CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Roman Dvořák

24. 01. 2008

17 komentářů

Globální akcie: omyly a mýty

 


 

O významu globálních akcií se začalo pochybovat po poslední korekci, která přivodila ztráty většině trhů na všech kontinentech. Padala Evropa, USA, Japonsko i Pacifik. Najednou, jako kdyby přestala mít regionální diverzifikace smysl. Jenže není to tak. Globální investování má přinejmenším stejný význam jako dřív. Jen se na zapomnělo, jaký.

Pád všech regionů najednou není fenoménem poslední doby a není ani důsledkem globalizace. Akciové trhy napříč všemi regiony velmi často synchronně padaly, když trpěly největšími poklesy, a to v různých politických a ekonomických dobách, dávno před globalizací. Jakmile některý z největších trhů, USA nebo Japonsko, klesal výrazně víc, strhl s sebou často i ostatní regiony.

Výjimkou je například Druhá světová válka, kdy se směry akcií rozcházely a vyvíjely podle toho, jaké šance na vítězství se přisuzovaly jednotlivým stranám. Na začátku německé invaze rostly akcie okupovaných států a klesaly akcie spojenců a neutrálních států. S rostoucí územní převahou a vyhranými bitvami spojeneckých armád se trend začal obracet.

Z vývoje měsíčních hodnot MSCI akciových indexů v Evropě, USA, Japonsku a Pacifiku (bez Japonska) od roku 1973 vyplývá:

1) Čím vyšší byl pokles některého z regionů, tím vyšší byla pravděpodobnost poklesu všech ostatních. Četnost společného poklesu přitom výrazně vzrostla, pokud celý region Evropy nebo USA ztratil za měsíc více než 4 %, případně, pokud Japonsko nebo Pacifik klesly o více než 7 %.

REKLAMA

2) Při dvouciferné ztrátě USA nebo Evropy neexistoval měsíc, v němž by alespoň jeden z dalších regionů rostl. Naopak při dvouciferné ztrátě Pacifiku a Japonska existovala nemalá pravděpodobnost, že alespoň jeden z ostatních regionů půjde nahorů.

3) Při menších poklesech, které nepřesahovaly 3 %, padaly všechny regiony jen velmi vzácně, a to častěji při poklesu USA nebo Japonska, než Pacifiku a Evropy. Nakonec ani letošní únor nebyl v rozporu s touto statistikou. USA a Evropa ztratily přibližně 2 %, zatímco Pacifik a Japonsko vzrostly.

Kromě těchto čísel je ale důležité si připomenout další vlastnosti globálních trhů:

1) Váhy jednotlivých regionů se přibližují. Ještě v roce 1995 ukrajovaly USA z celkového koláče 41 %, Japonsko 23 % a málo rozvinuté trhy jen 5 %. Současné podíly jsou ve stejném pořadí 34 %, 10 % a 15 %.

REKLAMA

Největší trhy měly v minulosti větší převahu a mohly proto ovlivňovat vývoj globálních investic víc než dnes. V době, kdy se japonské akcie pohybovaly na úrovni svého historického maxima, byla korelace globálních akcií s japonskými dokonce vyšší než s americkými. Zásluhou Japonska tehdy svět rostl rychleji než USA, ale pak svůj náskok zase rychle ztratil.

2) Závislost globálních akcií na jednotlivých regionech roste mírně. Růst korelace mezi jednotlivými regiony je i v dlouhodobém měřítku evidentní a kritikové jej často předkládají jako argument, že regionální diverzifikace ztrácí smysl. Od 70. let nejvíce narostla korelace mezi USA a Evropou. Nejméně se zase zvýšil koeficient korelace s Japonskem. Také závislost globálních akcií na jednotlivých regionech vzrostla, ale již ne tolik jako mezi jednotlivými regiony navzájem. Světové akcie jsou již dlouhou dobu, a to celkem stabilně, hodně závislé na amerických.

Dnes se koeficient korelace pohybuje na svých maximech (asi 0,96) a není proto moc velký prostor k jeho dalšímu zvyšování. Od 90. let klesá korelace s Japonskem, které si mezi státy stále drží druhý největší podíl na světové tržní kapitalizaci. Růst závislosti globálních akcií na jednotlivých regionech proto není tak zjevný, jak by se z dílčích korelací mohlo zdát.

3) Volatilita globálních akcií je nejnižší. Není pravidlem, aby vždy byla. V první polovině 90. let byla nižší volatilita amerických akcií a v první polovině 80. let zase volatilita japonských. Kritikové ale mohou namítat, že rozdíly ve volatilitách těchto regionů jsou dnes historicky nejnižší a nemá proto smysl zdůrazňovat nízkou volatilitu globálních akcií jako jejich hlavní výhodu.

4) Globální akcie dosahují vyššího poměru výkonnosti k riziku. Žádný z regionů a ani globální akcie neudrží trvale nejvyšší poměr výkonnosti k riziku. Na špici se vystřídalo Japonsko, Evropa, USA a v poslední době i Pacifik. Na rozdíl od nich, ale globální akcie neměly nikdy tento poměr nejnižší. Navíc, pokud vyčíslíme volatilitu a průměrnou výkonnost za období od roku 1973, dosahují globální akcie nejlepšího poměru.

5) Velikost maximálního propadu je u globálních akcií nižší. Od roku 1973 vykázaly globální akcie maximální měsíční pokles 17 %, USA 21%, Japonsko 20 %, Evropa 24 % a Pacifik 44%, všechny regiony s výjimkou Japonska po Černém pondělí v roce 1987. Největší propad globálních akcií, měřený jako největší rozdíl mezi maximem a minimem, byl srovnatelný s USA a Evropou a dosahoval přibližně 50 %.

Kritikové mohou namítat, že se globální trh sice rozmělňuje, ale ve prospěch trhů, s nimiž se korelace v poslední době zvýšila. Korelace s rozvíjejícími trhy skutečně narostla téměř až na úroveň regionů s největší tržní kapitalizací. Snižování poměru výkonnosti k riziku ale nelze u globálních akcií prokázat. Důvody, kvůli kterým zůstávají globální akcie vhodným způsobem investování, přetrvávají.

Loading

Vstoupit do diskuze 17 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Úrokové sazby zůstávají na vyšších číslech. Znamená to příležitost zisku na dluhopisech?

Fed se na konci ledna k úrokovým sazbám vyjádřil více než jasně. Oznámil, že již skončil s navyšováním sazeb, avšak není připraven na postupné snižování. Očekává se tak, že úrokové sazby zůstanou ještě nějakou dobu na vyšších číslech. Je toto příležitost pro investování do státních dluhopisů?

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 03. 2024

Cena bitcoinu je dnes v korunách nejvyšší v dějinách, činí více než 1,5 milionu korun

Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes dopoledne středoevropského času dosáhla historicky nejvyšší korunové ceny, kolem 1 520 000 korun. Překonala tak dosavadní rekord z listopadu 2021 (viz graf analytické platformy CoinGecko níže). V dolarech dnes bitcoin překonal rovněž psychologickou úroveň, 65 000 dolarů.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

04. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Vladimír Kutálek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Miroslav Piták

    27 března, 2007

    Děkuji pane Dvořáku za zajímavý článek.
    Globálně trhy sleduji jen zběžně, ale vždy mívám divný pocit (a mrazení zádech), když sleduji jak všechny trhy se pohybují stejným směrem s nadprůměrnou volatilitou.
    Poslední korekci jsem už očekával tak jako asi všichni ostatní, a to cca měsíc před jejím vznikem.
    V minulém roce se mi nelíbíla situace na trzích v dubnu a květnu nastal velký propad. Na rozdíl od této korekce (bohužel) se mi na té předchozí podařilo profitovat.

    Odpovědět

  • Mario

    27 března, 2007

    Pokud jste tu korekci očekával, ostatně tak jako spousta dalších, měl jste použít strategii straddle a v době propadů put warrant prodat a nechat si jen call. To je jedna z možností jak na to, když čekáte, „že se ucho utrhne“:-)).

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    27 března, 2007

    Zdravím Mario,
    máte naprostou pravdu. Věřte mi, že jsem měl dost silné nutkání takovou pozici otevřít. Bohužel to nemám otestované, takže naštestí (bohužel) jsem ji neotevřel. Zatím testuji strategii straddle & strangle pro ID obchodování fundamentů na EURUSD s warranty krátce před splatností.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    27 března, 2007

    Jde totiž o to vybrat dostatečně dlouhou splatnost, při které nebude při pozičních obchodech příliš rychle klesat časová hodnota warrantů a zároveň splatnost warrantů nesmí být moc dlouhá, aby Break-Even nebyl moc daleko od vstupu.

    Odpovědět

  • zinfo

    27 března, 2007

    Mám začátenický dotaz: Co to jsou globální akcie? Jsou to akcie globálně působících spoleností nebo všechny akcie na světě nebo jsou tím myšleny cizí akciové trhy?

    Odpovědět

  • nicknamed

    27 března, 2007

    k tomu japonsku: ono by bylo tezke,aby bylo hodne korelovane s trhy EU a s USA, kdyz tam meli 90. chronickou bankovni krizi a od cca poloviny 90. let deflaci (a to si jeste rikali, v prvnich letech jak je deflace super…)

    ke korelaci trhu:
    porovnejte si ruzne korelace mezi ruznymi rozvojovymi trhy, uvidite velmi zajimave veci jako treba:
    výtah z jednoho textu, jedna se o obdobi 1994:01-1999:12:

    Podobný co-movement, jako u rizikové prémie, nacházejí také mezi akciovými trhy, ten ilustruje následující tabulka. Opět, výsledky jsou mezi některými zeměmi velmi zajímavé. Argentina a Brazílie 78 % není příliš překvapivé, nicméně 78 % je mezi Argentinou a Maďarskem, Peru a Rusko 75 %, Brazílie a Egypt 80 %.

    skládat si globální portfolio musíte opravdu opatrně, protože by jste tam mohl vybrat trhy, které prostě chodí spolu aniž by jste to na první pohled vůbec tipnul…

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    27 března, 2007

    Otázkou je, co je to ona „doba před globalizací“. Globalizace je podle mě proces kontinuálně probíhající prakticky od stvoření světa. Minimáně pak od vzniku prvních živočichů. A i ona moderní ekonomická globalizace je již starou několikasetletou dámou. 😉

    Odpovědět

  • Jiří Skuhravý

    27 března, 2007

    Dobry vecer. Zeptam se trosku na neco jineho, ohledne platebnik karet. Dostal jsem od D.Z., konkretne od Fia tuto odpoved:

    Všechny platební karty kromě elektronické karty Maestro Fio Chip se pochopitelně vydávají za poplatek, banka to přeci nebude dělat zadarmo. V případě platebních karet Business je to 2 000,- Kč za vydání (a pak každý rok), Mastercard Standard 300,- Kč, Visa Electron 200,- Kč a Visa Classic 300,- Kč. Se všemi kartami kromě Maestro Fio Chip a Visa Electron lze platit přes internet a všechny karty kromě dvou posledně jmenovaných jsou embosované. Embosovaná platební karta je karta s vystouplými čísly, se kterou lze platit navíc i u obchodníků, kteří nemají on-line připojení se zúčtovacím centrem a používají tzv. „žehličky?. Není třeba zadávat PIN, ale transakci je třeba stvrdit podpisem. Má širší použití než elektronická karta a lze s ní na rozdíl od elektronické karty platit přes internet, avšak při její ztrátě nebo odcizení se za její zablokování platí mnohem více (2 000,- Kč) než v případě zablokování elektronické karty (200,- Kč), proto se klientům doporučuje uzavřít pojištění, ze kterého se jim tato částka zaplatí.

    Karta Maestro Fio Chip je jako jedina vydavana k beznemu uctu zdarma. Potrebuji Vas nazor, zda plne postaci, nebo bych si mel radeji priplatit za nejakou embosovanou?

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    28 března, 2007

    Záleží, co potřebujete 🙂 Pokud nepotřebujete platit přes internet a nepohybujete se často v zahraničí, kde se nedá platit elektronicky, „stačí“ Maestro, navíc je i bezpečnější, protože „vždy“ (jen jednou ne pro cca částku 80Kč za mýtné v automatu) vyžaduje PIN. Pokud potřebujete platit přes internet i tak bych já upřednostnil Maestro a v šuflíku doma mít na internet embosovanou (Já pro ty případy mám MasterCard Unembossed) – ps: pojištění nemám

    Odpovědět

  • Lumír

    28 března, 2007

    Kde se pořád bere ta fáma, že neembosovanými kartami nelze platit na internetu? Samozřejmě, že lze. U ČSOB je to naprosto bez problémů. Dokonce když jsem jednou žádal, aby s jednou neembosovanou kartou nebylo možné na internetu platit, bylo mi řečeno, že to NELZE zablokovat. Jedině snad u Komerční banky je pro internetové platby nutné nechat si vystavit spec. „internetovou“ kartu. Nicméně některé internetové obchody tuto kartu neakceptují. A víte co pomůže? Samozřejmě – tyto obchody akceptují normální neembosovanou VISA Elektron; právě tu, o které Vám v KB budou tvrdit, že s ní na internetu nelze platit.
    Takže, pro platby na internetu je nejlepší udělat si zvláštní účet a nechat si k němu vydat neembosovanou kartu VISA Elektron. Účet naplníte, jen když chcete něco zaplatit a pouze patřičnou částkou. Pokud zjistíte, že se někdo pokouší vaši kartu zneužít (zatím se mi to nestalo a platím na internetu už 5 let různými kartami), necháte kartu zrušit a za 200,- Kč si necháte vystavit novou.
    A ještě k těm obchodníkům z „žehličkami“. V ČR jsem ještě něco takového neviděl. Takže pokud nejezdíte do zahraničí, nebo sice jezdíte, ale nakupujete jen ve velkých centrech a ne nějakých obskurních krámcích, embosovanou kartu nepotřebujete.
    Embosované karty slouží hlavně k tomu, aby jste při její ztrátě nebo odcizení zaplatili „mastný“ poplatek bance. Dále je banky pro první rok vydávají zdarma, aby si další roky na poplatcích mohly namastit kapsu. Pokud vám banka nabízí embosovanou kartu zdarma a vy nechcete využít pojištění s ní svázané (někdy je celkem výhodné), je lepší žádat neembosovanou kartu.

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    28 března, 2007

    Příliš pečlivě jste můj příspěvek nečetl 😉 Ano i s neembosovanou VISA Electron nebo Master Card Unembossed lze platit přes Internet (poslední jsem i zmínil 😉
    Jinak Vaše řešení je celkem složité… ale aspoň neumožňuje rychlé nákupy 😉

    Odpovědět

  • Lumír

    29 března, 2007

    Pokud prostudujete takové ty šipky a čáry vlevo od příspěvků, zcela zřetelně zjistíte, ža jsem nereagoval na Váš příspěvek.

    Ono by taky pro mě bylo obtížné reagovat na větu:

    Pokud potřebujete platit přes internet i tak bych já upřednostnil Maestro…

    Význam věty pro prostého člověka: Aha, tak na internetu platí Maestrem, tj. neembosovanou – je to můj člověk.

    … a v šuflíku doma mít na internet embosovanou …

    Význam věty pro prostého člověka: Tak ne, taky tvrdí, že na internet je nutná embosovaná.

    … (Já pro ty případy mám MasterCard Unembossed).

    Význam věty pro prostého člověka: Prase aby se vyznalo v tom, co tedy vlastně chtěl říct.

    Odpovědět

  • Jiří Skuhravý

    29 března, 2007

    Takže Vy mi doporučujete standardní kartu „Maestro Fio Chip“? Padají tu názory, že i touto kartou jde platit přes internet, tak jak to tedy je?
    Jinak se všemi kartamy (embosované, neembosované), které jsem v prvním příspěvku zmiňoval se dá standardně platit u obchodníků, vybírat z bankomatu a všechno úkony s nimi spojené?
    Ještě k těm platbám přes internet. Jak hojně se to využívá? Já vím, že se to hodně využívá u zahraničních internetových obchodů, ale co jsem tak narážel na české internetové obchody, tak se dá normálně platit standardním bankovním převodem, k tomu přeci není potřeba internetová karta ne?(nebo je to vyjímka a u ostatních i. obchodů je internetová karta potřeba?) 🙂
    Mnohokrát děkuji. Omlouvám se předem, jestli se někomu bude můj příspěvěk zdát méně sofistikovaný a erudovaný, ale nejsem odborník a nerad bych si zařídil něco, co nebude vhodné..

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    30 března, 2007

    1. Ano. 2. Nejde. 3. Ano. 4. Já často, na Vás záleží. 5. Jde se bez ní obejít, když využijete dobírku, neprodloužíte ani čas mezi dobou výběru a doručení. 6. U koupi letenek přes internete byla karta nutnost.

    Odpovědět

  • Jiří Skuhravý

    30 března, 2007

    Vašemu číslování bohužel vůbec nerozumím a nevím, na co jste reagoval 🙁

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    30 března, 2007

    Sorry… neměl/nemám moc času. Co otázka to bod… Pro jistotu:
    Takže Vy mi doporučujete standardní kartu „Maestro Fio Chip“? 1. Ano. Padají tu názory, že i touto kartou jde platit přes internet, tak jak to tedy je? 2. Nejde.
    Jinak se všemi kartamy (embosované, neembosované), které jsem v prvním příspěvku zmiňoval se dá standardně platit u obchodníků, vybírat z bankomatu a všechno úkony s nimi spojené? 3. Ano.
    Ještě k těm platbám přes internet. Jak hojně se to využívá? 4. Já často, na Vás záleží. Já vím, že se to hodně využívá u zahraničních internetových obchodů, ale co jsem tak narážel na české internetové obchody, tak se dá normálně platit standardním bankovním převodem, k tomu přeci není potřeba internetová karta ne?. Jde se bez ní obejít, když využijete dobírku, neprodloužíte ani čas mezi dobou výběru a doručení.(nebo je to vyjímka a u ostatních i. obchodů je internetová karta potřeba?) :)6. U koupi letenek přes internete byla karta nutnost.

    Odpovědět

  • J. Klumpler

    28 března, 2007

    Pan Dvorak pise: „… Najednou, jako kdyby přestala mít regionální diverzifikace smysl. Jenže není to tak. Globální investování má přinejmenším stejný význam jako dřív. Jen se na zapomnělo, jaký. …“ Jaky ma tedy podle Vas globalni diverzifikace vyznam? V clanku to nejak nemohu najit.
    Jak uz napovida clanek, pouhym pridanim globalnich akcii do portfolia se riziko (downside risk) snizit neda. Podle meho nazoru je to tim, ze at rozdelime akcie na globalni/lokalni, velkych/malych firem, podle sektoru atd., stale se jedna o zastupce stejne tridy aktiv. Jedinou smysluplnou metodu snizeni rizika vidim v investovani do vice trid aktiv. Globalni diverzifikace v ramci akcioveho portfolia ma smysl pouze jako jakesi vyladeni vynosu portfolia. Jak uz bylo uvedeno v clanku, stridaji se na spici postupne vsechny globalni indexy, to znamena ze prestoze klesaji temer synchronne ve stejnou dobu, presto dlouhodobe nerostou/neklesaji o stejnou hodnotu. Jejich pridanim do portfolia tedy zajistime, ze „neprosvihneme“ vyznamny pohyb nektereho z techto indexu.
    Dalsi moznost jak snizit downside risk u akciove slozky portfolia je potom pouziti opci nebo certifikatu se zajistenim.

    Odpovědět