CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Finanční poradci a daňové přiznání: Paušál, nebo skutečné výdaje?

 


 

Zákon o daních z příjmů nijak nespecifikuje rozdíly ve zdaňování mezi jednotlivými profesemi a výjimkou nejsou ani finanční poradci. Bavíme-li se o poradci pracujícím na sebe (není v zaměstnaneckém poměru vůči konkrétnímu finančnímu ústavu), tak ten by měl být registrovaným živnostníkem nejčastěji na nějakou zprostředkovatelskou činnost v obchodu nebo službách, popřípadě na živnost týkající se poradenství.

Mezi nejobvyklejší příjmy finančního poradce patří odměny za vytvořené finanční plány, přímo placené poradenství a zprostředkovatelské provize.

Paušál, nebo skutečné výdaje? aneb Spočítejte si sami

Finanční poradci mají daňovou povinnost ze všech svých příjmů z podnikání a mohou se rozhodnout mezi uplatněním skutečných výdajů souvisejících s provozováním živnosti anebo využít výdajového paušálu. Vzhledem k tomu, že finanční poradci provozují neřemeslnou živnost, tak mohou využít třetího nejvyššího výdajového paušálu – padesát procent z hodnoty příjmů.

Všem lze doporučit následující postup: Povinně evidovat veškeré příjmy a dle vývoje evidence skutečných výdajů se rozhodnout pro jednu ze dvou nabízených variant: uplatnění skutečných evidovaných výdajů, nebo výdajového paušálu. Samozřejmě poplatník vybere tu variantu, která je pro něj daňově výhodnější.

Kromě toho musí finanční poradci za sebe platit zdravotní a sociální pojištění, přičemž tyto odvody ještě poníží vzniklý základ daně vypočtený po uplatnění poloviny paušálních výdajů vůči příjmům. Každý finanční poradce, podobně jako kterýkoli živnostník, si na základě těchto znalostí dokáže velmi snadno spočítat, kterou z uvedených metod vybrat.

REKLAMA

Pozor na souběh příjmů z různých živností

Zbystřit by měli především ti finanční poradci, kteří kromě finančního poradenství mají ještě jiné příjmy, například z řemeslné živnosti. V takovém případě musí svoje příjmy dosažené za celé zdaňovací období členit podle charakteru živnosti a k nim přiřadit příslušný výdajový paušál (řemeslné živnosti mají paušál 60 %).

Na druhou stranu nelze v žádném případě kombinovat v rámci § 7 (příjmy z podnikání) skutečné výdaje s paušálem, takže se poplatník musí rozhodnout pro jednu z těchto variant a té se výslovně držet.

Příklad na posouzení výhodnosti paušálu nebo skutečných výdajů:

Finanční poradce během roku 2007 podnikal na živnostenský list a dosáhl příjmů ve výši 605 200 Kč. Jeho skutečné výdaje činily 396 700 Kč (z toho zaplacené odvody 35 160 Kč). Kromě toho měl příjmy z § 6 s dílčím základem po odečtení pojistného ve výši 22 068 Kč. Jak by měl postupovat při zpracování svého daňového přiznání?

Řešení: Má na výběr mezi uplatňováním skutečných nebo paušálních výdajů. Dle výše uvedeného postupu dojdeme k následujícímu výpočtu při zahrnutí skutečných výdajů.

REKLAMA

Daňové přiznání - příklad

Nebo může využít padesátiprocentního paušálu a od vypočteného základu ještě odečíst skutečně zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

Daňové přiznání - příklad

Při porovnání obou variant můžeme konstatovat, že pro našeho finančního poradce je výhodnější využit variantu uplatnění skutečných výdajů.

REKLAMA

Vypočtený dílčí základ se promítne do hlavní součtové části daňového přiznání a k němu se přičtou další dílčí daňové základy. Výsledná daňová povinnost je výhodnější v případě zahrnutí skutečných výdajů.

Připomínám, že změnit rozhodnutí mezi použitím skutečných výdajů a paušálu již nelze prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, takže by si každý poplatník měl pospíšit, než bude konec března.

TIP:
Spočítejte si svou daňovou povinnost

Loading

Vstoupit do diskuze 29 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Zdenek Jurák

    18 března, 2008

    Váš případ sice vypadá jednoznačně, ale zas tak jednoznačné to není. Při posuzování zda paušál nebo skutečné náklady je potřeba se rovněž analyzovat strukturu nákladů, strukturu pohledávek a závazků a výhled podnikání do budoucna. Dokážu si např. představit, že ve Vašem případě by mohl být v nákladech např. odpis auta za 150 000, potom je ale asi lepší použít paušál, Protože při následném prodeji auta za 2 roky dojde ke zdanění. Z pohledu rizika obhájení některých nákladů stojí rovněž za úvahu zaplatit více na daních při paušálu než méně na daních při skutečných nákladech (myšleny úspory v řádech jednotek tisíc Kč ročně)

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Článek je bohužel velmi zavádějící, neboť slučuje platby za poradenství od klientů se zprostředkovatelskými provizemi, což je i z daňového hlediska míchání jablek s hruškami!
    Provize za zprostředkování pojištění a investic totiž nejsou příjmy z neřemeslné živnosti, nýbrž příjmy z podnikání podle zvláštního právního předpisu. Tudíž paušál nikoliv 50% ale jen 40%!!! Zavádějící je i informace, že na tyto činnosti stačí ŽL. Není to pravda! Tyto činnosti nejsou živností, k jejich výkonu je třeba zvláštní oprávnění v podobě zápisu do registrů ČNB.
    V daňovém příznání je tedy třeba odlišovat poradenství (jeden ŽL), zprostředkování úvěrů, stavebního spoření a penzijního připojištění (druhý ŽL), zprostředkování investic (jeden registr ČNB) a zprostředkování pojištění (druhý registr ČNB).
    Kdo sečte poradenství se všemi provizemi, jak k tomu nabádá autor a dá tam paušál 50%, zakládá si na problém (pokud zprostředkovával pojištění a investice).
    Po implementaci MiFID navíc nebude ani investiční poradenství živností a poradce placený klientem bude muset samostatně vykazovat příjmy za investiční poradenství.

    Odpovědět

  • Redakce

    18 března, 2008

    S vaším názorem já nesouhlasím. Začnu obecně. Chce-li někdo fungovat například jako investiční zprostředkovatel, tak po linii právní musí mít licenci investičního zprostředkovatele. Pokud poplatník získá licenci investičního zprostředkovatele, tak může tuto činnost vykonávat bez ohledu zda má ŽL nebo ne. Pokud ho nemá, tak použije jak správně píšete paušál 40 procent a tento příjem má charakter příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti. Ale, tento poplatník si může udělat ŽL na zprostředkování obchodu nebo služeb a díky tomu automaticky spadne do neřemeslné živnosti s paušálem 50 procent. Záleží samozřejmě na poplatníkovi – pokud tento ŽL nemá, tak bude mít paušál na 40 procentech. Pokud ano, tak nevidím důvod, proč by nemohl využít mety pro neřemeslnou živnost.
    Nabízím příklad z praxe – modelka nemá ŽL a podniká jako jiná samostatně výdělečná činnost. Udělá si ŽL na návrhářskou, designérskou a aranžérskou činnost a hned za stejnou práci může uplatňovat paušál 50 procent.

    Odpovědět

  • Zachrdla - TriMan

    18 března, 2008

    Myslím, že nemáte pravdu a že v daňovém přiznání je třeba odlišit jednotlivé činnosti, tak, jak to popsal pan Šafránek. U klientem placeného poradenství a u zprostředkování úvěrů, stavebního spoření a penzijního připojištění lze uplatnit paušální náklady 50% (jde o podnikání na základě ŽL) ale u zprostředkování pojištění a investic lze uplatnit jen 40% (tuto činnost nelze vykonávat na základě ŽL, jedná se o podnikání podle zvláštních předpisů).

    Odpovědět

  • Redakce

    18 března, 2008

    Děkuji za příspěvek pane Zachrdlo. Nemám problém s tím, že různé druhy činností mají různé paušály a že poplatník musí pro účely paušálů členit příjmy. Konec konců tak jsem to i do článku napsal (ve smyslu, že na příklad řemeslník je musí členit a příjmy z řemeslné živnosti má se šedesátkou a finanční poradenství s padesátkou). Zeptám se vás na následující, proč všechny velké firmy na trhu finančního poradenství chtějí po svých ovečkách, aby si zřídily ŽL? Proč nepodnikají poradci bez ŽL, když stejně jenom zprostředkovávají?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Pane Zdražile, nezlobte se, ale jste úplně mimo! Doporučuji Vám problematiku nejprve nastudovat a pak teprve psát články!!! V živnostenském zákoně je jasně negativně vymezeno, co není živnost. Není tedy rozhodně na libovůli daňového subjektu, zda bude podnikat na živnost nebo na registraci ČNB. To, co jste tu v reakcích napsal, je naprostý NESMYSL! Firmy živnost zprostředkování obchodu a služeb vyžadují proto, že zprostředkování stavebního spoření, úvěrů a penzijního připojištění je živnost. Posléze si pak obchodní zástupci dodělávají obě registrace ČNB, protože bez toho nemohou zprostředkovávat pojištění a investice – viz zákony 38/2004Sb. a 256/2004Sb.
    Prosím, nemaťte tu čtenáře nekvalifikovaným tvrzením, že si mohou vybrat mezi ŽL a registrací, je to absolutní nesmysl!

    Odpovědět

  • Anonym

    18 března, 2008

    Vlado, nejsem odbornik na dane, ale tentokrat to vidim stejne jako panove Safranek a Zachrdla. Ja osobne tedy jako FO rozdeluji detailne prijmy, zda jde o ZL, nebo jine opravneni k cinnosti.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    A dobře děláte! Hezký večer.

    Odpovědět

  • Lucie

    15 února, 2012

    Vážený pane, jen pro upřesnění, je rozdíl mezi pojišťovnou a společností, která se zabývá zpostředkováním pojištění od různých pojišťoven (makléřské spol.). U těcho makléřů je jasné, že musí mít ŽL, ale pokud je agent přímo zástupcem konkrétní pojišťovny, stačí mu ono oprávnění od ČNB.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Prosím, nemaťte tu čtenáře nekvalifikovaným tvrzením, že si mohou vybrat mezi ŽL a registrací ČNB, je to absolutní nesmysl! Živnostenský zákon a zákony 38/2004Sb. a 256/2004Sb. hovoří zcela jasně!
    V souvislosti s „modelkou“ Vás ještě upozorňuji na vládní předpis, kterým se vymezují obsahové náplně živností!

    Odpovědět

  • Redakce

    18 března, 2008

    Evidentně se na tom neshodneme. Postupujete podle vaší metodiky, kterou považujete za jedinou správnou. Je zajímavé, že v mém článku z minulého týdne jste ortodoxně hájil peněženku poplatníka a prosazoval jste použití paušálu, zatímco teď pro změnu obhajujete variantu, kde poplatník prodělá. Jinak děkuji, že mi tam dáváte odkazy na zákony. pokud se domníváte, že nevím jaké jsou podmínky pro získání investičního zprostředkovatele, tak vás mohu ujistit, že jsem si vás vloni na jeden seminář zajištěný AFIZ právě pro investiční zprostředkovatele byl poslechnout.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Vaše argumenty jsou komické. Se svými stanovisky se vždy pohybuji v mantinelech platné legislativy. Jestliže mi u Vašeho minulého příkladu zákon umožní uplatnit paušál a je to výhodnější, pak jej samozřejmě uplatním. Jestliže mi ovšem zákon (konkrétně § 7 odst. 7 písm d) ZDP)u příjmů z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů umožňuje paušál jen 40%, nemohu uplatňovat 50%, protože by to bylo výhodnější…
    Vaší logikou bych ostatně mohl dospět k závěru, že když budu současně soukromým zemědělcem, tak na provize z pojišťovnictví uplatním paušál 80%!!! Je to stejný nesmysl, jaký tady předvádíte se živností…

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Ještě k té modelce – modeling je volná živnost č. 109 podle předpisu 469/2000Sb. Pokud tedy někdo PODNIKÁ jako modelka, musí na to mít ŽL! Ani tady není možná volba, jak tvrdíte Vy.

    Odpovědět

  • RS

    18 března, 2008

    Vím, že je to server finančních poradců, ale najde se tu někdo, případně nějaké doporučení na někoho (daňový poradce), kdo by mi mohl konkrétně poradit s podáním daňového přiznání, bezplatně, meilovou korespondencí? 🙂 Upozorňuji, že mé DP nebude vůbec složité, ale podávám ho prvně, tak bych potřeboval profesionální radu, jak na to.
    Nechávám tu svůj e-mail: ownage46@centrum.cz.
    Děkuji a věřím, že se tu někdo ochotný a solidární najde 🙂

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Vážený, žádný daňový poradce, tedy člen Komory daňových poradců, Vám nebude radit zadarmo a už vůbec ne e-mailem! Navíc Vás upozorňuji, že i v případě, že se najde někdo věci znalý, kdo Vám poradí zadarmo a e-mailem, odpovídáte si za podané přiznání sám.

    Odpovědět

  • RS

    19 března, 2008

    Muzete tu prosim na sebe nechat kontakt, rad bych se Vas zeptal na nejako podrobnosti, ale touto cestou. Dekuji. RS

    Odpovědět

  • FL

    18 března, 2008

    Opravdu, delam penzijka,pojisteni investice, na zivnostak zprostr.obchodu a sluzeb, mam PPZ i IZ registraci, MOHL by mi tedy nekdo rict , prosim, jak zcela jiste zaplatit dane? muj dan.poradce mi to teda resil 50% pausalem..

    Odpovědět

  • Milan Bačinský

    18 března, 2008

    Jak jsem napsal níže. Líbí se mi postup pana Šafránka, ale jde o teorii. Mě dokonce opravila správkyně daně a všechno šoupnula pod padesát bez rozdílu (přepisoval jsem přiznání, ale ušetřil jsem). Jen se mě zeptala, jestli náhodou nemám nějaké řemeslo v těch příjmech.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Až na Vás jednou přijde kontrola, tak doplatek a penále zaplatíte Vy, paní správcová daně, co nezná legislativu, už možná bude někde úplně jinde… Přepracovávat daňové přiznání na základě ústního pokynu správce daně je hrubá chyba, protože už to nikdy nedokážete. Paní správcová to původní nepochybně zničila…

    Odpovědět

  • Milan Bačinský

    18 března, 2008

    Pane Šafránku, několik desítek minut tady sleduji výměnu názorů a mám k němu praktický poznatek. To co radíte je neprůchodné u berních úředníků. Já jsem kvůli vašemu postupu opravoval celé přiznání a zbytečně bych se byval okradl. Moje správkyně daně mi řekla, že jde o neřemeslnou živnost jednoduše zprostředkování a tím to bylo vyřízené. Ještě se na mě dívala jako na podvodníka, když jsem jí začal říkat, že to a to… možná máte metodicky pravdu ale myslím, že varianta pana Zadražila je vyzkoušená.

    Odpovědět

  • Fredy

    18 března, 2008

    To, co píše pan Šafránek, je trochu nepřesné. Opravdu záleží na tom, zda máte ŽL či nikoliv. Výjimka je jen pro čisté pojišťováky, kteří nedělají nic jiného. Jakmile by pojišťovák prodával i penzijní připojištění, či stavební spoření, tak by si stejně měl zřídit ŽL. Pokud si i čistý pojišťovák zřídí ŽL, tak může použít výdaje 50% z příjmu.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Je mi líto, ale nemáte pravdu. Podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona 455/1991Sb. nemůže pojišťovací zprostředkovatel vykazovat příjmy ze zprostředkování pojištění jako živnost a nemůže tudíž uplatnit paušál 50%, ale jen 40%. Stejně jsou na tom například advokáti, daňoví poradci, privátní lékaři, architekti, atd. Ani tyto profese si nemohou jen tak svévolně pořídit nějaký živnostenský list a začít uplatňovat paušál 50%!

    Odpovědět

  • ronieveva

    21 dubna, 2009

    To je vsechno strasne krasne, ale nikdo z vas uz asi nerekne jak postupovat v praxi. Na kazde provizi mam 200 záznamů. Je tam vse pojisteni, uvery, penzijní prip., investice. Dále bonusy za praci lidí, které jsem privedla a za jejich jednotlive produkty: úvěry, pojisteni, investice atd. Navic mame soucasne jednou za cas bonusy, ktere se vyplaci za kazdou uzavrenou a fungijici smlouvu. Ruzne formy prijmu a vse u jedne spolecnosti. PUL ROKU bych sedela a popisovala danovemu poradci jaky paušál má na co použít a dalsi cast roku by trávil on s mým daňovým priznanim. Pokud mám jednu práci u jedné společnosti a jeden provizni vypis, nezde se vam trochu zvlastni rozlisovat vse podle pausalu. Je to dira v zakone, kterou si kazdy financni urad vyklada jinak.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Mimochodem, Fredy, co kdyby se pojišťovák nechal navíc zapsat do seznamu soukromě hospodařících rolníků – to by pak na provize z pojistek uplatňoval paušál 80%?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Není to žádná teorie, sám jsem takto DP podával a bez problémů prošlo. To, že někteří správci daně neznají legislativu je bohužel zcela známý fakt….

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    18 března, 2008

    Ještě musím připomenout souvislost s DPH. Už jsem viděl pojišťovacího zprostředkovatele, který příjmy z provizí přesahující 1MIO vykázal jako finanční poradenství. Uplatnil paušál 50% a pak se hrozně divil, když ho FÚ začal popotahovat za neplacení DPH. Horko-těžko pak vysvětloval, že se v DP spletl a ve skutečnosti má pouze příjmy z provizí z pojištění, tedy příjmy od DPH osvobozené…

    Odpovědět

  • Anonym

    19 března, 2008

    Pane Šafránku, souhlasím s názorem, který zastáváte Vy, pan Zachrdla i pan Traxler, že v daňovém přiznání je třeba odlišit jednotlivé činnosti a výdaje vypočítat dle příslušného paušálu. Kam ale má zařadit vedoucí struktury (u MLM) příjmy z meziprovizí tj. příjmy z činnosti svých ,,podřízených,,? Jsou tyto příjmy osvobozené od DPH?

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    20 března, 2008

    Tzv. meziprovize mají chrakter dělené provize, neboť mají jednoznačně původ ve zprostředkování finančních produktů (každá meziprovize je vázána ke zprostředkování konkrétného finančního produktu). Jde tedy o platby od DPH osvobozené. Platí pro ně i stejná pravidla, pokud jde o paušální výdaje – i meziprovize je třeba dělit podle typu produktu, ke kterému se váží – meziprovize z úvěrů, stavebního spoření a penzijního připojištění jsou příjmy z živnosti neřemeslné (50% paušál), meziprovize z investic a pojištění jsou příjmy z podnikání podle zvláštního právního předpisu (paušál 40%).

    Odpovědět

  • Lucie

    15 února, 2012

    Dobrý den, již přes rok pracuji jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel (ne na ŽL, ale na oprávnění od ČNB)a jelikož je pojišťovnictví vyjmuto ze zákona o živnostech a mé náklady nejsou v nijak závratné výši, předpokládám, že pro mne je výhodnější paušál (40% jak jsem pochopila). Ale jak je to stím, když jsem ještě student? mohu si odečíst ze základu daně ještě nějaké zvláštní položky? např. životní pojištění. Můj roční příjem je cca 100.000,– Kč. Na sociálce jsem se nahlásila jako student s vedlejší pracovní činností. Tam mi řekli, že jsem osvobozená od placení sociálního pojištění do cca 60.000,– ročně. Zdravotní si neplatím. Děkuji za radu.

    Odpovědět