CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Miloslav Šimek

15. 07. 2008

17 komentářů

Jak si vedou penzijní fondy? Bída…

 


 

V listopadu 2006 jsem se ve svém dvou dílném článku „Jak se taky utváří mínění klientů“ zaobíral bližším pohledem na situaci v penzijních fondech z pohledu klienta. Co asi každého nejvíce zajímá, je hodnota, o kterou mu penzijní fond zhodnotí jeho důchodové prostředky. Pochopitelné. Jelikož legislativní úpravy neumožňují výrazné benefity či odlišnosti, většinou důležitým faktorem zůstává právě zhodnocení společně s určitou – řekněme preferovanou značkou penzijního fondu, popř. dalším faktorem může být zaměstnavatelovo rozhodnutí, do kterého penzijní fond bude přispívat svým zaměstnancům.   

Shrňme si informace z výše zmíněného článku. Za období 1995 – 2005 činilo reálné zhodnocení klientských prostředků uložených na účtech penzijních fondů +14,37 %. Po započtení srážkové daně ve výši 15 % na výnosy z penzijního připojištění činilo konečné čisté zhodnocení +12,21 %. To za periodu 11 let znamenalo reálné roční zhodnocení +1,05 %.

Co klientům přinesli uplynulé dva roky? Je patrné nějaké zlepšení? Podívejme se nejprve na tabulku shrnující zhodnocení v letech 1995 – 2007.

Tabulka 1: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v penzijních fondech za období 1995 – 2007

Název penzijního fondu

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Aegon PF

4,50

Allianz PF

8,90

9,10

6,00

3,80

4,36

3,71

3,00

3,00

3,00

3,11

3,05

ČSOB PF Progres

16,40

8,00

10,90

7,70

5,62

3,90

4,26

4,30

5,30

5,00

2,30

2,40

ČSOB PF Stabilita

10,40

10,90

10,30

10,02

6,10

4,20

3,20

3,00

2,30

4,30

4,00

2,75

2,40

Generali PF

10,30

10,61

14,60

11,40

5,30

3,60

4,60

4,10

3,00

3,00

3,81

3,74

4,10

Hornický PF Ostrava

0,00

3,47

7,84

7,70

4,41

2,04

2,37

3,24

2,44

3,08

4,79

ING penzijní fond

12,80

12,10

11,00

9,34

6,00

4,40

4,80

4,00

4,00

2,50

4,20

3,60

2,50

PF České pojišťovny

10,30

9,20

9,60

9,72

6,60

4,50

3,80

3,20

3,10

3,50

3,80

3,30

2,40

PF České spořitelny

4,00

8,10

9,05

8,33

4,40

4,20

3,80

3,50

2,64

3,74

4,03

3,04

3,07

PF Komerční banky

9,44

8,36

9,10

9,50

7,20

4,89

4,40

4,63

3,40

3,50

4,00

3,00

2,33

Winterthur PF (AXA PF)

12,80

11,45

11,20

10,10

6,50

4,10

4,25

3,41

3,36

3,10

3,70

2,50

2,20

Zemský PF

11,80

7,00

7,00

7,00

7,00

5,01

4,60

4,11

4,01

4,38

4,60

4,58

Průměrné zhodnocení (%)

10,23

9,76

9,69

9,37

6,11

4,21

4,01

3,74

3,23

3,58

4,08

3,19

2,90

Inflace dle ČSÚ

9,10

8,80

8,50

10,70

2,10

3,90

4,70

1,80

0,10

2,80

1,90

2,50

2,80

Reálné zhodnocení

1,13

0,96

1,19

-1,33

4,01

0,31

-0,69

1,94

3,13

0,78

2,18

0,69

0,10

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR, Český statistický úřad

Podíváme-li se na reálné zhodnocení posledních dvou let, je možné konstatovat, že patřily k velmi slabým, rok 2007 byl 3. nejhorší rok, rok 2006 byl 5. nejhorší rok ze sledované 13leté periody. Lze tedy předpokládat, že tyto dva poslední roky rozhodně celkovému obrazu penzijního připojištění nepřidají.

Za celé období 1995 – 2007 činilo reálné zhodnocení klientských prostředků uložených na účtech penzijních fondů +15,27 %. Započtením srážkové daně ve výši 15 % na výnosy z penzijního připojištění dostaneme konečné čisté zhodnocení +12,98 %. Za periodu 13 let byly tak prostředky klientů penzijních fondů ročně reálně zhodnoceny v průměru o +0,95 % (bez započtení vlivu připsaných státních příspěvků, popř. příspěvků zaměstnavatele, daňových zvýhodnění). Tj. poslední dva roky skutečně zhoršily celkový průměrný roční výnos předchozí 11leté periody, a to o -0,1%.

Logicky, jiný výsledek nelze očekávat, pokud obě hodnoty za 2006 (+0,69 %) a 2007 (+0,1 %) jsou pod 11letým průměrným zhodnocením. Úsudek o vhodnosti volby produktu penzijního připojištění jako nástroje na tvorbu rezervy pro důchod ať si udělá každý sám.

Pro úplnost považuji za vhodné též odkázat na předchozí výše uvedené články pro názornější pochopení, proč neuvažuji státní příspěvky. Z dlouhodobého hlediska je jejich vliv minimální. Daňové zvýhodnění tohoto produktu s příchodem jednotného daňového pásma vzalo též za své, čímž došlo k tomu, na co jsem upozorňoval před dvěma lety. Jistotu zachování podmínek, za kterých klient vstupuje do tohoto produktu, nemá. A bohužel nemá ani možnost  v takovém případě bez sankcí odejít.

Penzijní připojištění je jednoduchý produkt na prodej a je již ve všeobecném povědomí lidí, proto jej ke konci roku 2007 využívalo 3,96 milionu klientů. Zůstávám však na pochybách, zda alespoň polovina smluv má rozumné nastavení a zda očekávání klientů od tohoto produktu jsou reálná. Pokud přispívá zaměstnavatel, je určitě dobré jej mít a svůj příspěvek volit ve vhodné výši s ohledem na dříve uvedené.

Pokud někdo dospěl k názoru, že jsem proti penzijním fondům, tak nikoliv. Ovšem i tento produkt je vhodný jen pro někoho. Čím více se klient blíží k hranici věku 55 let, tím se pro něj stává penzijní připojištění výhodnějším (i ve srovnání se stavebním spořením). Paradoxně by tomu mělo být naopak, mělo by motivovat právě mladé lidi. Těm je vysvětlována naléhavost tvorby vlastního důchodového kapitálu, a jelikož je penzijní připojištění přeci jen jednodušší produkt (oproti ostatním), snadno “nasedají“ do jedoucího vlaku, aniž by tušili, že ve skutečnosti vlak jede opačným směrem, než si myslí.

Bude velmi zajímavé, jaká hodnota reálného zhodnocení bude doplněna do tabulky za letošní rok 2008. Inflace se nám drží nad 6 % a přes veškeré ujišťování ČNB, že se jedná o přechodný stav, to tak zatím nevypadá. Ceny ropy a dalších důležitých komodit (kovy, energie, obiloviny), které jsou vstupními surovinami pro další výrobu, již delší dobu rostou. Inu, počkejme si.

Loading

Vstoupit do diskuze 17 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Radek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Josef T.

    16 července, 2008

    Jak se tedy zabezpečit na stáří? OPF?

    Odpovědět

  • FL

    16 července, 2008

    Makat a delat fin rezervy:-) opf / nebo primo akcie

    Odpovědět

  • Kolja

    16 července, 2008

    Koupit nemovitost, makat a splacet hypoteku. Mezitim cekat az k nam prijde produkt umoznujici nemovitost „prodat“ bance vymenou za dozivotni rentu.

    Odpovědět

  • OTTO

    16 července, 2008

    Obchodnici ze smrti jak se temto firmam rika uz do CR miri.
    Nejrychlejsi bude asi firma z madarska – na nazev si nevzpominam takze se za chvili dockate.
    Ja osobne bych takto situaci neresil.
    Je to podle mne vyhazovani penez oknem ale to je asi jen uhlem pohledu.
    Kazdy se vzdy rozhoduje podle moznosti ktere ma a muze vyuzit a vybere si ty nej takze nelze zadnou moznost hazet prez palubu a divat se na ni prez prsty a to plati i o penzijku ktere take nemam.

    Odpovědět

  • Pavel Hek

    16 července, 2008

    Hm, obchodníci se smrtí, to je opravdu zajímavý název. To by mě zajímalo na základě čeho toto přirovnání vzniklo, protože obchodníkem se smrtí je pak každý subjekt, který na základě nějakých podmínek vyplácí doživotní rentu.
    Ta firma se jmenuje Hild.

    Odpovědět

  • tady je vic

    17 července, 2008

    http://www.investujeme.cz/clanky/hild-obchodnici-se-smrti/

    Odpovědět

  • ...

    17 července, 2008

    „Zůstávám však na pochybách, zda alespoň polovina smluv má rozumné nastavení a zda očekávání klientů od tohoto produktu jsou reálná. Pokud přispívá zaměstnavatel, je určitě dobré jej mít a svůj příspěvek volit ve vhodné výši s ohledem na dříve uvedené.“
    Co je rozumné nastavení? Proč je dobré mít příspěvek zaměstnavatele? Zhodnocuje se snad více než můj vlastní?
    „Pro úplnost považuji za vhodné též odkázat na předchozí výše uvedené články pro názornější pochopení, proč neuvažuji státní příspěvky. Z dlouhodobého hlediska je jejich vliv minimální. Daňové zvýhodnění tohoto produktu s příchodem jednotného daňového pásma vzalo též za své, čímž došlo k tomu, na co jsem upozorňoval před dvěma lety. Jistotu zachování podmínek, za kterých klient vstupuje do tohoto produktu, nemá. A bohužel nemá ani možnost v takovém případě bez sankcí odejít.“
    Když vzalo daňové zvýhodnění za své, znamená to, že už si nemůžu legálně snižovat daně prostřednictvím penzijního připojištění?
    Mohu si založit penzijní připojištění s minimálním vkladem za tím účelem, abych měl zachovány současné obchodní podmínky?

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    18 července, 2008

    Dobrý den,
    ————————————————–
    Co je rozumné nastavení?
    ————————————————–
    definovat rozumné nastavení bez znalostí dalších okolností, které jsou pro Vás specifické je složitější. Ale pro představu: Zaměstnavatel Vám může přispět do PF, má k tomu ale své podmínky např. min. příspěvek zaměstnance (třeba 200,-/měs). Pokud jste mladší +/- 35let volil bych svůj příspěvek na min. úrovni. Jste-li starší, volil bych zřejmě vyšší částku. Její výše by byla tím větší, jak moc jste blízko věku 60li let.
    ————————————————
    Proč je dobré mít příspěvek zaměstnavatele? Zhodnocuje se snad více než můj vlastní?
    ————————————————
    Pokud máte možnost příspěvku od firmy, tak se na to podívejte třeba takto:
    Můžete dát oněch 200,-/měs na spořící účet někam do banky, kde obdržíte úrok 0,58Kč/měs nebo je poslat do PF a od zaměstnavatele obdržet příspěvek dle kolektivní smlouvy (z praxe 200-800/měs). Které z těch dvousetkorun Vám tedy vynesou víc? Následné úročení ze strany PF je pak stejné pro veškeré peněžní prostředky na Vašem účtu (vklady od Vás, zaměstnavatele, státní příspěvky, úroky z úroků).
    ————————————————–
    Když vzalo daňové zvýhodnění za své, znamená to, že už si nemůžu legálně snižovat daně prostřednictvím penzijního připojištění?
    ————————————————–
    Můžete, ale výhodnost je zhruba poloviční. Srovnejte: Ještě loni bylo možno takto získat 32% z 12.000 (3840,-), letos už jen 15% z 12.000 (1800,-). A je možné, že jednotná sazba dále klesne z 15% na 12,5%. Přitom takto vložené prostředky nemůžete bez ztráty získat zpět. Zůstávají Vám ležet na nelikvidním a málo zhodnocovaném účtu. Výběr by znamenal zrušení smlouvy, vrácení státních příspěvků, podat daň. přiznání a získáné daňové výhody odvést zpět státu (obecně řečeno) Určitou výhodu byste měl jako podnikatel ve ztrátovém roce, ale to je ne tak běžný případ a trochu to souvisí i s daňovým plánováním. Snad malou útěchou by bylo, že byste vrátil pravděpodobně o něco méně, pokud jste dřívě byl zdaňován alespoň ve II.daň.pásmu. Nyní byste byl zdaněn „jen“ 15%.
    ————————————————-
    Mohu si založit penzijní připojištění s minimálním vkladem za tím účelem, abych měl zachovány současné obchodní podmínky?
    ————————————————–
    Zůstane Vám zachován tzv. Penzijní plán v době, ve které jste uzavřel smlouvu (pokud v budoucnu nepřijmete novější). Co se týče daň. oblasti, tu garantovánu nemáte a doporučuji počítat s tím, že dozná dalších změn.

    Odpovědět

  • ...

    18 července, 2008

    „Můžete, ale výhodnost je zhruba poloviční.“ „Co se týče daň. oblasti, tu garantovánu nemáte a doporučuji počítat s tím, že dozná dalších změn.“
    Co když jsem OSVČ a chci si jen snížit placenou daň tak, aby bylo co nejméně zapojeno kreativní účetnictví.
    „Pokud máte možnost příspěvku od firmy, tak se na to podívejte třeba takto:“
    Jediný způsob, jak na příspěvkování zaměstnavatelů nahlížet je ten, že jinak by ty peníze zaměstnanec od firmy neuviděl vůbec.
    Zaměstnanci by ze všeho nejradši příspěvek přímo do mzdy, protože co je na výplatě, to se počítá.
    Článek by měl být přepracován. V závěru by měl představit alternativy k PP (a zmínit se o budoucnosti PP – jak by to vypadalo, kdyby se uvolnila investiční politika). A to hlavně pro mladé lidi s rodinou, kteří si na budoucnost můžou odkládat tak 200 měsíčně. A bez příspěvku zaměstnavatele. A platit tuhle směšnou částku budou teda hezky. Protože nároky dětí s věkem stoupají.
    Víte autore, ne všichni bydlí Praze jako Vy, ne všichni mají pražské platy. Aby mohli uvažovat o nějakých tisícových vkladech do bůhvíjakých fondů.

    Odpovědět

  • Radek

    18 července, 2008

    „Víte autore, ne všichni bydlí Praze jako Vy, ne všichni mají pražské platy. Aby mohli uvažovat o nějakých tisícových vkladech do bůhvíjakých fondů.“
    🙂
    V prvé řadě, Praha je otevřená, máte svobodu pohybu, tak proč se nepřestěhujete, když ji vidíte jako spásu? Nebo že by to tak růžové nebylo ani pro Pražáky?
    Koukněte třeba na http://www.hypoindex.cz/clanky/nove-byty-zacinaji-byt-cenove-nedostupne/
    to je hodně pěkný článek o tom, jak se mají Pražáci „dobře“.
    Jestli chcete dávat stranou 200 Kč/měsíc, tak do PP klidně můžete. Dá-li každý z páru 100 Kč, máte od státu 50 Kč navíc a to už dá i v delším horizontu slušný výnos. Ovšem celková naspořená částka vám beztak v důchodu dá tak na novou ledničku, až vám ta stará odejde.
    Chcete-li optimalizovat daně jako podnikatel, beztak musíte platit víc než 500 Kč/měsíc. Jinak si z daní neodečtete ani korunu.

    Odpovědět

  • ...

    19 července, 2008

    Jenže já si vůbec nestěžuju. Naopak vás tady uvádím do reality. Co se týče bydlení v Praze – nutí snad někdo někoho, aby si kupoval právě nový byt?
    Jeden vklad 200 Kč na PP vs. 2 vklady po 100 Kč:
    Tak na ten vklad 200 Kč je příspěvek 90 Kč, na vklady po stovce je to 2x 50 Kč. To je jen o 10 Kč měsíčně navíc. Když se připočtou poplatky za trvalé příkazy, tak se těch 10 Kč smaže.

    Odpovědět

  • Radek

    19 července, 2008

    Nechci vám brát iluze, ale ani starší byt v Praze není zrovna levný.

    Odpovědět

  • Radek

    19 července, 2008

    A pokud si někdo nemůže dovolit spořit na důchod víc než 200 Kč/měsíc, pak zřejmě musí optimalizovat i náklady na běžný účet. V takovém případě už je u Fio nebo mBank a má trvalý příkaz zdarma. Takže mazání se nekoná. A pokud ještě neoptimalizuje, jsou jeho náklady na účet min. 50 Kč/měsíc – v tom případě doporučuji změnu banky a ušetřenou padesátku k uvedeným dvěma stovkám přihodit. 😉

    Odpovědět

  • ...

    19 července, 2008

    Ano, Radku, souhlasím. Ale běžte to vykládat tzv. obyčejným lidem z venkova. Kolikrát nemají ani internet, chodí osobně na pobočku ČS, atd.

    Odpovědět

  • Radek

    19 července, 2008

    V tom máte hodně pravdy. I když s internetem už je to mnohem lepší.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    18 července, 2008

    Pokud si chcete snížit daň.povinnost prostřednictvím PF, jistě můžete. Zvažte však efektivnost takového vydání peněz. V krátkodobém horizontu to může být výhodné, v dlouhodobém však přijdete pravděpodobně ještě o víc než jste ušetřil na daních. Pokud jste podnikatel, pak je na místě mít přehled v daňové oblasti nebo na to mít alespoň svého člověka. Vyplatí se to.
    Též existuje i riziko ušlé příležitosti, spojené s nelikviditou prostředků na účtu PF. Samozřejmě jej nelze předem vyčíslit neboť záleží na důsledcích takové okolnosti.
    Zdravím Vás z Pošumaví

    Odpovědět

  • u

    30 září, 2009

    Jak jsem si naspořil na důchod.
    Založil jsem si důchodové pojištění u kooperativy, které jsem si platil 4 roky.Smmlouvu jsem ukončil, protože mi pořád nechodil výpis kolik už jsem si naspořil, tak jsem si zažádal o výpis a v něm bylo že jsem na nule.Po telefonu ani osobně mi žádný pracovník nebyl schopen říct jak dlouho ještě budu na nule.Nevrátili mi ani korunu.Po roce mi přišel platební rozkaz od soudu že dlužím pojištovně za dobu výpovědní lhůty 1000kč + penále 105 kč.A další poplatky advokata a náklady řízení dalších 6 669kč.Odpis z daní také není možný, protože si odepisuju z úroky z hypotéky a víc už mi na daních nevrátí(není už co vracet) Takže když to spočítám tak za 40 let spoření mi pojištovna vyplatí moje platby + 20 000 – dan z přijmu.Takže solidni spoření na důchod.

    Odpovědět