde se riziko skrývá, je třeba dobře znát podmínky daného investičního nástroje. To někdy zvláště pro začínající zprostředkovatele nemusí být zrovna jednoduché. Pokusím se proto na několika příkladech ukázat, jakým způsobem nad měnovým rizikem uvažovat.

Garantované produkty
Začněme instrumenty, které se u nás ze strukturovaných produktů prodávají nejvíce. Jde o zajištěné fondy a obdobně fungují i garantované certifikáty či garantované strukturované dluhopisy. Investorům nabízí jistotu návratnosti investované částky a podíl na výnosech určitého podkladového aktiva.

Z pohledu měnového rizika je důležité vědět, jakým způsobem je připisováno zhodnocení. U většiny instrumentů bývá zvykem připisovat zhodnocení v určitém poměru a na základě průměrování dat z několika sledovaných dní. Tím se dojde k určitému zhodnocení, které je připsáno v měně instrumentu.

A proto většina garantovaných fondů nese pouze jedno měnové riziko, a tím je kurz koruny vůči měně, ve které je daný nástroj splatný, a ve které je také směrodatná garance návratnosti investované částky. Jde-li o korunový zajištěný fond, pak toto riziko odpadá.

Jde-li o zajištěný fond denominovaný například v americkém dolaru, pak investor podstupuje riziko spojené s kurzem dolaru vůči koruně. Při splatnosti se sice vrátí investorovi celých řekněme 5000 dolarů, které do fondu investoval, nebo i více, ale jejich hodnota může být dost rozdílná od hodnoty při úpisu do fondu.

Avšak v některých případech je zhodnocení kalkulováno jinak. Není připisováno pomocí průměrů, ale vychází se z aktuální hodnoty podkladového aktiva a devizového kurzu měny podkladového aktiva vůči referenční měně instrumentu (plus taktéž bývá aplikován určitý participační poměr). V takovém případě hraje důležitou roli také kurz koruny vůči podkladovému aktivu.

Bonus certifikáty
U bonus certifikátů je princip celkem jednoduchý. Měnové riziko pro korunového investora představuje kurz koruny a referenční měny podkladového aktiva. To, že je certifikát emitovaný v euru, nehraje zpravidla podstatnou roli. Bariéra i bonusová linie bývá stanovena jako určitá hodnota podkladového aktiva. Finální výnos je pak závislý na vývoji podkladového aktiva a kurzu koruny k měně podkladového aktiva.

Můžete se setkat i s instrumenty, kde je bonus splátka stanovena pevně v euru. Běžně se tento postup používá pouze u nástrojů, jejichž podkladovým aktivem je euro, tudíž pro emitenta není problém na základě bonusové linie stanovit přesný bonus v euru. Jakmile je podkladové aktivum obchodováno v jiné měně, pak si emitent nedovolí stanovit pevnou bonusovou splátku v eurech, protože by tak bral měnové riziko na sebe.

Express certifikáty
Trochu odlišná je situace u express certifikátů. Zde je stanovena pevná expres splátka v euru nezávisle na měně podkladového aktiva. V případě, že dojde k expiraci certifikátu a je vyplacen příslušný obnos, pak měnové riziko představuje pouze kurz koruny a eura.

Může však nastat i jiná varianta. Pakliže nedojde k předčasné splátce a je v průběhu životnosti certifikátu proražena linie ochrany, pak je hodnota certifikátu přímo úměrná hodnotě podkladového aktiva. Tudíž je pro korunového investora směrodatný kurz koruny vůči měně podkladového aktiva.

Shrnutí

Emitenti strukturovaných produktů se dnes předhánějí v tom, kdo vymyslí zajímavější konstrukci produktu. V praxi se můžeme setkat s mnoha variacemi a kombinacemi výše uvedených příkladů, jako flexi bonus express certifikáty apod. Podle toho je také třeba i z hlediska měnového rizika posuzovat každý instrument individuálně.

Kdo pochopí podmínky daného produktu, ten zvládne rozpoznat i jádro měnového rizika s nástrojem spojeného. Jako pomůcku doporučuji u strukturovaných produktů rozlišovat dva nejčastější případy, které mohou nastat:

1) Za splnění nejrůznějších podmínek je vyplacena předem pevně stanovená částka. Pak představuje riziko kurz koruny vůči měně, ve které je tato splátka pevně stanovena.

2) Hodnota instrumentu je kalkulována čistě podle podkladového aktiva s určitým participačním poměrem (může být i nadproporciální). Bez ohledu na to, zda je stanovena linie minimálního, nebo naopak maximálního výnosu. V takovém případě podstupuje investor riziko změny devizového kurzu koruny a podkladového aktiva.

Příště si ještě řekneme, jak se dá měnové riziko eliminovat. 😉

5 komentářů: “Měnové riziko II”

  1. Edgar Ernst napsal:

    Pokud se bude volit nejzbytečnější a nejnudnější článek roku 2007 na investujeme.cz, mám jednoho favorita….

    • Jan Traxler napsal:

      No, pokud se bude volit nejnudnejsi clanek, tak se klidne sam pridam. ;-)) Za zbytecny ho vsak nepovazuji. Minimalne muze nektere ctenare provokovat, vice o danem tematu premyslet.

  2. L. Konečný napsal:

    Vypadá to, že dnes korekce skončila a akcie zas rostou.
    Linie podpory vydržela u indexu DAX, Dow Jones i Nasdaq a i u akcie Adidas.
    Tedy jsem dnes poprvé koupil akcie Adidas, bez limitu pro kurz na burze Frankfurt.
    Nemá význam šetřit s limitem pár centů, protože až akcii Adidas asi v listopadu přikoupim za tu samou sumu, bude asi kurz mnohem vyšší než dnes.
    Taky nebudu naštván, když akcie Adidas bude zítra levnější, vždyt‘ ji napodzim přikoupim a budu držet rok nebo dva.
    Mnozí technici asi budou s nákupem akcií čekat, třeba až kurzy stoupnou nad letošní maximum před měsícem.
    Zatimco největší český pesimista Honzajs , největší německý pesimista Leuschel a největší americký pesimista Prechter, podle těch ten krach akcií od roku 2000 ještě dnes pokračuje a bude trvat krach akcií snad 22 let.

    • L. Konečný napsal:

      Jestli rozumíte aspoň trochu německy ,
      velice zajimavé 6 krátké videos z německé televize ,
      jak pekař Markus Frick před měsícem naverboval lidi na bezcenné penny stocks a způsobil lidem ztrátu 330 milionů euro za měsíc.
      http://www.youtube.com/results?search_query=markus+frick&search=Search
      Jedná o 3 bezcenné akcie za pár centů , to jsou jen Mantelakcie , jen kabát z akcií bez vnitřní hodnoty : Stargold – zlata explorer z Ruska , Starenergy – energie konglomerát z Ruska , Russoil – ropy explorer z Ruska. Akcie za cca. 0,001 euro vyrostly po doporučeni na několik euro a pak se zřitily za pár týdnů o -90%. Zřejmě byl Markus Frick domluven s ruskými a americkými zakladateli těch firem , které nemaji žádný majetek , jen vlastní webstránku.
      Markus Frick , vyučený pekař, verbuje lidi v Německu od 2000 na akcie pomocí jeho telefonní hotline nebo e-mailů za 900 euro ročně nebo na drahých ale bezcenných seminářích. Televizní pořad Make Money na TV N24 už mu zakázali. Lidi podali na nej žalobu za manipulaci kurzu a chtěji těch letos ztracených 330 milionu euro od něj zpátky. Němci ztratí finančními podvody asi 40 miliard euro za rok.
      Tedy zabavná jsou ty krátká videa s opicemi a informativní jsou ty dlouhá videa jako je “ Markus Frick – Kursmanipulation – 330 Mio. Euro Schaden “ .
      Tedy vyhledati MARKUS FRICK na http://www.youtube.com =
      http://www.youtube.com/results?search_query=markus+frick&search=Search

      • L. Konečný napsal:

        Podle nejnovějších výzkumů, dnes myč nádobí v USA zůstane myč nádobí, je prý malá šance udělat dnes v USA karieru.
        Dnes je prý nejsnažší udělat karieru, nebo od mytí nádobí dojít k milionum ve Skandinavii a pak v Kanadě a v Australii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.