CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Petr Šafránek

24. 10. 2006

5 komentářů

Editorial ze dne 24.10.2006

 


 

AFIZ na svých stránkách provozuje mimo jiné i klientskou poradnu. Nesnažíme se tam „fušovat“ do práce konkrétním poradcům či zprostředkovatelům, účelem je spíše tápající klienty nasměrovat správným směrem.

O víkendu jsme ovšem obdrželi požadavek, který přesně vystihuje mentalitu českého klienta: „Nevyznám se v množství produktů nabízených v současné době na trhu a ráda bych získala kontakt na někoho, kdo mi bezplatně pomůže zorientovat se na trhu – nějakého nezávislého finančního poradce (nikoli prodejce).“

Je sice chvályhodné, že dotyčná si uvědomuje rozdíl mezi prodejcem a nezávislým finančním poradcem, ovšem to, že službu poradenství bez následného prodeje produktů očekává bezplatně, je na pováženou.

Právě touha po „bezplatných“ službách je přesně to, co žene většinu klientů k těm, kteří služby na finančním trhu poskytují „bezplatně“, tedy ke zprostředkovatelům. Pak se ovšem dotyční nemohou divit, že se jim zpravidla nedostane „nezávislého finančního poradenství“, ale je jim prezentována určitá obchodní nabídka…

Nebo snad víte o nějaké charitě, která provozuje bezplatné nezávislé finanční poradenství?

REKLAMA

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Pavel Hanzl Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Hanzl

    24 října, 2006

    Hezký večer! Klientka kterou jste zmiňoval je ještě lepší případ, než ten typický. Drtivá většina klientů netuší rozdíl mezi přepážkovým pracovníkem pojišťovny a provizně placeným poradcem podřízeným makléři. Poradce je přece jen méně závislý a obvykle dojde k optimalizaci mezi uspokojením objektivních zájmů klienta i poradce. I to zatracované IŽP spatří světlo světa a nezbývá, než se poctivě postavit k poplatkům. Je k zasmání, že existuje přece jen několik málo případů, kdy skutečně odvádíme profesionální a eticky únosný poradenský výkon zcela bezplatně: 1. Klient do poslední chvíle tajil, že vede ředitelství velké zahraniční pojišťovny v Teplicích (a poté mi neúspěšně házel lano), měl vše jednobarevné, ale naprosto v pořádku, tedy nebylo co opravit (abych si mohl vydělat), 2. Klient je naprostý fatalista, který žije ve znamení slova „teď“, tedy žádné pojištění kromě povinného ručení nikdy mít nebude, nevěří vůbec nikomu, ani domovnici. Typicky má ovšem hned několik bankovních účtů s vysokým zůstatkem, protože kamenná stavba banky přece působí tak důvěryhodně. 3. Klient nás k sobě preventivně nepustil (nejvíce případů) a vše řeší jen na přepážkách. 4. Klient nemá ani na základní potraviny a proto jej nevyhledáme my. Naštěstí stále zbývá mnoho klientů, které obsloužíme a v 95% případů je co opravit. Tedy: rizikem naší práce je, že někdy jsme holt ta charita….. naštěstí jen pro každého 20. navštíveného a obslouženého klienta.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    24 října, 2006

    Kdybych to vzal z čistě teoretického hlediska, tak klientem placený poradce by měl obdržet odměnu i za to, když projde portfolio klienta a zkonstatuje, že není co měnit. I to je přece odborná služba. Pokud je ovšem služba postavená na provizi za zprostředkování a solidní zprostředkovatel zjistí a přizná, že není co prodat, nelze to vydávat za charitu… Každý obchodník musí počítat s tím, že ne všude uspěje…

    Odpovědět

  • Honza

    26 října, 2006

    Proč z teoretického? Takto přesně může vypadat placené poradenství. Jen malé přirovnání. Před dovolenou si pro jistotu nechám zkontrolovat stav svého vozu. S důrazem na brzdy, světla, olej… Nic neopraví, jen ho prohlédnou a řeknou, že vše je v pořádku. Možná doporučí, že vzhledem k tomu, že jedu do Alp, bylo by dobré ty brzdové destičky vyměnit už teď. V Rakousku by to bylo horší a dražší. Bez ohledu na to, jestli na to přistoupím zaplatím minimálně za prohlídku jasně danou platbu. Ale já rád zaplatím za pocit jistoty a bezpečí, že se v těch Alpách můžu v klidu vozit… Při poradenství klient zaplatí za „prohlídku“ třeba 2500,-. A má jistotu, že má svoje finance v pořádku. Nebo mu řeknu, že ty jeho „brzdové destičky“ bych navrhl vyměnit. A dokonce už je ani nemusím měnit já. Klient na to může a nemusí přistoupit. Tak jak tak, zaplatí za „prohlídku“. V praxi to funguje. Ale stejně jako se někdo vozí v ojetině a na prohlídku jezdí ke kamarádovi, protože je to levnější, nebo dokonce zadarmo, tak někteří raději volí placené značkové servisy.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    24 října, 2006

    Dobrý večer pane Šafránek!

    Chtěl bych se vás zeptat co je na tom pravdy, že jste se snažil o placené poradenství?

    Děkuji.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    25 října, 2006

    Nelze říci „snažil“, neboť jsem to nechtěl dělat jako hlavní činnost. Pouze jsem to na svém webu nabídl jako možnost poté, co jsem přestal aktivně zprostředkovávat. Od té doby se nikdo nikdy neozval….. Aktivně jsem však klienty pro placené poradenství nikdy nevyhledával.

    Odpovědět