CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Daniel Kuchta

28. 05. 2013

7 komentářů

Družstevní záložny: zajímavé výnosy, nebo morální hazard?

 


 

Metropolitní spořitelní družstvo, jedna z největších záložen na českém trhu, minulý týden přestalo vyplácet vklady klientů, protože má zablokované účty. Vrchní státní zastupitelství v Praze tak učinilo na podnět Finančního analytického útvaru Ministerstva financí kvůli údajným neoprávněným transakcím s penězi členů. MSD patří co do počtu klientů k největším záložnám, v minulém roku dosáhlo nejvyššího zisku ze všech záložen, má nejvyšší bilanční sumu, a také navýšilo základní kapitál. Další dvě společnosti, WPB Capital, a Moravský peněžní ústav jsou rovněž pod zvýšeným dohledem ČNB, přičemž první jmenovaná společnost přestala přijímat vklady a vyplácet hypotéky. Shodou okolností obě jmenované společnosti v minulém roce vyjádřily úmysl získat bankovní licenci.

Celkově se však celému segmentu v posledních letech daří, podle údajů ČNB se bilanční suma za poslední tři roky zdvojnásobila, Asociace družstevních záložen zase tvrdí, že počet klientů v minulém roce vzrostl o 27 % a celková kapitálová přiměřenost dosáhla úrovně 13,1 %, což je nad limitem ČNB.

V čem je tedy problém?

Trnem v oku mnohým ekonomům je skutečnost, že prostředky v kampeličkách jsou, podobně jako v bankách, pojištěny do výše 100 000 eur v plné výši, což vede ke zbytečnému morálnímu hazardu. Je zajímavé, že o morálním hazardu se v souvislosti se záložnami začne mluvit až v době, kdy se jedna z největších dostane do problémů. Je ale pravdou, že podmínky, za nichž družstevní záložny poskytují úvěry a úročí vklady od klientů, jsou na první pohled více rizikové, než je tomu u bank.

Hlavním problémem, na nějž upozorňuje také samotná ČNB (otázka, proč v případě problémů nekonala rychleji je určitě na místě), je například vyšší poměr úvěrů v selhání, protože záložny poskytují úvěry také rizikovějším klientům. Již ve Zprávě ČNB o finanční stabilitě 2011/2012 regulátor upozorňoval na to, že záložny vykazují dvojnásobný podíl úvěrů v selhání (dnes je to podle ČNB 14 % u záložen a 6,2 % u bank).
cnb-zalozny-banky-2010-2011

Toto riziko roste společně s faktem, že úvěry záložen jsou financovány ze spořicích účtů a termínovaných vkladů (přičemž tento kapitál je pro kampeličky dražší, než u bank z důvodu mírně vyšších úroků), čímž roste likvidní riziko. Některé společnosti, jako například již zmiňovaná WPB Capital však již v posledním roce deklarovaly, že růst v oblasti vkladů i úvěrů raději kvůli udržitelnosti zpomalují.

REKLAMA

Objevují se také názory, že za problémy a jejich medializací může stát lobby ze strany bank, ale vzhledem k velikosti celého sektoru, který představuje zanedbatelné procento klientů bank, je to málo pravděpodobné.

Stále horší  image než banky

V každém případě, relativně malý počet klientů ukazuje, že mezi lidmi je stále poměrně málo těch, kteří se ne a ne poučit z minulosti a stále slyší pouze na vysoké úroky, k čemuž se ještě přidalo relativní bezpečí, když stát garantuje návratnost alespoň 2,6 milionu korun v případě krachu instituce. Družstevní záložny sice nabízejí u spořicích účtů i termínovaných vkladů mírně vyšší úroky, ale jejich obraz v očích veřejnosti je oproti bankám pořád horší. Není tedy překvapením, že některé záložny mají v plánu se v budoucnu změnit na banku.

Jediná skutečně česká banka, Fio, začínala také jako družstevní záložna (kromě toho ale také působila jako obchodník s cennými papíry, z něhož také prakticky banka vznikla) a vyjádření Jána Franeka, tiskového mluvčí Fio banky jen dokazuje, že dobré jméno bylo jedním z hlavních motivů proto, aby se společnost přetransformovala na banku. „Hlavním motivem pro vznik Fio banky bylo usnadnění některých procesů pro nás i klienty zastřešením poskytovaných služeb pod jednu instituci – změna byla tedy spíše formální. Silným argumentem hovořícím pro přeměnu byl však také pohled české veřejnosti na záložny – a právě změna pohledu na Fio spolu s propagací nově vzniklé banky způsobila obrovský nárůst klientské základny po získání bankovní licence a následné integraci bankovních služeb. V květnu 2010, tedy v momentě získání bankovní licence, měla záložna cca 26 tisíc členů. Nyní má Fio banka přes 270 tisíc klientů. Navíc si od začátku existence udržuje kladný hospodářský výsledek,“ říká Franek. Problémem pro záložny může být fakt, že mnohé z nich jsou zaměřeny pouze na vybraný region a získání bankovní licence je spojeno s nemalými náklady.

Nabízí se tedy otázka, jestli kampeličky ano, nebo ne. ČNB v tomto směru zaujímá poněkud zvláštní postoj, protože na jednu stranu upozorňuje na rizika, která kampeličky představují, ale na druhé straně tento problém poněkud bagatelizuje, protože sama tvrdí, že záložny tvoří jen nepatrný segment finančního trhu a „případné negativní události týkající se některé z družstevních záložen by neměly ohrožovat stabilitu finančního sektoru jako celku.“ Tuto bezstarostnost může vyvolávat i fakt, že například Fond pojištění vkladů by vzhledem k velikosti sektoru zvládl uhradit prostředky klientům i v případě krachu všech záložen (a u bank se jaksi s krachem nepočítá).

Pokud ale tyto společnosti leží ČNB v žaludku, neměl by se regulátor chovat jako alibista a v případě problémů jednat razantně a zejména brzo. K omezení, resp. redukci počtu klientů by například pomohlo zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů i přijímání nových klientů, důraznější upozorňování na rizika apod. A pokud je chce ČNB zlikvidovat úplně, stačí například opět zavést spoluúčast klientů na pojištění vkladů ve výši 10 %, jako tomu bylo v minulosti. Kdo by ale zaplatil škody, je otázkou.

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Záchranný kruh na vodě - voda

Garanční systém finančního trhu: Jakou nese jistotu klientům?

Při prvním pohledu připomíná Krakena – je to obří tajuplná organizace spravující miliardy korun. Málokdo o její existenci ví a mnozí se ani nikdy nezamýšleli nad tím, že by taková organizace mohla vůbec existovat. Garanční systém finančního trhu.

Text: David Krůta

05. 10. 2016

Termínovaný vklad: Za pěl let nejvýše 2,95 % ročně

Doba relativně vysokých úroků u spořicích produktů je minimálně prozatím otázkou minulosti. Úrokové sazby poklesly. A ne zrovna o málo. Finanční instituce mají dostatek levných prostředků, a tak o prostředky klientů příliš nestojí. Kam uložit peníze s nejvyšším úrokem?

Text: Vladislav Burian

27. 02. 2015

Pozor na termínované vklady, mají skryté pasti!

Pozor na termínované vklady u družstevních záložen, pokud by doba vázání měla přesáhnout leden 2018. A při výběru termínovaného vkladu dvakrát měřte a jednou řešte, ale nebudete to mít jednoduché. To vše a další si nyní ukážeme na příkladu pana Nováka.

Text: Radovan Novotný

20. 02. 2015


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Olgor Chorchoj

    29 května, 2013

    Taky si nemyslím, že za útokem na kampeličky stojí lobby bank – orel mouchy nelapá. Na druhou stranu bych se vůbec nedivil, kdyby za tím stála lobby zprostředkovatelů finančních služeb. Chápu, že v Partners (Fincentru, OVB, ZPF…) musí někoho pěkně „točit“, že na trhu působí subjekty které klientům můžou nabídnout výnosnější alternativu k běžným bankovním produktům a oni z toho nemají ani halíř na provizích. Co mi můžou nabídnout např. Partners?. „Akční“ 2,9% spořák v Axe, která ho za tři měsíce zruší a za dalšího půl roku to úplně zabalí…
    To, že článek tohoto vyznění vychází na tomto serveru je jenom kamínek, který hezky zapadá do mozaiky.

    Odpovědět

  • 29 května, 2013

    Partners a vostatní nabídnou suprinvestice, přece.

    Odpovědět

  • gfd

    30 května, 2013

    Myslim si ze mlm za tim nejsou, lidi, co si davaji penize na terminaky do kampelicek, maji o financich celkem povedomi a z principu poradce spis odmitaji. Jinak pro ty „obycejne“ klienty maji poradci celkem jednoduche argumenty a videl uz jsem, jak to jednou vetou odpalkoval a klient to vzal. Zalozny pro poradce konkurence nejsou a kdyz je klient moc urputny, tak dostane J&T, protoze je to banka (at uz jakekoli povesti).

    Odpovědět

  • Fejtek

    29 května, 2013

    Zásadní problém je ve 100% garanci vkladů. Jen málokdo si vzpomene, že to bylo jen 90 % a v děsu z krize se to v roce 2008 zvedlo. Ale který politik se nechá dnes ukamenovat, kdyby navrhl návrat k původním 90 %??? Ani ČNB :-)

    Odpovědět

  • Tomáš

    30 května, 2013

    Problém s 90% garancí je ten, že při zprávách o problémech by docházelo k runu na dotčenou finanční instituci a náklady na sanaci by pak byly větší.

    Odpovědět

  • Radka

    29 května, 2013

    Právě Metropolitní spořitelní družstvo vykázalo za rok 2012 vemi nízké procento rizikových úvěrů, na rozdíl např. od Creditas, tato podstatná informace ve vašem článku chybí.

    Odpovědět

  • Barca

    30 května, 2013

    no nevím, já stejně radši dávám přednost bankám, i když díky pojištění 100% člověk v kampeličce o peníze nepřijde, stejně je to otrava řešit přesuny jinam

    Odpovědět