CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Daniel Kuchta

06. 11. 2013

17 komentářů

Lidé jsou z dluhopisů nadšeni, odborníci už moc ne

 


 

Ministerstvu financí se podařilo to, v co možná na začátku nikdo nedoufal. Vzbudilo ve veřejnosti tak velký zájem o spořicí dluhopisy, že zatím poslední tranše, která se začala prodávat v pondělí 4. listopadu, bude vyprodána za pouhé tři dny. Původní termín ukončení prodeje byl stanoven na poslední pracovní den v listopadu, Ministerstvo financí však využilo možnost předčasného ukončení objednávek a ukončí prodej již dnes. Přesto se dluhopisů prodalo za mnohem více peněz, než byla původně plánovaná částka 5 až 10 miliard korun.

Češi zkrátka stále věří tomu, že stát je tím nejlepším dlužníkem a dá se na něj spolehnout, a to i přesto, že výnosy jsou v porovnání s jinými investičními produkty velmi diskutabilní a na rozdíl od prvních tranší se daní. Jeden z hlavních taháků tak sice vypadl, ale zájem o dluhopisy je přesto enormní (dá se spekulovat, že dluhopisy skupují spíše instituce, pro které je to velmi zajímavý způsob uložení peněz).

Podle některých ekonomů jsou sice spořicí dluhopisy pro lidi výhodným produktem, ale jejich výnosy se dají porovnávat pouze se spořicími produkty, nebo jinými produkty dotovanými státem (což, jak si připomeneme dále, je kontraproduktivní). U komerčně nabízených produktů, jako jsou například termínované vklady, nebo spořicí účty si člověk může přijít na zajímavější výnos. Pro Čecha je ale státní garance posvátná a tak se zájmu asi není co divit. I přes prakticky nulovou likviditu.

Stát ztrácí

Podle odborníků, které oslovila Česká televize, se ukazuje stát v tomto případě jako velmi zlý hospodář (což není žádná novinka, i když většina lidí si stále myslí opak). Vhledem k tomu, že stát musí zaujmout drobné investory, nabízí spořicí dluhopisy za vyšší úrokové sazby, než na finančních trzích, kde se točí mnohem vyšší sumy a investoři se přizpůsobují tržním podmínkám.

I když jsou sazby u posledních dluhopisů nižší, než u těch z minulosti, jsou stále pro stát mnohem dražší, než by tomu bylo při prodeji na finančních trzích. Podle odborníků by stát mohl ušetřit až jeden procentní bod ročně. Dalším zbytečným nákladem je pak dražší distribuce, která znamená další náklady navíc a další ztrátu.  Dostáváme se tak na sumu kolem miliardy korun za rok. Takže jak poznamenávají ekonomové, lidé si sice myslí, že jim stát vydělá nějaké peníze, ale prakticky platí z jejich daní vyšší náklady, než za běžných okolností. Tolik ke spolehlivému dlužníkovi a dobrému hospodáři.

REKLAMA

Výnosy jsou podstatně nižší

Jak již bylo řečeno, výnosy u spořicích dluhopisů šly oproti minulosti hodně dolů. Splatnost dluhopisů je podobná jako v minulých případech, akorát diskontovaný dluhopis se splatností jeden a půl roku byl vyměněn za sedmiletý protiinflační.

Prémiový dluhopis se splatností tři roky bude mít nově průměrný roční výnos 2,3 %. V květnu to bylo 2,46 % a v tranši před tím 2,77 %. Pětiletý kuponový dluhopis bude s průměrným ročním výnosem 2,73 %, naposledy to bylo 2,82 % a ještě předtím pak 3,22 %. Reinvestiční dluhopis s pětiletou splatností pak bude mít průměrný roční výnos 2,98 %, před půl rokem to bylo 3,07 % a v předchozí tranši pak 3,41 %. Sedmiletý protiinflační dluhopis se úročí podle inflace, a MF u něj zavedlo reálný roční výnos 0,5 % ročně.

Investoři tak na výnosech přicházejí o desetitisíce korun a státu se neustále zvyšují náklady tím, jak tato nástroje dotuje, takže to nakonec zaplatíme z našich daní (zejména ti, kdo si tyto cenné papíry nekoupí). Je nejvyšší čas tuto srandu ukončit.

Loading

Vstoupit do diskuze 17 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024

Úrokové sazby zůstávají na vyšších číslech. Znamená to příležitost zisku na dluhopisech?

Fed se na konci ledna k úrokovým sazbám vyjádřil více než jasně. Oznámil, že již skončil s navyšováním sazeb, avšak není připraven na postupné snižování. Očekává se tak, že úrokové sazby zůstanou ještě nějakou dobu na vyšších číslech. Je toto příležitost pro investování do státních dluhopisů?

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Karel

    7 listopadu, 2013

    „Stát se připravuje o stovky miliard ročně“ – má být milionů. Hloupost ej také nulová likvidita: dluhopisy je možné zpětně prodat. Také není zmíněn důležitý faktor a to je faktická bezpoplatkovost investice.
    Poslední odstaveb je úplná tragedie: když se údajně investoři „připravují o desetitisíce korun“ – vůči čemu? proč by to kupovali?

    Odpovědět

  • Daniel Kuchta

    7 listopadu, 2013

    S těmi miliardami máte pravdu, je to chyba, už jsem to opravil. Ty desetitisíce jsou celkový výnos posledních emisí vůči těm minulým. Je pravda, že je to relativní.

    Odpovědět

  • Karel

    8 listopadu, 2013

    Vůči minulým? Všiml jste si, jaký byl 1R PRIBOR v listopadu 2011 a jaký je dnes?

    Odpovědět

  • Filip

    7 listopadu, 2013

    Myslím si, že spořící státní dluhopisy jsou někomu trnem v oku a pak z toho vznikají články, kde se píší takové nesmysly, jako že se stát připravuje o stovky miliard ročně

    Úroková sazba pro drobného střadatele je více než dobrá, takovéto úroky dávají jen malé banky či obskurní záložny, které celý svůj byznys založili jen na 100% krytí FPV.

    A že stát platí více na úrocích než na kapitálových trzích? Není snad základem diverzifikace? CO když ty kapitálové trhy jednoho dne přestanou věřit ČR a přestanou kupovat bondy s nízkými úroky? Pak tu máme občany, které jsme v uplynulých letech naučili takto spořit.

    Ropovod Ingolštadt jsme také nestavěli proto, že bychom měli málo ropy z Ruska.

    Odpovědět

  • yowie

    7 listopadu, 2013

    Souhlasím. Navíc ty dluhopisy domácnostem jsou jen kapka v moři.

    Je třeba se podívat na Japonsko, které má dluh přesahující 200% HDP a nijak se nehroutí, zatímco Řecko padlo při 140%, pokud se nepletu.

    Japonci totiž na rozdíl od Řeků dluží hlavně sami sobě a ne německým bankám…

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    12 listopadu, 2013

    Základní otázka zní: „Proč chemik se tak vehementně snažil rozjet projekt „spořící dluhopisy“? Oficielní odůvodnění – aby lidé měli alternativu k term.vkladům – tomu snad nikdo nevěří. Zvlášť ne z úst, člověka, který lež přejmenoval na „účelovou dezinformaci“.

    To Filip:
    Pak tu máme občany, které jsme v uplynulých letech naučili takto spořit.

    Pak tu máme občany, ve kterých jsme vzbudili a naučili je odevzdávat své peníze zase státu – nejhoršímu hospodáři ze všech možných…

    No nic, je to pořád dokola. Přeji „šťastným“ majitelům dluhopisů stabilní kuponový výnos!

    Odpovědět

  • martin_kopacek

    7 listopadu, 2013

    Zkuste si to přepočítat přes devalvaci koruny, kterou dnes ČNB provedla pár hodin po ukončení prodeje. Udělat toto soukromá firma, jde vedení k soudu (tedy v civilizované zemi). Reálný výnos bude z podstaty záporný, leda by proti ČNB hrál Soros na posílení :)

    Odpovědět

  • Karel

    13 listopadu, 2013

    Pořád lepší než investice do zlata nebo stříbra. Zoufalec, který vrazil peníze do „cenných kovům“ před rokem, je teď ztrácí zhruba čtvrtinu. Oslabení koruny mu vrátilo 4% investice, ale jen na chvíli – zlato pořád jede dolů.

    Odpovědět

  • stas

    7 listopadu, 2013

    Tak to je kauf!! V podstatě pujčuji sami sobě, na výnos se musím nadělat a úrok je hluboce pod reálnou inflací a to vše se 100% rizikem!! je vidět, jaké mají kupující ponětí o investicích! Voastně se jedná o skryté zdanění!! :-DD

    Odpovědět

  • Karel

    8 listopadu, 2013

    Jaké má investor možnosti: bezrizikově 1% na termínovém vkladu nebo 2,5% na SSD, ?% s vysokým rizikem na kapitálovém trhu. Co s tím, ministerstvo udělá, je racionálnímu investorovi naprosto u pxdele, prachy má naprotsto v suchu a teple.

    Odpovědět

  • stas

    11 listopadu, 2013

    A co takhle termínovaná investice na 13 měsíců s 21% garantovaným výnosem a s připsáním okamžitě na aktivní účet s pojištěním britské vlády ve výši 90% investice???

    Odpovědět

  • Karel

    13 listopadu, 2013

    Garantované rukou podáním? :-))Riziková záležitost, kdy o prachy na 99% přijdu. Rád Vám to dokážu, napište na karel.investor@sez­nam.cz

    Odpovědět

  • VlK

    7 listopadu, 2013

    „Podle odborníků by stát mohl ušetřit až jeden procentní bod ročně.“
    ×
    „Samozřejmě není dluh jako dluh. Je velký rozdíl, jestli jsou domácími věřiteli zahraniční věřitelé nebo domácí věřitelé. Japonsko má veřejný dluh téměř 200 % k HDP, přesto si na finančním trhu půjčuje Japonsko poměrně „levně“. Důvodem je, že většinu dluhu drží v rukou samotní Japonci, kteří jsou velmi disciplinovaní a spořiví. Proto má i Japonsko nižší riziko bankrotu než Česko.“ Zdroj: http://firmy.fi­nance.cz/zpra­vy/finance/327529-riziko-statniho-bankrotu-ve-svete/

    Aneb anonymní „odborníci“…
    Netroufám si říct, co je výhodnější. Nicméně obecně diverzifikace bývá výhodná. A to že občané budou pomaleji reagovat na případné problémy ČR a tím pádem o něco bude zdražovat úrokové sazby refinancování je dle mého názoru logické.

    Odpovědět

  • Roman

    7 listopadu, 2013

    no přátelé ono to ani s tím Japonskem nebude tak jednoduché jak tady píšete… ono není na libovůli japonců, že by kupovali státní dluh sami od sebe. Už od roku 1965 investují všechny japonské fondy, jak důchodové tak i fondy zdravotního pojištění apod. výhradně do státem vydávaných obligací či dluhopisů.

    A to, že japonsko dluží 200% HDP ještě není tak zarážející, ale když si uvědomíte, že jejich schodek rozpočtu je téměř 50% celkových příjmů státu či, že kdyby japonsko nějakým zázrakem začalo splácet svůj dluh tak by mu to trvalo téměř 20 let i kdyby dávalo 100% příjmů státního rozpočtu pouze na splátky dluhu tak se musíte zarazit nad tím jak veliký problém na tom ostrově vlastně pobublává. Já osobně řadím tento problém mezi ty, které odstartují konec současné světové ekonomiky. Jediná věc, proč vlastně Japonsko ještě nedopadlo daleko hůř než Řecko je to, že dluh drží občané, takže by to mohlo taky dopadnout nějak takhle: „nemůžeme zaplatit, tak to zmáznem ne? Stejně to dlužíme sami sobě.“

    A to bych řekl že je důvod proč stát vydává(i když nevýhodně) dluhopisy.

    A ještě jedna poznámka nakonec.. Kdo s tím začal? Všemi nenáviděný a „neschopný chemik“ Kalousek

    Odpovědět

  • Karel

    8 listopadu, 2013

    Pokud někdo koupil SSD v korunách za koruny, tak na něj devalvace nemá žádný dopad. Emise SSD od roku 2011 probíhají v listopadu, měnověpolitické jednání ČNB na to nemá vliv. Jinak: pokud by úpis začal zítra, stejně bych do něj šel, protože očekávání kolem úrokových sazeb se nezměnilo, akorát je trochu nižší pravděpodobnost, že tu budeme mít deflaci.

    Odpovědět

  • Kodl

    9 listopadu, 2013

    Karle, vstávat a zapnout mozek! Devalvace rovná se snížení kupní síly, to pocítíte za týden dva tři u benzínky i v pennymarketu :) Jestli tohle nechápete, jděte si nakoupit další dluhopisy. Vás bude MF a ČNB milovat :))

    Odpovědět

  • stas

    11 listopadu, 2013

    Karlíku, Karlíku, měli by ti vtrátit školné! Máš pravdu tisícovka bude stále tisícovka, ale jaksi si za ni koupíš méně…..

    Odpovědět