CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Roman Dvorský

24. 01. 2008

100 komentářů

Lanaření obchodních zástupců z pohledu práva

 


 

Poslední dobou jsme v řadách odborné veřejnosti svědky debat týkajících problematiky získávání obchodních zástupců (podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů a investičních zprostředkovatelů 2. úrovně), pojišťovacích agentů či investičních zprostředkovatelů 1. úrovně jinými agenty či zprostředkovateli.

Osobně jsem se s touto problematikou setkal zejména na půdě Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR (AFIZ), jíž advokátní kancelář Mgr. Jiřího Zbořila, ve které působím, poskytuje právní služby.

Je obecně známou skutečností, že AFIZ vyvíjí na tomto poli značnou iniciativu směřující k přijetí obecně akceptovatelné dohody o zamezení takového získávání obchodních zástupců, které se jeví být v rozporu s dobrými mravy, tedy neetické, neboť tito obchodní zástupci zpravidla u stávajícího pojišťovacího agenta či investičního zprostředkovatele procházejí odbornou přípravou, která stojí mnohdy nemalé prostředky.

Agent nebo investiční zprostředkovatel, který zaškoleného obchodního zástupce získá, tyto nemalé prostředky ušetří a sníží tak náklady na tvorbu své sítě obchodních zástupců.

V případech, kdy takto získaný obchodní zástupce přejde k novému agentovi či investičnímu zprostředkovateli s několika dalšími obchodními zástupci, kteří spadali u původního agenta nebo zprostředkovatele do "jeho" struktury víceúrovňového marketingu (MLM), může být úspora, spočívající v nevynaložených nákladech na jejich odbornou přípravu či zaškolení, značná.

Tím se agent či zprostředkovatel, který získává své nové obchodní zástupce tímto neetickým způsobem dostává do značné výhody oproti konkurenci, neboť na srovnatelnou činnost vynakládá menší prostředky.

REKLAMA

Podívejme se na uvedenou problematiku nejen z hlediska etiky, ale rovněž z pohledu práva, zejména příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Během diskusí, kterých jsem se účastnil, občas vycházelo najevo, že jejich aktéři si právní rozměr této problematiky (resp. skutečnost, že tato problematika je právem regulována) neuvědomují.

Přitom v řadě případů se může jednat o tzv. lanaření či přetahování, které je v rozporu nejen s dobrými mravy a etikou, nýbrž v rozporu přímo se zákonem a tudíž je zakázáno se všemi důsledky, které z porušení tohoto zákazu vyplývají.

V zásadě platí, že získání obchodní zástupce z řad konkurence např. slibem vyšší odměny (provize), lepších podmínek pro výkon jeho činnosti či jakékoliv jiné výhody, není samo o sobě jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy a tedy neetické, natož v rozporu se zákonem.

Konstatování, že takové jednání není neetické samo o sobě však znamená, že ne každé jednání, spočívající v nabízení lepších podmínek obchodním zástupcům konkurence, etické je.

REKLAMA

Odpověď na otázku, kdy toto jednání je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neetické, najdeme v ustanoveních § 44 a násl. obchodního zákoníku, která upravují tzv. nekalou soutěž, která je zákonem zakázána.

Podle § 44 odst. 1 je nekalou soutěží takové jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.


Nekalá soutěž je přitom zakázána. Dále následuje demonstrativní výčet skutkových podstat nekalé soutěže jako například klamavá reklama, zlehčování, parazitování na pověsti a další. Výčet je uvozen slovem "zejména".

V praxi to znamená, že nekalosoutěžním jednáním může být nejen jednání, které obchodní zákoník výslovně uvádí, nýbrž i jednání, které výslovně uvedeno není, ale splňuje již zmíněné podmínky:

REKLAMA

• je činěno v hospodářské soutěži,
• je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
• je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Jak tedy rozeznat nekalosoutěžní lanaření (přetahování) obchodních zástupců/finančních poradců od férové nabídky lepších podmínek pro jejich práci?

Předem musím předeslat, že odpověď není vždy jednoznačná a je ji potřeba hledat především v rozhodnutí soudů, které v konkrétních případech vyřknou ortel v tom smyslu, že určí jaké konkrétní jednání je neklosoutěžní a jaké nikoliv, a dále v odborné literatuře.

Jednoznačněji lze vymezit pouze pojem hospodářské soutěže. Pro úvahu, zda jednání konkrétního subjektu je jednáním v hospodářské soutěži, přitom není rozhodné, že jde o podnikatele, nýbrž to, zda šlo o jednání uskutečněné za účelem soutěžního záměru, a nikoliv záměru jiného.

Pokud jde o charakteristiku lanaření, pak je to vždy takové jednání, které má napomáhat v soutěži s bývalým agentem či zprostředkovatelem, přičemž zvlášť závadné je hromadné a předem připravované zbavování zapracovaných obchodních zástupců/finančních poradců konkurenta.

Typickým příkladem nekalé soutěže spočívající v lanaření je například plánovité a hromadné oslovování obchodních zástupců konkurentem a jejich přesvědčování o výhodnosti spolupráce s konkurentem za pomoci přehledné tabulky srovnávající provize vyplácené obchodnímu zástupci ze zprostředkovaných smluv a provize, které by mu byly vypláceny v případě zprostředkování stejných či obdobných smluv konkurentovi.

Čeho se může domáhat konkurent, který je anebo se cítí být lanařením poškozen? V tom případě může po konkurentovi dopouštějícím se lanaření požadovat:

• aby se takového jednání zdržel
• aby odstranil závadný stav
• aby poskytl za své jednání přiměřené zadostiučinění, a to i v penězích
• poskytl náhradu škody, vznikla-li
• vydal bezdůvodné obohacení

Důležité je, že zákon umožňuje, aby společnost, proti které lanaření konkurenta směřuje, podala žalobu znějící na přiměřené zadostiučinění v penězích (nejen morální – omluvou apod.).

Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění vyjádřeného v penězích, pak záleží na úvaze žalobce, kolik bude žádat, a následně na úvaze soudu, která je v zásadě volná – soud může přiznat zadostiučinění v rozsahu od nuly až do částky, kterou žalobce požaduje, tedy i částek vysokých.

Loading

Vstoupit do diskuze 100 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Zachrdla - TriMan Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Zachrdla - TriMan

    12 prosince, 2006

    Máme-li na tuto problematiku nahlížet z pohledu nekalé soutěže, pak by asi pro rozhodování soudu bylo velmi podstatné, zda se jedná o získávání jednotlivců či o lanaření celých struktur. Lanaření struktur by asi opravdu některý soud mohl za nekalou soutěž považovat.
    Formulovat pravidla pro legální přestupy jednotlivců (prokazatelné náklady na přípravu + přiměřený zisk ? dosud stržené meziprovize) by bylo mnohem užitečnější. Soudní spory jsou až tím posledním řešením.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    12 prosince, 2006

    Přikláním se k názoru pana Zachrdly s tím, že dodávám, že soudní spory jsou nejen posledním řešením, ale i zhlediska času a nákladů, velmi neefektivním řešením. Tedy pokud bych to tedy vzal podle vlastních zkušeností 🙁 Alo možná má někdo jiné 🙂

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Upřímně, dlouho jsem nečetl pitomější a manipulativnější článek. Hlavně první půlka a zejména pak druhá 🙂 Možná doprostřed se jen zatoulala smysluplná část, kterou tam p. Dvorský ani původně nechtěl dát 🙂
    Hryžu všechny tužky kolem, když si uvědomím, že takovou snůšku nesmyslů napsal člověk, kterého si Fincentrum částečně ze svých příspěvků na členství AFIZ platí. Zde je krásně vidět, kdo ve skutečnosti AFIZ ovládá a komu jdou lidi v něm na ruku. Ble, je mi z toho nanic.
    Teď k věci:
    „zamezení takového získávání obchodních zástupců, které se jeví být v rozporu s dobrými mravy, tedy neetické, neboť tito obchodní zástupci zpravidla u stávajícího pojišťovacího agenta či investičního zprostředkovatele procházejí odbornou přípravou, která stojí mnohdy nemalé prostředky.“
    Jde o obchod ? já nabízím zaškolení, vedení a infrastrukturu a poradce produkci. Obchodní vztah a podmínky musím nastavit tak, aby se počítalo s tím, že určité procento lidí odejde nebo skončí. Když někdo skončí, že mu to nejde, je to taky neetické z pohledu jednotlivce? Stejný případ. Nejsme přece v nevolnictví, každý má právo se svobodně rozhodovat. Jen se podívejte i na zaměstnanecký vztah. Zde zaměstnavatel mnohdy investuje nemalé částky do zaměstnanců. Jestli chce, aby mu s lepšími znalostmi neodešli, musí jim nabídnout odpovídající podmínky, místo omezení a hrozeb soudy. Pokud by přecházení a přetahování zaměstnanců bylo nelegální, dělo by se to? Fungoval by obrovský byznys headhuntingových firem?
    Dále jak měřit kvalitu a náklady na školení? Vezmeme-li si špičkového školitele, tak si jeho firma bere zpravidla 20 000 na den. Většina školení u zprostředkovatelů zabere tak 5 dní (mnohdy i méně, takto je to u těch solidnějších), než je poradce poprvé vpuštěn do terénu a začne dělat produkci (nechávám stranou, zda pod vedením manažera či ne). Počítáme-li v průměru 10 lidí na školení, je to 10 000 Kč náklad na jednoho poradce. Předpokládáme, že poradce si chce na začátku vydělat aspoň nějakých 20 000 Kč/měsíc. Vezmeme-li běžnou rozdílovku cca 50 % z odměny poradce (všechny úrovně řízení nad ním) dostáváme zisk 10 000 Kč. Vezmeme-li 40% marži centrály, máme pak 20 000 Kč. Tzn. již za měsíc vcelku nízké produkce jsou všechny náklady více než uhrazeny. To je přece dobrý obchod, ne? Až moc 🙂
    „Agent nebo investiční zprostředkovatel, který zaškoleného obchodního zástupce získá, tyto nemalé prostředky ušetří a sníží tak náklady na tvorbu své sítě obchodních zástupců. “
    Další blbost. Na nějakou reálnou výhodu ty poradce jiná makléřská firma přece musí získat. Např. vyšší provize. Takže to, co „ušetří“, vynaloží jinde. Nehledě na velmi náročnou komunikaci s poradci se zkušenostmi. Sakra, podívejte se na ziskovou marži OVB či AWD a porovnejte si ji s Fincentrem. Hned zjistíte, který model je nákladnější!
    „Přitom v řadě případů se může jednat o tzv. lanaření či přetahování, které je v rozporu nejen s dobrými mravy a etikou, nýbrž v rozporu přímo se zákonem a tudíž je zakázáno se všemi důsledky, které z porušení tohoto zákazu vyplývají. “
    „Jak tedy rozeznat nekalosoutěžní lanaření (přetahování) obchodních zástupců/finančních poradců od férové nabídky lepších podmínek pro jejich práci? “
    Kdyby tu první část citace někde na intranet vyvěsil p. Gardavský, nepřekvapí mě to, byla by to součást propagandy, ale že právník a takto veřejně….
    K nekalosoutěžnímu jednání dochází v případě, že záměrně uvádím nepravidvé informace, zkresluji skutečnost, uvádím nepravdy apod. Ale tohle se přece děje spíše u firem, okdud poradci odcházejí!!! Každopádně nekalosoutěžní jednání se extrémně těžko dokazuje a musí být opravdu extrémní a hrubé (tohle slovo moc nemusím, ale je výstižné :), a proto je takovýchto soudních sporů relativně málo.
    „Typickým příkladem nekalé soutěže spočívající v lanaření je například plánovité a hromadné oslovování obchodních zástupců konkurentem a jejich přesvědčování o výhodnosti spolupráce s konkurentem za pomoci přehledné tabulky srovnávající provize vyplácené obchodnímu zástupci ze zprostředkovaných smluv a provize, které by mu byly vypláceny v případě zprostředkování stejných či obdobných smluv konkurentovi. “
    Telemarketing a jakákoliv další komunikace by byla nezákonná, např. oslovování klientů konkurenta. Copak má na ně doživotní monopol? Trh je neustálá soutěž, v cenách, v podmínkách. A jak se komunikuje s klienty (=poradci v našem případě)konkurence? No přece na základě faktů. V případě poradce, s kým bude spolupracovat, se jedná o významné rozhodnutí. Musí mít pro to jasné a přehledné informace a rozhodnout se především racionálně. Nepůjde přece do jiné firmy jenom na základě dobrého ksichtu jiného ředitele. A naprosto stejné je to i v jiných oborech.
    A na závěr uvádím tu jedinou smysluplnou a rozumnou část článku z prostřed:
    „V zásadě platí, že získání obchodní zástupce z řad konkurence např. slibem vyšší odměny (provize), lepších podmínek pro výkon jeho činnosti či jakékoliv jiné výhody, není samo o sobě jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy a tedy neetické, natož v rozporu se zákonem.“

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    12 prosince, 2006

    Pane Nejedlý, mně je zase „nanic“ z prvního odstavce Vašeho příspěvku! Nechápu, proč k věcným argumentům, které následují a o kterých se jistě dá rozumně diskutovat, musíte, s odpuštěním „vyblít“ takový úvod! Sedíte v představenstvu AFIZ a moc dobře víte, že právní rozbor této problematiky byl zadán představenstvem v rámci již déle trvající diskuse na téma přechodů obchodních zástupců mezi firmami. Nejde tedy o žádnou iniciativu pana Gardavského. Na tento server byl právní rozbor umístěn k veřejné diskusi. Pokud ovšem reagujete tímto způsobem (míněno první odstavec), vážně zvažuji další působení na Vašem serveru!

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Já zase v AFIZu….

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    12 prosince, 2006

    Pane Nejedlý, obávám se, že si nevidíte na špičku nosu. Jednu zkušenost z praxe: moje kamarádka, která mne kdysi přivedla do OVB, nedávno tragicky zemřela. Renta, jakou má její rodina od OVB smluvně garantovánu, by Vaší „nízkonákladovou“ firmu brzy zlikvidovala. Každá mince má dvě strany a vysoké provize vyplácené poradcům, jsou jenom jednou z nich….

    Odpovědět

  • Jan Majer

    12 prosince, 2006

    Martine, tvoje reakce na jednotlivá tvrzení jsou dobře vyargumentované, ale pořád jsou „jen“ reakcemi selského rozumu. Všichni víme, že pohled právníků a soudů může být úplně jiný. Jestli je sdělení pana Dvorského nesprávné, určitě existuje jiný právník, který to uvede na pravou míru. Ať už v diskusi nebo v samostatném článku. Tímto jsme téma (čistě právní pohled na věc) otevřeli, Fincentrum toho může využít k vyjasnění té otázky jednou provždy.

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Omyl, Honzo. Ihned poté, co se něco podobného distribuovalo kolegům z OVB, jsme to konzultovali s právníkem, a proto jsem si mohl dovolit takto (viz výše) reagovat. Takže v tom není jen selský rozum. A hlavně funguje realita. Kdyby to takhle bylo, a to i pro jiné obory, tak už by se někde něco podobného dávno řešilo. A neřeší. Konkurenční boj, pokud se vede normálně a férovými prostředky, nikdo právně neomezí, a to ani AFIZ. Právě pro to mě štve takovéto plácání na objednávku některých firem nebo jedné v AFIZu.

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    12 prosince, 2006

    Upřímě nevidím jediné pozitivum na vyplácení jakékoli renty pozůstalým. Pokud je skutečně vyplácená musí něco stát a proč bych proboha měl mít rentu po mé smrti, když ji vzhledem ke své situaci nepotřebuji. Mnohem smysluplnější je, myslím vyšší provize (ano i o těch pár %) a pokud to vzhledem ke své situaci potřebuji sjednám si pojištění pro případ smrti. Nikdy nic není zadarmo a nevím jak Vy ale já rád platím jen to co chci……

    Odpovědět

  • Milo

    12 prosince, 2006

    Na druhé straně, taková „posmrtní renta“ pro moji rodinu nemusí být nic špatného. Ale za předpokladu, že pracuji u firmy, která toto nabízí. Co je ještě důležitější, je to, že mám pod sebou vybudovanou strukturu spolupracovníků, který vytvoří dostatečnou týmovou produkci, ze které je tato renta vyplacena. (Anebo existuje i jiný systém?) Pakliže tyto dva faktory schází, je to o ničem, jenom hezká možnost zabezpečení rodiny na nějakou dobu. Bez ohledů na to jsem si pro případ této nenadále situace zabezpečil rodinu přes životní pojištění a pak nějaké investice.

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    A není lepší mít výrazně vyšší provize, pojistit se a za zbytek rozdílu si užít, dokud žiju? 🙂

    Odpovědět

  • Milo

    12 prosince, 2006

    Dobré je jedno i druhé? proč to nevyužit, když mi to je nabízeno? Ale za předpokladů, které jsem napsal. O pojištění u mne nerozhoduje výše provizi (výdělku), ale jak nutně to pojištění potřebuji, ať vydělávám co vydělávám.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    12 prosince, 2006

    Cha renta? Firma musí počítat s pravděpodobností počtu rent, pak musí si nechat velkou mezeru, aby dokázala renty ustát a být finančně stabilizovaná, takže všichni musí dostat o to méně. Máme zde výhody, pseudovýhody a užitek, že…

    Odpovědět

  • Milo

    13 prosince, 2006

    Pane Lener, něco na tvorbě té rezervy na renty bude. Ale? na to, aby spolupracovník dosáhl na rentu, musí splnit nějaké podmínky? musí dosáhnout nějaký ten stupeň (vedoucí, manažer, postupově vyšší atd.) ? z toho plyne, že musí sám či s týmem vytvořit produkci, jinak nepostupuje po kariérním řebříčku. Když se podíváte kolem sebe, tak většina poradců/prodejců jsou mladí až velice mladí lidé. Kolik z nich bude tuto práci vykonávat až do důchodového věku? A kolik celý život u jedné firmy? A „přeběhlíci“ se budou muset velice snažit, aby podmínky na rentu splnili, než jim předají dárkový koš a poděkování za práci na prahu důchodu. Kolik takových lidí u firmy bude? Nepřetvoří se do té doby tyto firmy v jiné s jinými podmínkami? To počítání rezerv je více ? méně teoretické. A toho bych se jako „firma“ nebál. Ale jako lákadlo je to velice dobrá věc. Pakliže to bude naplněno v praxi, je to velice super věc.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    13 prosince, 2006

    Absolutní souhlas.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    13 prosince, 2006

    Souhlas Honzo! To je jako mytí oken zdarma, když si dám výměnu oleje za 3000.-Kč. Víte, že něco podobného má i Kapitol. O důvod víc proč tam dělat. Smysl má zajištění, ale za jakou cenu? Zadarmo ani kuře nehrabe. SK

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Pane Šafránku, na špičku nosu si vidím a samozřejmě vidím i do našeho hospodaření a účetnictví, o čemž si ale ve Vašem případě nejsem tak jistý. Pochybuji, že by se Vám při vstupním auditu Fincentra do AFIZ dostaly do rukou tak podrobné informace 🙂 Ale chápu to, zní to dobře a máte body u svého nepřímého chlebodárce. Paní Gellová asi taky nebude sekretářem navždy, že? :))

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    12 prosince, 2006

    Pane Nejedlý, jste úplně mimo a dokud se neuklidníte, tak přerušuji jakoukoliv účast v diskusích na tomto serveru, Vaše osobní útoky a spekulace nemám zapotřebí!

    Odpovědět

  • Mart

    12 prosince, 2006

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    A vida, že bych se trefil přímo do černého? 🙂 Pane Šafránku, já jsem naprosto klidný, takže můžete dál vesele diskutovat 🙂

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    12 prosince, 2006

    Některá témata jsou velmi citlivá a myslím, že i v těchto diskusích by měly zůstat tabu.

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    MYSLÍM, ŽE MARTIN UHODIL HŘEBÍČEK NA HLAVIČKU!!! JO, JO JE TO STRAŠNÉ, ALE ZŘEJMĚ I PRAVDIVÉ. JAK ŘÍKÁ, PRAVDA, VŽDY BOLÍ!!!

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Po firmách i státních institucích zrovna koluje autentická nahrávka jednoho „odborníka“ z FINCENTRA FP, hledajícího inzerátem spolupracovníky pro prodej IŽP se „státem garantovaným výnosem 8% p.a.“ Až uslyšíte tuto pravdu, tak to teprve bude bolet….. Narozdíl od spekulativních nesmyslů zde vyřčených panem Nejedlým jde o zcela průkazný materiál….

    Odpovědět

  • Jan Lener

    15 prosince, 2006

    Pane Šafránku, já myslím, že Vás Honza Majer smaže. 🙂

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Tím by nic nevyřešil a on to moc dobře ví….

  • Jan Lener

    15 prosince, 2006

    Víme…

  • Jan Majer

    15 prosince, 2006

    No tak přesně tohle jsem nechtěl – pan Šafránek mi vyfoukl sólokapra. Stále čekám, jestli a kdy Fincentrum schválí publikování nahrávky na webu. Je to první a poslední materiál, který si z pochopitelných důvodů nechám takto schválit.

  • Jan Majer

    15 prosince, 2006

    Tak je to tam – rubrika Videozprávy.

  • Jan Lener

    15 prosince, 2006

    Držím investujeme palce! Nahrávka je velmi …sorry hustá. Otázka je, kdo a co za tím vším stojí…

  • Jan Majer

    15 prosince, 2006

    Podle mě za tím stojí Petr Čtvrtníček. Ale pojďme diskusi přesunout pod zvukový záznam…

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    To by mě zajímalo, co to je za id…. a, který tohle roznáší? By mě zajímalo odkud původně pochází než vlezl do Fincentra FP, že by BrokerConsulting, Kapitolu, ZFP, OVB. Je pravda, že když vidím sem a tam ty odborníky z B….. tak se musím někdy nad tím pousmát.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Milý pane kolego, když začnete zveřejňovat inzeráty s vysokými provizemi a lákat na to lidi do své firmy, tak oslovíte v první řadě zlatokopy, kterých se jinde rádi zbaví…. Tak čemu se divíte? To je odvrácená tvář strategie postavené na přeplácení konkurence….

  • Dolníček David

    16 prosince, 2006

    Pane Šafránku, evidentně Vám dělá dobře házení špíny na FincentrumFP. Po Fincentru zase kolují smlouvy uzavřené „odbornicí“ z Vašeho oblíbeného OVB. Jde o kapitálové životní pojištění uzavřené do klientových 75 let, s měsíční úložkou 2700,-, jasný příklad toho jak OVB učí své poradce řešit klientovy požadavky a cíle. Nevím jaké „nesmysly“ jste shledal v příspěvku pana Nejedlého, mne se jako nesmyslné zdá házení zde špíny po sobě.Zároveň jsem myslel, že náplní práce lidí z afizu je něco jiného!

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Jojo, některé pojistky jsou velmi, velmi drahé (viz můj názor níže) a přesto si je lidi kupují, respektive nechají vnutit, ale to Vy jistě jako bývalý finanční poradce velmi dobře víte 🙂

    Odpovědět

  • Jan Lener

    13 prosince, 2006

    To se nám to na tom finančním trhu rozštěbetalo 🙂
    Rozkopem si bábovičky, a každý si najde své pískoviště.

    Odpovědět

  • Milo

    12 prosince, 2006

    Pánové, pánové (Nejedlý, Šafránek)?..!
    Vaše reakce v diskusi mi připadají, jako by jste si tady vyřizovali své osobní účty, které patrně nejste schopní zvládnout v profesním sdružení „velké pětky“, jak jsem to tady někde dnes četl.
    ————————–
    Osobně se domnívám, že získávání spolupracovníků konkurenčními firmami bude i nadále trvat a intenzita se bude zvyšovat s přibližujícím se termínem důchodové reformy. Souhlasím, že na školení nových spolupracovníků padnou nemalé finanční částky, hlavně z pohledu, že se firma snaží „vyprodukovat“ a vyškolit člověka – poradce/prodejce, který je v této oblasti naprosto nový a nemá žádné praktické zkušenosti. Na druhé straně to ale tuto firmu neopravňuje k tomu, aby si z vyškolených spolupracovníků vytvořila zástupy „otroků“ či slepě poslouchajících zaměstnanců. Všechny firmy na počátku slibuji partnerství, otázkou je, jaké vstupní informace zájemce o spolupraci dostane. To, že mi odejde vyškolený spolupracovník, o něčem svědčí a jako školící firma (podnikatel) by jsem si asi měl postavit několik otázek a odpovědět si na ně. A je jedno, jestli školím lidi ve finančnictví nebo je učím zakládat plastová okna či novou technologii pro stavbu domů.
    —————————
    V první řadě bych se ptal na to, zdá-li vůbec tento uchazeč měl na to, abych si z něj vyškolil obchodního partnera (zaměstnance ? v případě firmy). Co mu asi ta konkurence nabídla lepšího, že k ní utekl? Byla to jenom otázka financí? Lepší plat za stejně odvedenou práci? Lepší provizní systém? Kariérní řád? Způsob a styl komunikace ve struktuře? Širší portfolio produktů, nabízené klientovi (nemalovat všechny fasády pouze v barvě zelené)? Všeobecné smluvní podmínky o spolupráci? Systém řízení a vedení a zpětná vazba? A další otázky jsou jistě nevyřčené?.
    —————————-
    Předpokládám, že na prvním místě odchodu vyškolených pracovníku bude asi finanční ohodnocení (včetně následních provizi). Pak bude následovat to portfolio. Ale ne u každého tomu tak musí být. Osobně jsem od jedné takové firmy odešel z důvodů komunikace, řízení a vedení. (Já to nazývám vztahové otázky. Ale o tom se zde nechci rozepisovat.) Prostě jako firma musím uvažovat, co těm schopným musím, podotýkám, musím nabídnout, aby se nedali zlákat konkurenci. Výhledově daleko do budoucna jim musím ukázat, co dobrého jim přinese naše vzájemná spolupráce.
    ——————————-
    Neustálým nákladům na vzdělávání spolupracovníků se žádná firma nevyhne i za cenu, že je může časem ztratit. I za cenu, že ty „chytřejší“, co používají vlastní mozek, budou chtít více vědět, znát, dělat víc než jen to, co jim umožňuje nebo „povoluje“ centrála či vedoucí struktury. A navíc ty, co chtějí dělat tuto práci skutečně poctivě ve smyslu pomoci klientovi a přinést mu prospěch, z té či oné firmy nakonec stejně odejdou, hlavně když svým sebevzděláváním zjistí, že v zájmu centrály musí mlžit či uchylovat se k jiným „nečistým“ praktikám. A najdou si jinou firmu, kde nebudou nucení toto dělat. A nezabrání tomu žádné ustanovení obchodního zákona. Možno tak konkurenční doložka ve smlouvě o spolupráci, ale do takové firmy já bych osobně ani nevlezl a mohli by mi slibovat modré z nebe.
    ————————————
    Myslím si, že všechny firmy školící finanční poradce či prodejce jsou „živé“ z uzavřené produkce. Je jen na nich samotných, jaké smysluplné školení svým spolupracovníkům nabízejí, jakými argumenty je vyzbrojí pro střet s konkurenci, jak pružná je komunikace ve strukturách a co jim do budoucna nabízejí. A protože produkce „nás živí“, tak jedni křičí o nekalosti soutěže a cosi o neetičnosti (utíkají jim spolupracovníci) a druzí křičí něco o neetickém „otroctví“ a přivlastňování si poradců prodejců a jejich klientů (přicházejí jim více ? méně vyškolení spolupracovníci s praxi). A křičet budou i nadále.
    —————————-
    Tak mne napadl takový ideální stav (bohužel nebude), kdyby potencionálnímu spolupracovníku bylo při vstupním pohovoru sděleno, co mu firma může nabídnout, co od něj očekává a navíc : „Pane ? dámo, než se rozhodneme pro spolupráci s Vámi, tady jsou kontakty na naši konkurenční firmy. Doporučujeme předem zjistit si u těchto konkurenčních firem podmínky spolupráce, školení, provizí, kariéry a pod . Pakliže Vám naše podmínky budou plně vyhovovat, vraťte se s námi podepsat smlouvu o spolupráci. Jinak nejvíce škodní na tom budete právě Vy, budoucí poradce/prodejce a to neustálým přelétáváním z jedné firmy do druhé z důvodu očekávání toho nejlepšího, co jsme Vám nemohli poskytnout my. Tečka!“
    Ale opakuji, to je ideální stav. Jak praxe funguje, to víme všichni. Když ptáčka lapají?..
    MH

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Pane Havranne, ten poslední odstavec je skvělá myšlenka. Já jsem rozhodně pro a takovýto postup bych jednoznačně podpořil. Obávám se ale, že jak v AFIZu či USF se ale neuchytí 🙂

    Odpovědět

  • Milo

    12 prosince, 2006

    Hech? nevím jak v AFIZ-u či v USF, ale… znám jednoho pána stavitele, dělá to tak se zedníky a jenom výjimečně mu někdo odejde? Své lidi zaplatí a má pro ně stálou práci i na zimu? a ve výplatě přilepšení za práci za týden od rodiny. V naši branži to ještě dlouho nebude? co má ruce a nohy (hlavu nepotřebuje), šup na školení? produkce je důležitá, rychle zaškolit a frnk do praxe? Posílat je někam? Co kdyby po nich sáhla konkurence a vybouchala diky jejich práci alespoň nějaké smlouvičky?

    Odpovědět

  • Jan Lener

    12 prosince, 2006

    Pane Nejedlý, obávám se, že by pak noví zájemci nekončili u Vás ve Fincentru, tak nevím, jestli je to pro Vás skvělá myšlenka…sorry.

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    13 prosince, 2006

    Ano, je potřeba být sebevědomý a tvrdit a tvrdit a tvrdit 🙂

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    12 prosince, 2006

    Pane Havranne, souhlasím s Vámi v plném rozsahu Vašeho příspěvku. Jen mi je tak trochu líto, že to takhle já nedokážu napsat. Musím se hodně učit. Musím se hodně učit.

    Odpovědět

  • Milo

    13 prosince, 2006

    Ach… ani nevíte, jak já bych chtěl být stručnější… i v životě… :-))

    Odpovědět

  • martin gardavský

    12 prosince, 2006

    Děkuji za inspiraci pane Milo. Váš nápad pod poslední čarou je báječný! A nemyslím to ironicky.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    12 prosince, 2006

    Pane Gardavský, obávám se, že by pak noví zájemci většinou nekončili u Vás ve firmě, tak nevím, jestli je to pro Vás báječný nápad…sorry. 🙂

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    12 prosince, 2006

    Pěkný článek, pane Havranne! Děláte mi radost. Jak sám bych to psal…

    Odpovědět

  • Ote

    13 prosince, 2006

    P. Havrann plně s Vámi souhlasím. Oni jsou jak malí kluci, kteří se hadají o lízátko. To co jste napsal považuji za normální jev v této společnosti. Podívejme se na naší vládu, také je to samé přecházení a lanaření. Je to trestné nebo etické? Nikdo to nepitvá, jenom tisk. Jak to posuzují a dívají se na to občané? Pořád se píše o školení nových adeptů a finančního zatížení vůčí školení. Koho to stojí víc společnost ( OVB, FIncentrum, ADW ZPF, atd. ) nebo školitele, který to školí ze svých fin. prostředků. Společnost to stoji akorát materiály, na kterých zavisí produkce daných fin.společnosti. Majitel firmy jsem přece JÁ a mí spolupracovníci do kterých člověk investuje čas, tak když zjistím něco lepšího proč bych nevzal svou firmu. To jsem slyšel od jednoho vlivného člověka u OVB. Nechápu pak vyhrožováním soudem atd. přece se to udělá jen jednou, Néé? Samozřemě jakakoliv práce se dělá pro peníze, otázkou je jen tvrdě vyděláné nebo lehce nabité. To rozdíl mezi těma co tak vyskakují.
    Jinak ještě jednou , plně s Vámi souzním….

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    MARTINE, TO BYLO HODNĚ DOBRY :-)))

    Odpovědět

  • Anonym

    15 prosince, 2006

    AŤ ŽIJE ŘIŤOLEZECTVÍ MADE IN FINCENTRUM :-))))

    Odpovědět

  • Jan Lener

    15 prosince, 2006

    Smazat anonym. Fuuuuuj!

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    Možná to tak vypadá, ale tohle nebylo řitolezctví, ale SOHLAS nad tím co pronesl. Tak jako bych mohl shodou okolností, tvrdit o Vás že zase vy někomu lezete do zadnice, akorát rozdíl oproti mě je v tom, že mě za to Fincentrum neplatí oproti Vám.

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    12 prosince, 2006

    Pane Šafránku, dříve než ukončíte působení na tomto serveru, zodpovězte mi, prosím, jako člen představenstva a předseda Legislativní a právní komise AFIZ, na mé otázky. (Nabízím Vám nápovědu.)
    1., Skutečnost, že mi ( a ne jenom mě) ZFP akademie, a.s., Břeclav předala daňový doklad o zaplacení 1950 Kč, za Základní seminář, s razítkem firmy ZFP+S spol. s r.o. Nový Jičín je:
    a., normální
    b., neetické
    c., nezákonné
    2., Skutečnost, že mi ( a ne jenom mě) ZFP akademie, a.s., Břeclav nevydala daňový doklad, o zaplacení 1000 Kč, za školení pro Specialisty na úvěry ze stavebního spoření je:
    a., normální
    b., neetické
    c., nezákonné

    Odpovědět

  • Pavel Hulák

    12 prosince, 2006

    ZFP platí taky velké příspěvky, tak to bude z pohledu AFIZ určitě eticky i legislativně v pohodě:-)

    Odpovědět

  • Anonym

    12 prosince, 2006

    když je v tom AFIZU všechno špatně, tak proč jste tam lezli? Vy z toho „Fitcentra“ jste fakt nechutně nejedlý…

    Odpovědět

  • Anonym

    12 prosince, 2006

    Protože si to přál p. Gardavský a Fincentrum nemělo na výběr. Holt OVB má u finančních institucí velmi silnou pozici.

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    12 prosince, 2006

    Promiňte, ale na takové řeči jsem alergický. S Fincentrem si navzájem konkurujeme, nemáme se rozhodně v lásce, pomáhat si nikdy nebudeme. Osobně nejsem vůbec nadšen z některých metod „práce“ pana Nejedlého a jeho lidí a budu jen potěšen pokud se odstup Fincentra od OVB v čase (i objemu) nebude příliš měnit. V žádném případě, ale nebudeme zneužívat naši sílu na trhu a v případě, na který narážíte jsme to ani náznakem neudělali! Na rozdíl od některých „také“ konkurentů (a zde rozhodně nemám na mysli Fincentrum) to nemáme zapotřebí! Snažíme se hrát, pokud je to v rámci konkurenčního boje možné, fér! Ale členství Fincentra v AFIZu jsem si opravdu přál. Některá přání se plní 🙂 A až se Martin Nejedlý uklidní z dnešního velkého rozčílení, vyspí se a vychladne…… přijde jistě na to, že je logické aby jeho rostoucí a tedy zřejmě dobře vedená firma byla členem rostoucího a dobře vedeného profesního sdružení. Obě strany taková spolupráce obohatí.

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Pane Gardavský, ale vždyť já jsem klidný. Mé komentáře jsou samozřejmě v jádru míněny vážně, ale jsou pochopitelně okořeněny trochou nadsázky v některých pasážích. Všichni víme, jak to v AFIZu chodí (a já už to neznám jen z vyprávění 🙂 Je mi jasné, že tvrdého konkurenta, který významně ujídá tržní podíl, nebude mít nikdo v lásce. Co se týče AFIZu, tak na jeho přínos stále čekáme a uvidíme. Já se ve schůzování osobně vůbec nerealizuji a do budoucna jsem spíše skeptik. Já bych raději těch budoucích několik set tisíc korun příspěvků rozdělil mezi poradce v provizích, nez financovat drahá sídla, různé party, vcelku slušný aparát apod. Do budoucna v AFIZ zůstaneme, jen pokud budeme cítit, že je to pro poradce spolupracující s Fincentrem výhodné a že nám to taky dají jasně najevo.

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    13 prosince, 2006

    Však já vím, trocha nadsázky neuškodí. Konec konců, sám mám často potřebu nadsázku používat. S lepším či horším výsledkem 🙂 Přínos AFIZu pro „naši“ komunitu je podle mého názoru zřejmý …… Podle Vás asi ne ….. Tvrzení proti tvrzení ….. To znám velmi dobře ze stížností klientů, které občas řeším. Takže nic nového pod sluncem. Domnívám se, že za čas, až dosáhnete (Fincentrum) jisté velikosti a významu, pochopíte, že pro byznys a jeho dlouhodobě udržitelný rozvoj je dobře fungující profesní organizace nutností. A vcelku slušně fungující aparát zase nutností pro to dobré fungování. Podle zveřejněných fotografií se Vám na té poslední párty docela líbilo :)) Vidíte, stále jenom neschůzujeme! Co vzít příště nějakého poradce spolupracujícího s Fincentrem, od nás z OVB jich tam byla spousta.

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    Vážený pane Gardavský, je tomu/bylo tomu skutečně tak, že jste se neuchylovali k tomu, že jste oslovovali některé pojišťovny, aby s Fincentrem ukončili spolupráci (Uniqa, Generali apod.) Nebo to bylo spíše nepřímo, např. pohrozením, když nevyhovíte našemu požadavku, tak my (OVB) ukončíme spolupráci s Vaší pojišťovnou. By mě zajímalo, jestli jste křesťan nebo ateista. Protože, jestli skutečně trvrdíte, že to tak vlastně nebylo (jste na to alergický) tak asi chodíte ke zpovědi a odříkáváte OTČE NÁŠ, JEN SI …. aspoň 10 x denně (tedy pokud jste ten křesťan). Děkuji za příspěvěk

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    23 prosince, 2006

    Obvykle na hloupé příspěvky nereaguji. Zde udělám vyjímku. Vězte pane Tomane, že je mnoho lidí, kteří v zásadních věcech hovoří pravdu. Nedělají to kvůli svému okolí ale hlavně sami pro sebe. Lépe se s tím žije, věřte mi! Je mně Vás líto, pokud ten pocit neznáte. A na závěr, ve slušné společnosti se otázky týkajíci víry nepokládají, rozhodně pak ne v diskusích na finačním serveru. Že jste takovou otázku položil svědčí o Vaší malé vyzrálosti a také o nutkavé potřebě se zviditelnit. Dovolte abych Vám poradil: pokud nemáte co napsat tak prostě nepište. Je to zdaleka to nejlepší řešení, pro Vás i pro ostatní. Nejsem věřící pane Tomane, ale nikdy bych si nedovolil zlehčovat cokoliv, co s křesťanskou (a jinou) vírou souvisí. Doporučil bych Vám pro příště podobný postup. Mimochodem ta modlitba je velmi krásná a má svůj hluboký smysl. To by jste ovšem musel znát více než prvních několik zkomolených slov. Pěkné vánoce pane Tomane.

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    23 prosince, 2006

    Ač nerad do písmene souhlasím…..

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Pane Šulíku, Vaše chorobná touha najít cokoliv špatného na firmě, kterou jste donedávna zastupoval jako obchodní zástupce, začíná být trapná.
    ad 1) Vámi uvedená firma je podle zápisu v OR oprávněna pořádat školení a semináře a nic nebrání tomu, aby Vás ZFP akademie a.s. pozvala na seminář, který si nechá uspořádat od jiné firmy. Namísto přefakturace si firma zřejmě vybrala peníze přímo od každého účastníka. Záhada se nekoná.
    ad 2) Podle ustanovení § 26 zákona 235/2004Sb. se daňový doklad vystavuje „na vyžádání“ Tak si laskavě daňový doklad vyžádejte a přestaňte pořád na všem hledat mouchy.

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    15 prosince, 2006

    Na faktuře, za plastová okna, jste mél razítko firmy u které jste si to objednal nebo od jiné firmy?
    Uplatnil by jste reklamaci, kdyby tam bylo razitko jiné firmy?

    Odpovědět

  • Anonym

    15 prosince, 2006

    jenze vyrobce a dodavatel muzou byt dve ruzne firmy.. reklamaci byste uplatnil u toho, kdo vam vystavil doklad.. tohle je trosku zbytecna debata myslim..

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    15 prosince, 2006

    Jestliže je zakazka realizovaná subdodávkou, má povinnostst vystavit daňový doklad (fakturu) dodavatel.

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    15 prosince, 2006

    Myslím, že si trochu pletete pojmy. Ne výrobce a dodavatel, ale dodavatel a subdodavatel. Výrobci = lektoři = obchodní zástupci ZFP akademie.a.s.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    A Vy jste si objednal školení u ZFP akademie, a.s.? O tom silně pochybuji…. Byl jste na toto školení pozván a odpovídal za ně samozřejmě ten, kdo Vám dal doklad.

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    15 prosince, 2006

    Nepochybujte. Ano,objednal jsem si školení u ZFP akademie a.s., tj. vyplnil jsem přihlášku na základní seminář ZFP akademie a.s., a zaplatil jsem 1950 Kč obchodnímu zástupci ZFP akademie a.s., pani Macharové před seminářem. Svědek-můj sponzor pan Andrej Galík. Daňový doklad jsem dostal až po obědě, uprostřed semináře, s razítkem ZFP+S spol. s r.o. Nový Jičín.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    A Vy jste si v přihlášce vymínil, že tato nesmí být i s platbou postoupena jinému subjektu, který je právně i věcně způsobilý seminář v požadovaném rozsahu a kvalitě uspořádat? Pokud ano, měl jste od smlouvy odstoupit, odejít ze semináře a požadovat vrácení platby. Daňový doklad se vystavuje na vyžádání ve lhůtě do 15ti dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.
    Nechcete už dát pokoj?

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    16 prosince, 2006

    Pane Šafránku, Vám pokoj dám. Když si to přejete – již po druhé na tomto serveru.
    1., Účtenka za hotové – daňový doklad – musí být vystavena ihned po provedení platby!!!!
    2., Imponuje mi Vaše vehementnost s jakou bráníte ZFP za absence informací, které můžete získat pouze osobní účasti na Základním semináři. Účast na takovém kurzu Vám vřele doporučuji. Bude to pro Vás zážitek, na který jen tak nezapomenete. To mi věřte.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 prosince, 2006

    zahada se opravdu nekona. je to obycejny cesky tunel jak cyp

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    Vážený pane Šafránku, obracím se na Vás s dotazem, zda OVB tedy nabízí všem svým spolupracovníkům (tedy rodinám/pozůstalým) doživotní rentu v případě, že by se se mnou něco stalo (smrt). Toto, mě nikdo na náborech neupozornil. Kdybych věděl o tak zásadní věci jako je tohle, že se o mě mou rodinu OVB férově postará, TAK BYCH ASI NEODCHÁZEL. TA ŠKODA, JEŠTĚ BYCH MOHL SVÉ ROZHODNUTÍ PŘEHODNOTIT. Děkuji za Vaši odpověď

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Renty jsou obsaženy v tzv. dodatkové smlouvě, kterou spolupracovník OVB získává automaticky po dosažení pozice oblastního vedoucího. Nejsem oprávněn konkrétní obsah této dodatkové smlouvy zveřejňovat, nicméně nic nebrání tomu, aby Vás s přesným obsahem seznámil Váš (bývalý) oblastní vedoucí či ředitel. Jen naznačím, že nejde o renty doživotní, nicméně jde řádově o milionové částky, které jsou pozůstalým v průběhu několika let vyplaceny. A nejen pozůstalým – na obdobnou rentu má nárok sám spolupracovník v případě invalidity nebo odchodu do „důchodu“. Výše renty se samozřejmě odvíjí od proplacené skupinové produkce v roce před jejím přidělením – kdo nic nedělá, nemůže čekat závratnou rentu a naopak.
    Dovolím si tvrdit, že v případě OVB jde o velmi nadstandardní smluvně garantované zajištění obchodních zástupců, kteří pro firmu něco vykonali.

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    Tak to jsem opravdu nevěděl. Toto není špatný nápad jak své spolupracovníky motivovat. Pro jméno firmy to je opravdu velký krok dopředu. Jestli jsem pochopil dobře tak na rentu (invalidita) má nárok tedy i spolupracovník, který není na pozici BL a výše. Tzn. např. GA, R1,2,3, GST???

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Nikoliv – až od BL výše, je to opravdu smluvně garantováno formou dodatku ke smlouvě, který obdržíte k podpisu současně s pozicí BL. Pro nižší pozice to neplatí (v základní smlouvě nic takového nemáte).

    Odpovědět

  • Fr. Toman

    15 prosince, 2006

    A od kdy toto pravidlo platí? Od letošního roku s tím OVB přišlo? Protože buď byli naši EXvedoucí tak skromní, že se tím nepochlubili, nebo s největší pravděpodobností přišlo s tím vedení OVB jako jeden ze vstřícných kroků, aby tak zamezili nepříjemně zvýšené fluktuaci spolupracovníků z OVB

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Já jsem se s OVB potkal v roce 1999 a už tehdy se o existenci dodatkové smlouvy hovořilo. Černou na bílém jsem dodatkovou smlouvu viděl v roce 2002. Podle mne jde tedy o dlouhodobou strategii firmy a Vaše spekulace jsou mimo….

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    A ještě jsem zapomněl pogratulovat panu Gardavskému k husarskému kousku. Protlačí něco takového přes právníka (je to věrohodnější, než když se to vystaví na firemní intranet spolu s bonusem 500 Kč za každý bonzík:) a my za to ještě zaplatíme formou honoráře právníkovi za článek :)))

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    12 prosince, 2006

    Děkuji za gratulaci. Udělal jste mně radost. To víte, každý chvilku tahá pilku :))) Vy jste ji tahal už dlouho, ne? A na chudáka pana Dvorského se nezlobte, a neberte to (se, ho) tak vážně! Víte jak já skřípal zuby před časem nad článkem paní Jedličkové …. 🙂 A stejně jako Vy dnes, i já se tehdy pěkně rozepsal! Docela jste chytil psaveckou slinu. Mimochodem, chutnal Vám můj koňak? Můžeme to někdy brzy zopakovat a přitom dohodnout náš příspěvek na Váš server. To aby nemuselo Fincentrum platit honoráře za tak trefné články samo! 🙂

    Odpovědět

  • Martin Nejedlý

    12 prosince, 2006

    Byl skvělý, díky, už jsme za něj děkovali ve fotogalerii 🙂 Ozvu se a domluvíme se.

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    12 prosince, 2006

    Zdravím všechny, koukám, že dnes je článek opravdu vypečený. 🙂 a že je tu spoustu legrace. S Radimem to tady tak pročítáme a také dobře se bavíme, protože zatímco my tady makáme, tak se tady diskutuje nad ….

    Odpovědět

  • Tomáš Marný

    12 prosince, 2006

    O ano, dnes je opravdu zábava.
    Jenom škoda, že pan Nejedlý začíná měknout. 🙁 Škoda, že tak rychle pochopil, koho začail dráždit a tak se to začlo hezky rozjíždět.

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    12 prosince, 2006

    Vážený pane Borkovče,
    je mi líto, že jste se nikdy v naší četné komunikaci věcně nevyjádřil, ale nejsem té důležitosti, zvykl jsem si na to.
    Trochu mě mrzí, když mám pocit, že vlastně nikdo (snad kromě 5-ti LD v OVB) není té důležitosti.
    Z Vašeho komentáře však vyplývá jedna nanejvýš smutná věc, jestlipak víte v kterých dobách se hojně užívalo pejorativní slovo „žvanírna“….

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    12 prosince, 2006

    Dobrý večer,
    proč se kompetentní lidé z OVB permenentně odmítají k tomuto tématu vyjádřit? Nechce se mi věřit, že by článek opravdu vyjadřoval vládnoucí náladu v OVB?
    Moc by určitě nejen mě zajímalo stanovisko pana Gardavského.
    Pane Gardavský,
    je to tak, že si OVB odmítá připustit realitu trhu? Opravdu považujete podle mého názoru velice rozmuně shrnuté argumenty pana Havrana za liché?
    Nakonec bych si dovolil malou osobní vsuvku. S OVB jsem odešel přesně z důvodů zmíněných p. Havranem v 5. odstavci, na začátku dezinformace, potom čirá manipulace schovávaná za dovedné řečnické techniky a nakonec nezakrytá „šikana“ za snahu vzdělávat se samostatně a pracovat eticky a koncepčně.
    Předem se těším na odpověď.
    jb

    Odpovědět

  • Martin Gardavský

    13 prosince, 2006

    Proč se domníváte, že považuji názory pana Havrana za liché? Rozhodně ne, jsou dobré k zamyšlení a možná i k inspiraci. K čemu se odmítají kompetentní lidé v OVB vyjádřit? Já do určité míry kompetentní jsem a názory prezentované v článku považuji ve velké většině za správné. Za dobu existence OVB v České republice prošlo jeho řadami více než 20 000 obchodních zástupců. Každý z nich má jistě svoji osobní zkušennost. Dobrou nebo špatnou. Tak to už na světě chodí.

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    13 prosince, 2006

    Vážený pane Gardavský,
    velice si vážím Vaší reakce, abych byl co možná nejstručnější a zároveň korektní:
    Myslíte, že přístup lidí z OVB je konstruktivní a korektní? (min na příkladu diskuzí na I.CZ)
    Co všechno považujete za správné? Že poradce nemá nárok rozhodovat se v každém okamžiku na základě všech možných dostupných informací?
    Vnímáte zřetelný názorový rozdíl (ať už mezi mladými/starými, vzdělanějšími/méně vzdělanými) mezi lidmi, kteří odešli z OVB a těmi, kteří se s OVB ztotožnili?
    Považuji Vás, z Vašich veřejných projevů za velice vzdělaného člověka, nemáte pocit, že když roste sebvědomí a arogance ruku v ruce s výpisy z provizního konta, je něco špatně?
    příjemný večer! jb

    Odpovědět

  • Jan Lener

    12 prosince, 2006

    „Je obecně známou skutečností, že AFIZ vyvíjí na tomto poli značnou iniciativu směřující k přijetí obecně akceptovatelné dohody o zamezení takového získávání obchodních zástupců, které se jeví být v rozporu s dobrými mravy, tedy neetické, neboť tito obchodní zástupci zpravidla u stávajícího pojišťovacího agenta či investičního zprostředkovatele procházejí odbornou přípravou, která stojí mnohdy nemalé prostředky“.
    – To je velmi zajímavé tvrzení. Fakticky se však tyto prostředky nikde nevykazují. Školení připravují většinou ostatní ičaři v síti, kteří tak činí se záměrem zvýšit produkci své sítě a zvýšit tak svou meziprovizi. V jedné firmě tak probíhají různá školení, jsou různě kvalitní a mají různou dobu trvání a jejioch součástí je motivační složka, která je jako objekt vzdělání velmi dikutabilní, tyto školení nejsou garantována, ani jejich kvalita, či cokoliv jiného a mají tak charakter investice, která sebou nese rizika jako každá jiná investice a to i rizika toho, že se investice nevrátí. Vraťte se zpátky na zem!
    „Agent nebo investiční zprostředkovatel, který zaškoleného obchodního zástupce získá, tyto nemalé prostředky ušetří a sníží tak náklady na tvorbu své sítě obchodních zástupců.“
    Nikoliv. Většinou dávají více peněz za stejnou práci, snižuje se marže, v zásadě se nelze dobrat k nějakému číslu, které by nebylo vycucané z prstu. A žádný prst nelze brát jako ten informovaný.
    „V případech, kdy takto získaný obchodní zástupce přejde k novému agentovi či investičnímu zprostředkovateli s několika dalšími obchodními zástupci, kteří spadali u původního agenta nebo zprostředkovatele do „jeho“ struktury víceúrovňového marketingu (MLM), může být úspora, spočívající v nevynaložených nákladech na jejich odbornou přípravu či zaškolení, značná.“
    Tady lze diskutovat. Ale dobereme se k tomu samému.
    „Tím se agent či zprostředkovatel, který získává své nové obchodní zástupce tímto neetickým způsobem dostává do značné výhody oproti konkurenci, neboť na srovnatelnou činnost vynakládá menší prostředky.“
    Tvrdíte tvrdíte víc než Tvrdík a tvrdíte.
    „Během diskusí, kterých jsem se účastnil, občas vycházelo najevo, že jejich aktéři si právní rozměr této problematiky (resp. skutečnost, že tato problematika je právem regulována) neuvědomují.“
    Asi proto, že necítí potřebu. :-/
    „Přitom v řadě případů se může jednat o tzv. lanaření či přetahování, které je v rozporu nejen s dobrými mravy a etikou, nýbrž v rozporu přímo se zákonem a tudíž je zakázáno se všemi důsledky, které z porušení tohoto zákazu vyplývají.“
    To je správné! Jenže přestupy jsou většinou iniciovány obchodními zástupci. Můžeme debatovat jestlifirma A dělá něco neetického firmě B, ale co je nejhorší opět se, stejně tak jako v problematice etického přístupu ke klientům, kde se prostě na klienta nemyslí na prvním místě většinou, tak se i zde na toho malinkatého obchodního zástupce myslí až jako na toho posledního… Bude se řešit, jestli se může přecházet z jedné firmy do druhé? A co takhle se na to zeptat těch zástupců? Nebo Ti do toho nemají co mluvit?
    „V zásadě platí, že získání obchodní zástupce z řad konkurence např. slibem vyšší odměny (provize), lepších podmínek pro výkon jeho činnosti či jakékoliv jiné výhody, není samo o sobě jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy a tedy neetické, natož v rozporu se zákonem.“
    Souhlas. Nepřidal tuhle větu do článku někdo s fincentra? :-))))
    Podmínky
    ? je činěno v hospodářské soutěži, – ano
    ? je v rozporu s dobrými mravy soutěže – kdo tohle určuje? Jasně soudce…podle čeho
    ? je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. – je újma, že odejde nespokojený zástupce?
    „Jak tedy rozeznat nekalosoutěžní lanaření (přetahování) obchodních zástupců/finančních poradců od férové nabídky lepších podmínek pro jejich práci?“
    Ať tohle určí ten nejslabší spolusoutěžitel! A je to, nikdo se nebude muset snažit vytvářet lepší podmínky a zisky budou skvělé.
    „Pokud jde o charakteristiku lanaření, pak je to vždy takové jednání, které má napomáhat v soutěži s bývalým agentem či zprostředkovatelem, přičemž zvlášť závadné je hromadné a předem připravované zbavování zapracovaných obchodních zástupců/finančních poradců konkurenta.
    „Typickým příkladem nekalé soutěže spočívající v lanaření je například plánovité a hromadné oslovování obchodních zástupců konkurentem a jejich přesvědčování o výhodnosti spolupráce s konkurentem za pomoci přehledné tabulky srovnávající provize vyplácené obchodnímu zástupci ze zprostředkovaných smluv a provize, které by mu byly vypláceny v případě zprostředkování stejných či obdobných smluv konkurentovi.“
    Souhlas, tohle je moc. Jsem velmi rád, že určitou ochranu zákon poskytuje. Někde ta hranice je…

    Odpovědět

  • Jan Lener

    12 prosince, 2006

    Shrnuto:
    V článku je spousta tvrzení bez reálného základu, nebo argumentace. Podklady pro ní neexistují.
    Opět se zapomíná na ten slabší článek. Tentokráte na poradce. I tady se na to můžeme podívat z hlediska práva a hovořit o listině práv a svobod.
    I přestupy a přetahování mají určité hranice. Jen nemáme uznávaného určitele.

    Odpovědět

  • Fejtek

    13 prosince, 2006

    Jak dělbuchem do mraveniště, Romane… To snad raději klouzat po poptávkové křivce 🙂

    Odpovědět

  • Roman Dvorský

    13 prosince, 2006

    Petře, přiznám, že takový ohlas jsem nečekal, maximálně osm až deset reakcí. Jedná se, jak vidno, o ožehavé téma a jistě se mnohým mé právní závěry z těch či oněch důvodů nelíbí. Obzvláště jsem nečekal některé reakce, neboť základ mého článku o nekalé soutěži spočívající v lanaření vznikl před více než rokem a ve zcela jiné souvislosti. Spojování s některými událostmi ne tak vzdálenými tedy není namístě. S úsměvem tak musím čelit některým nařčením o tendenčnosti. Také bych rád svým, soudě podle ohlasů některých právnických laiků, méně bystrým právnickým okem přehlédl iuristické dílo, které říká, že lanaření není nekalou soutěží:-). Nepředpokládám však, že by pocházelo z pera právníka plně způsobilého k právním úkonům:-). Neznalým doporučuji bohatou literaturu K. Skály z první republiky (k zákonu č. 111/1927 Sb. z. a n., o ochraně proti nekalé soutěži) či prof. P. Hajna z brněnské PrF. Přeji nejen Tobě hezký večer. Roman Dvorský

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    13 prosince, 2006

    Pane Dvorský, vysvětlete mi, prosím, kterými právními předpisy se řídí činnost mezi jednotlivými členy MLM. (Vztah nadřízený-podřízený) Každý člen struktury musí působit jako samostatný právní subjekt (s vlastním IČ) a neexistuje mezi nimi žádný písemný smluvní vztah. Není řídicí činnost každého Nadřízeného tak trochu skrytý zaměstnanecký poměr?

    Odpovědět

  • Roman Dvorský

    14 prosince, 2006

    Vážený pane Šulíku, na Vaši otázku není jednoznačná odpověď. Jak víte, vztahy „uvnitř“ MLM nejsou právem (psaným) přímo regulovány, tj neexistuje například smluvní typ „smlouva o víceúrovňovém obchodním zastoupení“ či pod jiným obdobným názvem. Nelze však říci, že by právní vztahy vyplávající z faktického fungování MLM vůbec neexistovali a tato činnost by byla „praeter legem“, tedy souběžně mimo zákon (neplést pojmy mimo zákon a proti zákonu, není to totéž). K tomu je však zapotřebí „sáhnout“ k žákladní úpravě působnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. podle ustanovení § 1 ObchZ tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, přičemž tyto právní vztahy se řídí ustanoveními obchodního zákoníku. Nelze-li však některé otázky řešit podle obchodního zákoníku řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. Jak vidno, není-li právní úprava některých právních vztahů obsažena v obchodním či občanském zákoníku, pak se tyto vztahy řídí o b ch o d n í m i z v y k l o s t m i. Což potvrzuje ustanovení § 264 obchodního zákoníku. Vím, že Vás má odpověď moc nepotěší, ale zkoumání co je a co není obchodní zvyklostí je v mnoha případech dosti složité a vymyká sa rámci této odpovědi. Tedy jen stručně: z absence existence smlouvy mezi subjekty v rámci struktury MLM nelze dovozovat, že by tyto vztahy nepodléhaly právní regulaci (tedy i smluvní, byť ne písemné) a byly v jakémsi „vzduchoprázdnu“.
    Přejí Vám krásné odpoledne
    Roman Dvorský

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    14 prosince, 2006

    Pane Dvorský, nezodpověděl jste mi na mou druhou otázku.
    Není řídicí činnost každého Nadřízeného v MLM, tak trochu skrytý zaměstnanecký poměr?

    Odpovědět

  • Roman Dvorský

    15 prosince, 2006

    Omlouvám se. Podle mého názoru (a myslím, že podle názoru většinového) o skrytý zaměstnanecký poměr nejde.
    Hezké odpoledne
    Roman Dvorský

    Odpovědět

  • Anonym

    13 prosince, 2006

    Kdopak si asi tenhle článek objednal…?
    MLMáci se teď třesou strachy ve svých teplých úkrytech zvaných OVB atd. a zůstanou ze strachu raději „doma v teple“.
    Otrokář práská bičem, plantážníci se bojí utéct na svobodu.Z plantáží tečou peníze.
    Get up, stand up! Stand up for your right!
    Doufejme, že právo již dnes není jen právem silnějšího.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    13 prosince, 2006

    PODPIS!!! Záškodníku!!!

    Odpovědět

  • Anonym

    14 prosince, 2006

    „Podpis, potencialni spolupracovniku?“ Nene, pane Lenere, český otrokář, německý otrokář, nedělám rozdíly. Tradá na svobodu!

    Odpovědět

  • Jan Lener

    14 prosince, 2006

    Tak mi alespoň do maílu hoďte Vaší identitu a záměr. 🙂

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    15 prosince, 2006

    Milý anonyme, kdybyste měl alespoň minimální právní vědomí, pak byste pochopil, že možného nekalosoutěžního jednání se případně může dopustit pouze ten, kdo „lanaření“ organizuje, nikoliv ten, kdo je „lanařen“…. Váš anonymní výkřik je tak zcela mimo!

    Odpovědět

  • Portner

    18 prosince, 2006

    Tak koukám jak zde sleduji jednotlivé reakce, že by jste občas měli nad sebou přemýšlet nežz Vás něco tak ubohého vypadne. Lidi probuďte se konečně a začněte něco pořádného dělat a ne jen počítat jak lidi natahnout ……….

    Odpovědět

  • Ivanek

    19 prosince, 2006

    Nelíbí se mi přetahování. Nelíbí se také, jaké jsou některé názory některých pánů. Co se dá dělat, názor je názor od toho jsou diskuze. Nepadlo tady ještě téma přetahování nebo-li lanaření do jiných struktur spolupracovníku ve stejné firmě. Jak toto by dalo nazvat. Etické,neetické, také by to mělo být ošetřenou nějakou vnitro smlouvou a jaké postihy by měly být? Pořad se napadají fin.společnosti, vždyť fin.společnost je jen název ( slovo ), které něco zastřešují. Firmu tvoří lidé pod svými jmény, tak nechápu proč se pořád ohání ať je OVB, Fincentrum,ZPF, Brocker atd. Může někdo na to reagovat.
    Díky.

    Odpovědět