Neděle 19. srpna. Svátek má Ludvík.

Škodná v revíru…

Editorial Petr Fejtek 24.01.2008 | 18:13 3 komentáře

Nějak se mi zdá, že jsem v branži čím dál víc považován spíš za poťouchlého nepřítele, neřku-li za „škodnou“. Ale ve srovnání s diskusemi na tomto serveru jsem přímo lísavý kocourek. Ty slaboduché osobní útoky a sáhodlouhé bláboly naštěstí klienti nečtou, horší ovšem je, že už nejen klienti.

Mne ovšem vyprovokoval spíš ten jejich výchozí impuls. Navíc skončila lhůta připomínkového řízení k návrhu jedné novely zákona, takže jsem skutečně zvědav, jaké signály o budoucnosti uvidíme na poradenském semináři ve čtvrtek.

Svět se mění, byť jen pomalu

Pokus přejmenovat na finanční žraloky naše obchodní řetězce je legračně samospotřebitelské. Jen nebuďme nespravedliví, jde nejen o pojišťovny, ale i banky a investiční společnosti, penzijní fondy atd. – ostatně jsou to jen různá chapadla stejných finančních skupin. Jen ta pojišťovácká jsou víc s těmi poradenskými propletena. Chvílemi to až připomíná symbiózu, takže uvolňování je pomalé, protože přísavky obou jsou vybaveny pěkně mastnými zpětnými háčky. O kšeftech se zaměstnaneckými benefity raději ani nic nevědět.

Takové malé vydíráníčko

O snaze dominantních diktovat nemusíme pochybovat. Naštěstí jejich vliv silně klesá, takže se lépe může projevit zázrak konkurence a staré známé: kdo chvíli stál… Evropské poměry postupně působí nejen v direktivách, ale i v podílech na trhu. Takže např. u nás jednička je v domovské zemi mimo vedoucí skupinu, jinde pak zcela neznámá apod. To, že někteří poskytovatelé i firmy se pokoušejí podmiňovat spolupráci různými podmínkami (s tím smíte, s oním nesmíte) naštěstí tak přestává fungovat.

Kauza mysteriózní

Podiv nad testováním účastníků trhu mi taky není jasný. Prý je divné se zajímat o to, "jak dlouho kde zvonil telefon a jak byl zodpovězen dotaz"… Já naopak doufám, že si mystery komunikace svých spolupracovníků dělají jen firmy samy! Telefonáty si ostatně nahrávají nejen brokeři. Existuje takové sprosté slovo – compliance.

Poradenská firma, která nekontroluje práci svých lidí alespoň ex post, si koleduje o pověst a "jméno", o jakých se tu často pláče. Bouchač je prý příliš, vzniká "něžnější" neologismus nutič… no to snad raději ten šmudla. Bouchání totiž vzniklo od toho, jak Baťa bouchal cvičky.

§ 53

Ale pojďme k věci – bylo nebylo, dvouletá stornodoba platila v celém království. Konkurenční boj, tlak a neschopnost pojišťoven však "posunuly" trh, OK. Nechci kverulovat kam, ale např. výsledky pojistného trhu za poslední roky cosi naznačují.

Ovšem ten unisono odpor branže bohužel hovoří jasně: nechceme se o klienta starat, chceme mu pod zástěrkou poradenství ty cvičky prodávat. Paragraf prý také nepatří do zákona o pojišťovnictví… Tak si představme, že by byl v tom o zprostředkovatelích a jim stanovil povinnost vracet provize – to by to dopadlo! Jsme přece v Čechách, takže by se jistě hned našla cestička, jak je zas "přeposlat" zpátky (nejlépe centrále, že).

Jak chránit klienta

Jednoznačný zájem na zavedení povinné stornodoby mají pochopitelně pojišťovny, ale také "vyfasují" značné informační povinnosti. A že rušit klientům pojistky bude konkurenční zprostředkovatel? Nejeden produkt si to zrušení "zaslouží" (je to klientovi ku prospěchu i v jeho zájmu). Takže: kdo prodává špatné produkty, koleduje si o to, aby je "jeho" klientovi někdo zrušil (tzv. přebouchl), a tedy – ať provizi pěkně vrátí. Pak se snad začne zajímat o lepší produkty i o lepší poradenskou firmu, ve které chce pracovat. Lumpárny se však dějí ještě mnohem horší: klientovi přebouchává tentýž lotr…

Navíc kdo se o své klienty bude dlouhodobě starat, má řádově větší šanci, že "jeho" klient nepodlehne konkurenčním "radám" a bouchat budou jen dveře.

3 komentáře: “Škodná v revíru…”

  1. Fredy napsal:

    Pokud nepůjde o peníze bouchačům, jejich naháněčům a hlavně finančním žralokům, tak se nic nezmění.

    V této souvislosti jsem dnes zaznamenal zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu. Cituji ze zprávy v médiích …

    …… Brno – Ústavní soudci rázně vstoupili do sporů o zaplacení zboží, které si lidé objednali na různých prodejních zájezdech a setkáních doma, ve kterých se točí stovky milionů korun. Zastali se totiž muže, který odmítl zaplatit 39 tisíc korun za výrobky společnosti Zepter.

    Je to radikální obrat proti dosavadní praxi, při které soudy lidem nařizovaly, aby za zboží zaplatili, i když od smlouvy odstoupili. Ústavní soudci se ale postavili na stranu spotřebitele a postup firmy označili za přinejmenším nekorektní a v rozporu s dobrými mravy…….

    Možná je to zdánlivě jiný případ, ale podobnost tu je a ne malá. Většina současných finančních poradců, správně bouchačů a nutičů není nic jiného, než domovní prodejci. Vždyť který bouchač, či nutič, může dát ruku do ohně a svůj majetek proti tomu, že vždy postupuje korektně a ne v rozporu s dobrými mravy? Případná neznalost problematiky jej neomlouvá. Jedině snad v případě, že by byl v zaměstnaneckém poměru u finančního žraloka a nebo u nějaké jeho prodloužené ploutve. Tam by byla asi hlavní zodpovědnost na zaměstnavateli. Možná i z tohoto důvodu se finanční žraloci přímého zaměstnaneckého poměru brání. U nás je 99% bouchačů a nutičů OSVČ a tedy plně zodpovědných za své konání. Pokud se mýlím, tak mě opravte.

    Kde vidím podobnost s výše uvedeným rozhodnutím? Bouchači a nutiči, v rámci svého mlm businessu, a na doporučení (mnohdy spíše na nátlak) svých šéfů, navštěvují naivní občany s tím, že jim nutí produkty pod slibem lepší penze a šťastné budoucnosti. Tedy produkty pojišťoven a penzijních fondů. Jaká je ale skutečnost? Zhodnocení pojistných produktů s rezervotvornou složkou nepokryje ani inflaci, natož nárůst příjmů. Podobné a jen o málo lepší je na tom penzijní připojištění. A to jedině proto, že to dotujeme ze svých peněz, které nám před tím stát zdanil. Nebo-li abychom měli v pravé kapse více peněz, tak tam musíme přesunout nějaké z té levé.

    V této souvislosti se poslední dobou objevilo pár prvních vlašťovek v podobě rozborů nevýhodnosti, pojistných produktů v rámci penzijní reformy. Jednak s poukazem na minimální výnosy, vysoké náklady a současnou hodnotu. U penzijního připojištění je to podobné, a k tomu ještě nemalý dluh v podobě zřizovacích nákladů, které fondy tlačí před sebou s vidinou, že to někdo zatáhne. Snaha je aby to byl stát, tedy naše levá kapsa. Spíše se to odrazí v nižších výnosech. To nemluvím ani o různých fintách s krátkodobými smlouvami na vysoké částky a nebo přeskakování s fondu na fond apod.

    Má to vůbec nějaký význam? Nejedná se o cílený podvod? A nemělo by nás nechávat klidným ani to, že je to vše za účasti státu. Jak známo ? stát je ten nejhorší hospodář.

    Na závěr se vrátím k úvodu. Pokud v tomto „řemesle“ neponesou osobní a materiální zodpovědnost jednotlivý finanční poradci, jejich naháněči a majitelé slibovaných světlých zítřků, tak se nic nezmění.

    Jaká je nyní u nás realita?

  2. Jan Valachovič napsal:

    Když už jste to nakousl, můžete mi osvětlit jaká je souvislost počtu zazvonění s kvalitou poskytnuté služby? Pochopil bych to, pokud voláte na centrálu, ale pokud voláte na GSM do terénu „ičařům“ (schůzky, řízení atd.)…

    • Fejtek napsal:

      S kvalitou poskytnuté služby je souvislost skutečně mizivá 🙂 Jde o subtest komunikačního kanálu – veřejného či zveřejněného. Někdy to používáme, protože to v mystery měli FT Advisor a trochu i protože to graficky dobře vypadá 🙁
      A že se někomu nejen nedovoláte během tří dnů a on se ani neozve (třeba večer po schůzkách) zpátky – to jistě také o něčem vypovídá, přinejmenším o „aktuálnosti“ sítě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.