CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Redakce

26. 03. 2021

10 komentářů

K přijetí eura vládne spíše skepse. Jak to změnit?

 

Foto: Pixabay

V roce 2020 v rámci pravidelného šetření, Centrum pro výzkum veřejného mínění, zjišťovalo názory mimo jiné na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro. Ze zjištění vyplývá, že v tuzemsku stále přetrvává převážně odmítavý postoj ke společné měně. Co by se muselo stát, aby se změnila nálada ve společnosti? Chybí zde silný hlas ekonomů? Odborníků, kteří by se za něj postavili?

Loading



 

Podle oslovených odborníků je potřeba oddělit rovinu ekonomickou a politickou, resp. ideologickou. V ekonomické rovině, aby euro dávalo smysl, je nutné splnit několik podmínek. Je zřejmé, že ty v současné době splněny nejsou. V situaci, umocněné pandemickou krizí, nelze jejich splnění očekávat ani v dohledné budoucnosti.

„S ohledem na výrazný nárůst zadlužení navíc lze jen stěží předpokládat, že podmínky paktu stability a růstu splní alespoň některá evropská země. V podmínkách, kdy tedy chybí podpůrné ekonomické argumenty pro jeho přijetí, je velmi těžké myšlenku přijetí eura smysluplně obhajovat,“ uvádí pro server Investujeme.cz odborník Partners Ondřej Koňák.

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa vysvětluje, že touha české populace po euru by jistě výrazně zesílila v případě, že by se koruna stala obětí bubliny. Tedy že by oslabila nebo posílila výrazně mimo hodnoty odpovídající potřebám a možnostem českých vývozců a dovozců. „Takový scénář přichází v úvahu zejména jako důsledek nějaké hrubé chyby na straně českých tvůrců hospodářské politiky, tedy vlády, zákonodárců nebo centrální banky,“ podotýká Michal Skořepa.

Pro přijetí eura je podle výzkumu z loňského roku čtvrtina Čechů

Přibližně sedm z deseti (69 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž více než dvě pětiny (43 %) s tím „rozhodně nesouhlasí“ a další více než čtvrtina (26 %) „spíše nesouhlasí“. Pro přijetí eura je nyní téměř čtvrtina (24 %) Čechů, v tom 6 % „rozhodně“ a 18 % „spíše“. Zbylých 7 % dotázaných na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím“.

REKLAMA

V porovnání s předchozím šetřením z dubna 2019 došlo ke statisticky významnému poklesu (o 6 procentních bodů) podílu těch, kteří s přijetím eura jako měny České republiky nesouhlasí ve prospěch lidí, kteří s přijetím eura jako měny ČR souhlasí (nárůst o 4 procentní body).

V dlouhodobějším srovnání je patrné, že negativní postoj k euru poprvé výrazněji převážil v roce 2010, v letech 2001 až 2005 převažoval souhlas nad nesouhlasem a v letech 2006 až 2009 byly oba podíly zhruba vyrovnané.

Od roku 2011 se nesouhlas se zavedením eura pohybuje okolo úrovně tří čtvrtin se třemi dílčími poklesy na úroveň těsně pod 70 %, a to konkrétně v červnu 2011, dubnu 2015 a v aktuálním výzkumu. Souhlas se pak od roku 2011 pohybuje okolo jedné pětiny a jen v roce 2015 a v aktuálním výzkumu se přiblížil k jedné čtvrtině (24 %).
Zdroj : Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – červenec 2020

Vstupem do měnové unie ztratíme flexibilitu

Idea zavedení eura vznikla ve Francii na základě tzv. Delorsovy zprávy. Ta podmiňovala vznik Evropské hospodářské a měnové unie právě zavedením společné jednotné měny. Hlavním důvodem byly podle podle Ondřeje Koňáka paradoxně snahy oslabit Německo, resp. zabránit mu obnovit svou sílu v plném rozsahu tím, že se zbaví marky. Spolková republika se tomuto plánu, pod vedením kancléře Helmuta Kohla, vzpírala. Nakonec ale tlaku podlehla. A to i přesto, že šéfka Institutu pro výzkum veřejného mínění v Allenbachu, paní Elisabeth Noel-Neumannová, roce 1997 poukázala na to, že pouhých 21 % dotazovaných Němců chtělo euro bezpodmínečně.

REKLAMA

Sami teď můžeme posoudit, do jaké míry tento úmysl vyšel. Tato ideologicko-politická rovina také v poslední době utrpěla významné trhliny v prostředí rostoucí názorové neshody mezi hlavními státy EU na klíčové otázky fungování Evropy jako celku.

„Za sebe si přeji, aby debata, která nad tímto tématem probíhá a bude probíhat, byla vyvážená a odpůrci eura dostali v médiích stejný prostor pro vyjádření jako jeho stoupenci. Finální rozhodnutí pak musí být postaveno na důkladné cost-benefit analýze,“ říká odborník Partners s tím, že sám má v této otázce jasno. Přijetí eura razantně odmítá, protože vstupem do měnové unie ztrácíme flexibilitu v podobě pohybu měnového kurzu. Vzdáváme se měnové suverenity a dostáváme se do situace, kdy o nás opět budou rozhodovat jiní.

To platí dvojnásob v době, kdy byly jednotlivé členské země nuceny převzít záruky za obrovský evropský dluh v souvislosti s pandemií. Koneckonců historie nám již několikrát ukázala, že rozhodnutí vynucená a založená čistě na ideologických základech nejsou ekonomicky a společensky přínosná ani udržitelná.

Je to politické rozhodnutí

Šimon Blecha z tiskového odboru Ministerstva financí ČR k tomu dodává, že vstup do jednotné měnové unie je politickým rozhodnutím, kterému však musí předcházet objektivní analýza přínosů, nákladů a rizik. Z toho důvodu Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka pravidelně vypracovávají společný dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, ve kterém aktuálně doporučují vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.

„Jedním z důvodů je, že ČR v roce 2020 plnila z formálních přístupových kritérií pouze konvergenci úrokových sazeb. Nad rámec toho přetrvává nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky k eurozóně a nižší strukturální podobnost ekonomik,“ vysvětluje Šimon Blecha. Přijetí společné evropské měny s sebou nese vedle přínosů také závazky, které je nutné při rozhodování o načasování vstupu do eurozóny posoudit.

 

Loading

Vstoupit do diskuze 10 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Představujeme nejlepší evropské akcie

I když je evropský akciový trh provázán s globální ekonomikou stejně jako všechny ostatní, nabízí investiční příležitosti, které jinde najdete jen těžko. A zatímco americké indexy se čím dál víc soustřeďují na technologické firmy, Evropa nabízí diverzifikovanější investiční prostředí. Abychom lépe ilustrovali možnosti evropského trhu, podíváme se na […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Bawerk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    26 března, 2021

    Je třeba si uvědomit, že přijetí eura znamená totální ztrátu monetární autonomie a současně zachování individuální fiskální odpovědnost. Tato kombinace je pro malé země jak je ČR, je velmi nevýhodná a omezující. Stačí se podívat, jak na absenci monetární autonomie doplatilo Řecko, proti němuž byl veden v podstatě ekonomický terorismus jenom proto, že řecká centrální banka ztratila vstupem do eurozóny monetární autonomii.

    Takže pokud platí, že k přijetí eura vládne spíše skepse, pak je to jenom dobře a neradno na tom cokoliv měnit.

    Vstup do eurozóny by mohl dávat smysl pouze v až okamžiku, kdy již bude existovat i fiskální unie.

    Odpovědět

  • Seveřan

    26 března, 2021

    Jasně, u Řecka vůbec nehrálo roli to, že stát utrácel daleko víc, než kolik vybral na daních.
    Vůbec nehrálo roli to, že měli ohromnou armádu dobře placených státních zaměstnanců a penze, které naprosto neodpovídaly jejich produktivitě.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    26 března, 2021

    Daleko víc, než vybere na daních v minulosti, utrácela drtivá většina vyspělých států. 🙂 Proč by to mělo za všechny odnést Řecko? Dnes utrácí víc než vyberou na daní v podstatě všechny státy. 🙂

    Odpovědět

  • Seveřan

    26 března, 2021

    Jaký dluh mělo Řecko a jaký např. Německo?
    Trochu rozdíl, ne?
    Zkrátka investoři Německu věřili, že svůj dluh je schopno splácet, Řecku to v nějaký okamžik věřit přestali. Jako před tím Argentině a dalším.
    Je docela logické, že jako první to potká zemi, která dluh má nejvyšší, ne? A k tomu zaostalou ekonomiku založenou na zemědělství a turistickém ruchu.

    Odpovědět

  • Ondra

    26 března, 2021

    Byl jsem dlouho odpůrce eura, ale vzhledem k tomu, že euro je světová rezervní měna, nemůže prakticky padnout, to dává ECB neomezený příliv likvidity. Řecko je na tom naopak díky euru skvěle, žilo si nad dlouho nad poměry, pak udělalo směšné reformy, na to na jak velké poměry si žilo. A žije si nad poměry dál a vesele se zadlužuje dál a nikdo po nich již žádné reformy nechce. To by si s drachmou nemohlo dovolit. dávno by zbankrotovalo. Totéž se týká i české koruny. Máme nízky dluh proti eurozóně, ale úroky z dluhopisů platíme větší než Řecko 🙂 Nás by trhy brzo potrestaly i kdyby ČNB, kupovala naše státní dluhopisy, měna by začala padat Tady už se mluví o dluhové brzdě a utahování opasků a v Řecku a spol. se opasky povolují 🙂 Rychle do eurozóny. Nové peníze přinášejí bohatství, peníze nerostou na stromech, ale v centrálních bankách. Já pan Fuld, kterého obdivuju a respektuju, mě opraví, že centrální banky netisknou nové peníze a že je neposílají do ekonomiky, ale kupují státní dluhopisy a jednotlivé vlády je posílá všude možně, například v předluženém Španělsku a Itálii zavádějí / zavedli částečný bezpodmínečný příjem, to my si nemůžeme dovolit. A když dostanu peníze a něco si za to koupím, tak mám bohatství, nové peníze přináší bohatství. A největší paradox je, že u nás je inflace 2-3% a v eurozóně je 0-1%. A žádná hyper inflace se nekoná a konat nebude. My si myslíme, že peníze vznikají prací, tak tu rubem přesčasy a na jihu žijí spokojený, bohatý život.

    Odpovědět

  • Mravouk

    28 března, 2021

    Předpokládám, že jde o sarkasmus 🙂

    Měna Římského impéria byla také světovou rezervní měnou a kde je nyní (EU silně připomíná Řím v terminální fázi). Britská libra bývala světovou rezervní měnou. Je tu stále, jen má ani ne 1% své tehdejší kupní síly. Jestli někdo o takovou rezervní měnu stojí, tak ať si na ni sám klidně přejde.

    A že je Řecko vysmáté, protože ho ECB bude stále dokola zachraňovat? Jistě, ale není nic jako oběd zdarma. Zácharnu Řecka platí Němci, Dánové, Nizozemci, Rakušáci, Slováci a pokud tam vlezeme, tak i my. Kdyby šlo zařídit, aby to platili jen aurofanatici, tak pak bych s tím byl OK.

    Odpovědět

  • Bawerk

    28 března, 2021

    https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

    Odpovědět

  • Bawerk

    28 března, 2021

    http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

    Odpovědět

  • Bawerk

    28 března, 2021

    Wé Wé Wé tečka bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

    Aneb jak nám Fuldové, Keynesové a Lagardeové snižují životní úroveň.

    Odpovědět

  • Janusz

    30 dubna, 2021

    Byl by čas kdyby vláda nám neprala pravomoc jakou občanů k přijetí eura.

    Odpovědět