CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Jiří Rusnok: Zpoplatnění přestupu mezi fondy je pro klienty výhodné

 


 

O změnách v penzijním připojištění si povídáme s Jiřím Rusnokem, prezidentem Asociace penzijních fondů ČR a předsedou představenstva ING PF.

Co přinese novela zákona klientům penzijních fondů?

Novela především posiluje prvky dlouhodobosti ve stávajícím systému penzijního připojištění. Vnáší pro penzijní fondy možnost zavedení administrativního poplatku za přestup či předčasné ukončení smlouvy formou odbytného. To je určitá ochrana stávajících klientů a negativní motivace těm, kteří uvažují o přestupování či předčasném ukončování smluv k tomu, aby tak nečinili.

Hlavně bych ale zdůraznil ochranu stávajících klientů. Veškeré náklady spojené s přestupy a akvizicemi nových klientů v konečném důsledku znamenají snížení budoucích výnosů stávajících klientů.

Poslaneckou sněmovnou schválený návrh zákona stanovuje maximální výši poplatku na úrovni 800 Kč. Penzijní fond ale nemusí tento poplatek vůbec uplatnit. Myslíte si, že penzijní fondy tento poplatek budou spíše zavádět, nebo nikoli?

Neumím to v tuto chvíli odhadnout. Žádnou debatu na toto téma jsme s kolegy nevedli. Předpokládám, že budou různé úrovně poplatku a že se konkurenční vztah, který na trhu panuje a je velmi živý, do tohoto poplatku promítne.

REKLAMA

Na druhou stranu provize vyplácená zprostředkovateli je zpravidla vyšší, než je výše poplatku, který by měl regulovat odchod klientů. Nemůže docházet k tomu, že zprostředkovatel klientovi tento poplatek uhradí?

Nemělo by k tomu docházet. A pokud by k tomu došlo, bylo by to v rozporu se Sněmovnou schváleným návrhem, protože tento v jiné své části říká, že klient nemůže být ovlivňován pro rozhodnutí uzavřít smlouvu žádnou pobídkou. A to by jistě takovou pobídkou bylo.

Zákon myslí i na zaměstnavatele. Ti v dnešní době inkasují až několikanásobek ročního vkladu klientů jako jakousi formu provize za převod jejich zaměstnanců ke konkrétnímu penzijnímu fondu. Toto by mělo skončit.

Ano, toto je další velmi významná část novely, která vrací charakter zákona tam, kam patří, a tam, kam ho zákonodárce zamýšlel. My nemáme zaměstnanecký systém penzijního připojištění, náš systém je individuální. Zaměstnavatel má ale možnost do tohoto systému zaměstnancům přispívat. Proto by zaměstnavatelé neměli a podle nového zákona nebudou moci ovlivňovat rozhodnutí zaměstnanců při volbě penzijního fondu.

Bude čistě na zaměstnanci, pro který penzijní fond se rozhodne. Veškeré výdaje penzijních fondů spojené dnes se získáváním těchto korporátních klientů a jejich případnou exklusivitou odpadnou a měly by se vrátit do ekonomiky fondů a tudíž i ve prospěch klientů.

Na druhou stranu může zaměstnavatel přispívat za daňově výhodných podmínek až 24 tis. Kč ročně v souhrnném limitu na penzijní připojištění a životní pojištění. Neobáváte se, že zaměstnavatelé přikloní vzhledem k provizním možnostem spíše k životnímu pojištění, kde možnost inkasovat provizi zakázána není?

Neobávám se toho. Teoreticky se to sice nabízí, nicméně jsem přesvědčen o tom, že penzijní připojištění jako zaměstnanecký benefit je natolik etablovaným produktem, který nabízí zajímavou formu pro zaměstnance z hlediska value proposition, tzn. toho, co dostávají za své peníze, a na atraktivitě tohoto produktu to nic neubere, ba naopak.

REKLAMA

Nemohu vyloučit, že budou takové snahy zejména ze strany distributorů k takovýmto přesunům, ale myslím si, že to nebude mít zásadní dopad na trh.

Další poměrně významnou změnou v zákoně je možnost účtovat alespoň část státních dluhopisů „do splatnosti“. Jaký přínos to bude mít pro klienty a jaký pro penzijní fondy?

Mělo by to posílit kapitálovou pozici penzijních fondů, protože nebude tolik dotčena volatilitou tržního oceňování státních dluhopisů.

Bezprostředně se to nedotkne ani klientů, ani výnosnosti fondů. Do budoucna by to mělo umožnit fondům nakupovat dluhopisy s delší dobou splatnosti, čili dluhopisy s vyššími výnosy, a to by mělo pozitivně ovlivnit výnosnost penzijních fondů a míru zhodnocení pro klienty.

„Malá novela“ by měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2009. Musí ale ještě projít senátem a být podepsaná prezidentem. Jakou vidíte pravděpodobnost, že projde celým legislativním procesem včas a začne skutečně platit a být účinná?

Vůbec to neumím odhadnout, ale pevně věřím, že šanci projít včas má. Jestli to bude ještě teď v průběhu měsíce a půl, nebo to bude trvat o měsíc déle, neumím odhadnout. Protože se ale ukázalo, že nad změnami panuje všeobecná shoda, nevidím důvod, proč by neměla projít i senátem.

V posledním čtvrtletí došlo k dalšímu poklesu akciové složky v portfoliích penzijních fondů. Co je důvodem tohoto poklesu? Akcie jsou nyní relativně levné, došlo k jejich největšímu poklesu od dob hospodářské krize ve 30. letech minulého století a spíše lze očekávat jejich růst.

REKLAMA

Ten důvod je několikerý. Zaprvé je to otázka tržního ocenění. Pokud došlo k dalšímu poklesu tržní ceny akcií, tak se to projevilo na poklesu podílu akcií v portfoliu, které jinak roste, ale to je jen technická věc.

Podstatnější je, že penzijní fondy jsou dnes nuceny situací, která je na trhu jak u dluhopisů, tak u akcií, k tomu, aby svá portfolia dále zkonzervativněli. Jsou nuceny dostát ze zákona kladného výsledku na bázi jednoho roku. A udržet tuto schopnost při současné volatilitě akcií a k tomu se přidávající volatilitě u části dluhopisů je velmi obtížné a vystavuje to akcionáře poměrně velkému riziku dotovat výsledek penzijního fondu na konci účetního období. A tomu se chce pochopitelně každý akcionář vyhnout.

Je to kombinace situace na trhu a regulatorního tlaku, ať už tlaku vyplývajícího ze zákona a garancí z něj vyplývajících, nebo tlaku stávajícího dohledu, který striktně požaduje oceňování aktiv a vytváření rezerv na volatilnější aktiva v kapitálu.

Ve sněmovně leží ještě jeden zákon, tzv. „velká novela penzijního připojištění“, týkající se oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků penzijního fondu. Jakou má perspektivu?

Perspektiva je spojená bohužel se změnou politického rytmu. Obávám se, že stávající sněmovna se tím již nebude zabývat, takže z hlediska technické legislativní procedury to padne pod stůl. A uvidíme, jak se k tomu postaví nová vláda – ta se obávám tímto zabývat nebude. A uvidíme, jak se tím bude zabývat vláda po říjnových volbách zda pošle materiál znovu a v jaké formě do sněmovny.

Dnes odhadovat další vývoj je velmi obtížné. Myslím si, že se celá věc oddaluje minimálně o rok, ale víc neumím odhadnout.

V rámci „velké novely“ ale panují i rozdíly v názorech mezi jednotlivými penzijními fondy. Některé fondy by raději viděly licencovaný nový produkt než licencovaný nový subjekt. Jaký je váš názor na tento spor?

Myslím si, že ten spor je umělý. O té věci jsme v rámci asociace debatovali několik měsíců, možná i let, a poté i s ministerstvem financí a nikdy jsme nenašli dobré řešení, které by umožňovalo zvolit cestu licencovaného produktu. Nikdy se takové technicky schůdné řešení nenašlo.

Bohužel to muselo skončit tím, že zde bude nově licencovaná instituce, která bude jakousi nástupnickou institucí současných penzijních fondů, ale ty zároveň budou mít možnost dlouhou dobu ještě pokračovat se stávajícím kmenem klientů, pokud jim tento model vyhovuje.

Šlo především o zachování kontinuity. Aby klient nebyl ohrožen legislativní změnou a znejistěn, jestli teď rychle musí spoření zrušit, změnit, nebo něco udělat. Model, který byl v zákoně zvolen, mu dává komfort, že nemusí nic on sám aktivně měnit. A má naopak možnost si vybrat.

Děkuji za rozhovor.

Loading

Vstoupit do diskuze 22 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • cml11

    14 května, 2009

    Bylo by možné někde srozumitelně v jednotlivých bodech předložit co konkrétně malá a velká novela navrhují a od kdy by tyto změny případně mohly platit? Jistě by to bylo velmi užitečné.

    Osobně mě velmi zajímá především otázka možného zavedení poplatku za předčasné ukončení smlouvy. Penzijní připojištění je pro mě zajímavé totiž výhradně kvůli příspěvku zaměstnavatele a vzhledem k mému věku a možným variantám dostupnosti těchto prostředků s předčasným výběrem každopádně počítám. Pokud by tato možnost byla výrazně znevýhodněna, tak se pro mě penzijní připojištění může stát i přes příspěvek zaměstnavatele nevýhodným produktem a tudíž by bylo třeba ho zrušit ještě před platností takové novely.

    Odpovědět

  • důchodce

    14 května, 2009

    Dyť si do PP můžete dávat třeba jen stovku, to snad nejsou žádné závratné peníze.

    Odpovědět

  • cml11

    14 května, 2009

    To vím taky a taky si tam stovku posílám. Zaměstanavatel posílá další tři a jen díky tomuhle poměru je pro mě PP zajímavé. Neřeším jestli jsou 100 Kč závratné peníze, ale procentuální zhodnocení mého vkladu vs. likvidita prostředků. Ta je u PP dost špatná a při zavedení poplatku za předčasné ukončení se dále zhorší. Aby bylo možné spočítat jak moc, je potřeba znát výši, resp. metodiku výpočtu poplatku.

    Odpovědět

  • Majk

    14 května, 2009

    musím reagovat na Váš názor, proč ve Vašem případě řešíte zhodnocení vkladu, když ve Vaší konkrétní situaci využíváte pouze svou 100 a zhodnocení díky příspěvku zaměstnavatele máte 300 Kč.

    Odpovědět

  • cml11

    14 května, 2009

    Důvodů mám víc.

    1)Zmíněný, poměrně zajímavý poměr se týká pouze mého osobního PP. zajímavost tohoto produktu je pak přímo vázaná na zaměstnavatele. Při jeho změně, nebo jen změně jeho personální politiky, tak může výhodnost PP okamžitě padat pod úroveň jiných investic s výrazně lepší likviditou. Proto, mimo jiné, musím počítat s předčasným výběrem.

    2) V rámci rodiny máme i další smlouvy, nastavené jinak, a tam je hranice rentability nastavená poněkud níže. I rentabilitu těchto smluv tedy budu muset přepočíst.

    3) Zájmem investora je vždy získat co nejvyšší efektivitu vložených prostředků. Ta u PP s dobou investice klesá. Proto je v tomhle ohledu velmi důležitá každá změnu možností zkrátit investiční horizont.

    Odpovědět

  • důchodce

    14 května, 2009

    Vy máte hlavně chaos v pojmech.

    Penzijní připojištění je spoření na penzi, ne na auto, které si chcete příští rok koupit. Proto je na dlouho. Dále je stávající podoba PP konzervativní způsob spoření, neproděláte. Státní příspěvek, to je návrat daní zpět do Vaší pokladničky. Navíc bude pro dobrodružnější povahy uvolněna investiční politika PP, tedy bude i vyšší výnos. U PP máte možnost volit výši platby podle toho, jak se Vám to hodí.

    Mezi námi, mám zkušenost, že mudrlanti přemýšlející o PP a jeho efektivitě prostě jenom hledají, kde ušetřit, protože to jejich životní situace aktuálně vyžaduje. Ale stydí se k tomu přiznat. K tomu, že teď mají hluboko do kapsy.

    Odpovědět

  • cml11

    15 května, 2009

    Chaos v pojmech rozhodně nemám. Ona spíš záleží na úhlu pohledu.

    Osobně mi je úplně jedno jak se který produkt jmenuje. Názvů máme k dispozici docela hezkou řádku. Stavební spoření, penzijní připojištění, investiční životní pojištění, podílový fond, termínovaný vklad, spořicí účet… Všechno jsou to finanční produkty, které mohou přinést nějaký výnos při dodržení nějakých podmínek. Název produktu jen reflektuje jakési přání jeho zřizovatele, jak by mělo být s prostředky z něj naloženo a omezující podmínky pak obvykle toto přání částečně podporují.

    Považuji se za dostatečně zodpovědného investora schopného dlouhodobého plánování svých financí a tudíž je mi jedno jak se který produkt jmenuje. Zajímá mě pouze jeho výnos, likvidita a také bezpečnost. Pokud bude produkt v tomto směru zajímavý, rád ho zařadím do svého portfolia v takovém nastavení, abych získal co nejvíce.

    To je bohužel zdaleka ne vždy nastavení obvyklé, nebo nastavení, které preferují různí poradci. Penzijní připojištění je toho zářným důkazem. Připisovaný zisk není žádný zázrak, státní podpora má pro nedůchodce hodně háčků a kdyby bylo možné od zaměstnavatele získat finance které přispívá na PP jinou cestou, nebylo by pro mě PP vůbec ničím zajímavé.

    Mudrlanti přemýšlející o efektivitě PP o ní aspoň mají nějakou představu. Otázka je, jestli ji mají i ti ostatní.

    Odpovědět

  • cml11

    15 května, 2009

    Jinak to uvolnění investiční politiky PP, od kterého si slibujete vyšší výnos, pouze znamená, že PP už bude moct jít pod nyní garantovanou nulu. Tím se jen zvýší nejistota vložených prostředků.

    PP se dále přiblíží klasickým podílovým fondům a PP tak bude zase o něco více spekulací než jistotou. Takových produktů už tu je celá řada a proto v téhle změně nevidím žádný podstatný přínos pro klienta.

    Odpovědět

  • jan_tar

    14 května, 2009

    Pane Rusnoku, to je zřejmě žert. Pro klienta je výhodné, aby platil poplatky penzijnímu fondu? Stále nějak nevidím tu „výhodu“.

    Odpovědět

  • Anonym

    15 května, 2009

    Výhodné pro klienty to rozhodně je. Současný systém je totiž nastaven tak, že když v penzijním fondu zůstáváte, platíte provize zprostředkovatelům za klienty, kteří jsou do fondu nově přiváděni. Nezřídka se tak stávalo, že klienti měnili na popud svého „finančního poradce“ penzijní fond s tím, že poradce inkasoval provize a migrujícího klienta změna nic nestála. A to je jen slabší odvar možného (a využívaného) zneužívání systému.

    Odpovědět

  • cml11

    15 května, 2009

    Ano, to je pravda. Pak je tu ovšem otázka, proč jsou provize zprostředkovatelům stanovené tak jak jsou? Podle mě je ten pes zakopaný v provizním systému. Ono by vůbec nebylo od věci zákonně ošetřit maximální výši zprostředkovatelské provize u finančních produktů dotovaných státem. Kdyby se provize z nich staly pro poradce víceméně nezajímavé, tak by nebyli motivování tyto převody provádět a vytvářet v systému naprosto zbytečné vícenáklady.

    Odpovědět

  • Anonym

    15 května, 2009

    Je pravda, že i pan Rusnok na tiskové konferenci Asociace penzijních fondů ČR ve středu říkal, že v současném systému nevydělávají akcionáři fondů, nevydělávají klienti a jediní, kdo vydělává, jsou zprostředkovatelé. Bylo to ale vztaženo i k omezením, kvůli nimž musí fondy investovat velmi konzervativně bez vyššího potenciálu růstu, nikoli pouze k provizím.

    Odpovědět

  • cml11

    15 května, 2009

    Bohužel nejsem v pozici kdy bych takové tiskové konference navštěvoval, ale opožděně musím s p. Rusnokem v tomto naprosto souhlasit.

    Konzervativní hospodaření jako takové bych určitě nezatracoval. Když už nic jiného tak kvůli tomu, že prostředky v systému PP nejsou zajištěné nijak jinak než právě ze zákona konzervativním nastavením a přísným dohledem nad jeho dodržováním.

    Přehnaně nastavené provize jsou momentálně velký problém, který si finanční instituce v tržním prostředí vytvořily samy a teď nevědí jak z toho ven. Netrpí jím zdaleka jen PP a nějaká regulace trhu ze strany státu by tu vůbec nemusela být od věci.

    Navrhoval bych třeba nařídit finančním institucím nabízet produkty podporované státem vždy alespoň jedním přímým kanálem přímo klientovi. A to tak, aby pro něj vznikla finanční výhoda odpovídající výši provize přiznávané zprostředkovatelům. Tím by vznikl velký tlak na zprostředkovate ze strany veřejnosti. Ti by si časem výši provizí ve svém zájmu zkrátka museli snížit, nebo za ni nabídnout dostatečnou přidanou hodnotu.

    Odpovědět

  • xxx

    18 května, 2009

    Přehnaně nastavené provize.
    V tom je právě jádro pudla. Jestli se nepletu, tak prakticky u všech finančních produktů byly za posledních cca 10-12 let provize zvýšeny o 100%. Za to mohou jednak samotné instituce, které chtěly větší a větší a větší podíl na trhu a tak začaly vyplácet nesmyslně vysoké provize. A pak taky samotní zprostředkovatelé, zejména velké firmy, které si začaly diktovat výšku provize. A pak mě taky pobavilo, když de facto zloděj křičí, chyťte zloděje (neberte tuto větu doslovně a není určena proti p. Rusnokovi). Ale je fakt, že ING to byla, kdo přišel jako první s praktikami vyplácení bonusu zaměstnavatelům.

    Odpovědět

  • David

    18 května, 2009

    Vydělává jak klient tak i jeho poradce. Tím výdělkem klienta myslím převody s bonusem apod. Kdyby to mělo efekt jenom pro poradce tak jak to před tím klientem bude prezentovat? Oni nejsou úplně hloupí jak si myslíte.

    Odpovědět

  • cml11

    19 května, 2009

    Výdělek klienta u převodu s bonusem je jen zdánlivý. Kde se takový bonus asi tak bere? Pokud převedete klienta z fondu do fondu s bonusem, vznikají náklady cílovému fondu. Klient je nakonec stejně zprostředkovaně zaplatí připsáním nižšího výnosu než by bylo bez těchto nákladů možné. Peníze pro poradce jsou navíc čistý výdaj systému, tedy ztráta a další snížení výnosu. Ve výsledku pak výnosy vypadají tak jak vypadají.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    24 května, 2009

    kolego, toto se deje dnes a denne a ja jsem podobnych obchodu sam jiz nekolik udelal a nemam s tim sebemensi problem. A nebylo to pouze z duvodu ziskani provize. Tech duvodu je hodne, zacnu napr. prevedenim smlouvy pod svuj kmen, coz mi do budoucna ulehci mozne zmeny atd., mohu pokracovat slevou, kterou nektere spolecnosti klientovi nasledne poskytnou napr. u zivotniho pojisteni a mohu skoncit nejakym primym bonusem.
    Pokud by to pro fondy bylo tolik nevyhodne, uz by s timto davno neco zacaly delat.
    Rikejte si co chcete, ale pokud dostanu provizi a klienta to nic stat nebude, nevidim na teto provizi nic spatneho.

    Odpovědět

  • Tomáš

    24 května, 2009

    Jenže tímto tak trochu „ojebáváte“ klienty tohoto stávajícího fondu, protože Vám vyplatí tu provizi právě z jejich výnosů. Minimálně v etické rovině to není košér. Nicménně co je vlastně ve finanční branži etické. Jak říkal jeden nejmenovaný BD z LD Křena:“ Při každém kšeftu bude někdo ojebán, tak to udělejte alespoň vy než to udělá konkurence.“

    Odpovědět

  • Majk

    24 května, 2009

    Tak s tím musím souhlasit. Pokud potřebujete cokoli pro klienta udělat, nehledě i se jen podívat a sdělit klientovi to co právě potřebuje vědět, nemáte jinou možnost než převést smlouvu a tím ji získat do svého kmene. Dokud odejde poradce k jiné společnosti – ať již makléři, či odejde pracovat sám pro sebe, pak celý jeho kmen zůstává u bývalé společnosti. A je i jen na klientovi, zda chce zůstat u svého poradce, nebo u společnosti. K tomu ho jen proto, že to chcete V nedonutíte. No a pokud se Vám chce někdo po Vašem odchodu pomstít, je to i jeden ze způsobů, kdy získá Váš bývalý klientský kmen a napáchá škodu klientovi i Vám. Takže jediný způsob jak tomu zabránit je právě převedení k jinému PF, aby klient zůstal ve Vaší správě. Bohužel u pojistek je situace stejná, ale téměř neřešitelná. Ale to je na další článek – neřešit převody mezi PF, ale umožnit převody poradcova kmene, do toho se pochopitelně žádné společnosti nikdy chtít nebude.

    Odpovědět

  • like.n.other

    24 května, 2009

    mne je to jasne, ale i presto se tu opet setkavam s kecy, jak je to hrozna prasarna atd.

    Panu Tomasovi i ostatnim bych jenom vzkazal, ze toto je naprosto regulerni zpusob nabyti provize.
    Uplne stejne bych mohl rict, ze vlastne vsichni klienti stavebnich sporitelen, kteri nevyuziji ziskanou statni podporu na bytove ucely, jsou smelinari a ojebavaji stat.
    Pokud mohu legalne ziskat provizi a muj klient na tom nebude bit, nevidim zadny, ale vubec zadny duvod mit s timto jakykoliv problem.

    Odpovědět

  • petrph

    16 května, 2009

    Když musí najednou při převodu zaplatit na dřevo navíc 800Kč, tak se dá těžko mluvit o výhodnosti. Je to forma regulace, která má systémově řešit nějaký problém. A teď je otázka, zda je ten problém na straně klienta.A vůbec chápání účelu a smyslu penzijního připojištění. Jestli je to forma služby, kterou poskytují penzijní fondy na podobné očekávané úrovni (jako třeba smluvní lékaři léčení), tak lze uvažovat z určitých důvodů regulaci přechodu mezi nimi.Pokud chápeme penziní fondy jako finanční instrument, tak je samozřejme plně na klinetovi aby si vybral pro něj vhodný fond, a také v průběhu času své rozhodnutí změnil. Zvlášť teď v době krize se mohou projevit rozdíly ve výkonnosti jednotlivých penzijních fondů. Jistě je to konzervativní produkt a je třeba zvažovat jeho dlouhodobé chování, a nebo i naopak – právě v krizi se může projevit síla nebo slabost.

    Odpovědět

  • Jiří

    14 září, 2009

    Obávám se, že nastavený poplatek klientům bude nejspíš škodit. Bohužel jsou určité finanční poradenské společnosti, které dovolují svým poradcům masivní převody. Je to logické, trh je v tomto směru konkurencí rozebraný a nových klientů je opravdu málo. Převádět se bude nadále. Jsem toho názoru, že si lidé na poplatek časem zvyknou, ostatně jako na jiné poplatky v jiných produktech. Některé společnosti díky masivním převodům mají neskutečnou produkci a rozhodně se toho v budoucnu nevzdají.

    Pokud se mílím a poplatek opravdu omezí převody, tak to odnesou menší penzijní fondy a to především Aegon, ten totiž rostl především na základě masivních převodů. Zjednodušeně“ Aegon vyplácel extrémně vysoké provize, dostával se do ztrát, které museli dotovat akcionáři. Jedním hlavním cílem PF je mít co nejvyšší objem finančních prostředku. Pokud nebudou klienti nebude objem, tím se ztráty budou déle kompenzovat. Akcionáři rozhodně nechtějí ztráty dotovat donekonečna a jednou se řekne stop a bude to jinak.

    Výroční zprávy nám v budoucnu napoví jestli zavedený poplatek něco vyřešil, já osobně pochybuji. V tomto směru bych byl mnohem přísnější. Pokud opravdu chceme zabránit zbytečným převodům, tak se musejí udělat přísnější kroky.

    Další změny se mi zdají už rozumnější. Klient by měl znát nákladové položky a navíc to možná některé finanční poradce začne nutit se více zajímat o určité náklady. Možná už se přestanou převádět méně ztrátové PF do více ztrátových PF, tak jak se to běžně dělalo. No myslím si, že je to všechno o lidech. Pokud finanční poradce dělá pro určitou společnost, tak by ho daná společnost měla poučit o tom, že převody škodí PF a že se problém odráží na klienta.

    Smutné je, že je spoustu zprostředkovatelů, kteří nechápou danou problematiku. Někteří finanční poradci, nebo spíše jen zprostředkovatelé nadávají na nové podmínky, ale to, že za nové podmínky si mohou sami si vůbec neuvědomují. Například ZFP má hodně zajímavou produkci, která stále roste. V roce 2003 bylo celkem uzavřených 37 192 smluv i přesto že je pomalu rozebraný trh tak v roce 2008 bylo uzavřených neuvěřitelných 65 948Ks. Že by nový klienti? Každý ať si to přebere jak chce. To že jsou nové podmínky je první dobrý krok, teď záleží jak se zachovají poradenské finanční společnosti.

    Kdyby záleželo na mě a kdyby to zároveň i šlo. Nastavil bych stejné provizní podmínky pro všechny PF. Provize by byly nastavené tak, aby to finanční poradce nemotivovalo zbytečným převodům. Bohužel některé PF si za to mohou sami, vyplácejí extrémně vysoké provize. Tím si externí sítě kupují a tím vlastně dostávají do ztrát jak sebe tak i jiné PF.

    Odpovědět