CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Martin Novosad

24. 01. 2008

58 komentářů

Jak se stát drobným spekulantem 4

 


 

Páka – vydělávejte nebo ztraťte víc a dřív
Pokud vám nestačí adrenalin a chcete pravý hazard, je tady takzvaný pákový systém. Mnoho obchodníků s cennými papíry nabízí možnost, že vám na obchody s akciemi půjčí. Vaše finance u makléřské firmy budou mít dvě složky – vlastní peníze a půjčené peníze. Zapůjčí vám je celkem snadno, mají to dobře zabezpečené. Podepíšete na to smlouvu a hotovo. Opět si to vysvětlíme na příkladu.

Máte 150.000 Kč. Makléřská firma vám nabídne, že stačí mít jen 15 % skutečně vašich financí, ona že vám na akciové obchody půjčí zbytek. Takže dodá 850.000 Kč. Úrok bývá celkem příjemný, předpokládejme 8 % p.a. Paráda, to budou obchody.

No a podle vašich pokynů budou nakoupeny akcie. Pokud bude vše v pořádku, akcie stoupnou o nějakých 15 % za rok, vrátíte půjčku (respektive to za vás udělají makléři), odečte se úrok a k původnímu vkladu se vám připíše nejen zisk 15 % z něj, ale také 15 % z půjčených peněz, mínus 8% úroků samozřejmě. Takže najednou máte ze svých 150.000 Kč rovnou 232.000 Kč, namísto abyste měli jen 172.500 Kč bez páky. Super. Jen kdyby tady nebylo to riziko.

Znovu tedy příklad, ne už tak růžový. Koupíte akcie, máte je nějakou dobu, třeba 3 měsíce, plácají se s cenou + – tam, kde jste je koupil, a přijde v minulém dílu zmíněný malér. Akcie začnou klesat, když je rychle prodáte, máte ztrátu, ale ještě to jde. Když to nestihnete prodat vy, makléři je prodají za vás ve chvíli, kdy ztráta na nich dosáhne výšky vašeho původního vkladu, ještě navíc poníženého o úrok.

V tomto modelovém případě je prodají, když jejich cena poklesne o 13 %, což se u skutečného maléru na světových trzích občas stává. Přišli jste o svou investici – už ji prostě nemáte. Nepřišli jste o nějaké procenta, přišli jste o všechny investované prostředky. A to dopadlo ještě dobře. Pokud se akcie makléřům včas prodat nepodaří, máte smůlu a dlužíte makléři to, o co se to ještě propadlo dolů …

REKLAMA

Páku nezavrhuji ani doporučuji. Mnoho investorů s ní vydělalo pohádkové jmění, a jiní přišli o všechno. Rozhodnutí o jejím využití je jen a jen na vás.

Sázka na dividendy
Někteří lidé kupují akcie pro to, aby z nich měli dividendy. Můžete se stát jedním z nich. Pak jste mnoho věcí v těchto článcích četli zbytečně. Nebo jen otázku dividend začleníte do svého uvažování jak na akciích vydělat.

Otázka dividend je odlišná u různých firem. Některé firmy dávají stabilní dividendu víceméně stejnou každý rok, časté je to u bank. Jiné vyplácejí dividendu podle situace a potřeb rozhodujících akcionářů. V prvním případě vytušíte podle zveřejňovaných výsledků firmy, jestli bude vše jak má být.

Kupovat akcie před rozhodným datem pro vyplacení dividendy je starý a profláknutý trik, těsně před valnou hromadou dané firmy zpravidla cena akcií vyleze zhruba o tolik, kolik se očekává dividenda. Takže tudy cesta většinou nevede.

REKLAMA

Jiná situace je u firem, co pravidelně dividendu nevyplácejí. Přijde chvíle, že se tak stane, a když budete mít zrovna nakoupeno, bude to příjemné. Jak to ale zjistit, že ji firma bude vyplácet? Pomineme-li nepříliš zákonnou verzi informátora z firmy, je to například indikace, že ovládající akcionáři firmy, co vás zajímá, mají zájem koupit nějakou jinou firmu, a řeší, kde na to vzít, nebo že jen prostě mají finanční problémy.

To pak přijde na řadu vyluxování nerozděleného zisku, dividenda může být i blízká k ceně akcií, takové případy se stávají i na českém trhu. Cena akcií pak poklesne, ale vy máte velkou šanci, že budete celkově v plusu.

Daně a jak na ně
Nejsem daňový poradce, tak tento text berte prosím jen orientačně.

Daňové přiznání bývá neradostnou chvílí v životě akciového investora. Ze svých obchodů s veřejně obchodovatelnými akciemi (s jinými asi obchodovat nebudete), na kterých jste vydělali, a předmětné akcie jste drželi méně než 6 měsíců, platíte daň z příjmu fyzických osob.

REKLAMA

Nákladovou položkou jsou jen poplatky zaplacené obchodníkovi s cennými papíry (které obsahují i poplatky akciovým trhům). Znamená to, že když akcie koupíte a prodáte do 6-ti měsíců a vyděláte na tom, platíte z toho daň, tedy bude vám to připočteno k základu daně. Pokud akcie koupíte a prodáte po 6-ti měsících, splňuje to takzvaný časový test a neplatíte z toho nic. Jestliže na akciích proděláte, je to jen a jen váš problém, proti zisku z akcií ani jiných aktivit se to započíst nedá – to můžou jen obchodníci s cennými papíry na svých investicích. Je to velmi nepříjemná věc, kdysi to možné bylo, ale bohužel docházelo tak k daňovým únikům, byla to super věc k takzvané daňové optimalizaci.

Pro ilustraci použijeme opět příklad, rovnou ten, co se vám nebude líbit. V příkladu budeme zanedbávat poplatky.

Udělali jste za rok 5 obchodů s akciemi, každý byl uzavřen do 6-ti měsíců. Na dvou máte výdělek, řekněme každý po 10.000 Kč, na zbývajících třech proděláváte také po 10.000 Kč. Reálný zisk máte -10.000 Kč, ale platíte daň ze 20.000 Kč. Je to divné, logika pláče, ale vy prostě budete platit.

Dobrá zpráva je, že se z obchodů s akciemi neplatí sociální ani zdravotní pojištění, jde naštěstí v liteře zákonů o nepravidelné příjmy.

Finty, jako že akcie prodáte před časovým testem (tedy do 6-ti měsíců) a napíšete smlouvy s kupujícím, které budou vypadat, že jste prodávali později, už byly v mnoha případech vyzkoušeny a berní úředníci pro ně většinou neměli pochopení.

Mnoho z vás bude v silném pokušení zisky z akcií "zatlouct" a prostě je do daňového přiznání neuvést, zejména stane-li se ve vašem případě něco podobného jako výše uvedený příklad. Při takovémto rozhodování mějte na paměti, že obchody s akciemi jsou velmi dobře evidovány, mnoho věcí se finančním úřadům hlásí, a to, že to někomu z vašich známých třeba i prošlo, neznamená, že to projde i vám.

Daň z dividend je sražena přímo ve společnosti, která vám je platí, takže zbude jen hřejivý pocit, že jste je zaplatili, nic víc to pro vás neznamená. Možná jen budete překvapeni, že jste dostali menší částku, než byla očekávána.

Přeji Vám hodně štěstí ve Vašich obchodech s akciemi, budete ho potřebovat …

Loading

Vstoupit do diskuze 58 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Dotaz

    30 srpna, 2007

    Je si autor svym prikladem ohledne dani jisty? Pokud vim tak zatim ve vsech clancich, ktere jsem cetl bylo napsano, ze si tuto ztratu zapocitat muzu, ale pokud budu nakonec celkove ve ztrate tak si touto ztratou nemuzu snizit napr. prijmy ze zamestnani nebo podnikani. Pletu se?

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    30 srpna, 2007

    Taky se mi to zdá podivné, protože např. existujou obchodní strategie, které spekulujou na to, že při pohybu podkladu jeden cenný papír vydělá více než druhý prodělá (např. strategie straddle nebo strangle realizovaná pomocí warrantů či opcí)
    Když mi jedna pozice vydělá 100.000 Kč a druhá prodělá 90.000 Kč tak přeci nebudu platit daň ze 100.000 Kč, když můj zisk je 10.000 Kč?

    A navíc do daňového přiznání nebudu uvádět podrobný přehled svých obchodů, ale souhrn příjmů a výdajů.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Uvadi se jen souhrn, ale evidenci obchodu si vest musite a pri eventuelni kontrole ji predlozit.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    30 srpna, 2007

    Ano, podrobně si obchody eviduji v obchodním deníku, a to hlavně kvůli sobě.

    Plánuji na podzim návštevu finančního úřadu, abych hodil řeč s útvarem daňové kontroly co a jak. Tak jsem na to zvědavej.

    S opozdravem M.P.

    Odpovědět

  • Jan Bláha

    30 srpna, 2007

    Pokud vím, tak do daňového základu se započítávají zisky z akciových obchodů (do 6M), a odečítají se prokazatelně vynaložené náklady (poplatky atd.) a ztráty z obchodů (opět do 6M). Pokud je výsledek kladný, platíte daň, pokud je záporný (ztráta), neplatíte nic, ale NELZE tuto ztrátu započítat do jiných vašich aktivit, např. o ni ponížit zisky ze zaměstnání, z podnikání atd. Toto měl asi autor na mysli. Tzn. pokud např. podnikám (ne v obchodování s akciemi) a mám zisk 500.000 Kč a v akciích jsem ve ztrátě -10.000 (viz autorův příklad), mám základ daně (zjednodušeně) 500.000. Pokud mám z podnikání zisk 500.000 a z akcií mám zisk +10.000, mám základ daně (zjednodušeně) 510.000. Takto by to mělo být IMHO.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    30 srpna, 2007

    Ano, taková je i má představa, že to tak funguje.
    Jak by to ale bylo z akciemi nebo jinými cennými papíry, kdybych je měl zahrnuty v obchodním majetku firmy? Mohl bych si o ztráty na cenných papírech snížit zisk firmy?

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    30 srpna, 2007

    Sice pokud vím, tak u právnických osob neplatí časový test pro neplacení daně ze zisku 6 měsíců, ale drtivá většina mých obchodů by do časového testu stejně nespadala, tak je mi to jedno.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    Pokud vím, u právnických osob tomu tak je. Ostatně, v praxi by se u nich poněkud obtížně odlišovalo, co je ještě investice úzce související s jejich předmětem činnosti (např. zajišťovací devizové operace) a co již investice (spekulace) ostatní.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    Já to vidím také tak, v daňovém přiznání se vždy uvádí jen souhrnný výsledek za daný druh činnosti, nikoliv za jednotlivé obchody. Logika je stejná, jako kdybych za rok prodal dvě auta, jedno se ziskem 10 000,- kč, druhé se ztrátou 80 000,- kč, a danil bych zisk 10 000,-, jelikož ztrátu 80 000,- bych nemohl započíst. Bohužel, autor to tak, pokud jde o akcie (investice) v článku popsal zcela jednoznačně.
    Druhou výtku bych měl k tomu, že autor zcela opomenul limity příjmu (zisku) ve výši 6 000,- resp. 15 000,-, při jejichž nepřekročení nemusím i zisk danit. Ta informace se mi zdá docela zásadní, jelikož velká část drobných investorů (navíc i s ohledem na časový test) se do těchto hranic vejde.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Ale nezapomente, ze prijem != zisk! Pokud koupim akcie za 100 tisic a prodam je za 105 tisic, tak mam prijem 105 tisic a musim podavat DP, i kdyz mam zisk jen 5 tisic.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    30 srpna, 2007

    Bohuzel, v tomto ma Michal Kara pravdu, ac mi to prijde dosti nelogicke, v zakone je to tak bohuzel napsano. Otazkou je, jak se zakon zmeni (jestli se zmeni) po reforme. Navrh noveho zakona jsem zatim nemel cas si projit.

    Odpovědět

  • MartinH

    30 srpna, 2007

    Nic nelogickeho na tom neni, FU se diky DP dozvi, ze poplatnik protocil pres akcie vetsi balik a ze by stalo za to zkontrolovat, jestli si to spocital spravne.

    Odpovědět

  • Martin Novosad

    30 srpna, 2007

    Na to jsem opravdu zapoměl, děkuji za doplnění.

    Odpovědět

  • Martin Novosad

    30 srpna, 2007

    Ne, já to opravdu myslel tak jak je to ve článku. Tak jsem to několikrát konzultoval s daňaři, bylo to ale před pár lety, možná se tedy daňová legislativa změnila. Má to podle mně jeden základní důvod – na první pohled vidím spoustu možností, jak v případě že se započítávají i ztráty oproti zisku, neplatit z obchodů s CP na daních vůůůbec nic 😉

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Ja jsem to taky konzultoval s danari a vysledek je, ze to jde. IMHO je to logicke – to je jako kdyby pekar mel na rohlicich zisk a na chlebu ztratu a nemohl si to proti sobe zapocitat.

    A pokud z tech moznosti vypustite ty co vyuzivaji evidentne ucelove obchody (prodej pod trzni cenou) a sestimesicni test, tak kolik jich zbyde? 😉

    Odpovědět

  • Martin Novosad

    30 srpna, 2007

    Pekař je živnostník. Započítávání ztráty u OCP je taky nezpochybnitelné.

    Vidím spíš varianty jak to udělat …

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Ted nevim, jestli souhlasite, ze to jde, nebo nejde (jak jste psal v minulem prispevku).

    Obchodovani s akciemi je taky urcity druh podnikani, pouze narozdil od pekare na to nepotrebujete zivnostensky list.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    Přesně, jak píše M. Kára. Znovu opakuji, do DP se uvádí pouze agregátní zisk, nikoliv výsledek za každý jednotlivý obchod. Ostatně, nevím, proč by měl být přímý investor takto znevýhodňován oproti investorů do PF (kde se zisky a ztráty vzájemně započítavají). Pokud by se zdaňoval každý jednotlivý obchod, obrovsky by stoupla nákladovost výběru daně z příjmu z cenných papírů.
    Naráželo by to ostatně i na technické obtíže, pokud například investor investuje v rámci různých programů, předsestavených portfolií atd., a nakonec i IŽP.
    Pokud by chtěl zákonodárce danit každý jednotlivý obchod, řešil by to zřejmě, stejně jako u úroků, příp. dividend, srážkovou daní.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    30 srpna, 2007

    Take si zakon vykladam tak, jak popisujete.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    S tou pakou je to jasne, nepouzival bych ji pokud bych nemel systematicky dobre vysledky v realnych obchodech bez paky. Eventuelne je mozno pouzivat warranty nebo opce, kde je princip paky jiny, ale ztrata je tam 100% limitovana.

    Co se tyce dani:

    1) Ztratove obchody do sesti mesicu LZE zapocist. Tim jsem si skoro jist, konzultoval jsem to se soudnim znalcem v oboru ucetnictvi a dani. Co je trochu vetsi legrace pokud nakoupite treba nadvakrat a pak prodate nadvakrat a bude to na hranici 6 mesicu, tak urcit, ktere akcie jste prodal. Nebo zda je mozno uplatnit 6m test na short obchod 😉

    2) Pokud vim, zdravotni pojisteni se plati i z nepravidelnych prijmu, ale tady si nejsem 100% jisty.

    3) Danova optimalizace pomoci PUT warrantu / opci by mohla projit.

    4) Do danoveho priznani se musi uvadet take dividendy ze zahranici. Sice si vetsinou muzete zapocist strzenou zaplacenou dan, takze nula od nuly pojde, ale formalne to tam byt musi. Fascinuje mne jeden kamarad co je ochoten ztratit velkou cast zisku co ma na akcii jen aby dodrzel 6m test a nemusel podavat danove priznani, ale pritom ma dividendy ze zahranicnich akcii takze ho teoreticky podavat musi stejne.

    5) Pozor, ze pro danovy test je dulezite datum prepsani akcie v registru (typicky T+3, RMS T+0). Pokud prodate „na hrane“, tak se muze stat, ze si myslite, ze jste 6m test splnili, ale diky vikendum nebo svatkum ho nesplnite.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    30 srpna, 2007

    ad bod 2) Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/

    Zatím jsem tento zákon nestudoval, včera jsem se pouze prodíral zákonem o důchodovém pojištěním. U zdravotního pojištění jsem si zatím pouze jist, že pokud budu pouze nakupovat a prodávat cenné papíry a nebudu mít jiný příjem, tak budu muset platit minimální pojistné.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • Martin Novosad

    30 srpna, 2007

    Variantu že budu mít příjem jen z obchodů s CP jsem nikdy neřešil, takže vážně nevím.

    Odpovědět

  • zinfo

    30 srpna, 2007

    Pokud nemáte jako předmět podnikání obchdoování s CP, pak si jednotlivé ztrátové obchody nemůžete do zisku započítat. Stát pak zajímá jen ziskový obchod a zda jste splnil časový test. Započítat lze jen poplatky a někde i konzultace.
    Pokud jste jeden CP postupně kupoval a pak i postupně prodával, pak si zisk vypoítejte z nejvýhodnější varianty. Nikdo Vás nemůže nutit jen tak, aby jste dělal nevýhodné obchody a to i daňově. Tedy pokud koupím za 40 pak za 80, pak prodám za 40 a po 6M od prvního nákupu prodám za 100, tak jsem splnil daňový test a daň neplatí.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    Žádný právně závazný výklad jsem v ruce neměl, ale informace o vzájemném započítávání pravidelně probíhají i odborným tiskem a divil bych se, kdyby je na to doposud nikdo neupozornil.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    30 srpna, 2007

    Zdravím, pane Zinfo. Myslel sem, že jste se utopil kdesi v bažinách. Co mi to děláte? Přeji pěkný den! :-))

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Jak jsem psal vyse mam info z dosti spolehliveho zdroje ze to jde. Ona i logika je takova, ze jde o „dan z prijmu“, t.j. sectou se prijmy z prodeju, odectou se naklady (nakupni cena + poplatky) a vysledek se zdani. Nescitaji se vysledky jednotlivych obchodu. Jedine co tady mozna mate je to vyjmuti obchodu nad 6 mesicu.

    S temi postupnymi prodeji mate pravdu, teoreticky by to tak melo byt a neexistuje zakon, ktery by mne predepisoval, jak to mam parovat, ale vysvetlit to FU je obcas trochu orisek 😉

    Odpovědět

  • Mario

    30 srpna, 2007

    Odpovím alespoň na tuto otázku, času málo:
    1) Ztratove obchody do sesti mesicu LZE zapocist. Tim jsem si skoro jist, konzultoval jsem to se soudnim znalcem v oboru ucetnictvi a dani. Co je trochu vetsi legrace pokud nakoupite treba nadvakrat a pak prodate nadvakrat a bude to na hranici 6 mesicu, tak urcit, ktere akcie jste prodal. Nebo zda je mozno uplatnit 6m test na short obchod 😉

    Je to například takto: pokud 1.1. koupite 600 akcií a 1.4. dalších 1000, a 2.7. prodáte 1000 akcií, platíte daň pouze ze 400 akcïí, a to v případě, že jste v zisku z té části kupované 1.4.

    Odpovědět

  • Aleš

    31 srpna, 2007

    Taky souhlasím s tím započítáváním. Do daňového přiznání se vypisují pouze dva výsledné údaje – příjmy a náklady vynaložené k dosažení tohoto příjmu. Takže např. v lednu koupím akcie za 50000, v dubnu je prodám za 40000, v květnu koupím za 40000, z červenci prodám za 50000. Pokud pominu v nákladech poplatky za obchody, tak v daňovém přiznání za daný kalendářní rok bude – příjmy: 90000, náklady: 90000. Daňový základ a daň 0.

    Odpovědět

  • obchodnik

    30 srpna, 2007

    ja bych se jen ohradil u paky proti slovu „hazard“. to preci neni pravda. muze to pak delat dojem, ze kdo obchoduje treba futures, tak je to hazard. ne neni. pokud ma clovek zvladnuty moneymanagement a nejake zaklady rizika, tak maximalne muze ztratit to s cim do toho sel. ale ani naznak hazardu. to ze se na trzich objevuji strelci co to tam sazi jak je napadne, je jina vec.

    Odpovědět

  • Jaroslav K.

    30 srpna, 2007

    Chtel jsem se zeptat na tuto cast: „Kupovat akcie před rozhodným datem pro vyplacení dividendy je starý a profláknutý trik, těsně před valnou hromadou dané firmy zpravidla cena akcií vyleze zhruba o tolik, kolik se očekává dividenda.“

    Proc by cena rostla o ocekavanou dividendu? To nedava smysl. Co jsem zatim zazil, tak cena vzdy pouze klesla o vyplacenou dividendu po rozhodnem dni. Zadne stoupani predem se nekonalo. Naopak lide se obcas z danovych duvodu akcie zbavuji jeste pred rozhodnym dnem, takze cena muze klesat. Vyplacenim dividendy totiz firma o penize prijde (+ jsou s tim spojene naklady), takze jeji celkova hodnota je po dividende nizsi nez pred ni, proto ten pokles po rozhodnem dni…

    Dividendy jsou podle me vhodne pouze, pokud je mate jako zdroj prijmu. Jinak se totiz celkova hodnota investice snizuje o povinne zdaneni, coz je pri akumulacni fazi velka nevyhoda.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    Myslím, že nemáte pravdu a sám jste se z toho ve svém příspěvku usvědčil. Proč by investor, navíc v očekávání dalšího příjmu (i když zdaňovaného, tak ale stále příjmu), prodával akcii, na které se tato očekávaná událost nijak neprojevila?? Navíc by tak cena akcie před výplatou klesala („optimalizující“ investoři by prodávali a noví by neměli důvod k nákupu), což se neděje.
    Je pravda, že někteří investoři prodávají z daňových důvodů před výplatou dividend, ale právě proto, že cena stoupá. Alespoň v českých luzích a hájích funguje tento jev zcela spolehlivě. Ostatně, je to zcela logické. Vždy se najde dost lidí, kteří akcii s vidinou rychlého inkasa dividendy nakoupí.
    Proti vaši teorii mluví i to, že cena akcie klesne ihned po rozhodném dni (kdy se s vlastní hodnotou akcie ještě nic neděje), nikoliv po výplatě dividendy.
    Na druhé straně je pravda i to, že pokles bývá rychleší a prudší, než předchozí vzestup. A závisí samozřejmě i na výši vyplacené (očekávané) dividendy.

    Odpovědět

  • Jaroslav K.

    30 srpna, 2007

    Michale, diky za reakci…

    1) „Proč by investor… prodával akcii…“
    Vychazim z predpokladu (otazka je, jestli spravneho), ze pokud splnim danovy test a nemam zadne dividendy, tak nemusim podavat danove priznani. Potom si umim predstavit, ze jsou lide, kteri prodaji akcii pred rozhodnym dnem aby nemuseli podavat d. priznani.

    2) „Vždy se najde dost lidí, kteří akcii s vidinou rychlého inkasa dividendy nakoupí.“
    Tomu moc nerozumim… Pokud nakoupim pred rozhodnym dnem, dostanu sice dividendu, ale cena akcie se o ni snizi hned po rozhodnem dni. Takze z toho nemam zadny zisk, jen jsem dostal neco malo zpet a jeste zdaneneho… Stale nerozumim, proc by to nekdo delal.

    3) „… cena akcie klesne ihned po rozhodném dni (kdy se s vlastní hodnotou akcie ještě nic neděje)…
    Tady s Vami nemohu souhlasit. Cena klesne po rozhodnem dni prave proto, protoze od te chvile nemaji novy investori narok na vyplatu dividendy. Jsou tudiz ochotni zaplatit pouze cenu snizenou prave o vysi dividendy. Samotny den vyplaty dividendy nema na cenu zadny vliv…

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Jde o to, ze dividenda je jediny „realny“ vynos, ktery investor ze sve investice ma. Pokud akcie neplati dividendy, je to spis takovy hrani si s papirkama. Proto to zamereni investoru na dividendy.

    Cena na stoupa bud po oznameni mimoradne dividendy, pokud je dividenda pravidelna, to stoupani se rozklada postupne. Je fakt, ze preddividendova rallye u CZ akcii je obcas trochu legracni 😉

    DP u dividend z ceskych akcii podavat nemusite.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    30 srpna, 2007

    M.Kára už stihl částečně odpovědět za mě. Není už moc co doplnit, tak jen toto:
    Váš bod 3 je potvrzením toho, že s cenou akcie cvičí právě OČEKÁVÁNÍ dividendy, nikoliv její skutečné vyplacení a snížení hodnoty akcie. Pokud by trh reagoval čistě racionálně (což na burze naprosto nerealistické očekávání, myslím, že i pro zastánce teorie efektivního trhu), byla by dle vaší teorie cena akcie stále +/- stejná, až do okamžiku odeslání dividend na účty akcionářů. Což se neděje.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    30 srpna, 2007

    Ono je to jeste trochu jinak – cena akcie klesne v okamziku, kdy se zacne obchodovat bez naroku na dividendu. A je to zcela spravne a racionalni chovani – proc by mela klesat az po odeslani z uctu? „Moje“ prestane byt dividenda uz dnem kdy se akcie obchoduje bez naroku na divi. Sice je jeste fyzicky na ucte, ale uz na ni ma nejaky konkretni clovek pravo.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    Ano, přesně tak. To jsem uváděl jako argument pro to, že na pohyb ceny akcie má daleko zásadnější vliv psychologický faktor vidiny dividendy, nežli účetní výkazy, poměrové ukazatele a rozvaha podniku, která se změní až po odeslání dividendy.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    31 srpna, 2007

    Nemate pravdu. Rozhodnym dnem vznikne zavazek vyplatit dividendu a tim hodnota podniku poklesne. Opet opakuji, ze pokles o divi je objektivne zcela spravny a nema nic do cineni s psychologii. Musite myslet v ucetnictvi, ne v cashflow.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    Já myslím, že v tom nemáme žádný rozpor. 😉
    Pouze jsem chtěl dovést do absurdity názor kolegy a poukázat na to, že pokud by byl zcela pravdivý, cena by se chovala trošku jinak. To, proč tomu tak není, mi je jasné.
    Nejsem si ale zcela jistý tím, že rozhodný den pro přiznání dividend je totožný s dnem, kdy podnik dividendy zaúčtovává.

    Odpovědět

  • Jaroslav K.

    30 srpna, 2007

    Ted zase stihl Michal Kara predbehnout me. 🙂 Je to presne tak jak pise a tak jsem to take myslel. Omlouvam se, jestli jsem to napsal nesrozumitelne.

    Odpovědět

  • Michal

    30 srpna, 2007

    Jen tak pro zajímavost, jak má FÚ možnost zjistit, které akcie jsem koupil, které prodal (např. v USA přes tamního makléře) a jejich časový test?

    Slyšel jsem, že jen blázni a ti, kteří se tím živí, něco přiznávají.

    Odpovědět

  • K.Ladislav

    30 srpna, 2007

    Dividendy chodi cele, nezdanene na konta, z akcii z Britanie a snad i ze Slovenska.
    .
    Fungl novej Mercedes !
    Od te doby , co firma Daimler prodala ztratovy Chrysler , vede se ji moc dobre. Uz nemusi platit duchody ani pojisteni zamestnancum Chryslera a tak zvysila firma Daimler predpoved na zisk pred dani a pred uroky = EBIT 2007 z 7 md.euro na 8,5 md.euro.
    Firma Daimler ma dnes v kase asi 14 md.euro a nevi kam s nimi. Tedy bude behem pristich 12 mesicu na burze odkupovat za 7 md.euro 10% svych vlastnich akcii , ktere pak budou zlikvidovany a to zvysi kurz akcie a EPS a ROE asi o 10%.
    Taky se uvazuje o mimoradne dividende v mimoradnem terminu a kdyby ta byla za tech volnych 7 miliard , bylo by to hnedle 10% z kurzu dividenda. Ale snad zaplati aspon polovinu , aspon 3,5 md.euro = 5% extra dividendu a zbytek si necha Daimler na investice.

    Odpovědět

  • MartinH

    30 srpna, 2007

    https://brokerjet.ecetra.com/cz/viewbin.phtml?eref=BJCZ_dane_07

    Odpovědět

  • Mario

    30 srpna, 2007

    Vyjádřím se jen obecně. Autora článku neznám a nic proti němu nemám. Nicméně hodnota článku mi přijde téměř záporná. Navíc debata zde o daních mi přijde jako hloupý vtip. Čekal bych ji na novinky.cz nebo jinde, ale tady?? Autor zřejmě psal bez přípravy.
    Obsah článku o drobném spekulantovi bych si představoval trochu jiný. Ale na mně nezáleží:-))

    Odpovědět

  • Martin Novosad

    31 srpna, 2007

    Vzhledem k diskusi, která se zde otevřela, doplňuji kapitolu o daních:
    „Přístup jednotlivých finančních úřadů je ale rozdílný. Výše popsaný princip podivného zdanění u některých finančních úřadů platí, u některých ne. Zatím jsem neviděl oficiální výklad s razítkem Ministerstva financí ČR a názory podané na jednotlivých FÚ jsou bohužel právně k ničemu. Proto u některých (a zdá se většiny) FÚ vám započítávání ztrátových obchodů (pouze ale oproti výnosům z obchodů s CP) pro výsledné daňové přiznání bez problémů projde. Někde však ne, proto je lepší takovéto přiznání opatřit podpisem a razítkem daňového poradce. Navíc po dopsání této série článků byla přijata daňová reforma, u které zatím netuším co přinese této problematice …“
    Omlouvám se za to, že jsem svým názorem (který jsem já dostal na jistém FÚ) rozvášnil tuto emotivní diskusi. Jen mně překvapuje že někteří čekají v daňových zákonech nějakou logiku, ve státě který má (pořád ještě) „progresivní“ zdanění 😉

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    31 srpna, 2007

    Nejenže se názory různí mezi finančními úřady, ale i mezi jednotlivými odděleními v rámci jednoho finančního úřadu. Stalo se mi jednou, že při podávání daňového přiznání, které se vztahovalo k ukončení podnikatelské činnosti rodičů, odbor daňové správy mě podával podle mého názoru mylné informace, které by z mého pohledu vedli k nesmyslnému placení daní. Dožadoval jsem se proto stanoviska lidí z odboru daňové kontroly. Ti potvrdili můj názor a žádné daně nebylo zapotřebí platit.

    Takže pozor, s kým na úřadě jednáte, všichni logicky neví všechno a je nutné jít za specialistou v dané problematice.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    31 srpna, 2007

    Souhlasim s obema prispevky. Nejlepsi je nechat si ve slozitejsich pripadech priznani zpracovat / overit danovym poradcem, pak odpovednost za spravnost nese on.

    Stejne tak informace kohokoli z FU nejsou pravne zavazne. Muze se klidne stat ze vam nekdo neco rekne, vy se podle toho zaridite a pak vam za ten postup ten samy clovek da pri kontrole pokutu a vsechno je podle zakona v poradku. Ale povinnost MF poskytovat pravne zavazny vyklad uz je snad na spadnuti.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    Omyl! Daňový poradce nenese za zpracování daňového přiznání a případné nedostatky žádnou odpovědnost! Tu nese vždy pouze a jen daňový poplatník. Teoreticky se sice pak můžete na poradci hojit, ale to je už na dlouhé lokty a delší dobu. S nejistým výsledkem.
    Čili nějakej „štempl“ na tom nic nemění. Stejně jako něčí výklad. Rozhodující vždy bude (bohužel) osobní výklad toho, kdo provádí kontrolu.

    Odpovědět

  • obchodnik

    31 srpna, 2007

    tohle je pro me novinka. protoze vetsina lidi zije v domeni ze ano. proc se tedy pojistuji? pokud nemaji zadnou odpovednout, tak je zbytecne se pojistovat, protoze by pak nebyl zadny pravni narok. to je jako s investicnim doporucenim. taky nemate narok na odskodneni, pokud prodelate.

    Odpovědět

  • Fredy

    31 srpna, 2007

    To není novinka, ale běžný stav. Daňový poradce odpovídá za to, že přiznání je sestaveno věcně správně, ale za obsah (náplň) odpovídá vždy daňový poplatník. Je to i logické. Žádný poradce nemůže za to, že daňové přiznání obsahuje vše a že doklady, ze kterých se vychází, jsou obsahově správné. Pajistka daňového poradce (stejně tak účetního poradce) je určena k tomu, aby, když něco provede špatně, tak případné penále z toho uhradila pojišťovna. Případné doměření daně je vždy záležitostí daňového poplatníka. Nic méně ten může pak náhradu po poradci vymáhat soudně. Ale moc šancí nemá.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    Tak tak.
    Pojištění svůj smysl má, ale u daňového přiznání se jedná primárně o přímý vztah mezi poplatníkem a FÚ (státem). To, že poplatník zadal vypracování přiznání či vedení účetnictví někomu jinému, je vůbec nemusí zajímat. V podstatě je jedno, zda to udělá jeho vlastní zaměstnanec (tedy právně vzato „on sám“), nebo to zadá poradci (jako třetímu subjektu) (jediný rozdíl je v termínu pro podání DP). Přiznání vykazující vady pak může samozřejmě poplatník poradci reklamovat, případně se na něm domáhat jakési náhrady škody, ale to ho nijak nezbavuje povinnosti, aby ON SÁM uhradil pokutu, penále, či jiné závazky.
    Paralelu zde lze najít s právníky (kteří jsou ostatně také pojištěni). Pokud ten udělá při obhajobě chybu, sedět půjde klient, ne on. Klient mu samozřejmě může jeho práci omlátit o hlavu, ale na skutečnosti, že „sedí“, už nic nezmění.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    31 srpna, 2007

    Asi jsem se spatne vyjadril. Samozrejme pokud danovemu poradci nejake obchody s CP zatajim, tak to je moje zodpovednost. Na druhou stranu pokud mu dam podklady spravne, on proti sobe zapocte ztraty a vydelky (coz je to o cem se tu bavime) a FU to neuzna, tak se s nim bude hadat poradce, ktery bude umet argumentovat na urovni. A pokud se mu to nepodari vyhadat a budu platit pokutu, tak ji muzu vyzadovat na nem.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    Primárně jste odpovědný vy, ať mu dáte správné či nesprávné podklady. Poradce je pouze „námezdní síla“. To, jestli pak na něm něco vysoudíte, je věc druhá.

    Odpovědět

  • obchodnik

    31 srpna, 2007

    tak jsem to myslel. no je videt, ze je tu hodne odborniku a kazdy ma jiny nazor. nastesti muj danar to dela zatim ok, ale nez se ho zeptam tak polozim konkretni otazku vam profikum.
    za rok udelam tunu obchodu na opce, futures, forex a dalsi. vse mu to predam, veskere vypisy ze vsech uctu. a ja ho za to platim. on udela priznani a poda ho. pokud je to blbe, protoze mi veci z futures dal nekam kam nepatri, tak ja dostanu pokutu, ale danar mi to zaplati, neb je pojisten protoze to byla jeho chyba. nese za to odpovednost ze je to spravne, protoze je preci kravina, aby si to lidi delali sami, kdyz na to nemaji vzdelani atd. takze bud si to udelam sam a nesu riziko ze sem vul a neznam predpisy, nebo si zaplatim certifikovaneho poradce a ten pokud to zmrska, tak nese odpovednost. beru jako samozrejmost, ze ma veskere podklady

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    31 srpna, 2007

    To, že vám to zaplatí, není vůbec jisté. Musel byste mu prokázat buď úmysl, nebo hrubou nedbalost, což nebude tak snadné a bude to nadlouho. Pokud udělá třeba svoji práci objektivně dobře, ale konkrétní FÚ použije jinej výklad zákona, asi na něm bohužel nic nevysoudíte, protože žádnou svoji povinnost nezanedbal. Žalovat (s nadějí na úspěch) ho totiž můžete žalovat pouze za to, že zvoral svoji práci, nikoliv za to, že ste dostal pokutu atp. Navíc, i když ho odsoudí, náhrada škody nemusí být vůbec se zaplacenou pokutou totožná.

    Odpovědět

  • obchodnik

    31 srpna, 2007

    diky za objasneni. no na trhu uz par let jsem a dela se to porad stejne. takze se nebojim. navic stejne jak ovetsina z vas tady, ucty a firmy nejsou zdejsi, takze me to netrapi.

  • Anonym

    31 srpna, 2007

  • Fredy

    31 srpna, 2007

    V těchto případech je třeba rozlišovat dvě věci. Jednak doměření daně z chybného vedení účetnictví, či daňového přiznání a pak penále. A pak je důležitá dobrá smlouva s daňovým poradcem.
    V běžném případě jsou doměrky daní věcí daňového poplatníka a penále toho, s kým máte smlouvu. Samozřejmě FÚ předepíše obojí Vám. Takto je to u účetního poradce. U daňového poradce, pokud budete mít dobrou smlouvu, tak docílíte, že zaplatí obojí. Musí se ale jednat o jeho chybu. Jeho chybou by bylo i to, že by započítal proti sobě nákupy a prodeje CP, pokud by to zákon neumožňoval. Od toho je daňový poradce a má kulaté razítko a vy si jej za to platíte. Pokud by si nebyl jistý, tak provede jednak konzultaci v rámci KDP a případně si vyžádá stanovisko NF, či FŘ.
    Pokud by se jednalo o to, že chybu jste udělal Vy a on neměl možnost ji v té době odhalit, tak máte smůlu.
    Už jsem viděl hodně dobrých i špatných smluv. Počítejte s tím, že když si uděláte dobrou smlouvu (pro Vás), tak budete předávat doklady pravidelně a daňový poradce je bude před vámi razítkovat, kdy byly předány a Vy je budete podepisovat. Běda, pokud byste dal jeden doklad pozdě, či neměl správné náležitosti. Ovšem i výchova daňových poplatníků je třeba.
    Jen tak pro zajímavost. Když budete podávat daňové přiznání v Německu, tak budete přikládat nahraný soubor knihy faktur. Oni to pak sehrají centrálně a pak mají hned sestavy jednosměrných (fiktivních) faktur a už mohou kontrolovat. Jak jednoduché a geniální. A věřte, že těch podvodných faktur tam moc není.

  • zdenek.jurak

    31 srpna, 2007

    Obecně nese DP odpovědnost za způsobenou škodu. Je ale pravda, že FÚ doměřuje poplatníkovi a ten poté škodu v podstatě fakturuje DP.

    Odpovědět