CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Jan Traxler

06. 02. 2009

51 komentářů

Finanční krize – nejhorší je za námi

 


 

Na investory se valí jedna špatná zpráva za druhou. Je na čase přijít s trochou optimismu. Již mnoho toho bylo napsáno o příčinách tzv. finanční krize, jak označujeme zamrznutí mezibankovního trhu, vzájemnou nedůvěru mezi bankami a neochotu půjčovat. Kritická situace nastala v říjnu po pádu americké investiční banky Lehman Brothers. Pojďme se nyní podívat, jak se situace vyvíjí.

Od října došlo na mezibankovním trhu k obrovskému zlepšení, o čemž nejlépe vypovídá vývoj TED spreadu. Na grafu číslo 1 je zachycen tříměsíční dolarový LIBOR (London InterBank Offered Rate), což je průměrný tříměsíční úrok, který si mezi sebou účtují londýnské banky na dolar. LIBOR slouží jako benchmark pro zbytek světa.

Na ročním grafu je krásně vidět říjnový vrchol, kdy si v důsledku nedůvěry banky přestaly mezi sebou půjčovat peníze, nabízené úroky letěly strmě nahoru. Od listopadu se situace postupně uklidňuje. Aktuálně se tříměsíční dolarový LIBOR pohybuje v rozmezí 1,1 – 1,2 %, jinými slovy banky si mezi sebou půjčují dolar za zhruba 1,15 %, zatímco v říjnu loňského roku to bylo až 4,82 %.

Graf 1: $LIBOR (3 měsíce)

REKLAMA

Zdroj: Bloomberg

Samotný LIBOR by nám nic neřekl bez znalosti úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou. V případě Fedu se nyní nejedná o pevně danou sazbu, ale o cílové pásmo do 0,25 %. Banky si tak momentálně účtují o zhruba 90 bazických bodů více. Oproti říjnu obrovské uvolnění. Avšak v porovnání s červencem 2007 jde stále o poměrně vysoké číslo, tehdy se LIBOR pohyboval dokonce jen 12 bazických bodů nad sazbou Fedu.

Graf 2: Treasury Bill Yield (3 měsíce)

REKLAMA

Zdroj: Bloomberg

Jako ukazatel reálných sazeb se vžil úrokový výnos u tříměsíčních Treasury Bills. Ty se dokonce krátce obchodovaly i se záporným výnosem. Momentálně se úrokový výnos pohybuje okolo 0,1 %. Na grafu číslo 2 je zachycen vývoj úrokového výnosu tříměsíčních Treasury Bills na tříleté periodě.

Porovnáním tříměsíčního dolarového LIBORu a úrokového výnosu tříměsíčních Treasury Bills dostáváme tzv. TED spread. V říjnu dosáhl TED spread krátkodobého maxima ve výši 4,65. Aktuálně činí zhruba 1,05. Vývoj TED spreadu na roční periodě je zachycen na grafu číslo 3.

Graf 3: TED spread

REKLAMA

 

Zdroj: Bloomberg

Výrazné zlepšení je vidět také na grafu číslo 4, kde je zobrazen vývoj průměrné úrokové sazby u běžných třicetiletých hypoték v USA. Efekt rychlého snižování úrokových sazeb Fedem se postupně přenáší na konečné spotřebitele. Zatímco ještě na podzim se úroky u třicetileté hypotéky pohybovaly v průměru až okolo 6,7 %, nyní už se nabídky bank dostaly dokonce pod 5 %. Stále je zde prostor pro další snižování. Ale je zde patrné značné uvolnění. Mnoho dlužníků tak může refinancovat své hypotéky novými s nižší sazbou. Také v České republice lze v roce 2009 očekávat postupné snižování úroků u hypoték.

Graf 4: Průměrná úroková sazba pro hypotéky (30 let) v USA

Finanční trhy ještě nejsou zcela v normálu, ale je zde patrný značný pokrok. Zdá se, že finanční krize by mohla být minulostí. Ovšem nelze vyloučit, že se situace opět zhorší. Citigroup, Bank of America, AIG nebo Royal Bank of Scotland ohlásily děsivé hospodářské výsledky za čtvrtý kvartál roku 2008. Další budou následovat. Stačí, aby některá větší banka zkrachovala, a mezibankovní trh opět zamrzne (vzpomeňte na Lehman Brothers).

Nezbývá než doufat, že se vlády poučily a stejnou chybu neudělají, tedy že tyto velké instituce nenechají nyní padnout. Možná by si to zasloužily, ale mělo by to katastrofický dopad na celý svět. Když to shrneme, situace na finančních trzích vypadá nadějně, ale neříkejme hop, dokud jsme nepřeskočili.

Ačkoliv finanční krize by mohla být historií, globální hospodářská recese teprve kulminuje. Není pochyb, že jde o nejsilnější recesi po druhé světové válce. Recese bude hluboká a dlouhá, zatímco oživení pomalé. Nejde však o ekonomickou krizi, nebo konec kapitalismu. Svět pouze potřebuje projít ozdravným procesem, jakousi dietou po dlouhém období přejídání se. Ale téma recese si nechejme na příště.

Loading

Vstoupit do diskuze 51 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Vlado Z

    30 ledna, 2009

    Zdá se, že finanční krize dosáhla dna na přelomu 9-10/2008, nicméně pořád není mnoho důvodů ke krátkodobému optimismu, neb nasedající krize ekonomická je v plném proudu a tam jsme ještě dna nedosáhli. Tyhle výsledky však dávají naději, že nebude přehnaně dlouhá a snad koncem 2009 se již dočkáme známek oživení.

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    Takový optimista bych nebyl… co se týče krize – její konec byl předpovídán na první pololetí letošního roku, pak na druhé,… 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    Radku, co myslite tim pojmem „krize“? Vsichni mluvi o krizi, ale micha se pri tom vzdy strasne moc veci dohromady.

    Ja v clanku hovorim o financni krizi, coz v mych ocich znamena nefunkcnost financniho sektoru mezi sebou navzajem a k dalsim ucastnikum trhu. Oboje nyni funguje. Sice za pomoci statu a garanci, ale funguje. Jak kdosi trefne poznamenal… pacient je udrzovan na kapackach. 😉

    Pokud referujete ke globalni ekonomicke situaci, v cem vidite krizi? V tom, ze klesa HDP? Ze roste nezamestnanost? Ze krachuji nektere firmy? V cem? Vzdyt je to standardni ekonomicka recese, akorat ve srovnani s jinymi v historii bude tato delsi a hlubsi.
    Ale je to tema, o kterem tu snad brzy bude navazujici clanek, redakce uz ho tyden shovava. ;-)) Tak pak se zamerime vice na ekonomiku, ted je rec o financnim trhu.

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    Máte pravdu, tyto pojmy často zaměňuji, dám na to pozor.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    30 ledna, 2009

    v tomto s vami naprosto souhlasim, jenom bych bral jeste s velkou rezervou vas titulek u clanku…
    resp. podobnych uz jsem cetl za posledni pulrok nekolik a zpravidla jsem druhy den videl vsude dvouciferna cisla s vodorovnym znaminkem vepredu

    Odpovědět

  • Anonym

    31 ledna, 2009

    Dvouciferna cisla s vodorovnym znamenkem u ceho? U akcii? U HDP?… Ja ale nic takoveho nerikam. Jedine, co rikam, je, ze financni trh jakztakz funguje, ze oproti rijnu se situace znacne zlepsila. Coz indikuje, ze by to nejhorsi z financni krize mohlo byt za nami. Nebyt toho, tak i ja mluvim o ekonomicke krizi, takhle mluvim jen o dlouhe a hluboke recesi, resp. depresi. Situae je sice vazna, ale ne bezvychodna. Vice o tom hovorim v navazujicim clanku, snad zde brzy vyjde.

    Pokud jde treba o akcie, tak mohu rict pouze jedno. Nemam nejmensi tuseni, jak se v nasledujich 12 mesicich budou vyvijet. Ale jsem velmi presvedceny o tom, ze ty, ktere od podzimu nakupuji, budou do peti let mit minimalne dvojnasobnou hodnotu.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Anonym

    31 ledna, 2009

    Tim „HDP“ melo byt mysleno ekonomicke ukazatele. 😉 Preci jen dvojciferny pokles HDP by bylo trochu silne kafe. 😉

    Odpovědět

  • Radek

    31 ledna, 2009

    Nejsem si jistý… ve 30. letech, nedošlo k němu? Díky.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 února, 2009

    Ano, ale ne za jeden rok, pokud vim. 😉

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    1 února, 2009

    I k tomu došlo, konkrétně v roce 1932: -13%
    http://useconomy.about.com/od/grossdomesticproduct/f/Depression.htm

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2009

    Diky za upresneni.

  • Richard Koza , www.traders.cz

    30 ledna, 2009

    Banky zdaleka ještě neodepsaly všechny ztráty, jenom to přichází postupně, ještě přijdou o miliardy a miliardy.

    A Evropské banky to teprve čeká, mají tak velká portfolia půjček, které ještě neodepsaly, že až začne odepisovat Evropa, bude to pro Evropský bankovní sektor rána. A to teprve přijde.
    např z newsu:
    „Dexia Sees 4Q Net Loss EUR2.3B; Unveils Radical Restructure“
    „Unicredito….Ceo said to Handelsblatt that he would consider „state support“ in Austria due to exposure to east europe“

    Ekonomické předpovědi, že v druhé polovině roku začne oživení jsou příliš optimistické. V Evropě se teprve koncem tohoto čtvrtletí a v druhém čtvrtletí naplno ponoříme do recese. A bude to pěkný sešup. A co se týká oživení. Možná přijde koncem roku zastavení pádu (ne oživení) v USA, v Evropě však sešup bude pokračovat hodně dlouho. Rozhodně do roku 2010.

    A zastavení pádu není oživení.

    Toliko moje názory – detailněji je dávám v týdenních komentářích či měsíčníku.

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    V této souvislosti mě ještě děsí jedna zpráva:
    http://www.investujeme.sk/investicni-zpravy/soros-euro-mozna-bez-planu-pro-spatna-bankovni-aktiva-neprezije/

    Že by bratia Slováci o euro zase velmi rychle přišli? To by bylo hodně špatné…

    Odpovědět

  • Jarek

    30 ledna, 2009

    Radku nebojte se…..to se slovakum nestane 🙂 Az tak blbi nie su 🙂

    Odpovědět

  • Richard Koza , www.traders.cz

    30 ledna, 2009

    Ano EURu jako měně hrozí vážná krize. Přichází totiž první velká krize v Eurozóně.

    O možných dopadech, variantách řešení a dalších souvisejících tématech jsem už psal v minulém roce mnohokrát ve svých komentářích v době, kdy o možném rozpadu EUR zóny snad ještě nikdo vážně ani neuvažoval.

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    O moznych problemech eura se v ekonomickych kruzich hovori pomerne dlouho. Take jsem se nekolikrat zminoval, ze euro stoji pred prvni velkou zatezkavaci zkouskou. Ale verejnost to zatim nevnima. Coz je dobre, jen by to komplikovalo situaci.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    Euro je jedna věc. Ale četl jsem zmínky o Ameru – i tady na serveru. Co si o tom myslíte? Podle některých zdrojů (nevím, zda důvěryhodných) se připravuje přechod na Amero už v tomhle roce…

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    O NAU a ameru jsem zde jako prvni snad psal dokonce ja. ;-)) Ale uz to nejaky ten patek bude. ;-))

    Myslim, ze v soucasne situaci to neni realne. Hlavne si totiz nedovedu predstavit, jak Kanada a Mexiko bezi do naruci USA. Myslenka je to skutecna a mozna nekdy bude i realizovana. Ale momentalne to opravdu nevidim realne.

    To uz mi pomalu prijde realnejsi, ze by se USA rozpadly. Neverim, ze k tomu dojde. Ale i takova varianta neni zcela nemozna. Mezi jednotlivymi staty USA jsou obrovske rozdily, nektere jsou extremne zadluzene. Mohli bychom se dockat krachu nektereho statu a mozna i obcanskych nepokoju, ktere by mohly vyvrcholit v novodobou obcanskou valku.
    Neverim, ze by situace mohla zajit az tak daleko. Ale i toto je jeden ze scenaru, o kterych se diskutuje, nejen amero. 😉

    Hezky den

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    Tady take michame vice veci dohromady. Ze se budou odepisovat dalsi stovky miliard dolaru, mozna az bilion, o tom nikdo nepochybuje. Ale to neznamena, ze financni trh nemuze fungovat. Oproti rijnu je zcela zrejme znacne zlepseni. Nezbyva nez doufat, ze neprijde druha vlna „absolutni neduvery“.

    O ekonomicke situaci zde rec vubec neni. To je tema na jindy.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    30 ledna, 2009

    „Svět pouze potřebuje projít ozdravným procesem, jakousi dietou po dlouhém období přejídání se.“

    Tak pod toto se podepíši. Jenže to celé má háček. Nevím jak ostatní, ale já miliardové balíčky sem a tam rozdávané takřka na požádání, nepovažuji za cestu či onen „ozdravný proces“. Naopak. Ano, asi to zastaví (zastavilo) pád, ale tak velké peníze budou mít ještě dohru. Jenže žijeme dneškem, zítřek daleko.

    Stejně tak jako motivovat lidi, aby kupovali nová auta (ovšem staré technologie!) s přispěním státu. Proč hrnout miliardy do automobilek s takovým výrobním programem? Jaký by mělo smysl dát do starého favorita 30tis., aby fungoval, prošel STK? Když lze přidat pár tisíc a mít slušnou ojetinu? Mnohem větší smysl by mělo takové peníze vynaložit na nové technologie (vodíkové pohony). Lidi by si takové auto koupili spíš a bez přesvědčování. Odpadla by postupně přemíra závislosti na „problematické ropě“, nemuselo by se kvůli ní válčit pod záštitou terorismu. Jenže rozhodují politici a tak rozumná rozhodnutí lze stěží čekat. Než přijde, udělají mezitím deset provizorních a mimo mísu.

    Odpovědět

  • OTTO

    30 ledna, 2009

    Politici nerozhodují a nikdy nerozhodovali.
    Rozhodují podnikatelé a jejich lobisté, kteří politikům vysvětlují proč je dobré se rozhodnout v zájmu toho či onoho podnikatele, nebo zájmové skupiny.
    Připadá mi, že politici tam jsou jen proto, aby se to mělo na koho svést, když něco nevyjde.
    Takového politika pak vykopnou nahoru např. do Bruselu a je to.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    30 ledna, 2009

    Jo, jasně. Myslel jsem to, že politici to schvalují, ale použil slovo „rozhodují“. Inu, žijem přeci v demokratickém, právním státě, kde se s korupcí bojuje, takže nakonec mají všichni“Čisté ruce“.

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    Politiku, korupci atd. sem prosim netahejme, diskutujme o financni krizi. Diky. 😉

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    A jste si jistý, že to nesouvisí? 😉

    Odpovědět

  • obchodnik

    30 ledna, 2009

    no ono to s tim tak nejak ale souvisi 😉

    Odpovědět

  • OTTO

    30 ledna, 2009

    Nemyslel jsem korupci, ale lobing

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    Dobry den,
    v tom se urcite shodneme, take nejsem zastancem stimulacnich balicku, natoz aby se vyuzivaly protekcionisticky a ne plosne. Vice k „diete“ v navazujicim clanku.

    Jedine, co povazuji za moudre, je nenechat zkrachovat velke banky, udrzovat pri zivote financni sektor. To bude mit bohuzel jeden obrovsky negativni efekt – nezvysi se averze k riziku, ba naopak, bude se jen vice posilovat pohled… kdyz uz prusvih, tak poradny, pak nas stat nenecha padnout. Ale domnivam se, ze jde o volbu mensiho zla. Nechat krachnout takovou Citi, tak se spusti dalsi lavina neduvery a konecny ucet by byl drasticky.

    Lehmani byl pokusny kralik. Jak dalekosahle nasledky muze krach takove banky mit, jsme videli na podzim. Takze doufam, ze se neco podobneho nebude opakovat. Momentalne se pripravuje jakasi agregatni banka, ktera by mela od vsech bank skoupit „spatna“ aktiva vymenou za akcie teto agregatni banky. Jinymi slovy jde o pokus ocistit vsechny banky a vytvorit jednu obri spatnou banku. Myslim, ze to je velmi dobry napad a mohlo by to pomoct jeste vice obnovit duveru, stabilizovat financni sektor.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Radek

    30 ledna, 2009

    Nedovedu si představit ten přínos: Pokud banky převedou svá bezcenná aktiva do jedné banky a dostanou její akcie, ty budou přeci také bezcenné. Pokud to bude mít nějaký efekt, tak jenom účetní, jestli se nepletu…

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    Prvne nejde o bezcenna aktiva, ale o aktiva, jejichz trzni cenu de facto nejde stanovit, protoze trh pro obchodovani s temito aktivy se zhroutil, nikdo je momentalne nechce kupovat, protoze nikdo nevi, co v tom kterem balicku je vlastne za hypoteky apod. Nektera jsou pak velmi nizko ocenena diky strachu z defaultu, ktere treba nakonec nemusi v takove mire nastat. Takze trzne se da rict, ze jsou nyni bezcenna. Coz by ucetne u banky nekdy znamenalo krach. Ale ve skutecnosti nektera mozna budou bezcenna, jina v sobe nejakou hodnotu skryvaji.

    Druha vec, prave ten ucetni efekt je pomerne dulezity. Melo by to vest k tomu, ze budete mit prehlednejsi bilanci banky. Nebudete se bat, ze shovava nekde mimo rozvahu dalsi problemova aktiva. A nebudete se bat, ze zrovna ta nepruhledna aktiva u te dane banky skonci jako bezcenna. Budete vedet, ze ma urcity podil z celkoveho kolace, z prumerne hodnoty vsech problemovych aktiv.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    30 ledna, 2009

    Měla by se uplatnit zásada opatrnosti.
    Aktiva, jejichž tržní cenu nejde stanovit, protože trh pro obchodování s těmito aktivy se zhroutil a nikdo je momentálně nechce kupovat,JSOU z mého pohledu bezcenná do doby, než se nějaká cena nejde.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    30 ledna, 2009

    Defaultni text korekce clanku

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    No urcite neni vse za nami. Bankovni sektor bude potrebovat jeste silene miliardy dolaru. Ekonomika bude upadat do hlubsi a hlubsi recese (nebo deprese, jak kdo chce). Oziveni prijde za dlouho a nasledne nelze ocekavat zadny velky rust. Akciove trhy, vi Buh, ale rozhodne nelze vyloucit dalsi poklesy klidne o 30%. Atd. Atd.

    Ale co se tyce nefunkcnosti financniho trhu, myslim, ze nejhorsi je opravdu za nami. Mate jiny nazor? Pokud ano, zkuste prosim rozebrat proc.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    30 ledna, 2009

    Aktuální analýza je na mém webu

    Přidal jsem i doušku o tom, jak (ne)investovat v roce 2009

    Odpovědět

  • Anonym

    2 února, 2009

    Také mám ten názor. Zatím klesla „horečka u pacienta“ po paralenu, ale ještě přijde čas naordinovat antibiotika.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2009

    Krasne prirovnani. Ano, takto bych s tim souhlasil. Ale za nejdulezitejsi prave povazuji, ze pacient uz nema horecku. 😉

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    4 února, 2009

    Přirovnání sedí, léčba se zaměřuje se průvodní jevy. Tak se ale pacient neuzdraví.

    Odpovědět

  • Anonym

    4 února, 2009

    Pokud jde o financni krizi, myslim, ze lecba se postupne aplikuje i se zamerenim na priciny choroby, ale tahle lecba potrva roky.

    Pokud jde o ekonomickou recesi, ta by se podle meho nazoru nemela lecit vubec.

    Na co konkretne by se podle Vas mela lecba vice zamerit?

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    4 února, 2009

    Jedním z prvotních činitelů současné krize je podle mého názoru expanzivní politika a velmi nízké úrokové sazby po roce 2001, což vedlo v půjčování kdekomu. Na to se nabalovaly deriváty apod.

    V okamžiku nápravy (restrikce) dostupnosti úvěrů (i když uznávám, že přestřelené, ale to je normální), se opět nasazuj léčba expanzivní politikou spolu s ještě nižšími úroky.

    Tedy tou politikou, která přispěla k současné situaci. To nedopadne dobře.

    Odpovědět

  • razor

    30 ledna, 2009

    Doporučuji vzít panu Traxlerovi telefon a zavolat například někomu z dluhopisových dílerů českých dluhopisů, asi by rychle přehodnotil své teoretické závěry o konci krize. Trh českých dluhopisů je stále „zamrzlý“ ,měnový trh i když to na LIBOR/PRIBOR vypadá slibně dále nefunguje jak by měl.

    Odpovědět

  • Anonym

    30 ledna, 2009

    No cesky trh dluhopisu je malinky a na situaci ve svete ma asi podobny vliv, jako jedna kapka vody na ctyricetistupnova vedra na Australien Open. ;-))

    Odpovědět

  • like.n0.other

    30 ledna, 2009

    Zdravim, nevite co se deje s webem brokerjetu? uz asi dva tydny v tom maji neskutecny bordel, pokyny funguji, jak se jim chce a grafy jakbysmet..
    ja tam mam nastesti otevrene pouze virtualni portfolio, ale mit v tom penize, tak asi nebudu skakat radosti…

    Odpovědět

  • Anonym

    31 ledna, 2009

    Tak jim poslete na support popis toho, co Vam nefunguje. Zde to tezko vyresite. 😉

    Hezký den

    Odpovědět

  • ph

    31 ledna, 2009

    Problémy specifikují hned na titulní stránce včetně postupu jak se jim vyhnout.

    Odpovědět

  • Roman

    1 února, 2009

    Bohuzel mam u nich ucet.Je to tragedie. Skoro nic nefunguje. Nezobrazuji se volume, casova osa jen prednastavena,vidite jen vyvoj 1m nebo 3m,vlastni vubec nefunguje, jsou spozdene data i u PSE,kde maji byt realne. Defacto se neda skoro obchodovat,ale oni se tvari, ze se nic nedeje, resp. tak mi odpovedeli. Spis mi poradte, jak donutit tyto spolecnosti, aby plnili sve povinosti, za ktere si srhavaji poplatky!!!!!
    Kdejaky free server ma skoro lepsi servis.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    4 února, 2009

    to s vami souhlasim, vzit si 8E za obchod, ktery udelam prakticky na slepo, je docela kuraz…
    premyslim ze budu investovat u jineho OCP
    docela by se hodilo, kdyby se nekdo ze zkusenejsich pustil do teto problematiky a udelal srovnani OCP, jako alespon ceny, pouzivany obchodni system+jeho rychlost a stabilita a obecne sluzby pro klienty
    takovy clanek by rozhodne nebyl k zahozeni 😉

    btw servis brokerjetu mi pripomina praktiky cele materske Erste….neco, a to: „my mame klientu nejvic=jsme nejepsi“, nevadi, ze jsou ceny vysoke a sluzby spatne

    Odpovědět

  • Anonym

    4 února, 2009

    To je ale velmi subjektivni tema. Kazdemu vyhovuje neco jineho. A predevsim zalezi na Vasich potrebach.

    Brokerjet ma sve vyhody i nevyhody, jako kazdy broker. Kdybyste delal tri obchody denne, tak se Vam urcite vyplati jiny broker. Brokerjet ma zase „siroky dosah“ (vedle akciovych burz napr. obchodovani OTC s emitenty, nebo pristup na euwax). Porovnavat rychlost, stabilitu, sluzby apod., to jsou vsechno subjektivni dojmy.

    Osobne mam s brokerjetem dobre zkusenosti. Kdyz neco potrebuji, poslu mail nebo zavolam a obratem problem vyresi. Ale to neznamena, ze Vy nemuzete mit treba jine zkusenosti.

    Kazdopadne toto je zcela mimo tema clanku. A jak uz jsem doporucoval, pokud mate s necim u bj problemy, tak kontaktujte support. Zde to nevyresite. Trochu mi svym postupem pripominate typickeho Cecha v hospode u piva. Nic ve zlem.

    Hezky den

    Odpovědět

  • like.n0.other

    5 února, 2009

    mate pravdu..je to asi tak subjektivni tema jako bankovni ucty, kazdemu vyhovuje neco jineho a kazdy pouziva jine sluzby a v jinem rozsahu..atd
    a na tema bankovnich uctu uz byla napsana spousta clanku, proto si myslim, ze by podobny clanek o OCP nebyl nerealny
    kdybych mel patricne znalosti a zkusenosti, sam bych neco podobneho napsal..

    Odpovědět

  • Martin

    1 února, 2009

    Dobrý den
    V článku máte velkou nepřesnost, AIG ještě výsledky za čtvrtý kvartál 2008 nezveřejnila, viz odkaz. http://ir.aigcorporate.com/phoenix.zhtml?c=76115&p=irol-financialreports

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2009

    Mate pravdu, chybicka se vloudila. Nechal jsem se unest desivymi vysledky za 3Q a ocekavanim desivych vysledku za 4Q.

    Odpovědět

  • Martin

    4 února, 2009

    Rád bych se vás jako odborníka zeptal na vývoj akcií AIG, myslíte, že již dosáhly dna, nebo klidně mohou spadnout někam ke 40 centům?? Nechal jsem se totiž zlákat Warrenem Buffetem a do vlaku naskočil příliš brzy. Mám 7000 akcií za nákupní cenu 2,2 dolaru. Chci naředit, ale bojím se, už to připomíná ruletu.

    Odpovědět

  • Anonym

    4 února, 2009

    Nezlobte se, ale to uz se ptate na velmi konkretni doporuceni a za takove si nechavam platit.
    http://www.finez.cz/odborna-konzultace/

    Nicmene AIG podrobne nesleduji, takze bych Vam stejne takhle od boku nebyl schopny rict nic jineho, nez ze muze klesnout niz, ale muze i prudce posilit. AIG je ruleta. Musel bych ji podrobne zanalyzovat, za coz se plati. Ovsem konkretne v pripade AIG existuje tolik neznamych a tolik moznych necekanych zasahu, ze by takova analyza byla spise vyctem moznych scenaru nez konkretnim doporucenim.

    Primarne musite vychazet ze sve investicni strategie. Neznam Vase cile ani koncepci Vaseho portfolia. AIG nabizi teoretickou sanci na zisky ve stovkach procent za cenu az totalni ztraty. Jestli umyslne chcete mit cast portfolia v takto divokych vodach, pak je vse v poradku. Pokud by Vam slo treba o dlouhodoby vynos 10% p.a., pak nechapu, proc takhle hazardovat, kdyz se nabizi mnoho jinych investic s potencialem vynosu v desitkach procent a vyrazne mensim rizikem neuspechu. Od celkove strategie bych byt Vami zacal a pak se teprve rozhodoval, zda naredit, drzet, ci dokonce prodat.

    Hezky den

    Odpovědět