CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Roman Dvořák

24. 01. 2008

17 komentářů

Indický tygr a čínský drak

 


 

Čína poráží ve většině makroekonomických statistik Indii. Lepší úroveň makroekonomických ukazatelů ale nestačí k tomu, aby slabšího tygra porazila v konkurenceschopnosti, produktivitě a nakonec ani ve výkonnosti akciových trhů.

Čína neměla vždy makroekonomickou převahu nad Indií. V roce 1980 dosahovala Indie vyššího HDP i vyššího příjmu na hlavu než Čína. Počátkem 90. letech ale Čína Indii předběhla a začala zvyšovat svůj náskok jak v růstu HDP tak v růstu HDP na hlavu. V roce 1992 bylo HDP na obyvatele v Číně asi jen o třetinu vyšší než v Indií, v současné době je vyšší dvakrát.

Důvody rychlejšího růstu HDP v Číně lze vysvětlit jedině porovnáním jednotlivých komponentů. Čínská ekonomika rostla v průměru mnohem rychleji zejména díky většímu podílu investic a jejich většímu růstu od začátku 90. let.

Kromě ekonomického růstu má Čína navrch v dalších makro statistikách. Dosahuje nižší míry inflace, vyššího objemu přímých zahraničních investic, většího podílu na světovém HDP i tempu jeho růstu, většího podílu na světovém obchodu, nižšího podílu dluhu na HDP atd. Některé makroekonomické ukazatele však obecně mohou být v čase poměrně vratké a jejich tempo neudržitelné.

Když se ale vrátíme k dílčím komponentům ekonomického růstu, je průměrná míra ziskovosti v Indii vyšší. Čína tedy získala a investovala mnohem více kapitálu do své ekonomiky, ale s menší efektivitou než Indie.

Vyšší ziskovost Indie
Kromě vyšší míry ziskovosti byl Indii nakloněn i trend, zatímco ziskovost čínských podniků od začátku 80. let klesala. Podle pana Lina se v Číně mezi lety 1985 až 1995 snížila ziskovost na příklad ve výrobě kol ze 44,9% na 0,2%, motocyklů z 18,4% na 8,6%, lednic ze 32,2% na 8,1% a piva ze 24,2% na 2,5%. Průzkum uskutečněný v roce 1998 na vzorku 229 zahraničních firem v Číně ukázal, že jenom 38 % z nich pokrylo provozní náklady.

Podle jiného průzkumu, který provedlo OECD v roce 2005 na vzorku 160 000 firem, se čínská návratnosti kapitálu zvýšila mezi lety 1998 až 2003 z 6,1% na 12,2% a u státem kontrolovaných firem ze 4,8% na 10,2%. Přesto dvě třetiny všech firem měly horší ziskovost než 5% a přibližně třetina z nich hospodařila se ztrátou. Je tedy zřejmé, že podle profitability firem nikdo nemohl v té době očekávat ani od čínských akcií zázraky.

Pokles konkurenceschopnosti Číny
Nejde ale jen o horší návratnost a produktivitu kapitálu v Číně, ale vůbec o horší fungování celé mikroekonomiky, které snižuje konkurenceschopnost firem. Podle indexu konkurenceschopnosti se Čína v roce 2006 umístila nejen několik míst za Indií, ale oproti předchozímu roku si o několik pozic pohoršila. Podle zprávy o konkurenceschopnosti, kterou každý rok vydává Světové ekonomické fórum, je lepší umístění Indie dáno především její vyšší produktivitou a větším podílem soukromých investic.

Dílčí známky, ze kterých se počítá celkové skóre konkurenceschopnosti potvrzují, že je Čína silnější v makroekonomice, ale slabší v institucionálním rámci, který má vytvářet vhodné podmínky pro podnikání, dále v efektivitě trhu, kterou mohou deformovat státní zásahy a monopoly, a v adaptaci nových technologiích, které zase mají pomáhat zvyšovat produktivitu, zlepšovat procesy uvnitř firem a rozšiřovat pracovní dovednosti managementu a zaměstnanců.

Nízká inflace, vysoká míra úspor a udržitelný stav veřejných financí nestačí k růstu konkurenceschopnosti, pokud zároveň nezmizí bariéry vládních regulací, nezlepší se ochrana vlastnických práv a dohled nad nezávislostí soudů. Úroveň korupce, vymahatelnost práva, čas strávený byrokracií vytvářejí mnohem příznivější podmínky pro indické firmy.

Čína stárne, Indie ne
V kontextu všech výhod a nevýhod je třeba Indii ještě přiznat mnohem příznivější demografický trend. Na rozdíl od Číny nedoplácí na politiku jednoho dítěte a je ekonomikou mladých lidí. Podle demografické komise Spojených národů bude v Indii v polovině tohoto století nejvíce lidí ve věku 40 až 50 let, zatímco v Číně ve věku 55 až 65 let.

To znamená, že Čína se bude pravděpodobně brzy potýkat se stejným problémem stárnutí populace jako Japonsko, západní Evropa a Spojené státy. Demografický trend přitom není snadné zvrátit. Věková struktura je pro Indii velkou budoucí výhodou, která ulehčí nejen budoucí fiskální politice, ale i přinese flexibilnější pracovní trh, který je pro výkonnost firem důležitý.

Pohled do budoucnosti
Propastné rozdíly v návratnosti a produktivitě investovaného kapitálu a stavu mikroekonomiky mohou být důvodem, proč akcie na burze v Šangaji a Šenzenu nerostou dlouhodobě zdaleka tolik jako akcie na burze v Bombaji. Od roku 1993 je průměrná výkonnost indexu MSCI India 12,4 % p.a. a jeho volatilita 28,4 % p.a. Za stejnou dobu byla výkonnost MSCI China -2,2 % p.a. a jeho volatilita 37,4 % p.a.

Užitím metody Monte Carlo pak můžeme simulovat několik možných scénářů budoucího vývoje obou akciových indexů v průběhu příštích 10 let. Jako očekávanou průměrnou roční výkonnost ale nedává smysl dosazovat do modelu záporné číslo, proto u čínských akcií dosadíme pro jednoduchost hodnotu 0, i když je lepší použít v obou případech expertní odhad.

Jak ukazuje graf, volatilita čínských a indických akcií je tak obrovská, že nejpesimističtější varianta investice vychází i po deseti letech v hluboké ztrátě několika desítek procent, u Indie -66 % a Číny -95 %. Akciové trhy obou ekonomik tak lze opravdu těžko považovat za vhodnou investici na dobu kratší než 10 let. Kdyby se oba akciové indexy měly vyvíjet podle nejoptimističtějšího scénáře, rostly by průměrnou roční výkonností o 29,7 % p.a. (Indie) a o 30,8 % p.a. (Čína).

Spekulanti by si měli uvědomit, že i tento nejoptimističtější scénář je horší než růst čínských a indických akcií za poslední tři roky!

Zdrojem pro grafy jsou vlastní výpočty autora.

Loading

Vstoupit do diskuze 17 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Kalkulačka pro výpočet orientační pojistné hodnoty – snížení rizika podpojištění

V roce 2023 Česká asociace pojišťoven (ČAP) představila nový standard pro výpočet pojistné hodnoty nemovitostí, zaměřený především na rodinné domy. Cílem tohoto standardu je minimalizovat riziko podpojištění. V rámci tohoto úsilí byla vytvořena kalkulačka pro orientační hodnotu pojistného, dostupná na webových stránkách ČAP. Tato kalkulačka umožňuje zadat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

27. 03. 2024

Jaké sankce hrozí při nedodržení povinností v rámci daňového přiznání?

Stále platí, že nejvíc lidí podává přiznání k dani z příjmu fyzických osob až poslední týden v březnu. Proto Finanční správa od pondělí 25. března do úterý 2. dubna letos prodlužuje úřední hodiny podatelen všech finančních úřadů. Finanční úřady budou otevřené od 8 do 17 hodin. Neplatí to však pro […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

26. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Jan Valachovič Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Miroslav Piták

    16 května, 2007

    Děkuji za zajímavý článek. Investuji do Číny skoro dva roky a uvažuji i o investici do Indie.

    Autorovi bych vytknul publikované grafy, takové šílenosti nevytvářím ani já, a to je co říct.

    S pozdravem M.Piták

    Odpovědět

  • Jan Valachovič

    16 května, 2007

    Nevím co se Vám nelíbí na grafech, vždyť jsou hezké a jsou vzorem pro nejmladší generaci. (Synovec včera čáral něco podbného:-)

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 května, 2007

    Při podrobnějším zkoumání grafů vidím, že akciové trhy mohou v následujících 10-ti letech:
    a) růst
    b) stagnovat
    c) klesat

    Tímto jsou naštestí všechny reálné scénáře vývoje trhu vyčerpány.

    Odpovědět

  • Petr Chmelař

    16 května, 2007

    Výstupy grafů z metody Monte Carlo nebudou nikdy příliš přehledné. Nemají udávat jediný trend, ale mají stanovit rozmezí ve kterém se mohou trhy v následujících obdobích pohybovat a dle četnosti modelovaných možností stanovit pravděpodobnost jejich vývoje.

    Z mého pohledu na grafy plyne, že četnost pozitivnějších scénářů na Indickém trhu je výrazně vyšší než na Čínském, tudíž Indický trh z tohoto pohledu na základě uvedené analýzy může být zajímavější a méně rizikovější investicí…..

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    16 května, 2007

    Domnívám se, že fakt, že dle uvedené analýzy Indický trh musí být zajímavější a méně rizikovější než Čínský plyne už z očekávaných výnosů (12% vs 0%) a volatility (28% vs 37%). Pro to již není třeba studovat graf.
    Také si myslím, že by jednodušší graf (který by ukázal dejme tomu extrémy, dvě tři simulace a znázornil průměr a medián) byl mnohem názornější.

    Odpovědět

  • Adam Kaucký

    16 května, 2007

    Co to je tzv. ten „benchmark“? K čemu se u třeba fondů uvádí? To je jen pro orientaci? Nikde jsem se totiž nedočetl, co to je a k čemu vlastně slouží :-/ Díky

    Odpovědět

  • Roman Dvořák

    16 května, 2007

    Portfolio, proti kteremu se pomeruje fond, resp. portfolio manager. Vetsina fondu kopiruje benchmark s nejakou povolenou odchylkou a s nejakou aktivitou (to neni obrat portfolia, ale mira toho, jak moc se jednotlive pozice prevazuji/podvazuji od pozic v benchmarku). Nektere fondy pak nemaji benchmark vubec (total return fondy). Roman

    Odpovědět

  • ingkrtek

    16 června, 2007

    Benchmark
    Srovnávací základna či kritérium při vyhodnocování výkonnosti investičního nebo vkladového instrumentu. Například lze srovnávat výkonnost vlastního akciového portfolia se kterým obchodujeme na BCPP s vývojem oficiálního burzovního indexu PX 50. Tento index je potom benchmarkem – referenční úrovní pro vyhodnocování výkonu investičních záměrů, které jsou prováděny v rámci našeho akciového portfolia.

    Odpovědět

  • jogobela

    14 června, 2008

    to není z tvé hlavy

    Odpovědět

  • Miroslav Petráš

    17 května, 2007

    Dobrý den. Chci se zeptat jestli máte někdo zkušensti se Brokerjetem od ČS. Zajímá mě např rychlost, poplatky atd. Má cenu zatím na zkoušku obchodovat s 15 000Kč? Informace z kapitálových trhů sleduji, úplný laik nejsem.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    18 května, 2007

    Hmm, chtělo by to trošku konkrétnější dotazy. Ceník je na webu, a není složitý. Rychlost? Co tím míníte? Zadané pokyny jsou na burze okamžitě. 15000Kč? Já jsem začal s o něco větší částkou, ale důležité je spíše začít a osahat si na živo výkyvy hodnoty portfolia ze začátku. Doporučuji za začátku nějaký „široký“ certifikát.

    Odpovědět

  • Tonda

    26 května, 2007

    … „široký“ certifikát nenaroste za půl roku o 1OOprocent :). Hodně volatilní akcii to může udělat během „chvíle“ třeba 700 procent. Ztratit se dá maximálně 100 procent. Není nad to, najít si ve stock finderu ty „svoje“ akcie, vybrat nejlepší, prověřit na http://www.valuepro.net … nakoupit třeba po 5OOOKč a radovat se jak pekne roste. Peklo ovšem je když člověk najde, nenakoupí ona vzroste o 100, 200 procent opet nenakoupí …stoupne to na 700 nekoupí … a po case zjistí že pořád roste http://www.advfn.com/quote_Energy-Wld-Fpo_ASX_EWC.html … z těch 5000 investovaných v červnu 2006 by byl moc pěkný balíček peněz

    Odpovědět

  • Michal Kára

    26 května, 2007

    S tim 700 a 100 procent mate pravdu, ale zapominate pridat pravdepodobnost, ktera rozhodne neni 1:1 🙂

    Odpovědět

  • Mario

    26 května, 2007

    Když jsme u té matematiky, jeden méně optimistický výpočet: pokud ztratíte 50% investice, musíte vydělat 100%, abyste se dostal na počáteční investici:-))

    jinak takové investice, kde dochází k pohybu o stovky procent nemají žádnou vypovídací hodnotu o umění skladby portfolia. Také si dokážu zpětně najít nejvíce rostoucí akcie. Profesionálního investora vašim příspěvkem neohromíte a amatéra jedině popletete.

    Odpovědět

  • Martin

    1 června, 2007

    Dobrý den chtěl bych začít investovat s podobnou částkou. Zajímalo by mě kolik procent z tak malé částky činí všecny ty poplatky a jestli někdo nevíte nějakou společnost kde lze investovat do zmíněné Číny či Indie?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    1 června, 2007

    Existuje spousta fondů a certifikátů, které se na tyto trhy zaměřují.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    1 června, 2007

    Kvalitní jsou v této oblasti například fondy Parvest od BNP.

    Odpovědět