Komentář z USA: Principy neměnit, jejich aplikaci ano
Nezaměstnanost v USA klesla v září na 3,5 %. To je nejnižší úroveň za posledních cca 20 let. V obavě z předpokládané recese v prvním pololetí příštího roku však již začínají některé americké firmy snižovat stavy zaměstnanců. A to i IT giganti, u kterých mnozí jaksi mlčky očekávali, že budou vůči nastupující recesi imunní. Nebudou. Stejně jako se recese dotkne i mnohých dalších investorských posvátných krav, jako jsou například rostlinné alternativy živočišných potravin nebo aplikace pro mobilní telefony.
Americký dolar na tento vývoj reagoval ztrátou hodnoty vůči euru, a potažmo všem hlavním měnám, a je nyní de facto na paritě vůči euru. Základním motivem této kursové ztráty je přesvědčení forexových trhů, že americký FED se lekne současné zlomové situace a zvolní, popřípadě zcela zastaví tempo zvyšování svých úrokových sazeb.
Jenomže to nemusí ani zdaleka být pravda. FED překvapil trhy vloni a v tomto roce už jednou, a sice v opačném extrému, totiž jak dlouho váhal se zahájením zvyšování úrokových sazeb. Zpřísnil svou monetární politiku v podstatě až tehdy, když už meziroční inflace amerických spotřebitelských cen bublala okolo 9 %. Zato pak se děly věci a razance i frekvence zvyšování vzaly trhům dech.
Jedním z důvodů je absolutní nezkušenost FEDu se situací, kdy je inflace vyvolána poruchou na straně makroekonomické nabídky a ne zvyšující se spekulativní poptávkou v době přehřívání ekonomiky. Svobodný kapitalistický trh je principiálně založen na svobodné a neohraničené nabídce zboží a služeb a na konkurenci, a v celé mírové historii USA nenajdeme obdobu zruinování makroekonomické nabídky politickým rozhodnutím, jako tomu bylo v případě proticovidových opatření.
Váhání FEDu se tak dá vysvětlit jeho čekáním, zda se problém nedostatku nabídky sám rychle vyřeší pomocí tržního mechanismu. Globální trh je však v postcovidové době tak pošramocen, že k tomu nemohlo dojít, a FED pochopil, že žádná „ přechodná inflace“ se nekoná a konat nebude. A začal razantně jednat.
Domnívám se, že v současné době je zkrocení inflace pořád prioritou FEDu číslo jedna. Obzvláště pokud nezaměstnanost zůstává na dvacetiletých minimech. FED má bohaté zkušenosti s manévrováním v oblasti monetární politiky v době recese s vysokou nezaměstnaností. Pro příklady nemusíme chodit do americké historie daleko.
REKLAMA
Co však dodnes USA děsí, je možnost opakování stagflace z konce sedmdesátých let minulého století. Proto z hlediska FEDu je šance minimálně 50:50, že sekvence monetární politiky bude v blízké budoucnosti vypadat takto: nejprve pokračování ve zvyšování sazeb až ke zkrocení inflace, a pak „klasický“ souboj s hospodářskou recesí a vyšší nezaměstnaností. Takováto sekvence kroků by navíc dávala smysl i proto, že fiskální politika Bidenovy administrativy jde zcela proti monetárním opatřením FEDu.
Originální situace občas vyžaduje neortodoxní aplikaci stálých principů. FED může trhy překvapit v brzké době ještě jednou.
Autor: Miroslav Hošek, CEO Advanced Food Products (AFP), LLC, v USA působí na manažerských pozicích už 16 let
