Neděle 25. června. Svátek má Ivan.

Když firmy nechtějí říct pravdu

ROMAN DVOŘÁK, analytik Pioneer Investments ČR, ve svém článku upororňuje na rostoucí vliv přírodních katastrof na investiční trh.

S růstem škod způsobených přírodními katastrofami roste i vážnost debat o klimatických změnách, jejichž důsledky více či méně ovlivní podnikání v každém odvětví a regionu. Dopady klimatických změn na firmy představují nové riziko, ke kterému institucionální investoři, kteří spravují velké majetky, nezůstávají lhostejní.

Firmám, které nezodpovědně přistupují k prohlášení o klimatických rizicích, se jejich ignorantství nemusí vyplatit. Může totiž signalizovat jejich nepřipravenost.

Za hlavní důvody zájmu stále většího počtu velkých investorů o klimatická rizika, lze považovat:

1) Růst škod způsobených přírodními katastrofami.
Za naprostou většinu škod mohou živly klimatického původu – hurikány, tajfuny, větrné bouře a záplavy. Rostoucí síla hurikánů, rychlost větrných bouří a rozsah záplav zvyšují ničivé účinky katastrof, které s růstem velikosti měst a hodnoty majetku prohlubují ekonomické ztráty.

2) Ekonomický význam zasažených oblastí.
Nejvíce škod páchají živly jak na území vyspělých ekonomik, které mají tradičně velkou váhu v portfoliích mezinárodních investorů (USA, západní Evropa, Japonsko), tak i ekonomik, o které roste mezi investory zájem a kterým se zároveň začíná přisuzovat větší vliv na globální trhy (Čína).

3) Růst rozdílů ve velikosti ztrát a stále vyšší maxima.
Nejmenší škody, které od roku 1950 do roku 2000 způsobil hurikán, přišly na necelou miliardu dolarů, ty největší pak na 37 miliard. Škody, které způsobil hurikán Katrina, byly ale čtyřikrát vyšší než historické maximum. Zcela logicky vznikají obavy, kam až se vyšplhají příští maxima.

4) Růst rozsahu zasažených odvětví.
Klimatické extrémy ovlivňují hospodaření firem napříč všemi sektory. Hurikán Katrina způsobil miliardové ztráty pojišťovacím a těžařským společnostem, milionové ztráty telekomunikačním firmám, bankám, spotřebnímu sektoru a elektrárnám. Téměř polovina ze stovky největších firem zastoupených v indexu S&P 500 vyčíslila ztráty způsobené hurikány Katrina a Rita. Jinými slovy, ani majitel diverzifikovaného akciové portfolia se nevyhne klimatickému riziku.

5) Několik typů klimatických rizik.
Kvůli emisím roste počet soudních sporů s elektrárnami a automobilkami. Negativní publicita a skeptické zprávy vědců zase zvyšují reputační riziko. Na trhu také roste konkurence firem, které nabízí energeticky méně náročné a ekologicky šetrnější produkty. V oblastech přímo zasažených bouřemi a hurikány hrozí majetkové riziko. Se změnou klimatu roste i regulatorní riziko nových emisních limitů.

6) Nepojistitelnost rizika.
Tak velké riziko, které představují nyní klimatické živly, již přestává být pojistitelné. Pojištěné ztráty představují obvykle jen malou část celkových ekonomických škod. Ukazatel L/I, který uvádí poměr ekonomických ztrát k pojištěným, dosahuje u některých velkých přírodních katastrof až hodnoty 50. Mohutné záplavy v Číně způsobily v roce 1996 ztráty za 24 miliard dolarů, z toho méně než 500 milionů dolarů pokrylo pojištění. Ani při dalších čínských záplavách, o dva roky později, se poměr mezi celkovými a nepojištěnými ztrátami příliš nezměnil. Tradičně nejnižšího ukazatele L/I dosahují ze všech zemí Spojené státy, a to v rozpětí 2 až 4.

Nejisté důsledky klimatických změn na hospodaření firem a obavy ze zpřísňování regulatorních opatření vedou investory k tomu, že chtějí být pravdivě a úplně informování o klimatických rizicích.

Pod tlakem jsou zejména firmy, u kterých se předpokládá, že jejich podnikání bude více ovlivněno důsledky klimatických změn – majetkové pojišťovny, uhelné elektrárny, těžařské společnosti, automobilky. Stále více velkých investorů požaduje po firmách podrobnější analýzy rizik a příležitostí, kterým jsou vystaveny v důsledku klimatických změn.

Před třemi lety několik penzijních fondů, které dohromady spravovali majetek za více než 800 miliard dolarů, napsalo předsedovi americké komise pro cenné papíry dopis, ve kterém požadovalo stanovení a dodržování pravidel v prohlášení firem o klimatických rizicích.

V současné době se tato "nátlaková" skupina rozrostla na více než padesát institucionálních investorů, kteří spravují majetek za 3,7 bilionů dolarů, což je asi dvakrát více, než mají pod správou všechny hedge fondy. Vyjednávací sílu takových organizací se proto nevyplatí podcenit.

Americká komise nedávno vydala zprávu o rostoucí kvalitě i počtu prohlášení a zveřejnila čísla za jednotlivé sektory. Ke kritičtějším výsledkům ale dospěla agentura S&P, která letos v lednu také vydala podrobnou, asi 80-ti stránkovou zprávu o přístupu firem ke klimatickým rizikům.

Více než polovina společností, které jsou součástí indexu S&P500, se neobtěžovala prohlášení podat, mezi nimi známá jména jako například Whirlpool, Harley Davidson nebo Hilton Hotels. Společnosti, které odpověděly, nepřistupovaly k prohlášení tak zodpovědně jako zahraniční firmy a nezpřístupňovaly investorům všechny informace, které chtěli vědět.

Většina firem ze sektorů s nízkými emisemi skleníkových plynů, jako jsou např. bankovnictví, zdravotnictví a telekomunikace, se podle S&P staví nezodpovědně k finančním rizikům vyplývajícím z klimatických změn.

Americké banky, s výjimkou Bank of America a Citigroup, poskytly nedostatečné informace. Investoři, kteří obecně vnímají u bank větší klimatické riziko, chtěli vědět více o projektech, které považují za neperspektivní, jako jsou například půjčky uhelným elektrárnám, které mohou v budoucnu díky vyšším nákladům na těžbu uhlí ztratit konkurenceschopnost a přijít o pozici na trhu ve prospěch elektráren na zemní plyn.

Od výrobců léků se investoři zase nedozvěděli, jak jsou firmy připraveny na zvýšený výskyt astmatu, alergií, infekcí a vrozených vad, které klimatické změny mohou způsobit. Globální oteplování vytváří lepší podmínky pro větší produkci pylu a množství prachu v atmosféře. Teplejší klima vyhovuje také komárům, kteří přenáší malárií.

Firmy z těžařského, dopravního, zpracovatelského a elektrárenského průmyslu, tedy sektory s vyššími emisemi skleníkových plynů, odpověděly investorům na mnohem více otázek. Automobilky Ford a General Motors vyhověly nejvíce v části s údaji o emisích, ale zatím nebyly dobře připraveny na dopady regulatorního rizika na jejich podnikání, například růst dopravních nákladů.

V části, která se týkala majetkového rizika, zase nejlépe dopadly obchodní řetězce. Wal-Mart a jiné firmy mají silný důvod se na majetkové riziko připravit, protože klimatické živly mohou zničit jejich prodejny, snížit počet zákazníků a přerušit dodávky zboží, na kterých je jejich provoz závislý.

Institucionální investoři představují velmi silnou skupinu na finančních trzích. V jejich zájmu, stejně jako v zájmu každého investora, je sledovat všechna rizika, včetně klimatických, která mohou ovlivňovat finanční výsledky firem, tedy i cenu jejich akcií. Firmy, které nebudou jevit ochotu tato klimatická rizika před investory rozkrýt, např. z alibizmu nízkých emisí, mohou ztratit svoji transparentnost a přijít o důvěru velké části trhu.

3 komentáře: “Když firmy nechtějí říct pravdu”

  1. K. Ladislav napsal:

    Četné konference o ochraně ovzduší poženou četné solární akcie stovky procent 2007-2010. Zatímco americkým solárním akciím škodí Grínšpan a čínským solárním akciím škodí čínská vláda , německé solární akcie jsou dosti nezávislé. V indexu TecDAX je 5 solárních akcií a další solární akcie jsou mimo indexy. Už 2003-2006 rostly akcie Solarworld a Solon 5.000%-10.000% za 3 roky a dnes nejsou zdaleka u konce. Ze všech solárních akcií indexu TecDAX je nejlevnější akcie Solon AG Berlin WKN 747119
    , v prosinci měla P/E 15 a PEG 0,5 a dnes P/E 21 , od prosince do února za 2 měsíce +117% rostla. Dal jsem na akcii Solon prozatim 4.000 euro a vůbec nepotřebuju někoho na ni verbovat , aby mi lépe rostla. Letos čeká firma Solon růst zisku +30% , tedy je PEG 0,7. Veselé Velikonoce s akcií Solon !

  2. ayreon napsal:

    celá tá búrlivá diskusia o klimatických zmenách je nezmyselná. Nič také ako statická klíma nikdy neexistovalo, všetko je to v klimatických cykloch. Veľmi pekne je to rozobraté v minulom vydaní časopisu týždeň
    http://www.tyzden.sk/index.php?w=art&idart=8601&idiss=154
    http://www.tyzden.sk/index.php?w=art&idart=8602&idiss=154
    http://www.tyzden.sk/index.php?w=art&idart=8603&idiss=154

    • Vladimír Kutálek napsal:

      Celkem provokativní názor (první věta). Dal jsem si tu práci a ty tři dlooouhééé články jsem si přečetl, i když většinou čtu mnohem serioznější periodika. Možná někoho bude zajímat výcuc, pokusím se nevnést do něho svůj názor…

      Předně nikdo nikdy netvrdil, že existuje statické klima…
      Ty tři články jsou psané relativně neutrálně, ale s příklonem k odpůrcům limitům CO2.
      Fakta: příroda má dosud větší vliv na klima než člověk. Otázkou je jestli víceméně malý vliv člověka nevyvede klima z rovnovážného stavu. Velký vliv na klima má slunko (článek tvrdí 30%) a je předpoklad, že slunko zvyšuje pomalu výkon (viz také http://www.astro.cz). Předpověd klimatu je velice obtížná, příliš mnoho neznámých a chyb. Klima se chová podle cyklů místních i časových, krátkých i dlouhých. Extrémní stavy byl i v minulosti. Nyní převažují názory na vliv člověka, takže se naopak začíná ozývat hlasy, že ostatní názory nejsou vyslyšeny (nedávno to byla opačně…) Tolik stručně…

      Se vším s uvedeným souhlasím… Jen se přikláním k názoru většiny(?) vědců, že člověk ovlivňuje klima natolik, že vychyluje klima z rovnováhy. Existuje spousta katostrofických scénářů, pro mě zní důvěryhodně (např- předpoklad, že po určitém překročení hranice kladná zpětná vazba bude už pracovat sama – závislost teploty moře a schopnost absorpce CO2). Problém je přesnost odhadů vývoje. Proto si myslím, že preventivně je nutné omezit „zbytečné“ emise, stejně jako zbytečné plýtvání zdroji. Mnoho vědců mají lepší způsoby využití energie, hmoty atd. Vzhledem k zatím nedostatečné prokazatelnosti vlivu CO2 bych pro přílišné/radikální omezování emisí nebyl….ale pro radikální omezování spotřeby neobnovitelných zdrojů ano… Jak omezit používání neobnovitelných zdrojů? Většina při využívání produkuje CO2… Takže nakonec zdanění emise CO2 nejvíce prospěje k omezení využití neobnovitelných zdrojů…. Dnešní systém povolenek pocvažuji za nedomyšlený… Jednoduše by za každý tunu Co2 měla být daň x Kč (důvody viz Ekonom). Stejně jako systém využívání odpadů a recyklace. (Proč se odpad neshromažduje stejným způsobem jak vzniká? tedy přes obchody? „Donutit“ občany třidit odpad stejně jako u vratných láhví? ale to už je off topic…

      Pokud se 300 vědců z celého světa rozhodlo podporovat názor přílišného vlivu na klima, pokládám to za dostatečný důvod jednat i na úkor pohodlí. A vzhledem k faktu, že vědci jsou nejméně ovlivnitelní vlivem stáda, to pokládám za důvěryhodný zdroj, na rozdíl na jakýkoliv periodikem…
      PS: Nejsem klimatolog, jen občan čtoucí názory z obou stran.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.