Sobota 17. srpna. Svátek má Petra.

Krátké pozice: Vyplatí se do nich investovat?

Peníze - graf - čas - stopky - eura - bankovky a mince

Celá naše investiční filozofie je založena na jednoduché myšlence. To, co platíme (cena), musí být mnohem nižší než to, co za to dostáváme (hodnota). Dá se obdobným způsobem vydělávat na krátké pozici?

Tvrdíme (a historie trhů to potvrzuje), že cena a hodnota jsou dvě odlišné kategorie. Po přechodnou dobu se od sebe mohou výrazně lišit, ale z dlouhodobého hlediska má cena silnou tendenci následovat vývoj hodnoty.

Když tvrdíme, že na trzích lze nalézt řadu akcií, jejichž cena je výrazně pod jejich hodnotou, pak lze analogicky najít řadu akcií, jejichž cena je výrazně nad jejich hodnotou. Krátké pozice se snaží těžit právě ze situací, kdy cena bude následovat hodnotu směrem dolů.

Krátké pozice: Jak fungují

Mechanika těchto transakcí je poměrně jednoduchá. Investor si půjčí od svého brokera akcie, na trhu je prodá a podrží si získanou hotovost. Když v budoucnosti akcie koupí zpět, použije na to dříve získanou hotovost a akcie vrátí zpět brokerovi.

Zisk nebo ztráta z této transakce (když odhlédneme od transakčních nákladů) závisí na rozdílu cen mezi prodejem a zpětným nákupem. Je to vlastně zrcadlový obraz postupu při nakupování běžných dlouhých pozic.

Krátké pozice: Náročnější než dlouhé

Z výše uvedeného vyplývá, že pro krátké pozice není potřeba dodatečný kapitál. Pokud je tedy kapitál fondu investován celý do dlouhých pozic a dlouhodobě vydělává a pokud lze k tomu přibrat pár krátkých pozic, může zisk na nich přinést dodatečný výnos, a to dokonce při snížené čisté expozici vůči trhu (ta se stanoví jako rozdíl mezi velikostí dlouhých a krátkých pozic).

Teoreticky ano. Praktická realizace však úplně snadná není. Když se ohlédneme za posledními deseti lety, což je doba od přechodu na současnou investiční strategii, tak zjistíme, že úspěšnost našich dlouhých pozic je přibližně 9:1. To znamená, že vyděláváme skoro na devíti akciích z deseti, které koupíme. Úspěšnost našich krátkých pozic tak vysoká není.

Krátké pozice navíc vyžadují disproporční množství času a energie. Naše průměrná dlouhá pozice je asi 5 % portfolia. Když se ji podaří dobře vybrat, může zisk činit klidně 100 – 200 %, což je 5 – 10 % procent celého portfolia. Velikost jednotlivých krátkých pozic však musí být mnohem menší. V našem případě šlo zpravidla přibližně o 1 % portfolia a těchto pozic bylo vždy jen pár. 50% výnos na krátké pozici, což je možné považovat za velmi slušný výsledek, tak znamená jen půl procenta výnosu na celém portfoliu.

Péče o krátké pozice je přitom náročnější než péče o dlouhé pozice. Vše začíná už samotnou analýzou společnosti. Zatím co na dlouhé straně se soustředíme na společnosti, které nemají žádný zásadní účetní, finanční nebo manažerský problém, na krátké straně právě takové společnosti vyhledáváme. Jejich analýzy zaberou mnohem více času. Sledování aktivní pozice a dynamické řízení rizika je u krátkých pozic také mnohem náročnější.

Krátké pozice: Raději ne…

To všechno nás vedlo k závěru, že je lepší soustředit se plně na dlouhou stranu našeho portfolia a krátké pozice v jednotlivých akciích nadále neotvírat. Podle vývoje na trzích uzavřeme poslední krátkou pozici, kterou ještě držíme, a náš čas a úsilí raději plně napřeme do dlouhé strany portfolia.

Na krátkých pozicích lze vydělávat a jejich pomocí spoluřídit rizikový profil portfolia. Jejich přínos nám ale připadá neadekvátní úsilí a času, které by jim bylo nutné věnovat, pokud by zaujímaly větší část portfolia.

Krátké pozice: Dobrá škola

Tento závěr se může zdát jako samozřejmý, rozhodování však bylo o něco komplikovanější. V úvahu jsme brali i následující argumenty:

  1. Jednotlivé krátké pozice nelze brát samostatně. Jsou součástí celého portfolia a mění jeho charakteristiku a rizikový profil. Především v obdobích výraznějších tržních poklesů působily naše krátké pozice velmi příznivě. Padaly zpravidla výrazně více než trh a brzdily pokles celého portfolia.
  2. Sedm let hledání a analýz potenciálních krátkých pozic bylo pro nás výbornou školou, která naše vlastní analýzy posunula možná o třídu výš. Věřím, že bychom to mohli zúročit při výběru dlouhých pozic. Když člověk hledá něco, co nechce, lépe si uvědomí, jak má vypadat to, co chce. Zjistili jsme, že existuje něco, čemu říkám paradox krátkých pozic – většina investorů by udělala lépe, kdyby se o krátké pozice nepokoušela, ale současně by většině investorů prospělo, kdyby se je pokoušela hledat.
  3. Krátké pozice pomáhají zvyšovat efektivitu trhu a zlepšují funkci jeho cenotvorby. Řada investorů považuje krátké pozice za nějaké sázky na neúspěch nebo za příliš negativistický přístup k investování. My to tak vůbec nevnímáme. Krátkou pozicí investor nevyjadřuje to, co by si přál, aby se stalo, ale to, co si myslí, že se stane. Mimochodem, o mnohem více peněz přišli investoři kvůli vychvalování nadhodnocených akcií než kvůli upozorňování na akcie předražené.

Trh potřebuje investory, kteří dělají krátké pozice, a mělo by jich být daleko více.

Text vyšel jako součást Dopisu akcionářům Q4/2018 Vltava Fund. Autor článku je zakladatel a hlavní portfoliomanažer Vltava Fund.

Jeden komentář: “Krátké pozice: Vyplatí se do nich investovat?”

  1. Stejskal napsal:

    Když provozovatelé hedge fondu Vltava získali veliké vědomosti s investováním a se spekulacemi na burze roku 2018, měli založit jejich fond Vltava až roku 2019. A měl to být normální fond typu “value investing s blue chips a dividendy“ s nulovým poplatkem z ročního přírůstku, jen s ročním manažerským poplatkem 1% z investovaného kapitálu. Nezakládat riskantní fond na Maltě, ale bezpečný fond v Praze. Ty nepodařené spekulace v krizi roku 2008 pak nemusely vůbec nastat. Ale dnes už je podíl fondu jistě o několik procent dražší než při založení fondu roku 2004. Kdo vydržel investován non-stop 15 let, když dostane peníze z poplatků zpátky, bude dnes v plus. A nyní se může fond předělat nebo zavřít a znovu otevřít v Praze jako fond pro “value investing s blue chips a dividendy“. Když rychlé spekulace na pokles se fondu nedaří, neměl by být fond Vltava už hedge fond a neměl by vybírat od klientů 10-20% z ročního přírůstu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.