CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Jaroslav Kokeš

16. 09. 2009

1 komentář

Důchodová reforma: Komu se vyplatí opt-out?

 


 

Náklady státu

Při 5 miliónech zaměstnanců a průměrné mzdě 23 000 Kč znamenají o 4 procentní body nižší odvody na důchodovém pojištění z důvodu zavedení tzv. opt-outu částku 55 mld. Kč ročně. To je zhruba 5 % současných příjmů státního rozpočtu a přibližně 1,5 % HDP.

55 mld. Kč je ovšem částka absolutní, platila by jen a jen v případě, že by se všichni zaměstnanci rozhodli využít výhod opt-outu.  Skutečná realita může být někde u poloviny zaměstnanců. Opt-out nebude zajímavý pro lidi v předdůchodovém věku a pravděpodobně také ne pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel.

Doporučení Bezděkovy komise, aby deficit důchodového systému nepřekročil 0,5 – 1 % HDP, tj. 18,5 – 37 mld. Kč, bude pravděpodobně splněno.

Po finančním zapojení fondového financování penzí se bude deficit systému postupně snižovat o částku ušetřenou na snížení důchodů vyplácených současným systémem. To však bude nejdříve za 5 let po uvedení celého systému do praxe.

(Vyplácená částka na důchody činí nyní 340 mld. Kč. Obyvatel ve věku nad 60 let je přibližně 2,1 milionu a obyvatel nad 65 let věku asi 1,6 milionu. Současný průměrný skutečně vyplácený důchod je 10 000 Kč).

Dá se odvodit, že při zaběhnutém souběhu obou systémů a zejména kvůli zvýšeným věkovým hranicím pro odchod do důchodu, bude tento systém pro stát výrazně lacinější.

Problémem je náběh systému. Tento zcela jistě dlouhodobý start stanovuje hlavní počáteční a relativně vysoké náklady na zavedení celého systému.

Tři etapy důchodové reformy

1. etapa – změny parametrů

Tato etapa je vymezena platným zákonem č. 306/2008 Sb., změna zákona o důchodovém pojištění.

Z tohoto zákona vyplývá:

  • Posunutí odchodu do důchodu pro muže a ženy s žádným či s jedním dítětem na 65 let. U žen se s dalším dítětem odchod do důchodu zkracuje až na min. 62 let, pokud vychovala 4 děti.
  • Prodloužení doby pojištění z 25 na 35 let včetně náhradních dob. Od roku 2010 se do náhradních dob nebude započítávat doba studia.
  • Změna při souběhu výdělečné činnosti a vyplácení starobního důchodu. Od roku 2010 se bude vyplácet na žádost pojištěnce pouze polovina vyměřeného důchodu. U této verze se nebude zvyšovat dalším pracovním poměrem procentní výměra starobního důchodu. A bude zrušena povinnost přechodu na pracovní poměr na dobu určitou.
  • Možnost pracovat bez pobírání starobního důchodu a tím si zvyšovat procentní základ zůstane zachována.

Tato etapa vstupuje do účinnosti, samozřejmě s určitou přechodnou dobou u termínů odchodu do důchodu a doby pojištění, od příštího roku.

2. etapa důchodové reformy

2. etapa důchodové reformy je vymezena  návrhem zákona o penzijním spoření, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR – sněmovní tisk 825. Řeší problematiku činnosti nových penzijních fondů.

Nejvýznamnější je možnost rizikovějšího investování v nových fondech při zachování současných konzervativních fondů. Dále zvýšení příspěvků klienta pro získání maximálního státního příspěvku a oddělení majetku klientů a akcionářů.

3. etapa důchodové reformy

3. etapa má řešit rozčlenění zdrojů pro příjmy ve stáří s možností volby pojištěnců k částečnému vyvázání se (opt-out) ze základního příspěvkově financovaného důchodového pojištění do soukromého spořícího systému .

Naspořená částka má být po ukončení spoření převedena do pojišťovny, která zajistí výplatu penze. To v případě, že klient nepožádá o jednorázovou výplatu.

Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění (průběžné příspěvkové financování – tzv. 1. pilíř) nebo částečně i ze soukromého spořícího způsobu (tzv. 2. pilíře) financování důchodového systému.

Pojištěnci si tedy budou volit, jaké budou zdroje financování
jejich budoucích důchodů .

Současný zdroj penzí je zřejmý. Je to průběžné financování. Do něj pojištěnec a jeho zaměstnavatel odvádí celkem 28 % z hrubého příjmu. Z toho 6,5 % odvádí zaměstnanec. Pokud bude chtít pojištěnec vstoupit do dobrovolného spořícího programu, zvýší se mu pojistné odváděné státu o 2 procentní body. Pojistné odváděné státu celkem bude tak 30 %, ale  z toho stát odvede do penzijního fondu vybraného pojištěncem 6 %.  Při průměrné mzdě 23 000 Kč to je 1380 Kč.

Při splnění podmínek nároku na důchod by byl přiznán důchod z 1. pilíře, snížený z důvodu účasti ve II. pilíři, a vlastní důchod vypočtený na základě výnosu investice ze 2. pilíře.

Je to výhodné?

V prvé řadě je to výhodné pro stát. Požadavky penzijního systému na důchody budou nižší. Při zhoršení demografického vývoje tak bude možné zachovat současné poměry důchodu a průměrné mzdy.

Výhody pro pojištěnce jsou ovlivněny mnoha faktory, z nichž některé (životní) nelze ovlivnit a jiné (snížení důchodu vypláceného v 1. pilíři) nejsou ještě známy.

Velmi důležité budou penzijní plány nových fondů. Také by bylo vhodné znát potenciální výnosnost fondů a průběh inflace.

Pokud si naplánujeme bezkonfliktní vývoj, lze za 20 let naspořit částky uvedené v tabulce.

Roční výnos

Spoření 2 000 Kč/20 let

Výše penze

Spoření 3 000 Kč/20 let

Výše penze

4 %

783 640 Kč

4 063 Kč

977 540 Kč

5 068 Kč

6 %

1 148 123 Kč

5 959 Kč

1 432 210 Kč

7 425 Kč

Výpočty podle kalkulačky PFČS

Hodnota 2 000 Kč odpovídá spoření v případě opt-outu se mzdou 33 333 Kč. Vyšší částka počítá s větší spoluúčastí klienta nebo s příspěvkem od zaměstnavatele. Penze přes 5 000 Kč by již nepochybně znamenala příjemné přilepšení.

Otázkou zůstává, o kolik nižší bude penze poskytovaná z průběžného financování. Bude to 4/28, tj. 1/7, nebo 1/4 – 1/3, protože o tu 1/7 se sníží procentní základ? Spíše to druhé. To znamená snížení průměrného důchodu o dva až tři tisíce korun.

Investovat v nových penzijních fondech bude ovšem možné i bez aplikace opt-outu. Mimo jiné při přechodu ze současných konzervativně investujících fondů.

Ale jsou tu i rizika

Rizika souvisí s penzijními fondy. Půjde o start zcela nového systému a těžko bude někdo prognózovat, zvláště po posledních zkušenostech, jaké výnosy lze očekávat. Jak velká budou rizika ztrát? Jak bude celý systém zabezpečen proti dlouhodobějšímu poklesu výnosů? Vyšší ztráty by v okamžiku odchodu do důchodu mohly celou historii spoření zcela zdevalvovat.

Otevřená je také otázka inflace. Co když si stát vzpomene, že bude právě vyšší inflací řešit své finanční problémy? A inflace se u dlouhodobějších investic projevuje velmi nepříjemně.

Je příliš mnoho otázek a málo odpovědí. Idea je nepochybně dobrá. O tom, jak bude ve skutečnosti naplněna, se dozvíme za několik let. Ti, kteří mohou toto zásadní rozhodnutí odložit, budou ve výhodě. Nepůjdou do neznáma. Ale jedno platí již nyní a zcela nezpochybnitelně. Zlaté pravidlo investování: „Finančníci nabízejí řešení, klient nese riziko.“

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • b

    30 září, 2009

    Jak jsem si naspořil na důchod.
    Založil jsem si důchodové pojištění u kooperativy, které jsem si platil 4 roky.Smmlouvu jsem ukončil, protože mi pořád nechodil výpis kolik už jsem si naspořil, tak jsem si zažádal o výpis a v něm bylo že jsem na nule.Po telefonu ani osobně mi žádný pracovník nebyl schopen říct jak dlouho ještě budu na nule.Nevrátili mi ani korunu.Po roce mi přišel platební rozkaz od soudu že dlužím pojištovně za dobu výpovědní lhůty 1000kč + penále 105 kč.A další poplatky advokata a náklady řízení dalších 6 669kč.Odpis z daní také není možný, protože si odepisuju z úroky z hypotéky a víc už mi na daních nevrátí(není už co vracet) Takže když to spočítám tak za 40 let spoření mi pojištovna vyplatí moje platby + 20 000 – dan z přijmu.Takže solidni spoření na důchod.

    Odpovědět