CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Filip Fyrbach

31. 07. 2008

51 komentářů

Dopad nákladovosti na výhodnost IŽP

 


 

první části seriálu o porovnání výhodnosti IŽP a kombinace RŽP s podílovými fondy jsme se zabývali rizikovým pojistným, protože se jedná o jeden ze zásadních aspektů, které rozhodují o výhodnosti či nevýhodnosti investičního pojištění oproti kombinaci podílových fondů a rizikového pojištění. Také jsme si ukázali, jak toto rizikové pojistné na konci roku trvání investice ovlivňuje prostředky na investičním účtu.


V této a následující části porovnáme OPF a RP s investičním pojištěním z hlediska nákladovosti a zobecníme hranici výhodnosti. Budeme postupovat na základě následující úvahy: Předpokládejme, že výkonnost IŽP se rovná OPF. To znamená, že dále budeme srovnávat pouze vliv poplatků a přirozeného pojistného stojících na straně IŽP a konstantního pojistného (brutto) stojícího zprostředkovaně (přes RŽP) na straně OPF.

Budeme tedy hledat výši bruttopojistného, při které se budou tyto dvě strany rovnat. Tím získáme hranici výhodnosti. Ta nám de facto říká, že jestliže najdeme na trhu rizikové pojištění levnější, než je tato hranice, nebude pravděpodobně IŽP výhodnější než kombinace.

Poplatky

Než se začneme podrobněji věnovat výše zmíněné úvaze, pojďme se ještě blíže podívat na dopad poplatků, které se používají u IŽP. Vzhledem k tomu, že jejich vyčíslení je relativně problematické a stanovit je pro všechno produkty a možnosti téměř nemožné, pomůžeme si pomocí ukazatele TANK sestaveného Vítem Kalvodou a Romanem Stuchlíkem. Ten v procentech udává, o kolik je hodnota skutečného produktu nižší než hodnota, kterou by ten samý produkt dosáhl při absenci veškerých poplatků. (při zhodnocení 6% ročně)

Vezměme například, že TANK bude 30 % a hodnota fiktivního produktu (trhu) bez všech poplatků bude na konci 1 000 Kč. Potom dopad poplatků bude činit 300 Kč a skutečný produkt tedy dosáhne pouze na 700 Kč.

Abychom ale mohli porovnávat IŽP a OPF, musíme si uvědomit, že i fond, přes který pojišťovna investuje, je oproti fiktivnímu produktu, tedy trhu, zatížen určitými poplatky (obvykle se jedná o manažerský a vstupní poplatek). I pro něj existuje ukazatel TANK. Jestliže chceme zjistit pouze poplatky vůči OPF na úrovni pojišťovny, odečteme TANK fondu od TANKu IŽP a výsledek vynásobíme výkonností trhu. Tím získáme absolutní hodnotu dopadu poplatků na hodnotu investice.

Tabulka: TANK OPF a výkonnost trhu podle kalkulací jeho autorů

Doba investování

Ukazatel TANK u OPF

Fiktivní produkt (trh)

40 let

33,3%

                      1 968 579 Kč

30 let

25,6%

                      1 005 620 Kč

20 let

17,9%

                         467 913 Kč

10 let

10,3%

                         167 660 Kč

Předpoklady: lineární zhodnocení trhu 6 % p.a., roční pravidelné úložky 12 000 Kč, TER fondu 1,4% – (tedy zhodnocení na úrovni fondu 4,516 %) a vstupní poplatek na úrovni fondu 2,5 %.

Ukažme si, jak bychom provedli výpočet u IŽP, pro které je určen TANK na 30letém horizontu ve výši 35,9 %.

35,9 % – 25,6 % = 10,3 %
10,3 % * 1 005 620 Kč = 103 579 Kč

Interpretace je následující: Trh, neboli fiktivní produkt, který není zatížen žádnými poplatky, by při výše zmíněných předpokladech dosáhl za 30 let částky 1 005 620 Kč. OPF by dosáhl částky o 25,6% nižší, tedy 748 171 Kč, a IŽP o dalších 10,3 % nižší, tedy 644 602 Kč. To je také 35,9 % oproti trhu.

Nicméně i přes toto zjednodušení, které nám pomůže snadněji zhodnotit více produktů vyskytujících se na našem trhu, musíme jeden poplatek u každého jednotlivého produktu stále sledovat. Jedná se o manažerský poplatek, který, jak uvidíme v následující části seriálu, ovlivní výpočet bruttopojistného.

Loading

Vstoupit do diskuze 51 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Sporic obrazovky Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Sporic obrazovky

    1 srpna, 2008

    Po debate pod minulym prispevkem jsem se tesil na pokracovani clanku, cekal jsem fakta, srovnani, seriozni clanek o dalsim aspektu tohoto srovnavaciho serialu. Doslo pouze k predstaveni toho, jak pocitate naklady pomoci ukazatele TANK. Jinymi slovy k definici pojmu. Jinak nic. Tohle bude priserne zdlouhave spaghetti-dilo, jestli to budete (zrejme to patri spis redakci) takhle trhat do clanku s uvodem bez obsahu.

    Odpovědět

  • Adraj

    2 srpna, 2008

    Spořič, woni jen furt remcaj, tak proč takovej článek nenapíšou sami ? Redakce by jej jistě ráda zveřejnila !

    Odpovědět

  • Sporic obrazovky

    3 srpna, 2008

    Uz tomu rozumim, u diskuse bylo opomenuto uvest text: „JE DOVOLENO DISKUTOVATI, POUZE VSAK KLADNE A CHVALICI PRISPEVKY“. Tak to jo, to rozumim, to jsem tu opravdu spatne. A vlastne Bruckner taky nemel kricet na Kolera, ale vbehnout do vapna sama skorovat, kdyz je tak chytrej a kritizuje z lavicky.

    Odpovědět

  • Mr. Burns

    1 srpna, 2008

    Pokud Vaši rezervutvronou část zdecimuje provize zporstredkovateli potažmo pojišťovně + nemalé poplatky proč pořád články tipu – izp, výhodné či ne? Přijde mi to jako kocourkov.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 srpna, 2008

    Dobrý den, pane Burnsi!
    Články tohoto typu jsou užitečné, protože pokud do srovnání zapojíme TER či TANK, mnohému svitne, že počáteční náklady v IŽP jsou přehnaným strašákem, důvodem proč pořád kritici píší o provizích z IŽP. Pokud se totiž IŽP přiměřeně k situaci klienta použije jako součást jeho portfolia, je vše v naprostém pořádku a obě strany jsou spokojeny. Více v článku
    http://www.finmag.cz/clanek/5059/
    kde jsem funkci fenoménu finančního trhu, zvaného IŽP popsal v rozhovoru s Petrem Fejtkem.

    Odpovědět

  • Mr. Burns

    1 srpna, 2008

    Víte, nějak mi pořád neni jasná jedna věc…klient si uzavře IŽP na 30 let dejme tomu na 1 tis. měsíčně a zprostředkovatel schlamstne cca. 14-16 tis. provizi…tomuhle říkáte spoření? Podle mne jen alibisticky argumentujete. Se vší úctou p. Hanzle, nejsem si jistý, zda-li se dožijete konce tohoto dobrodužství…Věřím tomu, že za 30 – 35 let bude spousta neštasných lidí.

    Odpovědět

  • Pavel Hek

    1 srpna, 2008

    Hm, to by mě zajímalo kde se berou ty předpoklady že za 12 kKč p.a. pojistného dostane zprostředkovatel takovou provizi? Mám zkušenosti s prodejem od dvou pojišťoven ale takové provize jsem nikdy neviděl, ostatně jsem rezerotvorné produkty ani neprodával neb nejsem přesvědčen o jejich výhodnosti.
    Mimochodem Mr. Burnsi, souhlasím s Vaším závěrem že za za těch x let bude spousta lidí nešťastná až zjistí že ten slibovaný milion či více jim stačí tak na 5 let.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Pane Heku, provize vycházejí z rozpětí 130 – 195% ročního pojistného, které podle produktu poskytovatel vyplatí externí distribuční síti. Podle vnitřních pravidel přerozdělení pak poradce v síti MLM obdrží svou provizi. Jde tedy o vaši chybu v předpokladu. Správně jste měl vynásobit vstup dvěma.

    Odpovědět

  • Sporic obrazovky

    1 srpna, 2008

    Tady radsi opatrne. Shrnme si dva clanky:
    1) Prvni rikal, ze je RP v ramci IZP levnejsi, nez RP samostatne. (Toto samo o sobe nerika nic o celkove vyhodnosti IZP vuci kombinaci RP+OPF). Dale, ze poplatky v IZP nebudou hrat zasadni roli. (Nesmysl nepodporeny nicim v clanku.)
    2) Druhy zavadi pojmy a metodiku, ktera bude dale pouzita. Neni zde zadny vypocet, zadny argument, zadne srovnani, jen predstaveni metodiky. I tak zde je veta o poplatcich: „Jejich vliv se často přeceňuje“.
    Ale hlavni problem techto dvou clanku je, ze nyni se zavadi relativne korektni srovnani pomoci TANKu, ktere vsak bude opet zohlednovat vysi RP. Tak na co byl prvni clanek? Ciste na opakovani stale jednoho tvrzeni, o kterem ma byt ctenar presvedcen? Stale nema ctenar arugmenty a srovnani, co v celkovem hodnoceni vyjde vyhodneji, nicmene uz dvakrat slysel, ze poplatky nehraji roli a dvakrat byla pouzita cena RP, v samostatnem srovnani komponenty produktu a i pri navrhu srovnani celku.
    Opravdu jsou zrovna takoveto clanky potreba????
    Seriozni publikace, seminarni prace, diplomova prace, disertacni prace, vedecky clanek … mozna i ekonomicky clanek … shrnuje fakta, provadi jejich studii a zavery se uvadi az na zaver!!!
    K Vasi poznamce o pocatecnich nakladech … pro mne by nikdy nebyl argument, kdyby IZP bylo pred RP+OPF vyhodnejsi po 20 letech o nekolik malo tisic a stalo by se vyhodnejsim napriklad az po 15 letech. A celych 15 let bych zil v riziku horsiho vysledku v pripade predcasneho zruseni. Coz je presne vliv pocatecnich poplatku v prvnich 2-3 letech a pripadneho storna. (Poznamka pro autora, toto nebylo negativni vyjadreni k Vasemu clanku, vim ze delate serial, ciste jsem se vyjadroval k poznamce pana Hanzla o prehnanem strasaku – takoveto 15lete riziko je strasakem nikoliv prehnanym.) Srovnani vysledku na konci pojisteni je stejne zavadejici jako srovnavat vyslednou sumu zaplacenou za hypoteku (konst. splatka) vs. uver ze stavebka (nejprve preklenovak, pak uver, dve ruzne castky) bez zohledneni casove hodnoty penez. Prusecik dvou krivek v case by oept vypovedel vice a mozna strasaky zahnal, vysledne castky v zadnem pripade ne.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 srpna, 2008

    Vážený pane Spořiči obrazovky, tu moji obrazovku nijak nešetříte, donutil jste mě reagovat a zaměnit ji s obrazovkou mé reakce.

    Předně je nevhodná narážka na jakousi účelovost tohoto seriálu k obhajobě IŽP jako nosného produktu pro investování. Jak jsem již mnohokrát napsal, má tento produkt být používán přiměřeně i přesto, že jeho dominantní používanou funkcí na trhu bohužel není pojištění rizika s dodatečným, poněkud dražším investováním než přímo přes investiční společnosti. Tou dominantní funkcí je realizace způsobu, jak s chutí dodat klientovi celou šíři finančních produktů, mnohdy provizně balastních a tedy pro klienta extrémně výhodných, chcete-li nízkonákladových s TER blízkým TER trhu, tedy nula. Stručně, klient by se bez IŽP nedočkal čistě rizikové pojistky jinak, než jako pojištění úvěrů, kde by pro vysoké pojistné částky bylo IŽP obludně drahé a proto je mu se značnou nechutí, ale přece jenom někým nabídnuto. Právě tak by se nedočkal cestovního pojištění, nebo pojištění nějaké odpovědnosti. Průměrujeme své provize a tím průměrujeme i poplatky klienta. Na tomto světě je specializace a všichni potřebují specialisty ve výrobě i ve službách. Potřebují tedy i finanční poradce a já opakuji, že finanční poradce má být velmi slušně zaplacen, má mít výsledky a má být vzorem pro své klienty. Těžko by mohl přesvědčit jakýkoliv segment populace že mu může být prospěšný, pokud by neuměl optimalizovat své vlastní výdaje a příjmy.

    Meritum věci není o tom, zda je IŽP lepší než RŽP v kombinaci s OPF, ale o tom, zda zůstane v módě IŽP démonizovat. Myslím tím současně i to, že by mělo zmizet neustálé drmolení o daňových výhodách IŽP a ty obhajitelské řeči o malém nutném zlu u pojistného maximálně do 1.000,- CZK p.m. Klientovi i poradci by mělo být vše jasné. Můj příspěvek nehájí kočkopsa IŽP, ale vyzývá k nadhledu. Poradce má být odpovědný svému klientovi, je tedy povinen pravdu o poplatcích rozkrýt, jinak jde velmi často o zamlčení skutečností, na které má klient právo před podpisem smlouvy, tedy často jde o porušení jeho práv. Není to legální, ani etické a mravně čisté. Proto je pojem legální krádež nepřijatelný. Každý slušný člověk, ať poradce či klient, vždy bude přihlížet k tomu, že byla zneužita informační asymetrie a nadužití IŽP označí za škodu na klientově zájmech. Toto tvrzení samozřejmě platí i pro minimální pojistné, třeba 500,- CZK p.m. Je však současně v bytostném zájmu klienta, aby uměl a chtěl svého poradce nějak zaplatit.

    Je v zájmu celé poradenské obce a samozřejmě primárně v zájmu všech klientů, aby byla definována jiná hranice etického použití IŽP, než dosud. Mělo by dojít k procentuálnímu stanovení maximálně vhodné kvóty do běžného pojistného IŽP daného klienta, vzhledem k celkové běžné částce k optimalizaci. Tato kvóta by byla jak nelineární funkcí bonity klienta, tak i jeho vstupní finanční gramotnosti a osobnostního profilu. Trochu složitá úvaha, ale pokusím se finišovat: každý klient bude mít život tak drahý, s jakou ochotou se vzdělává a jak myslí, aby měl prospěch z finančních informací a byl ochoten je platit. Ochota informace vůbec dostávat je rovněž zajímavý parametr. Vůbec není náhodné, že tato ochota je přímo úměrná potenciálu vytvářet majetek. Tím říkám to, že bez dobrého poradce bude život klienta dražší.

    Za druhé výslovně upozorňuji, že zde nehájím IŽP jako ideální produkt vhodný pro každého. Není například vhodný pro extrémně chudé a extrémně movité osoby. Není vhodný tam, kde nebyly podány podrobné informace o všech jeho funkcích. A už vůbec není vhodný, pokud poradce – rychloprodejce nezná nic jiného, než jeden produkt v deseti variacích, po každé pro jinou pojišťovnu, ale k jednomu pláči. Pokud zná a je oprávněn sjednávat i levnější produkty k investování, není to jen k pláči. To už je také na soud. Ale to je jiná kapitola a já jsem se zavázal, že o tom nebudu adresně psát, než moji někteří noví klienti dostanou odškodné v řádu několika milionů CZK. Víte, IŽP je fenomén doby. Divný kočkopes, lákadlo, démon, plnič statistik, ale též báječný produkt pro většinu klientů. Když se správně a přiměřeně použije, navzdory TER či TANK. Nejde totiž ani zdaleka jen o ekonomické, chcete-li nákladové souvislosti.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 srpna, 2008

    Abych to upřesnil, v ideálním případě o tom adresně nikdy nenapíšu. Tiché řešení odškodnění je v zájmu všech zúčastněných stran a celého trhu finančního poradenství. Vůbec totiž nejde o konkurenční boj. Jde o o mnohem více: aby podvedený, ale odškodněný člověk vůbec ještě někdy chtěl nějakého finančního poradce.

    Odpovědět

  • Sporic obrazovky

    2 srpna, 2008

    Vazeny pane Hanzle, je mi lito, ze reagujete na neco jineho, nez jsem psal, vzal jste to naprosto z gruntu a v reakci jiste mate mnoho pravdy, ale to ponechte do nejakeho Vaseho clanku, ktery jiste bude fundovany a ja jsem pevne presvedcen, ze lepsi nez prozatim ty dva clanky ze serialu. Takze abych jen upresnil:
    Vy jste napsal: „Články tohoto typu jsou užitečné, protože pokud do srovnání zapojíme TER či TANK, mnohému svitne, že počáteční náklady v IŽP jsou přehnaným strašákem“
    Ja Vam na to reagoval zduvodnenim, proc nesouhlasim, ze zrovna tyto dva clanky jsou uzitecne. Jednoduse nic uzitecneho neprinesly, neprinesly zadne zavery, prinesly vsak jiz predbezne soudy.
    Tudiz opravdu neni nutne obhajovat sve davno ci nedavno opakovane publikovane nazory, ja je znam. Neni nutne rozvadet debatu na otazku mravnosti a etiky. To jsou strasne zajimava temata, ale jiste budete souhlasit, ze by debata o nich zabarala cely web na dlouhe mesice. Za svou reakci na Vas nazor o uzitecnosti si stojim, je podporena argumenatci a nenasel jsem ve Vasi kontraargumentaci nic, co by ji jakkoliv zpochybnilo.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Znovu se na váš text dívám a souhlasím, že vaše ohrazení je na místě. Počkejme si na to, k jakým závěrům dojde pan autor seriálu. Přeji pěkný víkend.

    Odpovědět

  • Autor

    2 srpna, 2008

    Vzhledem k tomu, že se bavíme stále o tom samém, pokusím se vysvětlit mé stanovisko k poplatkům ještě jednou. Nesnažím se tvrdit, že jsou nízké nebo dokonce zanedbatelné, ale tvrdím, jak říká např. titulek, že se jejich vliv občas přeceňuje. Proč? Jde o to, že podle mého názoru můžeme rozdělit představy o IŽP do 3 fází. 1. Čtenář nemá ponětí o co se jedná a mění střídavě názory na tento produkt podle toho jakým směrem jsou laděny články, které čte. 2 fáze – začíná se o problematiku blíže zajímat, postupně zjistí, že poplatky spojené s IŽP jsou obrovsky vysoké a neúnosné a tím je produkt odepsán. Touto fázi to obvykle končí. Snažím se tedy ukázat čtenáři, proč je důležité pochopit všechny souvislosti, protože pokud začne být dostatečně objektivní a začne se zabývat problematikou s nadhledem, zjistí, že existuje něco, čemu se říká rizikové pojistné a to může zamíchat kartami natolik, že vzniknou situace, kdy může být IŽP výhodnější.
    Bohužel mě Vašimi příspěvky stavíte do role obhájce IŽP což se mi příliš nelíbí. Pouze se snažím o objektivní přístup.
    Dále bych chtěl znovu upozornit, že porovnáváme de facto IŽP s OPF a ten také není bez poplatků a také (především vlivem TERu) jsou dost vysoké. Myslím, že na to stále zapomínáme. Co se týče TANKu, tak ten samozřejmě uvádí pouze výši poplatků a RP vůbec nezohledňuje. Z toho důvodu první článek.
    Pokud se vyjádřím k Vaší poznámce o časové hodnotě peněz. Porovnávám resp. podle metodiky, kterou jsem uvedl v úvodu (pokud jste si jí přečetl, je dost zřejmé, že následovat bude už pouze jeden článek a nebude se tedy jednat o nějaké sáhodlouhé dílo, jak spekulujete) 2 částky, kterou by tyto produkty měly dosáhnout v budoucnu a jsou tedy převedeny ke stejnému časovému okamžiku. Je potřeba si uvědomit, že jsou všechny platby z hlediska času stále stejné a rovnaké.(12 000 Kč ročně) Pokud mluvíte o hypotéce, je u ní rozdíl v tom, že je potřeba jednotlivé platby (např. u hyp. s konstantní anuitou vs. úmorem) převézt ke stejnému časovému okamžiku (ať už pomocí diskontování na současnou hodnotu nebo na budoucí nebo na jakoukoliv jinou to je celkem jedno) proto, že platíte různé částky v čase. To je ale přece podstatný rozdíl. Tím bych chtěl říci, že Vaše poznámka je nesmyslná. (jestli máte jiný názor, rád se poučím)
    Jak už bylo řečeno, srovnání se dočkáte, ale pokud čekáte porovnání konkrétních produktů tak Vám rád ušetřím čas i námahu. Nemusíte ho vůbec číst, protože jde především o princip, o stanovení určitých hranic výhodnosti a především o to přistupovat k problematice objektivně.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Cituji:
    „že existuje něco, čemu se říká rizikové pojistné a to může zamíchat kartami natolik, že vzniknou situace, kdy může být IŽP výhodnější.“
    Zatím jste nic nedokázal. Zatím mám podobný názor jako Spořič.

    Odpovědět

  • Autor

    2 srpna, 2008

    Myslím, že už v prvním dílu jsme se s panem spořičem shodli na tom, že RP v rámci IŽP je levnější. Berme to tedy jako fakt. Co to znamená? To znamená, že to může IŽP zvýhodnit natolik, že bude i celkově výhodnější.
    Počkejte si na závěr, i když už předem vím, že Vás naprosto neuspokojí.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Jen opakuji, že jste své tvrzení o výhodnosti IŽP za určitých podmínek zatím nedokázal. Takže ho zatím neakceptuji.

    Odpovědět

  • Autor

    2 srpna, 2008

    Ano chápu Vás a máte pravdu. Ale pokud jste si pozorně přečetl co je mým cílem víte tedy, že je to stanovit určitou hranici výhodnosti. (to znamená, že může, připusťte tu možnost být IŽP výhodnější. Já netvrdím, že je. Třeba takové vůbec neexistuje) To také v dalším díle, podle toho jak jsem to v tomto popsal, provedu. Ale znovu opakuji, nečekejte konkrétní produkty.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    O konkrétní produkty nejde. I když jde.:-)
    Jsem zvědav, jak dopadne Vaše hledání hranice výhodnosti. Jsem však skeptický.

    Odpovědět

  • Sporic obrazovky

    3 srpna, 2008

    K poplatkum:
    Ja Vas vrtam do nejake role? A ze vy netvrdite \“to\“, ale snazite se rict \“ono\“? Ale jdete, vzdyt do svych nazoru vpisuji Vase presne citace, tak se je nesnazte nyni premotavat, co jste tim myslel, to jste tedy tak mel napsat primo do clanku. Prestante menit verze. Jeste jednou, toto je Vase citace: \“O výhodnosti IŽP oproti kombinaci nerozhodují v konečném důsledku vysoké poplatky\“. Ano, OPF ma poplatky, proto je tu TANK. Ale IZP investuje do OPF a proto plati tyto poplatky take + sve (i provizni) poplatky. TANK30 u vyvazeneho OPF portfolia je 19,27%, TANK30 na IZP je v pasmu 30,51% – 55,61%. Ve Vasem priklade to dela rozdily v absolutnich castkach v pasmu 113031-365442Kc. Tj. v pripade jednoho IZP mate na RP 113tisKc a v pripade druheho IZP muzete mit k dispozici 365tisKc na RP. Takze situace je radikalne jina pro kazdy jednotlivy produkt a tyto radikalni rozdily zpusobuji JEN A JEN POPLATKY!!! Proto je prosim nezlechcujte, netvrdte, ze s ejejich role precenuje a podobne nesmysly, ctvrtmilionovy rozdil neni preceni vlivu ci vyznamu.
    Analogie s hypotekou byla z Vasi strany naprosto nepochopena, samozrejme jsem se nesnazil nic rict o casove hodnote penez v pripade sporu IZP vs. OPF+RP, ale o pochybnosti srovnavat vyhodnost (vynosnost) produktu ukazateli (celkova zaplacena castka u hypa; celkova nasporena castka u pojistek a investic). Vysvetloval jsam, ze problem je v tom, je-li IZP v jistem nastaveni ve finalni castce na horizontu 20 let o krapet lepsi, ale pred tim jsem 15 ci i 18 let zil v tom, ze predcasne ukonceni je pro mne mene vyhodne oproti variante OPF+RP, pak je to velmi mala naplast. Predcasne ukoneni preci neni nic nepravdepodobneho. Proto srovnani pouze vysledne castky bez srovavani celeho pribehu je stejne nesmyslne, jako srovnavani celkove zaplacenych castek u hypa.
    To, ze se Vam nelibi, ze ja Vas stavim do role zastance IZP, to by mel byt spis impuls zabyvat se vlastnimi clanky, jestli v nich nevezi neco, co k takovemu presvedceni vede ctenare. Ja jsme veskera sva tvrzeni vzdy v techto debatach oprel o hmatatelne veci. Predevsim citace ve Vasich clancich. Je na Vas, jakou miru sebereflexe pripustite. Kazdpadne nemam zadny duvod Vas do zadne role stavet, neznam Vas, proc bych se do Vas pouste. Finacni uzitek mohu mit z prezence sveho nazoru na Vase clanky taktez nulovy. Zkuste si spis dat v clancich na neco pozor, treba se pak nebudou objevovat v diskusich takovyto sporicove.

    Odpovědět

  • Autor

    3 srpna, 2008

    Trochu mě mrzí, že podstata celé naší vzájemné diskuze se týká především jedné věty, kterou jste tady už několikrát uvedl (zběžně jsem prošel Vaše příspěvky a myslím, že je to jediná citace z článku, kterou používáte – „O výhodnosti IŽP oproti kombinaci nerozhodují v konečném důsledku vysoké poplatky…“). Už jednou jste mi napsal, že to bylo velice neopatrné tvrzení (a jistě máte pravdu). Proč jsem to tak napsal, jsem se snažil již několikrát osvětlit. Nicméně pokud bych dal větší pozor a napsal bych, že o výhodnosti IŽP oproti kombinaci rozhoduje kromě vysokých poplatků i částečně rizikové pojistné (nebo něco v podobném smyslu) neměli bychom se prakticky o čem bavit. Podobná situace s tvrzením… jejich vliv se často přeceňuje. (v podstatě se jedná o to samé)
    Co se týče mého nepochopení s časovou hodnotou. Přečetl jsem si důkladněji tuto část Vašeho příspěvku a je to tak. Děkuji za bližší osvětlení.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    1 srpna, 2008

    Ty počáteční náklady jsou opravdu v dlouhém horizontu obsazeny do vedlejší role.Tu hlavní hraje TER.Ale pokud máme dva produkty s podobným TERem,tak mohou být jazýčkem na vahách celkové nákladovosti produktu.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 srpna, 2008

    Důležité je, že KŽP a IŽP dovolily, aby se v oblasti osobních financí uživila individua pochybných praktik. Naprosta většina IŽP je zneužita, slouží k přesunu klientových peněz do kapsy tzv. poradců.
    Pokud někdo chce očistit tuto branži, musí prakticky zrušit IŽP. Což je samozřejmě nereálné. Proto se musíme smířit s tím, že finanční poradci budou na nejnižších stupních společenského postavení.
    Proto se asi budou dělit poradci na ty dělající IŽP a nedělající IŽP. Těm druhým držím palce.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    2 srpna, 2008

    Nákladovost a celková výhodnost pro klienta nejsou synonyma.Rezervotvorné pojistky,které roztočily provizní spirálu,jsou příčinou,proč náš obor nemá nejlpší jméno u veřejnosti.Ale na druhou stranu se držme faktů.Pokud nějaký zastánce IŽP řekne,že rozhodující je TER,tak mu musíme dát za pravdu.Ony některé ty Life cycly nejsou zrovna z nejlevnějších krajů.TER 2,81% ,pak udělá TANK 30 41%.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    No – daňově a právně také IŽP nejsou rovny OPF. Tzn., že máme další aspekty proti i při shodném TER. A určitě by se jich našlo více. Prostě nevidím jiný důvod sekat IŽP, než provize, provize, provize. Dejme tomu, že se najdou jedinci, kteří kientovi vysvětlí, jak si je klient přes IŽP zaplatí. Proč potom používat IŽP? Proč neučit klienty, aby si rovnou zaplatili svého poradce? Že by to plno klientů neudělalo? Pokud by viděli, že ti klienti, co zaplatili, by ze služeb poradce něco měli, tak by časem rádi zaplatili také. Takhle se ročně miliardy korun stěhují z klientových kapes do kapes zprostředkovatelů. Vždyť to je v podstatě podvod na klientech…
    Alespoň z 99,9 procent. I to, že MiFID nepostihuje investice do IŽP je dosti tristní a hovoří za vše.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    2 srpna, 2008

    Nákladovost a celková výhodnost pro klienta nejsou synonyma.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Ano, spíše jsou opozita.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Pane Jiří,
    jistě si vzpomenete na dávné argumenty Víta Kalvody či Jana Lenera, že klient není hoden předplatit si investování s dozorem. Ale on se ten klient také vyvíjí a dnes ten fešácký kriminál potřebuje, i když pravda je to oklikou a dražší, než by to bylo přímo. Budeme-li mu dnes přiměřeně přidávat do portfolia též IŽP a on bude tuto formu platby za služby (po jejím vysvětlení) akceptovat, můžeme jej (chtít i moci) obsluhovat a zítra mu přidat certifikáty. OPF samozřejmě už má, pokud jsme šli etickou cestou. Váš utopistický názor, že finančně nevyspělá populace bude v roce 2008 tohoto letopočtu následovat veřejného příkladu a začne přímo platit za poradenství, by byl správný pokud by platilo, že se na klienta bude usmívat nějaký poradce z billboardu, připíše tam své výsledky a odkaz na svůj telefon a nebudou to vyhozené peníze. Ani nevíte, jak moc bych si to přál. Ale jsem realista a vím, že bez sofistikované inzerce to nejde a klienti se reklamě vysmívají. Mimochodem, proč podle vás marním čas psaním článků a nesedím u klientů? Jinou věcí je, co jste patrně myslel, lavinovitá spontánní doporučení. Ale opět se ptám: jste si opravdu jist, že většinová česká duše přeje sousedovi prospěch, který má ze svého poradce? Myslíte, že klient bude pobíhat po známých a nadšeně vyprávět o svých finančních poměrech a úspěších? Jde o dlouhý proces a velmi souvisí s mentalitou populace. Klient potřebuje velmi známou a silnou osobnost, kterou každý zná. Teprve pak na ni kdykoliv zavede hovor, hrdý na to, že je tou osobností obsluhován. Jinak se bojí výsměchu Franty z hospody, že Franta stejně žádné peníze nemá a tak poradce nepotřebuje, případně strachu Petra z kanclu, že zase půjde jen o nové výdaje a zejména do předražených produktů bez odpovídající přidané hodnoty poradce, pardon, zprostředkovatele.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    Dobrý den Pavle,
    možná jste si všiml, že píšu o nereálnosti zrušení IŽP.
    Pokud si vezmeme, že za IŽP se vyplatilo loni na provizích tuším něco přes 3 mld CZK, rok předtím to bude také nějaká ta miliarda, atd., dostávám se k úvahám, kolik IŽP dožije, kolik IŽP je předčasně zrušeno a kolik IŽP je nastaveno dle potřeb klienta? Pokud vezmu v úvahu odhady, vychází mi, že lidé vyhazují miliardy, které by jinak mohli mít ve svém majetku.
    Možná jste si všiml, že nejsem kategoricky proti IŽP, ale nevidím řešení, jak zabránit zneužívání. Myslet si, že vzdělávání něčemu pomůže, je rovněž dle mého názoru utopie.
    Proto si myslím, že svobodná volba poradce ignorovat IŽP je tou nejlepší cestou.
    Pokud jde o filosofii používání IŽP u jakýchkoli klientů, opět nevidím důvod k používání, leda si nechat zaplatit svůj čas. Ovšem jsem zastáncem svobodného rozhodnutí. Pokud totiž lidé nepocítí důsledky svého svobodného rozhodování, nemohou se posouvat a vyvíjet dopředu. Tak fungoval soucialismus, řešil za lidi mnoho věcí. Výsledkem bylo zaostání v mnoha oblastech.

    Odpovědět

  • Adam Chmiel

    2 srpna, 2008

    Dobrý den,
    domnívám se, že vzdělání širší veřejnosti v tomto oboru by pozici poradenství velmi prospělo. Stačí se zamyslet na tím, kolik věcí v životě berete jako samozřejmost jen proto, že Vás to ve škole naučili. Samozřejmě zde hovořím o vzdělání na bází nezávislých institucí a nikoliv o některých „školeních“ zprostředkovatelských firem(dokáži si i představit ekonomii jako předmět někde ve vyšších ročnících základních škol)Je totiž neoddiskutovatelnou pravdou, že když umíte alespoň základy něčeho je pro vás snazší pochopit i složitější věci. A konečně věřím i v to, že pouhé základy tohoto oboru by snížily informační asymetrii mezi zprostředkovateli a klienty což by mohlo dopomoci k odhalení a vymýcení „lovců provizí“.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    To si myslíte, že když nějaká instituce by uspořádala školení ohledně osobních financí pro veřejnost, lidé by se tlačili, aby byli vzdělanější? A následkem toho že by se zprostředkovatelům nedařilo tolik prodávat IŽP?
    Dokud bude prodej IŽP výhodný kšeft, zprostředkovatel si vymyslí cokoli, aby prodal. Prostudujte si případ „Štork“.

  • Adam Chmiel

    3 srpna, 2008

    Štork není případ na řešení ze směru klientů. Takové případy jsou hrubým selháním systému.
    Šlo mi o to, že pokud lidé budou mít alespoň povědomí o jistých zákonitostech pojištění (trhů, investic, úvěrů,…)tak spíše poznají, že „něco nehraje“, než když o tom nikdy neslyšeli.
    Opravdu nežiji v utopické představě, že se masa lidí požene na přednášku o osobních financích a proto je potřeba nalézt jiný způsob jak to lidem přiblížit (nicméně, kolik lidí jezdí na „školení“ ZFP a ještě si za to zaplatí?). Stejně tak si nemyslím, že vzdělání v tomto směru je všelék, a že vše vyřeší. Domnívám se však, že opravdu může pomoci.

  • Anonym

    3 srpna, 2008

    Otázkou je nakolik pomoci. Kolikrát jste zkoušel něco vysvětlit?:-)

  • Marek

    2 srpna, 2008

    Nevím jak vy, ale myslím si, že využívání IŽP čistě na zajištění rizika smrti, pokud p.č. nepřesahuje horentních peněz je pro klienta zcela optimálním řešením s využitím daní, ačkoliv při srážce z daní není ani co srážet, protože klient chytře využíval 90 % pojistného na rizika. Jsou pojišťovny, které jsou se svými produkty opravdu konkurence schopné, tím mluvím o Avivě nebo ČS.
    IŽP se neustále vyvíjí. Oproti minulosti, kde klient požadoval zajistit svou rodinu na 2 mil. a stálo ho to 2 500 Kč měsíčně, tak dnes na trhu lze toto samé pořídit do 1 200 Kč.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    A proč za 1 200 CZK/M, když to jde levněji…
    Sám říkáte – pojistné produkty se vylepšují. Proč díky rezervotvornému pojištění klienta uvrtat do jednoho IŽP (zrušením tratí), když můžeme použít rizikovku a při objevení lepšího produktu klienta přepojistit s minimální ztrátou.

    Odpovědět

  • Marek

    2 srpna, 2008

    Kdo jsou Vaši klienti? Jaká příjmová skupina?
    Mými klienty jsou lidé s průměrnými příjmy bez aktiv, které by mě umožnilo je akumulovat do zajímavých investic. Každého klienta se ptám na kolik je ceněn mě odměnit a věřte mi, že 99% klientů není schopno mě odměnit finančně, a proto hledám kompromis jako kolega Hanzl apod., tedy zakomponuji do jejich FP IŽP do max. 1200 Kč/M jako zajištění. Díky tomu mohou využívat pravidelné investice a jiné produkty včetně náležitého servisu. Pokud bude situace jiná, čemuž věřím, pak si nechám službu zaplatit. A nebojte se IŽP využívám s horních příček Tanku.

    Odpovědět

  • Anonym

    2 srpna, 2008

    1. Vám nejsou schopni zaplatit, ale pojišťovně ano, přitom ta pro ně toho moc neudělá. Vědí opravdu, jak a kam tečou peníze?
    2. Za IŽP máte jednorázovou odměnu. Servis tedy děláte téměř zadarmo. Ušlechtilé.

    Odpovědět

  • Marek

    2 srpna, 2008

    Jednorázově mě nejsou schopni zaplatit to máte pravdu. Servis máji u mě předplacen doporučením.

    Odpovědět

  • Jiri Hlisnikovsky

    3 srpna, 2008

    Doporuceni jednou dojdou. Rekl bych, ze brzo.

    Odpovědět

  • Marek

    3 srpna, 2008

    Podle čeho soudíte? Neodpověděl jste mi, kdo jsou Vaši klienti pane Hliníkovský?

    Odpovědět

  • Anonym

    3 srpna, 2008

    Odpovím Vám takto. Rozhodl jsem se, že nebudu prodávat IŽP. Rozhodnutí se nevztahuje se na IŽP nastavitelné jako rizikovka a na IŽP v rámci zaměstnaneckých příspěvků.

    Odpovědět

  • Marek

    3 srpna, 2008

    „Rozhodnutí se nevztahuje se na IŽP nastavitelné jako rizikovka“
    A to přesněji znamená? Jaká IŽP využíváte nejčastěji?

    Odpovědět

  • Jiří Hlisnikovský

    3 srpna, 2008

    Už nepoužívám žádné – kromě Flexi Invest 2008, která se dá nastavit jako rizikovka.

  • Pavel

    4 srpna, 2008

    Opět bouřlivá diskuze pojišťováků a rádoby finančních poradců. Nemám nic proti IŽP, dokonce jsem jeho zastáncem. Ale otázka, která by měla případné zájemce o IŽP trápit, je kam pro něj. Nechci se tady zamýšlet nad konkrétníma společnostma většinou mající v názvu tři písmena a slova jako consulting apod. Ani nad tím jak získavají svoje klienty. Pan Hanzel tady zmínil docela vysoké odměny zprostředkovatelů těchto nejmenovaných společností. Když zapojíme selský rozum, kdo nakonec zaplatí tyto vysokonákladové produkty šité na míru právě těmto společnostem? Je to jako kupovat si nějakou věc přes dvě, tři ruky a ne přímo od zdroje. Osobně bych si od těchto nejmenovaných společností nic nekoupil. Pánové z těchto společností, bez urážky:

    Odpovědět

  • Radek

    4 srpna, 2008

    Problém je, že když půjdete přímo na pojišťovnu, tak IŽP stejně levněji neseženete. Jen místo finančnímu zprostředkovateli zaplatíte více pojišťovně.

    Odpovědět

  • Pavel

    4 srpna, 2008

    Nemůžu s Vámi souhlasit, pokud se jedná a počáteční náklady, a do nich se mimo jiné výrazně promítají provize zprostředkovatelů, tak je rozdíl jestli klient bude „platit“ 12%, 50% nebo 190%. Tyto náklady vždy zaplatí klient.

    Odpovědět

  • Radek

    4 srpna, 2008

    Vyveďte mě prosím kdyžtak z omylu, ale mám za to, že počáteční poplatky se váží na produkt a nejsou závislé od distribučního kanálu. To, že slouží především k výplatě provizí, je nesporné. Ale jsem přesvědčen, že když si stejné IŽP koupíte u zprostředkovatele a přímo u pojišťovny, zaplatíte naprosto stejné poplatky.

    Odpovědět

  • Pavel

    4 srpna, 2008

    Veškeré náklady na vznik, správu, případné změny apod. jednoduše nese klient, a jestli pojišťovna u stejného nebo obdobného produktu vyplácí různé provize, tak je zase zaplatí klient. Pojišťovně je samozrejmě jedno odkud teče produkce, ale pokud si klient koupí třeba IŽP za 1000 Kč, pojišťovna vyplatí provizi v závislosti na distr. kanálu 6000 Kč, 14000 Kč nebo taky 23000 Kč. Ve finále to, ale zaplatí klient. Pojišťovna může na provizích maximálně ušetřit, ale ne prodělat.

    Odpovědět

  • Radek

    4 srpna, 2008

    S tím v zásadě souhlasím. Ovšem to, o čem jsem přesvědčen, je to, že pojišťovna si účtuje kupříkladu počáteční poplatky ve výši dvojnásobku ročního pojistného. Z toho buď zaplatí zprostředkovatele (např. 1,5násobek pojistného), nebo ho nezaplatí, když si IŽP sjednáte na pobočce. Ale tak jako tak zaplatíte počáteční poplatky ve výši 2násobku ročního pojistného.

    Odpovědět

  • Pavel

    5 srpna, 2008

    Nevím o tom, že by si pojišťovny účtovali 2x ročního pojistného nebo možná jak která. Spíše ale ne. Hodně určitě záleží na tarifu, co obsahuje, apod. Nedá se to srovnávat třeby s tím, že když klient smlouvu zruší do 2 nebo 3 let, že nemá nárok na odbytné. U IŽP tyto lhůty stejně ani neplatí, protože to je zcela odlišný produk co do vytváření rezervy ve srovnání s KŽP. Znám případy, kdy člověk dostal i po roce u IŽP relativně slušné odbytné!

    Odpovědět

  • Vypravěč

    5 srpna, 2008

    Byl, žil jednou jeden král a ten se Král Finančního království jmenoval. Tento král tři dcery měl a bohatým synům králů je pro(v)dat chtěl. I nechal slyset do okolí, že velkým bálem své chtění zavrcholí. Nechal pozvat prince, bohatýry, krále, s vábením, že nepozbydou málem. Inu, uskutečníl se tedy velký bál, na kterém každý s nápadníku s dcerou krále tancoval. A o nákladavosti krále na provdání dcer a jak to dopadlo se dočtete v dalším pokračování našeho seriálu. Již brzy !!!

    Odpovědět