CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Roman Dvořák

24. 01. 2008

16 komentářů

Dividendy místo penzí

 


 

Vysoká dividenda se stala současným hitem. Nový daňový zákon, růst ziskovosti, likvidity a velikosti firem, nedostatek investičních příležitostí a stárnutí populace vedou k růstu dividendy a počtu firem, které ji vyplácejí. Takový způsob investování má ovšem daleko od ideálního financování důchodu.

O´Higginsův experiment
O tom, že akcie s vysokou dividendou nejsou pokaždé zárukou nejlepších výsledků se přesvědčil Michael B. O´Higgins, autor knihy Beating the Dow. O´Higgins sestavil portfolio z deseti akcií vybraných z indexu DJIA, které měly nejvyšší dividendový výnos. Každý rok mohl akcie v portfoliu vyměnit za jiné, aby dodržel pravidlo deseti s nejvyšším dividendovým výnosem.

Za období 1990 až 1997, s výjimkou roku 1996, měl vždy lepší výkonnost než index DJIA a S&P500. V letech 1997 až 1999, kdy byly největšími tahouny růstové akcie, jeho portfolio za celým trhem výrazně zaostávalo. V roce 1999 například vydělalo jen něco přes dvě procenta, zatímco oba indexy přibližně desetkrát tolik. Na medvědím trhu, který bezprostředně následoval, O´Higginsovy akcie klesaly méně než oba indexy. V nejhorším roce 2002 O´Higgins ztrácel jen polovinu toho co index DJIA. Při změně trendů v roce 2003 ale trhy opět nepřekonal. Za období 14 let dosahovalo O´Higginsovo portfolio průměrné roční výkonnosti 13,2 % p.a. proti 12,7% p.a. indexu DJIA a 10,9% indexu S&P500.

O´Higginsův smělý pokus nedokazuje, že by jeho strategie vedla ke konzistentně lepším výsledkům. Naopak, co mu lze v prvé řadě vytknout, je extrémně nízký počet titulů v portfoliu. Stačilo, aby jedna z deseti vybraných akcií měla horší výkonnost a svezlo se s ní celé portfolio. To se samozřejmě několikrát stalo.

Později svůj pokus ještě "vylepšil", když přišel s nápadem vybírat pouze pět akcií! Ačkoli je jeho snaha najít novou cestu k překonání trhu záslužná, přítomnost nesystematického rizika, kterému se profesionálové automaticky vyhýbají diverzifikací, jeho experiment shazuje.

REKLAMA

Za období, které je mnohem delší než O´Higginsův experiment, má dividenda skutečně velký podíl na celkovém zhodnocení akciových trhů, avšak neplatí, aby akcie s vyšší dividendou přinášely dlouhodobě lepší výkonnost. Jak uvádí Fama a French, efekt dividendy byl u velkých hodnotových společností velmi silný v letech 1926 až 1963. K průměrnému ročnímu zhodnocení 10,46 % p.a. přispívala dividenda ze 45%! Malé hodnotové firmy dosáhly za stejné období vyššího průměrného zhodnocení 11,61 % p.a. s přispěním dividendy ve výši 31 %.

Za jiné dlouhé období, 1963 až 2003 rostly akcie velkých hodnotových firem o 12,67 % p.a., z toho ze 38 % zásluhou dividendy. Malé firmy rostly opět rychleji, tempem 16,69 % p.a. a s menším podílem dividendy ve výši asi 18 %. Podobnou statistiku o psech, jak se říká akciím s nejvyšší dividendou, na stránkách jejich příznivců pochopitelně nenajdeme.

Poražení psi
Je zajímavé vrátit se k roku 2003, kdy O´Higginsovo portfolio nepřekonalo oba indexy. V důsledku nového daňového zákona přitom vzrostl v tomto roce počet společností, které začaly vyplácet dividendu a které ji zvýšily.

Účetní skandály a bankroty velkých firem v roce 2002 přiměly americké politiky ke změnám zákona na ochranu investora a k úpravě daní. Prezident Bush v té době vystoupil na ochranu svých voličů, když veřejně odsoudil dvojí zdanění zisků. V té době odváděly firmy daň ze zisku ve výši 35 % a investoři z vyplacené dividendy až 38 %. Celková daň z dividendy tak byla ve Spojených státech druhá nejvyšší ze všech zemí OECD.

REKLAMA

Nový daňový zákon platný od roku 2003 nahrával výplatě dividendy. Firmy mohly ušetřit na dani, když ze zisku nevyplatí jen bonusy, ale také dividendy, protože z nich neplatí sociální ani zdravotní pojištění a zároveň z nich odvedou nižší daň než z bonusů. Investorům klesla daň dividendy z 38 % na 15 % s podmínkou dodržení časového testu. Ti s nízkými příjmy byli zvýhodněni ještě víc. Do konce tohoto roku jsou povinni odvádět jen 5% daň z dividendy, která jim navíc od příštího roku bude zcela prominuta.

Ačkoli se dalo očekávat, že akcie firem, které vyplácející dividendu, porostou v důsledku nového zákona rychleji, nestalo se tak. Všech 356 společností z indexu S&P500, které vyplácely dividendu, vzrostlo v první polovině roku 2003 v průměru o 10,2 %, zatímco firmy, které dividendu nevyplácely, o 28,7 %.

Výrazně pozadu zůstali psi i v následujících letech. V roce 2004 vzrostly jen o 0,5 %, zatímco index DJIA o 3,1 % a index S&P500 o 9%. Rok 2005 pro psy dopadl katastrofou, když se naplno projevilo specifické riziko, před kterým nejsou chráněni. Akcie General Motors, které nesly v indexu druhý nejvyšší dividendový výnos, propadly o více než 50 %. Bilance: psi -8,9%, DJIA -0,6 % a S&P500 +3 %.

Strategie pro důchod
Značně vyhladovělí psi se teprve v loňském roce pořádně nažrali. Jejich momentální nadvýkonnost zvýšila popularitu strategií, které se zaměřují na vysoké dividendy. Pod vlivem posledních čísel posiluje přesvědčení, že jsou akcie vyplácející dividendu jakési kvazi dluhopisy, které důchodcům budou přinášet pevný příjem. V 90. letech, kdy klesal počet firem vyplácejících dividendu, podobné myšlenky napadaly málokoho. Akcie s vysokou dividendou ale nemohou suplovat dluhopisy z následujících důvodů:

1) Ztrátu z akcií nemusí pokrýt ani vyšší dividendový výnos. Připomeňme si, že psi v roce 2005 nesli průměrný dividendový výnos 4,8 %, ale ztratili téměř 9 %. Celý index DJIA měl průměrný dividendový výnos 2,7 % a ztrácel necelé procento. Rozdíl ve výkonnosti je mnohem větší než v dividendovém výnosu.
2) Akcie s nejvyšší dividendou pocházejí ze sektorů citlivějších na ekonomické cykly. Mezi psy najdeme hodně finančních titulů, které citlivěji reagují na růst inflace, ochlazování nemovitostního trhu a růst nesplácených hypoték.
3) Na rozdíl od kupónu jsou dividendy nestabilním a nejistým zdrojem příjmu.

Vysoké dividendy tedy nejsou nejvhodnější strategií na důchod. Na straně druhé nemá ani smysl se akciím, které vyplácejí dividendy, vyhýbat. Také druhá strategie by totiž vedla k nediverzifikovanému portfoliu, protože společnosti, které vyplácejí dividendy, mají nevětší podíl na tržní kapitalizaci.

Přes kontroverzní výsledky si strategie psů našla svoje příznivce, kteří vymýšlejí její další variace. Kromě "strategie štěňat", u které se ze psů vybere pět akcií s nejnižší cenou, přišel Robert Shead s "bláznivou čtyřkou", u které jedno štěně vyřadí. To je v pořádku, dokud se tyto strategie nebudou vydávat za něco, čím nejsou – řešením na penzi.

Loading

Vstoupit do diskuze 16 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Mohou investoři najít ziskovost v akciích obranného průmyslu

Investoři často hledají výnosy v akciích obranných společností v období zvýšeného geopolitického napětí, jelikož jsou tyto společnosti připraveny těžit ze zvýšených vládních výdajů na obranu a bezpečnostní opatření. V roce 2024, kdy geopolitické napětí stále pokračuje, by akcie obranných společností mohly být pro investory atraktivní příležitostí. Zde […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Traxler

    27 června, 2007

    Rekl bych, ze tady michame vice veci dohromady. Jedna vec jsou strategie, ktere se snazi o outperformance oproti trhu. Mezi ne patri i popisovany vyber dividendovych titulu. Tato strategie funguje jen v urcitych fazich trhu, jak autor popisuje.
    Uplne jina vec je ale sestavit portfolio, ze ktereho ma byt cerpana financni renta. Zde se dividendove tituly nepouzivaji z duvodu „snahy o outperformance“, ale protoze vyplaci pravidelne dividendy a maji stabilnejsi vyvoj (mensi volatilitu).

    Jinak se zavery autora (jestli jsem Vas Romane dobre pochopil) souhlasim. Portfolio „na penzi“ by podle me melo sestavat z dluhopisu i dividendovych akcii + ja bych primichal nejake REITs a strukturovane dluhopisy, ale to uz se dosatvame jinam.

    Kazdopadne diky za clanek. 😉

    Odpovědět

  • L. Konečný

    27 června, 2007

    Pan Traxler má zde zase jednou pravdu = u dividend na důchod se nehledá růst kurzů akcií.
    Né že né , jak myslí pan Dvořák , ale dividendy jsou opravdu jednou z nejlepších investicí pro důchod a 2x až 4x výnosnější než důchodové pojištění. Kdo má dividend dostatek , muže jíti ve 30 , 40 do důchodu a žíti jen z dividend a ten důchod v 65 už nebude potřebovat. Kdo chce dividendy na důchod , ten se vůbec nestará o růst kurzů akcií , ani o velký krach akcií 2000-2002 a drží ty akcie celý život nonstop , jestli nehrozí firmě zavření. Na dividendy na důchod jsou nejlepší akcie velkých bank Britanie a USA , jejich dividendy ( 3% až 4% z kurzu ) rostou teměř +10% ročně , zatimco důchod poroste téměř 0% ročně. Je dokonce velká výhoda , když ty akcie nerostou , protože aspoň je každý rok až do důchodu mužeme levně přikupovat. A narozdíl od důchodu , ty akcie po nás mohou děti dědit. Přece jen je možno očekávat , že ty akcie bank porostou +160% za 10 let a i jejich dividendy +160% za 10 let.
    Jestli chtěl pan Higgins růst kurzů dividendových akcií , pak se měl starat o to , aby rostl zisk těch firem , který je nutný pro růst akcií. Kdyby firma Ford platila vysokou dividendu , stejně se s akcií nic nevydělá , když firma Ford dělá ztráty 2006-2008. Pro růst akcie je nutný růst zisku firmy.
    Existují země , kde je dovolen měsíční příjem maximálně asi 700 euro bez daně. Zde by byly výhodnější dividendy z Británie , ty nám chodí nezdaněné. Zatimco dividendy z USA jsou zdaněné -15% a ty by se musely žádat zpátky v USA , když by byl celkový měsíční příjem nižší než 700 euro , budeme-li bydlet v zemi , kde je 700 euro hranice.
    Tedy skromný člověk , který neplatí najemné z bytu , muže jíti ihned do důchodu , když má více než 150.000 euro v dividendových akcií.
    A jestli tady mám někde chybu , prosím neurážejte mne ! Já vím , že sem chodí lidé bojovat proti všem , pochybnostmi o vzdělání a jinými urážkami. Český národ nepochopil , že internet vznikl pro přátelství lidí celého světa , pro informaci bez urážek a pro zábavu a smích. Tedy neposílejte mne do školy ani do blázince !

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    27 června, 2007

    Potreti v historii Investujeme.cz se na necem shodneme. ;-))

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    11 července, 2007

    Rád bych se zeptal, jaký je praktický rozdíl mezi certifikáty a strukturovanými dluhopisy. Certifikát je v podstatě taky takový (strukturovaný) dluhopis, pouze nedochází k výplatě kupónů. Oba instrumenty emitují banky, oba jsou vázané na splnění určitých podmínek/navázány na vývoj podkladu. Přiznám se, že zatímco certifikáty běžně používám, do tajů a (ne)výhod s.d. jsou zatím blížejí nepronikl. Proto bych rád věděl, co mi mohou poskytnout, čeho se nedočkám u certifikátů.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    11 července, 2007

    Kromě onoho kupónu, samozřejmě. A toho, že s.d. bývá během na delší trať.

    Odpovědět

  • Radek Létal

    28 června, 2007

    Taktéž souhlasím s vyřčenou cenností dividendové výplaty. Jde o faktor, který je jedním ze základních stavebních kamenů každé hodnotové nebo-li value investice. Myslím, že už Dodd s Grahamem kdysi před mnoha lety vyřkly pro mnohé polemickou poučku, že jeden dolar zisku distribuovaný akcionářům má zhruba trojnásobnou hodnotu jako dolar vykázaný v rozvaze, ale nerozdělený na dividendách. Je třeba však brát i v úvahu koncept dividendového výplatního poměru, respektive jeho zdravost. Pokud společnost málo zisku zadržuje (cca méně než 33 %), tak bude mít problémy s vizí svého podnikání či reinvestováním kapitálu. Samozřejmě vše záleží i na aktuální ceně peněz apod.

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    2 července, 2007

    Musím se přiznat, že v tomto článku mi trochu nesedla určitá vyhraněnost. Závěr
    článku se imho vymezuje proti dvěma z mého pohledu extrémním strategiím. Mezi
    zainvestováním do dividendových titulů a jejich opomíjením je však celé
    spektrum variant (jak ve svém komentáři píše například i pan Traxler). Osobně by mi
    přišla zajímavější otázka, zda li má smysl akcie s vysokou dividendou v
    portfoliu převážit, nebo nechat jejich podíl v portfoliu na trhu?. Osobně
    se kloním k jejich převážení, ovšem ne za každou cenu (respektive ne s
    každou strategií).
    Dogs of the Dow, mi svým způsobem (nízká diverzikace, omezený výběr)
    přijde právě poněkud extrémní strategie. V tomto směru se mi jako rozumnější jeví
    investice do širšího portfolia (cca horních třetina celého trhu, podle
    vyplacené dividendy). V minulosti Sharpe ratio takového portfolia bylo
    znatelně lepší než Sharpe ratio Large Caps (testováno na různých trzích ne
    jen USA). Na druhou stranu to byla zásluha druhého a třetího nejvyššího
    decilu, zatímco 10% firem s nejvyšší dividendou spíše pokulhávalo
    (odhaduji, že jednou z příčin je příliš velká část zisku v dividendách a
    tím omezený prostor pro další růst). Kdybych měl tedy nějak vymezit
    nástroje, kterými bych dividendové akcie převážil, tak to bude buď
    podílový fond, který kromě orientace na vysokou dividendu provádí analýzu firem, nebo nástroj navázaný na nějaký index, který bude další faktory zohledňovat.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    2 července, 2007

    Autor nějak zcela zapomíná na jednu podstatnou věc a tou jsou vyplacené dividendy! Výkonnost dividendových a nedividendových akcií může být nakrásně totožná, ale investor na tom stejně rozhodně není! Zaměřovat se při porovnávání výkonnosti pouze na kurs mi přijde podivné a kontraproduktivní. Svůj smysl má možná při investování prostřednictvím certifikátů, kdy dividendy většinou nebývají vypláceny.
    Jinak to, že při byčím trhu rostou dividendové akcie umírněněji a při medvědím naopak méně klesají, je myslím známá věc.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    3 července, 2007

    A z ceho vyvozujete, ze dividendy do vynosu portfolia nezapocitaval?

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    3 července, 2007

    V celém článku, pokud se dobře pamatuji, je porovnávána pouze výkonnost založená výhradně na růstu kursu akcií. A v něm vyplacené dividendy zohledněny nejsou. Lépe řečeno jsou, ale jen těsně před výplatou, tudíž jako by nebyly.
    Až ke konci článku je zmíněna poznámka, že ani vyplacené dividendy NEMUSÍ smazat případný nižší výnos dividendových akcií, ale toť vše.

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    3 července, 2007

    Zde je stránka, věnující se strategii Dogs of the Dow, kde jsou srovnávány total return výnosy:
    http://www.dogsofthedow.com/dogyrs.htm

    Odpovědět

  • Michal Kára

    3 července, 2007

    V clanku se mluvi o vykonnosti portfolia, nikde se nerika, zda jsou do ni dividendy zapocitavany nebo ne. Jelikoz je obvykle u techto strategii dividendy zapocitavat, tak implicitne predpokladam, ze ano. I stranka kterou uvedl kolega a ktera strategie porovnava uvadi, ze se dividendy jednak pocitaji do vykonnosti portfolia, ale take reinvestuji.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    3 července, 2007

    Možná došlo z mé strany k zobecnění druhého a třetího odstavce druhého sloupce článku, kde se jednoznačně srovnávají pouze růsty kursů. Pokud byly ve zbytku článku dividendy započívány, tak se tímto autorovi i vám velice omlouvám a beru to zpět.
    Na druhé straně úloha dividendových akcií není v oblasti „tahounství“, ale naopak v tom, že zajišťují celkem/relativně stabilní výnosy, jak v růstové, tak v klesající fázi trhu. Pro mě je to taková konzervativní složka akciové části portfolia, navíc okořeněná výplatou dividend.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    11 července, 2007

    Měl bych dotaz na praktickou stránku obchodování s evropskými akciemi. Evropské akcie kotované na Euronextu se dají většinou koupit i na New-Yorské burze. Drobnému investorovi tato odbočka ušetří více než 2/3 nákupního/prodejního poplatku. Je, kromě poplatku, mezi nákupy na obou burzách nějaký praktický rozdíl? Akcie je sice jednou v eurech a jednou v dolarech, ale výkyvy kursů by měly být kompenzovány nárůstem/poklesem dolarové ceny. Pokud nakoupím v Americe evropskou akcii kotovanou na tamní burze v dolarech, v jaké měně bude chodit dividenda?

    Odpovědět

  • Milan

    12 července, 2007

    Podle mého úsudku v USD. 🙂

    Odpovědět

  • J. Klumpler

    13 července, 2007

    Na dividendach mi vadi predevsim jejich zpusob zdaneni. Pri zdaneni kapitalovych vynosu se da vyuzit danovy test, ale protoze se dividendy dani vzdy, nejsou podle me vhodne pro akumulacni fazi investovani (prubezne zdaneni podrazi nohy efektu uroku z uroku). Tady mi prijde vyhodnejsi investovat do fondu, jejichz danovy domicil je v danovem raji a divi se reinvestuji nezdanene (na druhou stranu tady jsou zase ruzne poplatky atd.) nebo do certifikatu s pripsanim dividend (i kdyz tady si nejsem jisty jestli se divi dani nebo ne a v jake vysi se pripisuji atd.)…
    V duchodu potom nastane dilema… 1) Realokovat do dluhopisu a divi akcii/ income fondu, pricemz platit nemale dane, ale zato mit stabilnejsi rentu. 2) Postupne rozprodavat portfolio, neplatit dane z kap. vynosu, ale riskovat vetsi nestalost renty. 3) kombinace 1) a 2) nebo 4) ma nekdo lepsi napad?

    Odpovědět