Čtvrtek 20. června. Svátek má Květa.

Lubor Žalman – Investor na poslední chvíli

Dlouholetý šéf Raiffeisenbank začal před padesátkou experimentovat, zda se uživí na vlastní pěst. Jako menší investor, který hlídá peníze těch větších.

Lubor Žalman má smělé životní krédo – chce prý jednou litovat toho, co udělal, a ne toho, co neudělal. A tak loni po devíti letech složil funkci šéfa páté největší české banky a začal novou kariéru investora, aby zjistil, jestli umí uživit sám sebe.

Namísto obligátních kanceláří si pronajal vilu v kopcích nad Branickým pivovarem, a když na zahradě míjí skalku se soškou buddhy, náramně si pochvaluje, jak skvělý nápad byl utéct sem, do klidu, daleko od centra. „Za 50 tisíc měsíčně tu máme 400 metrů se zahradou. Tak proč bychom zůstávali ve městě?“

Radost ze života na vlastní noze jako by mu nemohlo nic vzít. Ani skřípnutá záda coby dočasný následek ranních kliků.

Co tedy Lubor Žalman vlastně dělá místo toho vysedávání v bance s platem přes milion měsíčně? „Hledám velké hráče, se kterými bychom rádi drobně koinvestovali,“ vysvětluje. Nevzhledné slovo „koinvestovat“ v jeho podání znamená, že nabízí sebe a svůj nový tým větším nadnárodním investorům, kteří hledají uplatnění pro stovky milionů nebo miliardy korun a chybí jim cit pro lokální detail.

V praxi jde o to, napodobit aranžmá vyzkoušené letos na začátku roku, kdy Žalman přivedl dva nové investory do společnosti Fincentrum. Fondy Arx Equity Partners a Capital Dynamics vykoupily od dvou českých zakladatelů Martina Nejedlého a Petra Stuchlíka majoritu a slíbily jim za Fincentrum jednu z největších sítí pro distribuci finančních produktů, zaplatit postupně kolem 750 milionů korun.

Svoje peníze dal do firmy i Žalman. Získal menší podíl, stal se předsedou dozorčí rady a na Fincentrum si vyčlenil zhruba jeden den v týdnu. „Lubor byl ten, kdo nás dal dohromady a kdo hrál v celé akci zásadní roli,“ říká Nejedlý.

Žalman teď doufá, že podobnou roli dokáže sehrát i v dalších transakcích. Předpoklad, že o jeho služby bude zájem, se opírá o nový trend, kterému říká „active ownership“ nebo také „hands on“. Volný překlad do češtiny by mohl znít třeba „ruce na volantu“ – velcí (stejně jako malí) investoři se prý už nemohou smířit s tím, že si vyberou cíl a pak jen zpovzdálí sledují, jak jim peníze bezpracně vydělávají. „Představa, že někam vložíte peníze a vyděláte, aniž se o ně budete starat, je mylná. Není vyloučeno, že budete mít úspěch, ale půjde spíš o šťastnou náhodu. Jako když v loterii trefíte jackpot,“ míní Žalman.

Jinými slovy, o svůj kapitál je třeba se starat a hlídat ho. Což je poučka, která podle Žalmana nakonec platí pro každého, kdo chce v dnešní s penězi nějak pracovat. Primárně se vztahuje na velké private equity fondy, kterým chce Žalman funkci hlídače nabídnout. Stejnou filozofii si ale mohou vzít k srdci drobní hráči, kteří si staví svoje portfolio z pár akcií. Někdejší permanentní růst se nevrací a v takové situaci i na burze platí, že bez práce nejsou koláče.

Žalman věří tomu, že pro velké hráče bude dohled tohoto typu službou, za kterou si rádi zaplatí, zvlášť když Žalmanova firma coby „koinvestor“ ponese i část rizika. „Plán je vyhledávat pro private equity fondy takové investiční příležitosti, do kterých dáme i vlastní peníze a svoje doporučení jsme ochotni si také odpracovat,“ vysvětluje Žalman.

Z probíhajících projektů zmiňuje konkrétně jen hledání kupce pro malou českou pobočku německé banky LBBW. V dalších bodech už jen mlhavě naznačuje, ať už jde o angažmá „v procesu přeměny některých kampeliček na banky“ anebo o zárodek jistého kontraktu „v autoprůmyslu v ruskojazyčné oblasti“.

Odpracovat znamená udělat za velké investory část toho, co je k dennodennímu opečovávání lokální investice třeba. Proto se také Žalman v branické vile obklopil elitním týmem pěti lidí, jako je někdejší zakladatel pražské kanceláře McKinsey Viktor Popovič (Žalman strávil v McKinsey čtyři roky) nebo Robert Fekete, bývalý konzultant headhunterské firmy Egon Zehnder.

Od léta společně vystupují pod firmou EnCor („cor“ je latinsky srdce, což má podle Žalmana symbolizovat, že k byznysu nestačí jen hlava) a fungují jako volné uskupení, které sídlí na společné adrese a podle potřeby buď spojí, nebo rozpojí síly. Tým by měl umět v nakoupených firmách vyřešit všechna kritická témata od financí po personalistiku. Zároveň si ale každý z nových Žalmanových kolegů může nezávisle pracovat na svých sólových projektech a používat vilu jako inkubátor pro další nápady, jako byly třeba samoobslužné myčky aut nebo VIP pojišťovna.

Takové sólové projekty rozvíjí i Žalman. Kromě Fincentra má svoje peníze ještě ve větrných elektrárnách v Polsku (Proč v Polsku? „Protože tam fouká.“), ve vývoji zdravotnických technologií ve Švýcarsku („Možná jednou rozbijeme jeden monopol, proto o tom ale zatím nemůžu mluvit“) nebo v české firmě Freshbedýnky, což je projekt dalšího z odpadlíků z McKinsey Filipa Říhy a jeho partnerky Veroniky Mouchové, kteří do Prahy vozí z venkova čerstvé a zdravé potraviny.

Pravidlo „hands on“ se Lubor Žalman snaží ctít u všech svých investic, a přestože je teprve na začátku, svým způsobem mu role investora už začíná přerůstat přes hlavu. „V alternativních investicích by měl mít člověk do pěti procent svých aktiv a u mě je to už tak dvacet třicet,“ prozrazuje Žalman. Co se bude dít, až investic přibude? „To se stane velice rychle. Až nám tady dojdou naše vlastní peníze, budeme muset založit fond pro naše známé,“ plánuje Žalman.

Investiční tipy Lubora Žalmana

  1. Investování naslepo už nefunguje – a když ano, je to spíš náhoda. Dlouhodobě obstojí jen ten, kdo si svoje investice odpracuje a ohlídá. Naděje není metoda.
  2. Dlouhodobě vysoké a stabilní investiční výnosy staví na uspokojování potřeb druhých. Ptejte se, zda je potřeba reálná, zda je pro ni trh (a jak velký) a jaká je konkurence. Otázka nezní „na čem lze vydělat“, ale „co přinese ostatním užitek“.
  3. Nápad nestačí, od nápadu k výnosu je v byznysu dlouhá cesta. Dobrá idea tvoří jen kolem 20 procent úspěchu. Zbytek je kvalita provedení a hlavně schopnost prodat.
  4. I jedno promile nad inflací je úspěch. Vysoký výnos je většinou jen lákadlem kompenzujícím vysoké riziko. A to, že riziko nevidíte, neznamená, že tam není. Pokud ho nedokážete aspoň trochu kontrolovat (předvídat a ovlivňovat), pak je vysoký výnos spíše hazardní hrou nežli investicí.
  5. Užívejte si. Aktivní investování vyžaduje mnoho úsilí a času. Je mnohem snazší a radostnější věnovat úsilí projektům, které vás baví. To zlepší i vaše výsledky.

Článek vyšel v časopisu Forbes.

Foto: Jiří Turek

Staráte se aktivně o své investice?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.